Zobrazení zdroje stránky Třebíč

{{Infobox - česká obec
  | název = Třebíč
  | obrázek = Letecký pohled na centrum Třebíče od severozápadu.jpg
  | status = město
  | kraj = [[Kraj Vysočina|Vysočina]]
  | NUTS3 = CZ063
  | okres = Třebíč
  | obec s rozšířenou působností = Třebíč
  | pověřená obec = Třebíč
  | země = [[Morava]]
  | počet katastrálních území = 10
  | PSČ = 674&nbsp;01
  | počet ZSJ = 32
  | počet částí obce = 17
  | adresa = Karlovo&nbsp;náměstí&nbsp;55<br />674&nbsp;01&nbsp;Třebíč
  | starosta = [[Pavel Pacal]] ([[Starostové a nezávislí|STAN]])
  | starosta aktuální k = 2022
  | web = http://www.trebic.cz
  | úřední web = http://www.trebic.cz
  | e-mail = info@trebic.cz
  | mapa = 
  | popisek = Letecký pohled na centrum Třebíče
}}
'''Třebíč'''{{Poznámka|[[Jmenný rod|Rod]] ženský, ale původně a občas i v místním nářečí mužský.}} ({{vjazyce|de}} ''Trebitsch''<ref name="kniha-trebicske-povesti-a-zajimavosti" />) je [[město]] [[obec s rozšířenou působností|s&nbsp;rozšířenou působností]], které se nachází na jihozápadě [[Morava|Moravy]] v&nbsp;[[Okres Třebíč|okrese Třebíč]] v jihovýchodní části [[Kraj Vysočina|Kraje Vysočina]] a&nbsp;je po [[Jihlava|Jihlavě]] jeho druhým největším městem. Leží na řece [[Jihlava (řeka)|Jihlavě]] 30&nbsp;km jihovýchodně od krajského města Jihlavy a&nbsp;56&nbsp;km západně od [[Brno|Brna]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. 

Počátky města souvisejí se založením benediktinského kláštera<ref>MACOSZKOVÁ Nikola: Benediktinský klášter v Třebíči, [https://theses.cz/id/hgf0ph/ online bakalářská práce 2013]</ref> nad řekou Jihlavou roku [[1101]], na jehož místě dnes stojí [[Třebíč (zámek)|třebíčský zámek]]. První písemná zmínka o&nbsp;městě, ''listina opata Martina'', pak pochází z&nbsp;roku [[1277]].<ref name="fiser_ben">{{Citace monografie|příjmení=Fišer|jméno=Rudolf|odkaz na autora=Rudolf Fišer|titul=Třebíč – Z historie benediktinského opatství|další=foto František Fiala|vydání=1|vydavatel=Fibox Třebíč|místo=Třebíč|rok=2004|počet stran=183|edice=Edice Vysočiny|isbn=8085571161|strana=77}}</ref> Městská práva obdrželo město od markraběte [[Karel IV.|Karla]] roku 1335, díky tomu získalo i&nbsp;právo opevnit se hradbami a&nbsp;příkopy. V&nbsp;dobách největšího rozmachu byla Třebíč po [[Olomouc]]i&nbsp;a&nbsp;Brně nejvýznamnějším střediskem na Moravě, statky zdejšího kláštera dosahovaly téměř až k&nbsp;[[Opava|Opavě]].<ref name="fiser_ben" /> Počet obyvatel začal vzrůstat až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] spolu s&nbsp;výstavbou rodinných domů a&nbsp;následně velkých panelových sídlišť s&nbsp;byty především pro zaměstnance nově budované [[Jaderná elektrárna Dukovany|elektrárny v&nbsp;Dukovanech]]. Dnes je Třebíč důležitým centrem západní Moravy a&nbsp;okresu Třebíč.

Rozloha Třebíče činí přibližně 58&nbsp;km², město se dělí na 17&nbsp;částí,<ref name="kniha-historicky-lexikon-mestysu-a-mest"/> z&nbsp;nichž 10 se nachází přímo v&nbsp;městské zástavbě a&nbsp;zbylých 7 v&nbsp;blízkém okolí. Ve městě jsou významné památky, [[Zámostí (Třebíč)|Třebíčská židovská čtvrť]] a&nbsp;[[bazilika svatého Prokopa]] byly v&nbsp;roce 2003 zapsány do seznamu [[světové dědictví|světového dědictví]] UNESCO. [[Karlovo náměstí (Třebíč)|Karlovo náměstí]] v&nbsp;centru města je jedním z&nbsp;největších v&nbsp;České republice.

== Název ==
Název města s&nbsp;největší pravděpodobností pochází z&nbsp;místního názvu ''les třebečský (Třebečský les)'' zmíněného v&nbsp;třebíčském opisu [[Kosmova kronika|Kosmovy kroniky]], sepsaném v&nbsp;třebíčském klášteře, (''{{cizojazyčně|la|in silva trebecensis}}'' – v&nbsp;lese třebečském). Pojmenování ''Třebečský les'' pak může pocházet z&nbsp;vlastního jména ''Třebek'', nebo ze slova ''třeby'', což byly obětiště pohanským bohům.<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta" /><ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-15" /> Název může také pocházet ze slova ''třebiti'',<ref name="kniha-trebicske-povesti-a-zajimavosti" /> které má význam ničení lesa nebo též kácení lesa, z&nbsp;toho se usuzuje, že na území města byly hluboké lesy, ale tato možnost je méně pravděpodobná.

Dle rozboru všech místopisných názvů na Třebíčsku provedeného [[Rudolf Šrámek|Rudolfem Šrámkem]] ke konci 20.&nbsp;století bylo vyvozeno několik závěrů, které se dnes považují za obecně nejpravděpodobnější, co se původu názvu města Třebíče týče. Podle Šrámka zapadá jméno Třebíč do osy [[Vladislav (okres Třebíč)|Vladislav]] – [[Stařeč]].<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-181" /> S&nbsp;názvem obce ''Vladislav'' má společné to, že nejspíše pochází z&nbsp;osobního jména. Stejně tak jako název ''Stařeč'', který by měl pocházet z&nbsp;osobního jména ''Starek''. Tím osobním jménem bývá u&nbsp;Třebíče považováno jméno ''Třebek'' (podobně jako obec [[Trzebiesláw]]). Podle toho by pak označení ''Třebeč'' bylo označením pro Třebkův majetek, tedy místo, kde Třebek žil a&nbsp;patrně vlastnil určitou půdu. Vzhledem k&nbsp;této skutečnosti je pak zřejmé, že název ''Třebečský les'' zmiňovaný v&nbsp;třebíčském opisu Kosmovy kroniky, mohl být územím, které se buď nacházelo v&nbsp;blízkosti Třebkova sídla, nebo bylo přímo pod jeho správou.<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-181" /> Co se změny z&nbsp;pojmenování ''Třebeč'' na ''Třebíč'' týče, souvisí jméno města s&nbsp;již zmíněným pojmenováním nedaleké obce ''Stařeč''. Tvary ''Třebeč'' a&nbsp;''Stařeč'' jsou si velice podobné a&nbsp;zároveň se i&nbsp;stejně skloňují. [[Genitiv]] u&nbsp;obou pojmenování je tudíž podobný: ''bez Třebče'', ''bez Stařče''. Tvar ''bez Stařče'' byl časem pozměněn na ''bez Starče'' a&nbsp;vznikla tak verze tohoto místního pojmenování ''Starč'', užívaná ještě v&nbsp;19. století. Podobně se změnilo i&nbsp;jméno ''Teleč'' na ''Telč''. Právě vytvořením nového [[nominativ]]u ke genitivu a&nbsp;ostatním pádům mohlo vzniknout pojmenování ''Třebč'', následně i&nbsp;''Třebíč''.<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-181" /> Podobně bylo užíváno i&nbsp;pojmenování ''Staříč''.<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-19" />{{Poznámka|V&nbsp;darovací listině třebíčskému klášteru je [[Stařeč]] zmíněna jako ''Starici'', což se překládá jako ''Staříč''.}}

Šrámek ve svém rozboru také mimo jiné prakticky vyloučil, že by měl název ''Třebíč'' původ ve slovese ''třebit'', tedy vyklučit, vypálit či vyčistit dané místo, především od zalesnění. Odůvodnění nachází ve slově ''třebež'', což je staročeský pojem pro vytříbené, vyklučené místo, tedy místo, kde se třebilo. Původní název místa a&nbsp;města by totiž pak musel být ''Třebež'' a&nbsp;takový zápis nikdy nebyl nalezen.<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-181" /> Tento fakt je ještě více upevněn tím, že by patrně nedošlo k&nbsp;tak velké změně a&nbsp;k&nbsp;potlačení původního významu, jako by při změně z&nbsp;''Třebež'' na ''Třebíč'' došlo.

Název se původně užíval v&nbsp;mužském rodě,<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-181" /> ale v&nbsp;19. století se po vzoru ''ta obec'' začala používat v&nbsp;ženském rodě – ''ta Třebíč''.<ref name="cs-wikisource-org-trebic-muzskeho-nebo-zenskeho-rodu" />{{Poznámka|Pro podrobnější informace viz článek [[s:Třebíč mužského nebo ženského rodu?|Třebíč mužského nebo ženského rodu?]] v&nbsp;projektu [[Wikizdroje]].}} Název v&nbsp;němčině ''Trebitsch'' užíván od roku 1850 do 1924, později mezi lety 1940 a&nbsp;1945.<ref name="kniha-historicky-lexikon-mestysu-a-mest" />

Židovský název města v [[jidiš]] zní ''טריביטש''.

== Dějiny ==
{{dějiny Třebíče}}
[[Soubor:Tr-historie001.jpg|náhled|Listina z&nbsp;roku 1335, kterou pozdější císař [[markrabě]] [[Karel IV.|Karel]] povyšuje Třebíč na město]]
V&nbsp;místech, kde byla Třebíč založena, neexistovalo žádné starší osídlení. Jediné nálezy byly doloženy na Karlově náměstí a&nbsp;v&nbsp;části [[Stařečka|Stařečky]]. V&nbsp;těchto místech byly nalezeny pozůstatky základů domů, které by mohly být starší než stavby samotného města a&nbsp;podle [[Rudolf Fišer|Fišera]] by mohly být i&nbsp;starší než třebíčský klášter. Podle kroniky ''[[Eliáš Střelka Náchodský|Eliáše Střelky Náchodského]]'' se na místě kláštera mohl nacházet hrad ''Dřevín'', či ''Dřevíč'',<ref name="fiser_1617">Fišer, l. c., str. 16–17.</ref> tato možnost však byla v&nbsp;novějších výzkumech dr. Fišera již téměř vyvrácena. Více pravděpodobné je, že se zde nacházel opevněný dvorec, který mohl patřit jistému ''Třebkovi''. Jeho jméno by mohlo být spojeno s&nbsp;místním názvem ''Třebečský les''. Tento opevněný dvorec by se mohl nacházet na pahorku v&nbsp;centru města jménem [[Horka-Domky|Horka]].<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Fišer
  | jméno = Rudolf
  | další = foto František Fiala
  | rok = 2004
  | titul = Třebíč – Z historie benediktinského opatství
  | vydavatel = Fibox Třebíč
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | edice = Edice Vysočiny
  | počet stran = 183
  | strany = 76
  | isbn = 8085571161
}}</ref>

První zmínky o&nbsp;Třebíči sahají až do roku 1101, kdy na území pod Strážnou horou a&nbsp;při řece Jihlavě moravská údělná knížata [[Oldřich Brněnský]] a&nbsp;[[Litold Znojemský]] založila benediktinský klášter. První stavbou tohoto kláštera byl kostel sv.&nbsp;Benedikta vysvěcený roku 1104. Později byla přistavěna nová klášterní budova a&nbsp;kolem roku 1260 [[bazilika svatého Prokopa]]. Nejstarší listina, kde byla Třebíč zmíněna jako město, byla napsána v&nbsp;roce 1277. Povolení opevnit se hradbami a&nbsp;řídit se městským právem byla městu udělena roku 1335 Karlem&nbsp;IV. a&nbsp;[[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]]. V&nbsp;roce 1468 při válkách mezi [[Jiří z Poděbrad|Jiřím z&nbsp;Poděbrad]] a&nbsp;[[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]] bylo [[Bitva o Třebíč|město uherským vojskem obléháno]], dobyto a velmi poničeno a&nbsp;na několik let přestalo dokonce existovat.

Po roce 1492 město mnohokrát vyhořelo a&nbsp;bylo tak několikrát přebudováno a&nbsp;až na některé domy se nezachovala jeho renesanční podoba. Třebíč se stala majetkem [[Pernštejnové|Pernštejnů]] a&nbsp;v&nbsp;roce 1525 byl násilně zrušen i&nbsp;klášter. Později, v&nbsp;roce 1527, se město stalo majetkem [[Páni z Doubravice|Osovských z&nbsp;Doubravice]], tento rod se zasloužil o&nbsp;rozvoj města. Po získání práva pečetního v&nbsp;roce 1582 se město stalo majetkem [[Valdštejnové|Valdštejnů]]. V&nbsp;druhé polovině 17. století se [[Římskokatolická farnost Třebíč-město|fara sv. Martina]] dočkala povýšení na děkanství, tato událost velmi výrazně ovlivnila [[Rekatolizace|rekatolizaci]]. V&nbsp;letech 1765–1769 město, stejně jako celá Morava, trpělo [[Hladomor v českých zemích 1770–1772|hladomorem trvajícím až do roku 1772]]. Poslední [[poprava]] v Třebíči proběhla v roce 1754, pozůstatky někdejšího popraviště byly objeveny roku 1931.<ref>Hrdelní právo Třebíč [http://www.hrdelnipravo.cz/popraviste/trebic.html Dostupné online]</ref>

[[Soubor:Tr-doprava001.jpg|náhled|Železniční stanice Třebíč-[[Stařeč|Starč]]]]
V&nbsp;letech 1821 a&nbsp;1822 město poničily velké požáry. První byly odplatou za protirobotní vzpoury, po okolních vesnicích byly rozdávány paličské listy s&nbsp;hrozbami, které byly od května do července roku 1821 plněny. Shořelo mnoho domů v&nbsp;''Židech'', v&nbsp;Týně a&nbsp;na Jejkově. Druhý požár vznikl v&nbsp;domě ''U&nbsp;zlatého lva'' a&nbsp;shořelo 290&nbsp;domů, kostel a&nbsp;kostelní věž. Škoda byla odhadnuta na milion zlatých. O&nbsp;deset let později, v&nbsp;roce 1832, začala v&nbsp;Třebíči napadat obyvatelstvo cholera. Mezitím se v&nbsp;roce 1830 městem prohnala jedna z&nbsp;větších povodní, voda zaplavila celé Karlovo náměstí. Po roce 1850 byla ve městě postupně založena [[Fuchsova spořitelna|spořitelna]] (1863), [[Národní dům (Třebíč)|Národní dům]] a&nbsp;[[Gymnázium Třebíč|gymnázium]] (obojí 1871). Roku 1885 bylo vztyčeno i&nbsp;[[Sousoší svatého Cyrila a&nbsp;Metoděje (Třebíč)|sousoší sv. Cyrila a&nbsp;Metoděje]] na Karlově náměstí, o&nbsp;rok později bylo město připojeno k&nbsp;železnici. Ke konci 19. století vznikly také dnes významné podniky [[ZON]] (založen roku 1879) a&nbsp;[[BOPO]] (dříve [[Carl Budischowsky & Söhne|Carl Budischowski]], dnes již neexistuje).<ref name="#1">{{Citace monografie
  | příjmení = Janák
  | jméno = Jan
  | další = ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi
  | rok = 1981
  | titul = Třebíč – Dějiny města II
  | vydavatel = Blok Brno pro Západomoravské muzeum v Třebíči
  | vydání = 1
  | místo = Brno
  | počet stran = 224
}}</ref>

[[Soubor:Třebíč flood 2006.jpg|náhled|Město Třebíč při povodních v&nbsp;roce 2006]]
Na počátku 20.&nbsp;století byla v&nbsp;Třebíči doktorem [[Jaroslav Bakeš|Jaroslavem Bakešem]] založena [[Nemocnice Třebíč|nemocnice]]. V&nbsp;třicátých letech byly zakoupeny koželužské závody ''Budischowski'' společností [[Tomáš Baťa|Tomáše Bati]], který začal v&nbsp;[[Borovina|Borovině]] stavět dělnické kolonie, známé cihlové dvojdomky, a&nbsp;vytvořil tak velkou část dnešní místní části Borovina.<ref name="#1"/> Ve dvacátých a&nbsp;třicátých letech, kdy byl starostou města významný vlastenec [[Josef Vaněk (politik)|Josef Vaněk]], zažilo město velký rozmach. Ten také uvítal 13.&nbsp;června 1928 na oficiální návštěvě města prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T.&nbsp;G.&nbsp;Masaryka]], jenž si prohlédl i&nbsp;románsko-gotickou baziliku sv.&nbsp;Prokopa, na jejíž opravu věnoval osobní dar (15&nbsp;000&nbsp;Kč). V&nbsp;roce 1935 probíhaly oslavy ''Třebíč 600 let městem'', na které byly pozvány i&nbsp;osobnosti z&nbsp;celé Československé republiky.<ref name="web-sweb-cz-paberky-z-hvb" />

Za druhé světové války byl rozvoj města zpomalen, jednou z&nbsp;příčin mělo být vyhnání židů z&nbsp;Třebíče a&nbsp;jejich transporty do koncentračních táborů. V&nbsp;Třebíči také sídlila německá posádka. Po druhé světové válce v&nbsp;Třebíči rostla síla komunistů, mohlo tomu být i&nbsp;kvůli vysokému počtu dělníků a&nbsp;kvůli některým tehdejším politikům nebo armádním činitelům, kteří z&nbsp;Třebíče pocházeli. Po tzv. [[Únor 1948|Únoru 1948]] byly zestátněny velké třebíčské společnosti a&nbsp;město bylo rozvíjeno podle centrálních plánů. V&nbsp;70. letech se začaly budovat nová sídliště, školy a&nbsp;další zařízení. Důvodem byla stavba a&nbsp;provoz jaderné elektrárny Dukovany. Na přelomu 80. a&nbsp;90.&nbsp;let bylo také, kvůli zrychlení hromadné dopravy v&nbsp;rámci Třebíče a&nbsp;okolí, plánováno zavedení [[Trolejbusová doprava v Třebíči|trolejbusů v&nbsp;Třebíči]], které nikdy nebylo realizováno. Roku 1985 se městem prohnala další z&nbsp;velkých povodní, později se povodně vrátily ještě v&nbsp;letech 2005 a&nbsp;2006.

Po sametové revoluci Třebíč zažila velký rozvoj. 3.&nbsp;července 2003 se židovské ghetto a&nbsp;bazilika staly součástí seznamu [[UNESCO]].<ref name="archinet-cz-trebic-na-seznamu-unesco" /> Po roce 2000 je v&nbsp;Třebíči podporován regionální rozvoj, byla otevřena průmyslová zóna, jsou zde otevírány nové obchody (byl zde mj. otevřen první supermarket [[SPAR|Spar]] v&nbsp;České republice)<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = V Třebíči první supermarket SPAR v České republice|url = http://www.vysocina-news.cz/clanek/v-trebici-prvni-supermarket-spar-v-ceske-republice/|vydavatel = www.vysocina-news.cz|datum přístupu = 2015-12-24|příjmení = Pilař|jméno = Milan|datum vydání = 2006-12-13|url archivu = https://web.archive.org/web/20160221194308/http://www.vysocina-news.cz/clanek/v-trebici-prvni-supermarket-spar-v-ceske-republice/|datum archivace = 2016-02-21|nedostupné = ano}}</ref> a&nbsp;rozvíjí podnikání. Na roky 2009–2013 a&nbsp;od roku 2017 byla v několika etapách plánována modernizace a&nbsp;elektrifikace [[Železniční trať Brno–Jihlava|železniční tratě č. 240]] vedoucí přes Třebíč a&nbsp;byly zveřejněny i&nbsp;návrhy tras pro výstavbu velkého městského okruhu.<ref name="modernizace-trat240">{{Citace elektronické monografie
  | autor = OS Metropolis
  | titul = Modernizace železniční trati č. 240 (Jihlava – Třebíč – Brno) (aktualizováno)
  | url = http://os-metropolis.info/doprava/zeleznicni/240/modernizace_240.htm
  | datum aktualizace = 2008-07-04
  | datum přístupu = 2009-08-15
  | vydavatel = OS Metropolis
  | místo = Třebíč
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20090310090116/http://os-metropolis.info/doprava/zeleznicni/240/modernizace_240.htm
  | datum archivace = 2009-03-10
  | nedostupné = ano
}}</ref>

== Přírodní poměry ==
[[Soubor:TR3.1 Trebic physical map.svg|náhled|upright=2|Fyzická mapa Třebíče a&nbsp;blízkého okolí]]
{{Podrobně|Seznam chráněných území v okrese Třebíč|Seznam památných stromů v okrese Třebíč|Geografie Třebíče|Třebíčský masiv|Seznam městských parků v Třebíči}} V okolí Třebíče jsou tři přírodní parky, jsou jimi Přírodní park Třebíčsko, Přírodní park Pojihlaví a Přírodní park Rokytná, v Třebíči se nachází několik památných stromů, geopark a v blízkém okolí či přímo ve městě několik přírodních chráněných území. V Třebíči se nachází několik přírodních i udržovaných parků, jsou jimi např. Libušino údolí nebo Lísčí.

Velmi důležité z hlediska biodiversity jsou v Třebíči xerotermní skály a&nbsp;stráně nad řekou, které hostí řadu vzácných organismů. Většinou se jedná o teplomilné rostliny a&nbsp;živočichy, které sem pronikly podél řeky Jihlavy z teplejších oblastí jižní Moravy a&nbsp;mají zde často severní hranici rozšíření.

Město se z velké části nachází na [[Třebíčský masiv|Třebíčském masivu]], jehož stáří dosahuje cca 340 milionů let a je složen primárně z žuly, křemene a syenitu. Západní část města se nachází mimo masiv a jeho podpovrchové složení je tvořeno primárně migmatizovanými pararulami. 

=== Klima ===
Třebíč leží v&nbsp;mírně teplé oblasti s&nbsp;občasnými dešti.<ref name="atlasonv">{{Citace monografie
  | příjmení = Kolektiv autorů
  | titul = Soubor školních map ČSSR 1:100 000 – OKRES TŘEBÍČ (textová příloha)
  | vydavatel = Geodetický a kartografický podnik v Praze, n. p., vydáno pro ONV Třebíč
  | místo = Praha
  | rok = 1987
  | kapitola = Podnebí
  | strany = 12
  | počet stran = 34
}}</ref> Převládá zde severozápadní a&nbsp;západní proudění vzduchu.<ref name="zpravodaj_mt">{{Citace periodika
  | periodikum = Zpravodaj města Třebíče
  | číslo = 4
  | rok = 1981
  | strany = 7
  | vydavatel = Třebíč
}}</ref> Z&nbsp;východu sem pak proudí především chladný vzduch a&nbsp;v&nbsp;zimě větší množství sněhových srážek. Ročně spadne asi 560&nbsp;mm srážek (na vegetační období připadá asi 350–400&nbsp;mm, na zimní období pak 200–250&nbsp;mm). Průměrná roční teplota činí 7,5&nbsp;°C, v&nbsp;červenci pak 18,5&nbsp;°C a&nbsp;v&nbsp;lednu −3,4&nbsp;°C.

== Obyvatelstvo ==
{{Viz též|Obyvatelstvo Třebíče}}

=== Demografie ===
[[Soubor:Plot of population in 1655 - 2009 in Třebíč, Czech Republic.svg|náhled|Graf růstu počtu obyvatel mezi lety 1655 a&nbsp;2009]]
Třebíč má 17 místních částí, nejvíce obyvatel, a to 16&nbsp;657 v&nbsp;roce 2001, žilo v&nbsp;části Nové Dvory. Podle údajů českého statistické úřadu žilo v&nbsp;této části v&nbsp;roce 1980 pouze 7&nbsp;929 obyvatel, to znamená, že za 21&nbsp;let se počet obyvatel zdvojnásobil. Tento jev se přičítá stavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Nejméně obyvatel v&nbsp;roce 2001 žilo v&nbsp;Řípově, pouhých 68 obyvatel, pouhých 88 obyvatel žilo i&nbsp;v&nbsp;místní části [[Sokolí]].<ref>Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad</ref>{{Poznámka|Grafické znázornění demografických křivek a dalších informací naleznete na stránce [[commons:Demography of Třebíč|Demografie Třebíče]] na sesterském projektu [[Wikimedia Commons]].}}

{{Graf počtu obyvatel}}

=== Náboženství ===
Město se nachází na místě [[Třebíč (zámek)|bývalého kláštera]], během staletí se v&nbsp;kultuře města projevovalo více vlivů, původní klášter byl benediktinský, kapuce benediktinů jsou i&nbsp;ve městském znaku a&nbsp;na městské vlajce. Později, v&nbsp;17.&nbsp;století se na místě nynějšího [[Kostel Proměnění Páně (Třebíč)|kostela na Jejkově]] a&nbsp;[[Katolické gymnázium Třebíč|katolického gymnázia]] nacházel [[Kapucínský klášter na Jejkově|klášter kapucínský]]. V&nbsp;15. století se ve&nbsp;městě hojně rozšířilo protestantské vyznání. Od 16. století se v&nbsp;Třebíči objevili také [[židé]], většina jich byla nucena žít odděleně od města, v&nbsp;nynější čtvrti Zámostí. Postupně ale pronikali i&nbsp;do křesťanské části města, kde měli své živnosti. Židé v&nbsp;Třebíči založili dvě [[synagoga|synagogy]] ([[Přední synagoga (Třebíč)|Přední]] a [[Zadní synagoga (Třebíč)|Zadní]]).<ref>Fišer R.</ref>

Významná je i&nbsp;přítomnost [[Církev bratrská|Církve bratrské]], která sice nemá příliš mnoho věřících přímo mezi obyvateli města, nicméně sídlí zde její sbor, který slouží věřícím z&nbsp;celého Třebíčska a&nbsp;přilehlého okolí.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = O nás|url = http://cb.cz/trebic/onas.html|vydavatel = CČB|místo = Třebíč|datum přístupu = 2012-12-24|autor = Církev českobratrská Třebíč|url archivu = https://web.archive.org/web/20151225123827/http://cb.cz/trebic/onas.html|datum archivace = 2015-12-25|nedostupné = ano}}</ref>

Velký význam zde mělo i&nbsp;obyvatelstvo židovského vyznání, v&nbsp;části Zámostí, dříve pod správou Podklášteří založili vlastní obec, kde byly postaveny dvě synagogy. Starší byla postavena mezi lety 1639 a&nbsp;1641, novější později. Ve městě byl i&nbsp;fungující židovský hřbitov, ten se nachází na svahu [[Týnské údolí|Týnského údolí]], starší pohřby ovšem byly vykonávány u&nbsp;klášterních hradeb, kde byly objeveny kostry se střípky na očích, které byly obráceny k&nbsp;východu. Nejdelší dobu rabínský úřad zastával třebíčský rodák a&nbsp;gymnazijní profesor [[Joachim Pollak]], bylo tomu mezi lety 1828 a&nbsp;1879.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Dvorský
  | jméno = František
  | odkaz na autora = František Dvorský
  | redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
  | titul = Vlastivěda moravská
  | podtitul = II. Místopis – Třebický okres
  | vydavatel = Muzejní spolek
  | místo = Brno
  | rok = 1906
  | kapitola = Třebíč
  | strany = 152
  | jazyk = česky
}}</ref>

== Obecní správa a politika ==
{{Viz též|Výsledky voleb do zákonodárných orgánů v Třebíči v roce 1990|Zastupitelstvo města Třebíče}}
V&nbsp;prvních porevolučních svobodných volbách do [[Česká národní rada|České národní rady]], [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu Federálního shromáždění]] a&nbsp;[[Sněmovna národů Federálního shromáždění|Sněmovny národů Federálního shromáždění]] bylo v&nbsp;Třebíči voleno 8. a&nbsp;9. června 1990.<ref name="noviny-horacke-noviny-chystame-se-k-volbam" /> V&nbsp;květnu zasedla okresní volební komise ONV a&nbsp;losem vybrala předsedu a&nbsp;místopředsedu volební komise, stali se jimi Karel Svoboda ([[KDU-ČSL|ČSL]]) a&nbsp;Ladislav Fiala ([[Občanské fórum|OF]]).<ref name="horacke-noviny-volby-1990" /> Do ČNR byli zvoleni [[Jiří Karas (politik)|Jiří Karas]] a&nbsp;Miroslav Wolf, do Sněmovny lidu byli zvoleni [[Pavel Zahrádka]] a&nbsp;[[Ivo Novotný]].<ref name="horacke-noviny-petr-pithart-dekuje" />

=== Volby do poslanecké sněmovny ===
{| class="wikitable"
|+Volby do PSP ČR v obci Třebíč
!
![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|2006]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006
| url = https://volby.cz/pls/ps2006/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|2010]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010
| url = https://volby.cz/pls/ps2010/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|2013]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013
| url = https://volby.cz/pls/ps2013/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|2017]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017
| url = https://volby.cz/pls/ps2017/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
![[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021
| url = https://volby.cz/pls/ps2021/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=10&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
|-
|1.
|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (34,33 %)
|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (22,0 %)
|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (21,31 %)
|[[ANO 2011|ANO]] (29,06 %)
|[[SPOLU]] (26,95 %)
|-
|2.
|[[Občanská demokratická strana|ODS]] (32,59 %)
|[[TOP 09]] (19,01 %)
|[[ANO 2011]] (19,12 %)
|[[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] (12,34 %)
|[[ANO 2011|ANO]] (26,65 %)
|-
|3.
|[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (14,02 %)
|[[Občanská demokratická strana|ODS]] (18,39 %)
|[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (15,87 %)
|[[Česká pirátská strana|Piráti]] (11,25 %)
|[[Piráti a Starostové|Piráti+STAN]] (14,3 %)
|-
|účast
|65,83 % ({{Tooltip|20211|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|30716|Vydané hlasy}})
|63,17 % ({{Tooltip|19358|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|30664|Vydané hlasy}})
|61,30 % ({{Tooltip|18581|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|30344|Vydané hlasy}})
|63,26 % ({{Tooltip|18561|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|29347|Vydané hlasy}})
|68,07 % ({{Tooltip|19193|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|28207|Vydané hlasy}})
|}

=== Volby do krajského zastupitelstva ===
{| class="wikitable"
|+Volby do krajského zastupitelstva v obci Třebíč
!
![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2008|2008]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008
| url = https://volby.cz/pls/kz2008/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2012|2012]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012
| url = https://volby.cz/pls/kz2012/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016|2016]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016
| url = https://volby.cz/pls/kz2016/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
![[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|2020]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020
| url = https://volby.cz/pls/kz2020/kz311?xjazyk=CZ&xkraj=9&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>
|-
|1.
|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (33,16 %)
|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (25,65 %)
|[[ANO 2011]] (20,84 %)
|[[ANO 2011|ANO]] (20,35 %)
|-
|2.
|[[Občanská demokratická strana|ODS]] (20,69 %)
|[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (20,57 %)
|[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (14,6 %)
|[[Česká pirátská strana|Piráti]] (14,73 %)
|-
|3.
|[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (16,94 %)
|[[Pro Vysočinu]] (18,15 %)
|[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (11,42 %)
|[[Starostové pro Vysočinu|STAN+SNK ED]] (13,3 %)
|-
|účast
|37,94 % ({{Tooltip|11714|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|30916|Vydané hlasy}})
|37,87 % ({{Tooltip|11553|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|30664|Vydané hlasy}})
|34,53 % ({{Tooltip|10303|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|29845|Vydané hlasy}})
|39,26 % ({{Tooltip|11297|Odevzdané hlasy}} z {{Tooltip|28782|Vydané hlasy}})
|}

=== Prezidentské volby ===
V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2013|prezidentských voleb v roce 2013]] první místo obsadil [[Miloš Zeman]] (5215 hlasů), druhé místo obsadil [[Karel Schwarzenberg]] (4391 hlasů) a třetí místo obsadil [[Jiří Dienstbier mladší|Jiří Dienstbier]] (3038 hlasů). Volební účast byla 62,84 %, tj. 19165 ze 30519 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (11309 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (7871 hlasů). Volební účast byla 63,26 %, tj. 19264 ze 30469 oprávněných voličů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2013
| url = https://volby.cz/pls/prez2013/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>

V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2018|prezidentských voleb v roce 2018]] první místo obsadil Miloš Zeman (7884 hlasů), druhé místo obsadil [[Jiří Drahoš]] (4496 hlasů) a třetí místo obsadil [[Pavel Fischer]] (2221 hlasů). Volební účast byla 64,81 %, tj. 18972 ze 29295 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (11058 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (9209 hlasů). Volební účast byla 69,84 %, tj. 20311 ze 29099 oprávněných voličů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2018
| url = https://volby.cz/pls/prez2018/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>

V prvním kole [[Volba prezidenta České republiky 2023|prezidentských voleb v roce 2023]] první místo obsadil [[Andrej Babiš]] (6779 hlasů), druhé místo obsadil [[Petr Pavel]] (6286 hlasů) a třetí místo obsadila [[Danuše Nerudová]] (2769 hlasů). Volební účast byla 69,89 %, tj. 19328 ze 27676 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (11273 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (8341 hlasů). Volební účast byla 71,82 %, tj. 19720 ze 27467 oprávněných voličů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby prezidenta České republiky v roce 2023
| url = https://volby.cz/pls/prez2023/pe311?xjazyk=CZ&xobec=590266
| vydavatel = ČSÚ
| datum přístupu = 2023-02-15
}}</ref>

=== Členění a samospráva ===
{{Viz též|Seznam částí města Třebíče|Seznam představitelů Třebíče|Geografie Třebíče}}
[[Soubor:Trebic mc.svg|náhled|upright=0.9|Mapka místních částí Třebíče]]

Městský úřad města Třebíče tvoří [[starosta]], místostarostové, tajemník úřadu a&nbsp;další zaměstnanci. Starostou byl od roku 2010 do 20.&nbsp;listopadu 2014 [[Pavel Heřman]], od podzimu 2014 do 20. listopadu 2018 jím byl<ref name=":4">{{Citace periodika
  | příjmení = Mahel
  | jméno = Luděk
  | titul = Třebíč má starostu i městskou radu
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2018-11-21
  | url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-ma-starostu-i-mestskou-radu-20181121.html
  | datum přístupu = 2018-11-21
}}</ref> [[Pavel Janata]].<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.trebic.cz/zastupitelstvo-mesta-trebice-zvolilo-nove-vedeni/d-21770/p1=909|titul=Zastupitelstvo města Třebíče zvolilo nové vedení: Třebíč|vydavatel=}}</ref> Od 20. listopadu 2018 zastává funkci starosty Pavel Pacal.<ref name=":4" /> [[Zastupitelstvo města Třebíče|Zastupitelstvo města]] tvoří 27 lidí. V&nbsp;rámci zastupitelstva v&nbsp;Třebíči působí i&nbsp;městská rada. Do roku 1990 bylo vedení města v&nbsp;rukou národního výboru a&nbsp;v&nbsp;čele města stál „předseda národního výboru“.

=== Heraldika ===
Městský znak tvoří štít rozdělený na tři vodorovná pole, z&nbsp;nichž horní a&nbsp;dolní jsou červená a&nbsp;ve středním, bílém, se nachází tři černé [[Řád svatého Benedikta|benediktinské]] kápě.<ref name="kniha-ottuv-slovnik-naucny" /> V&nbsp;minulosti byla červená pole dekorována stříbrnými arabeskami a&nbsp;počet kápí vysvětlován zastoupením opatství třebíčského, proboštství [[Komárovské proboštství|komárovského]] a&nbsp;[[Měřínské proboštství|měřínského]], jak uvádí městský historik [[Vilém Nikodém]] v&nbsp;textu pro [[Ottův slovník naučný]].<ref name="kniha-ottuv-slovnik-naucny" />

Znak města pocházející z&nbsp;pečeti je středověkého původu, vlajka z&nbsp;něj odvozená pak byla schválena rozhodnutím číslo 10 ze dne 15.&nbsp;července 1993.<ref name="web-rekos-psp-cz-registr-komunalnich-symbolu-symboly-trebic" /> Město musí schválit použití znaku mimo městské organizace.<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Jakubcová
  | jméno = Hana
  | titul = Ne každý smí užít znak města. Logo se skákajícím psem neprošlo
  | datum vydání = 2019-11-12
  | url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/ne-kazdy-smi-uzit-znak-mesta-logo-se-skakajicim-psem-neproslo-20191112.html
  | datum přístupu = 2020-01-03
}}</ref>

== Hospodářství ==
{{Podrobně|Hospodářství v Třebíči|Budischowsky & Söhne|Carl Budischowsky & Söhne|ZON|Cechy v Třebíči}}
[[Soubor:Borovina, Koželužská 292 a 1070, BOPO, z Řípovské.jpg|náhled|Brána do areálu BOPO z&nbsp;poloviny 19. století]]
V 17. století se v Třebíči začala rozvíjet [[Průmysl|průmyslová]] výroba primárně v podobě cechů, mezi první [[cechy v Třebíči]] patřily [[Soukenictví|soukeníci]] a [[Koželuh|koželuzi]]. Na někdejším [[Nové Město (Třebíč)|Novém Městě]] stávala v 18. století velká [[papírna]], která byla v roce 1774 zničena, u všech panských dvorů také stávaly lihovary. Nedaleko Třebíče pak stávala velká papírna také u Přibyslavic, ve Vladislavi pak stávala velká [[přádelna]] a nedaleko [[Okříšky|Okříšek]] stávala velká [[parní pila]]. V Třebíči také stálo několik mlýnů, mezi větší patřily např. Borovský, Janův, Hluchý, Poušův, Krajíčkův.<ref name="kniha-vlastiveda-moravska" /><ref name="kniha-vlastiveda-moravska-123" />

Po přivedení železnice do města v roce 1885 se průmyslová odvětví v Třebíči značně rozšířila, v Třebíči byl postaven parní pivovar, sodovkárna [[ZON]], octárna, strojírny a další průmyslové podniky.<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-160-161" /> V Třebíči působila také několik koželužnických provozů, v židovském městě fungovala [[Subakova koželužna|Subakova továrna]], ve městě továrna [[Martin Hassek|Martina Hasska]] a také továrna [[Budischowsky & Söhne|Budischowských]], továrny postupně zanikly a jen podnik Budischowských pokračoval v činnosti po odkupu [[Tomáš Baťa|Tomášem Baťou]], po zestátnění v roce 1948 pak působil pod značkou ''Závody Gustava Klimenta'' a ještě později pod značkou [[BOPO]].<ref name="bakalarska-prace-soucasny-stav-obuvnickeho-prumyslu-ve-zlinskem-kraji2">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Zvonková
| jméno = Petra
| instituce = Masarykova univerzita
| titul = Současný stav obuvnického průmyslu ve Zlínském kraji
| url = http://is.muni.cz/th/329145/pedf_b/plne_zneni_puxpkknm.txt
| vedoucí = Libor Lněnička
| místo = Brno
| rok = 2011
| typ_práce = Bakalářská práce
| citace = 2015-04-12
}}</ref>

V roce 1949 se od tehdejších Závodů Gustava Klimenta oddělily [[Uniplet Třebíč|Západomoravské strojírny]], které působily v areálu na jihovýchodě města, později byly přejmenovány na UNIPLET a věnovaly se primárně výrobě pletacích strojů.<ref name="uniplet-com-company-info" /> Na Jejkově působila i [[První brněnská strojírna]], která vycházela ze společnosti ''Wallig a Benz''.<ref name="pbstre-cz-historie" />

V roce 1879 byla v Třebíči založena sodovkárna ZON, ta byla po roce 1948 zestátněna a po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] byla vrácena potomkům majitelů.<ref name="web-zon-cz-historie2">{{Citace elektronické monografie
| autor = ZON
| titul = Historie
| url = http://www.zon.cz/index.php?typ=ZOA&showid=5
| vydavatel = ZON
| místo = Třebíč
| datum přístupu = 2009-06-20
}}</ref> 

V Třebíči byla po roce 2000 zřízena průmyslová zóna Hrotovická, na jejím území byly postaveny továrny společností [[TEDOM]], S.O.K. stavební, Envinet, DOMY D.N.E.S, UNICODE SYSTEMS, SKAML a KOVO UNI.<ref name="kniha-analyza-podnikatelskych-nemovitosti-na-trebicsku-25-282">[#cite_kniha-analyza-podnikatelskych-nemovitosti-na-trebicsku Baštrnáková], str. 25–28</ref> V roce 2001 pak byl zřízen třebíčský podnikatelský inkubátor, který zajistil prostory rpo menší společnosti v objektu u zámku Třebíč.<ref name="kniha-analyza-podnikatelskych-nemovitosti-na-trebicsku-29-322">{{Citace monografie
| příjmení = Baštrnáková
| jméno = Michaela
| titul = Analýza podnikatelských nemovitostí na Třebíčsku
| vydavatel = ESF MUNI
| místo = Brno
| kapitola = Projekt podnikatelský a výzkumný inkubátor
| strany = 29–32
| jazyk = česky
| rok = 2008
}}</ref> V roce 2019 pak byla dokončena i průmyslová zóna Rafaelova na severním okraji města.<ref name=":52">{{Citace periodika
| příjmení = Mahel
| jméno = Luděk
| titul = Město Třebíč plánuje investice za dvě stě milionů korun
| datum vydání = 2019-01-14
| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/mesto-trebic-planuje-investice-za-dve-ste-milionu-korun-20190114.html
| datum přístupu = 2019-02-28
}}</ref>

V&nbsp;posledních letech se v&nbsp;Třebíči, mimo výstavbu obchodních domů, rozvíjí zvláště turismus. Za tuto dobu vznikly v&nbsp;Třebíči tři informační centra (jsou provozována Městským kulturním střediskem) – v&nbsp;Malovaném domě na Karlově náměstí, u&nbsp;Zadní synagogy a&nbsp;na Zámku.<ref name=":1">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Horká
| jméno = Kateřina
| instituce = Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky
| titul = Marketingová komunikace turistické destinace Třebíč
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/116486/
| typ práce = Bakalářská práce
| vedoucí = Nora Dolanská
| odkaz na vedoucího = Nora Dolanská
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran = 70
| datum přístupu = 2017-01-07
}}</ref> 

Velký krokem kupředu pro rozvoj turismu v&nbsp;Třebíči bylo zapsání [[Bazilika svatého Prokopa|Baziliky svatého Prokopa]] a&nbsp;Židovského města s&nbsp;hřbitovem na seznam UNESCO. V&nbsp;Třebíči díky tomu vznikla naučná stezka po památkách s&nbsp;audio průvodci a&nbsp;dvě z&nbsp;již zmíněných informačních center. Rozvoj turistického ruchu prospívá také obchodu. Díky přílivu turistů mohlo vzniknout mnoho nových restaurací v&nbsp;Židovském městě a&nbsp;také další zařízení pro ubytování turistu, hlavně menší penziony.

== Doprava ==
{{Viz též|Doprava v Třebíči}}
[[Soubor:Třebíč-Stařečka, Sucheniova, od V. Nezvala směr centrum.jpg|náhled|Východozápadní magistrála vedená středem města]]
Již ve starověku vedly v&nbsp;blízkém okolí Třebíče významné obchodní stezky: ''Haberská'', která vedla přes [[Čáslavice]], [[Kojetice (okres Třebíč)|Kojetice]], [[Stařeč]], [[Přibyslavice (okres Třebíč)|Přibyslavice]] a&nbsp;[[Brtnice|Brtnici]], v&nbsp;Brtnici se křížila se stezkou ''Lovětínskou'', později zvanou i&nbsp;''Třebíčská stezka'', ta vedla od starého Brna, přes [[Zastávka (okres Brno-venkov)|Zastávku u&nbsp;Brna]], [[Vladislav (okres Třebíč)|Vladislav]], [[Trnava (okres Třebíč)|Trnavu]] a&nbsp;končila v&nbsp;[[Lovětín (Batelov)|Lovětíně]]. Další důležitou křižovatkou stezek byl tehdejší ''Brod'', ten se nacházel na místě, kde se nachází dnešní Vladislav, zde se křížily stezky ''[[Libická stezka|Libická]]'' a&nbsp;''Lovětínská''.<ref name="fiser_1617" />

Nyní je Třebíč dopravním uzlem okresního významu. Městem prochází silnice první třídy [[Silnice I/23|č. 23]] ([[Písek (město)|Písek]] – Brno) a&nbsp;krajská páteřní komunikace druhé třídy [[Silnice II/360|č. 360]] spojující město s&nbsp;dálnici [[Dálnice D1|D1]] u&nbsp;[[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]]. V&nbsp;těsné blízkosti města odbočuje ze silnice I/23 silnice druhé třídy [[Silnice II/405|č. 405]] spojující Třebíč s&nbsp;krajským městem Jihlavou. Od roku 2010 prošly obě krajské komunikace výraznou rekonstrukcí.<ref name="web-os-metropolis-info-silnice-ii-360-jaromerice-nad-rokytnou-trebic-velke-mezirici" />

Železniční síť Třebíčí vede ve východozápadním směru. V&nbsp;okolí Třebíče je nejvýznamnější [[Železniční trať Brno–Jihlava|železnice č. 240]] z&nbsp;[[Jihlava|Jihlavy]] do Brna. Přímo v&nbsp;Třebíči se nachází [[Třebíč (nádraží)|železniční stanice Třebíč]] a&nbsp;[[Třebíč-Borovina (železniční zastávka)|zastávka Třebíč-Borovina]]. V&nbsp;současné době se je již hotov přestupní terminál který slouží pro návaznost autobusů a&nbsp;vlaků. Poblíž města také vede trať č. 241 z&nbsp;Okříšek do Znojma.

Na okraji města se nachází [[Letiště Třebíč|sportovní letiště Západomoravského aeroklubu v&nbsp;Třebíči]]. Ve městě funguje [[Městská autobusová doprava v Třebíči|městská hromadná doprava]], která je ve městě zajišťována devíti linkami autobusů. Dříve se také plánovalo zavedení [[Trolejbusová doprava v Třebíči|trolejbusů v&nbsp;Třebíči]]. Z&nbsp;ekologického hlediska ji dnes nahrazují plynové autobusy. Ve městě je postaveno velké autobusové nádraží, které má být modernizováno.<ref name="trebicsky-denik-nadrazi-ma-byt-pycha-trebice" />

V&nbsp;Třebíči a&nbsp;okolí existují cyklostezky. V&nbsp;roce 2007 bylo veřejnou vyhláškou oznámeno zahájení stavebního řízení [[Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs|cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs an der Thaya]].<ref name="web-trebic-cz-verejna-vyhlaska-o-zahajeni-stavebniho-rizeni" /> Tuto stavbu provázely problémy s&nbsp;odkupem pozemků.<ref name="trebicsky-denik-stavbu-cyklostezky-do-rakouska-provazi-problemy" /> Další cyklostezka nese název ''Třebíčský okruh'' a&nbsp;začíná i&nbsp;končí na tzv. ''Polance'' v&nbsp;západní části města. Další cyklostezka je výhledově naplánovaná na trasu mezi Třebíčí a&nbsp;Dukovany, má vést souběžně s&nbsp;hlavní silnicí kolem Jaderné elektrárny Dukovany.<ref name="trebicsky-denik-trebic-a-dukovany-spoji-nova-a-prava-cyklostezka" /><ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Jakubcová
  | jméno = Hana
  | titul = Na kole z Třebíče směr Dukovany? Hotová čtvrtina trasy, chystá se další úsek
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2019-12-15
  | url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-dukovany-cyklostezka-kolo-trasa.html
  | datum přístupu = 2020-02-05
}}</ref> V roce 2021 by měl být otevřen první úsek cyklostezky mezi Třebíčí a&nbsp;Náměští nad Oslavou, v roce 2019 byl schváleno memorandum o této stavbě. Trasa by měla pokračovat přes Lísčí či kolem Nemocnice Třebíč směrem do Boroviny.<ref>{{Citace periodika
  | titul = Z Třebíče do Vladislavi na kole. Plány už se rýsují
  | url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/z-trebice-do-vladislavi-na-kole-plany-uz-se-rysuji-20190514.html
  | datum vydání = 2019-05-15
  | datum přístupu = 2019-09-25
  | jméno = Hana
  | příjmení = Jakubcová
}}</ref>

Třebíčí protéká řeka Jihlava a&nbsp;současně i&nbsp;několik jejích marginálních přítoků, řeka byla několikrát regulována, naposledy v&nbsp;roce 2010–2012, byly přistavěny protipovodňové hráze a&nbsp;další vybavení.<ref name="trebicsky-denik-na-rece-vznikne-protipovodnova-hradba" /> Vodní doprava v&nbsp;Třebíči neexistuje, ačkoliv se uvádí, že v&nbsp;době mezi válkami fungovala říční výletní doprava v&nbsp;prostoru u&nbsp;říčních lázní Polanka. Antonín Uhlíř, jež provozoval půjčovnu loděk, v&nbsp;roce 1930 postavil prám s&nbsp;motorem o&nbsp;nosnosti 25 osob a&nbsp;provozoval tak říční dopravu.<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Joura
  | jméno = Jiří
  | odkaz na autora = Jiří Joura
  | titul = Procházky starou Třebíčí počtvrté
  | vydavatel = Amaprint.Kerndl
  | místo = Třebíč
  | rok = 2010
  | počet stran = 191
  | kapitola = Přístav a parník Krasin na řece Jihlavě
  | strany = 114–116
  | isbn = 978-80-904496-5-7
}}</ref> Byly zakoupeny i&nbsp;mobilní protipovodňové zábrany, které budou instalovány na nově opravené opěrné zdi na břehu řeky Jihlavy. Součástí je hrazení nedaleko tzv. Novodvorského mostu, které je vysoké 4,5 metrů a&nbsp;dlouhá asi 150 metrů, součástí hrazení jsou i&nbsp;protipovodňové dveře. Do kanalizace, která zapříčinila vyplavování židovské čtvrti, byly nainstalovány zpětné klapky, které mají tomuto zabránit.<ref name="trebicsky-denik-mobilni-hraze-ochrani-pamatky" />

Dle [[ČP Index]]u byla Třebíč za první pololetí roku 2018 mezi okresními městy na prvním místě v bezpečnosti silničního provozu, stejně se umístilo dalších 16 okresních měst. znamená to, že během prvního čtvrtletí se na území města nestala žádná dopravní nehoda se smrtelným nebo těžkým zraněním.<ref>{{Citace periodika
  | titul = Třebíč je na první příčce v bezpečnosti silničního provozu
  | datum vydání = 2019-01-03
  | url = https://trebicsky.denik.cz/nehody/trebic-je-na-prvni-pricce-v-bezpecnosti-silnicniho-provozu-20190103.html
  | datum přístupu = 2019-02-27
}}</ref>

V roce 2020 byly kruhové objezdy na ulicích Znojemská, Táborská, Samešova, Velkomeziříčská, Míčova a&nbsp;Václavské náměstí upraveny tak, aby vypadaly jako vitrážová okna [[Bazilika svatého Prokopa|Baziliky svatého Prokopa]].<ref>{{Citace periodika
  | příjmení = Jakubcová
  | jméno = Hana
  | titul = Už brzy se kruhové objezdy v Třebíči zazelenají jako vitrážová okna baziliky
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2020-02-22
  | url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/uz-brzy-se-kruhove-objezdy-v-trebici-zazelenaji-jako-vitrazova-okna-baziliky-20200221.html
  | datum přístupu = 2020-05-20
}}</ref>

== Společnost ==

=== Školství ===
{{Viz též|Hvězdárna v Třebíči|Školství v Třebíči}}Dějiny vzdělávání v Třebíči započali již benediktinském klášteře, kdy první vzdělanci již měli působit právě tam, měli jím být Zdeněk z Třebíč nebo Adam, Syn Petra z Třebíče.<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-153-154" /> V polovině 15. století byla zřízena první městská škola, ta pak bylo v 16. století nahrazena školou u Martinské brány, posléze byla zřízena chlapecká městská škola. V roce 1787 byla postavena škola na Jejkově a v roce 1817 pak byla zřízena dívčí škola, v roce 1874 pak i německá dívčí škola.<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-154" /> V roce 1871 byla otevřeno [[Gymnázium Třebíč|Gymnázium]].<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-154-160" /> V roce 2003 byla ve městě zřízena Západomoravská vysoká škola, která však v roce 2019 byla zrušena.<ref name="web-czechinvest-org-kraj-vysocina-investicni-prilezitosti" />

Ve městě působí mimo gymnázia i několik dalších středních škol, mezi nimi Katolické gymnázium, ve městě fungují i základní školy, několik mateřských škol, základní umělecká škola nebo lesní mateřská školka.

=== Kultura ===
{{Podrobně|Kultura v Třebíči|Městská knihovna v Třebíči|Muzeum Vysočiny Třebíč|Zámostí (festival)|Alternátor – Ekotechnické centrum Třebíč|Galerie Franta|Skauting v Třebíči}}
[[Soubor:Pasáž Theatre in Třebíč, Třebíč District.JPG|náhled|Divadlo pasáž na Masarykově náměstí v Třebíči]]
V Třebíči se o uspokojení potřeb obyvatelstva v oblasti kulturního a&nbsp;společenského života stará příspěvková organizace města Třebíče Městské kulturní středisko (jinak také MKS). Městské kulturní středisko provozuje některé z kulturních organizací ve městě, např. kino Pasáž, [[Národní dům (Třebíč)|Národní dům]] s [[Galerie Franta|Galerií Franta]], [[Zadní synagoga (Třebíč)|Zadní synagogu]], Fórum, Klub Hájek, [[Divadlo Pasáž]], [[Malovaný dům]], [[Galerie Ladislava Nováka|Galerii Ladislava Nováka]] a&nbsp;[[Městská věž (Třebíč)|Městskou věž]].<ref name=":1" />

V Třebíči se konají hudební i jiné festivaly, tradičním festivalem od roku 1997 je [[Zámostí (festival)|Zámostí]], pravidelně se koná i [[Třebíčské Bramborobraní]], [[Festival divadla 2-3-4 herců|Festival divadla 2–3–4 herců]] nebo [[Šamajim]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kutílková
| jméno = Jana
| titul = Jednadvacátý ročník Bramborobraní a druhý ročník Třebíčského vinobraní – Vysočina news
| url = https://vysocina-news.cz/jednadvacaty-rocnik-bramborobrani-a-druhy-rocnik-trebicskeho-vinobrani/
| vydavatel = Revy HB
| datum vydání = 2019-09-10
| datum přístupu = 2019-11-03
}}</ref>

Ve městě sídlí [[Muzeum Vysočiny Třebíč]], to sídlí v budově někdejšího zámku, výstavní prostory jsou také v Galerii Malovaný dům nebo v [[Galerie Franta|Galerii Franta]], v Třebíči funguje i ekotechnické centrum [[Alternátor – Ekotechnické centrum Třebíč|Alternátor]] v Borovině.

V Třebíči fungují kulturní i jiné spolky, mimo jiné v Třebíči dlouho působili divadelní spolky, později pak také pod [[Základní škola Třebíč, Benešova 585|základní školou Benešova]] fungovalo školní divadlo. Ve městě působí několik pěveckých sborů, jako je např. Slunko, Resonance, [[Musica Animata]] nebo [[Coruscante]]. V Třebíči působí také spolek [[Sokol (spolek)|Sokol]] nebo [[Skauting v Třebíči|Skaut]], skautská střediska ve městě se nazývají Srdíčko a Žlutá ponorka. V Třebíči působí také Útulek pro psy.[[Soubor:Alzheimer centrum v Třebíči.jpg|náhled|Nově zrekonstruovaná budova Alzheimer centra]]
=== Zdravotnictví a sociální služby ===
V&nbsp;Třebíči od 16.&nbsp;století působili lazebníci a&nbsp;ranhojiči, kolem roku 1505 pak vznikl první sousedský špitál a později i&nbsp;bratrský špitál na Jejkově. Další sousedský špitál fungoval na místě dnešní Sirotčí ulice, v roce 1854 byl zřízen městský špitál. Roku 1852 pak byla otevřena i židovská nemocnice. [[Nemocnice Třebíč]] pak byla otevřena 1. ledna 1903. V Třebíči působí i poliklinika Vltavínská, zdravotní středisko Hájek a&nbsp;soukromé praxe.<ref name="janák2">Janák, l. c., str. 181.</ref>

Na konci dubna roku&nbsp;2020 po vypuknutí pandemie nemoci [[covid-19]], začala třebíčská společnost Dawell po pěti týdnech vývoje, malosériově vyrábět [[Mechanická ventilace|plicní ventilátor]] CoroVent. Vývoj ventilátoru probíhal na [[Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT|Fakultě biomedicínského inženýrství]] [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] v&nbsp;[[Kladno|Kladně]] kolem profesora [[Karel Roubík|Karla Roubíka]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = KAREL
  | jméno = Wolf
  | titul = V Třebíči začala sériová výroba českého plicního ventilátoru CoroVent
  | periodikum = Lupa.cz
  | vydavatel = Internet Info
  | url = https://www.lupa.cz/aktuality/v-trebici-dnes-zacala-seriova-vyroba-ceskeho-plicniho-ventilatoru-corovent/
  | datum vydání = 2020-04-27
  | datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref>

Pro lidi postižené [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovou chorobu]] bylo na konci roku 2019 v&nbsp;Třebíči otevřeno [[Alzheimer Centrum Třebíč|Alzheimer centrum Třebíč]]. Centrum bylo v&nbsp;roce 2019 největší svého druhu v&nbsp;kraji Vysočina – v&nbsp;době svého otevření mělo kapacitu 125&nbsp;klientů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = JAKUBCOVÁ
| jméno = Hana
| titul = První pacienty přivítají v novém Alzheimercentru už na Martina
| periodikum = Třebíčský deník.cz
| vydavatel = VLTAVA LABE MEDIA
| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/prvni-pacienty-privitaji-v-novem-alzheimercentru-uz-na-martina-20191108.html
| datum vydání = 2019-11-08
| datum přístupu = 2022-02-26
}}</ref>

=== Sport ===
{{Viz též|Sport v Třebíči}}
[[Soubor:Player Draci Brno U17 at base in Třebíč, Třebíč District.jpg|náhled|Zápas Draci Brno U17 proti Nuclears Třebíč U18 na stadionu Na hvězdě]]
V&nbsp;Třebíči existuje více možností sportovního vyžití, ve městě jsou dva atletické stadiony, dvě fotbalová hřiště, plavecký bazén, [[KHNP Arena|zimní stadion]] s&nbsp;letní umělou plochou, baseballové hřiště, kryté i&nbsp;venkovní minigolfové hřiště, několik tenisových kurtů, hřiště na pétanque vybudované z&nbsp;prostředků Evropské unie, hokejbalové hřiště, basketbalová hřiště a&nbsp;další veřejná sportoviště.

Hokejový klub [[SK Horácká Slavia Třebíč]] se od roku 1997 účastní [[1. česká hokejová liga|druhé nejvyšší soutěže]] a má na svém kontě i pět ročníků soutěže nejvyšší ([[Českomoravská liga|1939/40]], [[Českomoravská liga|1940/41]], [[Českomoravská liga|1941/42]], [[Československá hokejová liga 1946/1947|1946/47]], [[Československá hokejová liga 1947/1948|1947/48]]). Již v sezóně [[Československá hokejová liga 1937/1938|1937/38]] do [[Československá hokejová liga|československé nejvyšší ligy]] nahlédli hokejisté [[DSK Třebíč]], dnes již zaniklého klubu. Fotbalový klub [[HFK Třebíč]] hraje od roku 2018 Krajský přebor Vysočiny, baseballový klub [[Třebíč Nuclears]] hraje od roku 2016 Českou baseballovou extraligu.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Třebíčtí baseballisté vyválčili extraligu, přehráli dvakrát Blansko
  | periodikum = iDNES.cz
  | url = https://www.idnes.cz/sport/ostatni/trebic-baseball-postup-do-extraligy.A160905_2271048_sporty_ten
  | datum vydání = 2016-09-05
  | jazyk = cs
  | datum přístupu = 2022-08-10
}}</ref> Basketbalový klub [[TJ Třebíč]] 2. ligu (třetí úroveň), tenisový klub HTK Třebíč také 2. ligu. Každoročně se v&nbsp;Třebíči a&nbsp;okolí konají FIA rally závody s&nbsp;názvem [[Horácká rally]].

Dalšími úspěšnými třebíčskými sportovci jsou kuželkářka [[Naděžda Dobešová]], která obdržela ocenění ''Kuželkářka století'' a&nbsp;několikrát byla oceněna jako ''Kuželkářka roku'',<ref name="web-kuzelky-cz-anketa-kuzelkar-roku" /> cyklista [[Pavel Padrnos]], který závodí v&nbsp;''Discovery Channel Pro Cycling Teamu'',<ref name="web-uk-eurosport-yahoo-com-pavel-padrnos-cycling-profile" /> fotbalista [[Filip Trojan]] a&nbsp;hokejisté [[Patrik Eliáš]], [[Martin Erat]] a&nbsp;[[Marek Laš]].

=== Média ===
{{Viz též|Média v Třebíči}}[[Soubor:Třebíč newspapers.jpg|náhled|Některé noviny vydávané v&nbsp;Třebíči]]V Třebíči začaly první místní noviny ''Listy západní Moravy'' vycházet v roce 1884, později byly vydávány další noviny,<ref name="horacke-noviny-stalo-se-pred-sto-lety" /> od roku 1990 pak vychází pravidelně ''[[Horácké noviny]]'', od roku 1995 ''Třebíčské noviny''<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Klukan
| jméno = Petr
| titul = Třebíčské noviny žijí 20 let
| periodikum = Třebíčské noviny
| ročník = XXI
| číslo = 11
| strany = 1,4
| url = http://www.jihlavske-listy.cz/radnicni_noviny/?noviny=tn
| datum = listopad 2015
}}</ref> a od 21. století také ''Třebíčský deník'' společnosti [[Vltava Labe Media]]. Od roku 1977 vychází radniční ''Třebíčský zpravodaj''.<ref name="web-yashica-cz-trebicsky-zpravodaj" />

V roce 2008 byly vysílány pravidelné televizní zprávy na [[Prima (televizní stanice)|TV Prima]],<ref name="trebic-cz-mesto-zahajilo-spolupraci-s-regionalnim-vysilanim-tv-prima" /> v roce 2006 také byla navázána spolupráce s pořadem ''Digitální vesnice'' [[ČT24|ČT 24]],<ref name="zskopce-cz-zakladni-informace" /> v roce 2020 byl spuštěn pravidelný pořad radnice na YouTube.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mahel
| jméno = Luděk
| titul = Volejte starostovi. Začíná vysílání třebíčské televize
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2020-02-22
| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/volejte-starostovi-zacina-vysilani-trebicske-televize-20200222.html
| datum přístupu = 2020-05-27
}}</ref> Přímo ve městě nesídlí žádná rozhlasová stanice, témata města pokrývají regionální krajské stanice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Koiš
| jméno = Juraj
| titul = Hey rádio spustilo vysílač v Třebíči na 97,6 FM
| periodikum = RadioTV
| vydavatel = RadiaCZ
| url = http://www.radiotv.cz/p_radio/hey-radio-spustilo-vysilac-v-trebici-na-976-fm/
| datum vydání = 2017-11-28
| datum přístupu = 2017-12-19
}}</ref> Město používá ke komunikaci kromě [[YouTube]] i [[Twitter]] nebo [[Facebook]].<ref name="trebicsky-denik-trebic-se-jako-prvni-prezentuje-na-serveru-twitter-com" />

Město Třebíč bylo v minulosti i současnosti lokací několika filmů či seriálů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vondrák
| jméno = František
| titul = OBRAZEM: Takové uličky jsme jinde nenašli, říká režisér
| periodikum = Třebíčský deník
| vydavatel = VLP
| url = http://trebicsky.denik.cz/kultura_region/obrazem-takove-ulicky-jsme-jinde-nenasli-rika-reziser-20170309.html
| datum vydání = 2017-03-09
| datum přístupu = 2017-03-08
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ilona
| jméno = Zelníčková
| titul = V Třebíči můžete být na chvíli Karlem IV. s královským pláštěm i korunou
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/trebic-pamatka-karel-iv.A190618_483075_jihlava-zpravy_epsal
| datum vydání = 2019-06-18
| datum přístupu = 2019-10-08
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Redakce
| titul = Do Třebíče se chystají filmaři, budou hledat komparzisty
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2020-07-24
| url = https://trebicsky.denik.cz/kultura_region/do-trebice-se-chystaji-filmari-budou-hledat-komparzisty-20200724.html
| datum přístupu = 2020-09-02
}}</ref> Třebíč se také stala subjektem několika mediálních děl, vznikl rakouský dokument Planeta Třebíč<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Jakubcová
| jméno = Hana
| titul = Planeta Třebíč je pohled na město očima mimozemšťana
| periodikum = Třebíčský deník
| vydavatel = VLP
| url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/planeta-trebic-je-pohled-na-mesto-ocima-mimozemstana-20170915.html
| datum vydání = 2017-09-15
| datum přístupu = 2017-09-20
}}</ref> nebo film [[Stanislav Motl|Stanislava Motla]] o Třebíčanech ve [[Španělská občanská válka|Španělské občanské válce]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = V Třebíči promítnou film Peklo pod španělským nebem – Vysočina news
| url = https://vysocina-news.cz/v-trebici-promitnou-film-peklo-pod-spanelskym-nebem/
| datum přístupu = 2019-09-25
}}</ref> Byly také napsány knihy, které se odehrávají v Třebíči.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Mahel
| jméno = Luděk
| titul = OBRAZEM: Příběh chytrého města. Vyšla nová kniha Třebíči
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2018-05-29
| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-pribeh-chytreho-mesta-vysla-nova-kniha-trebici-20180529.html
| datum přístupu = 2018-12-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = red
| titul = Román zachycuje vraždy v třebíčském mlýně
| periodikum = Horácké noviny
| vydavatel = Yashica
| url = https://archiv.horacke-noviny.com/zprava-roman-zachycuje-vrazdy-v-trebicskem-mlyne-7317.htm
| datum vydání = 2019-10-10
| datum přístupu = 2019-12-16
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>

== Památky a zajímavosti ==
{{Viz též|Seznam památek v Třebíči|Seznam městských parků v Třebíči|Seznam kulturních památek v Třebíči}}
[[Soubor:Trebic way.JPG|náhled|vlevo|upright|Originální ukazatel v&nbsp;Židovském ghettu]]
V&nbsp;Třebíči se nachází mnoho památek a&nbsp;významných míst. Je zde starobylé židovské město či [[bazilika svatého Prokopa]], obojí zapsané v&nbsp;roce 2003 do seznamu světového dědictví [[UNESCO]].<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Třebíč prorazila na seznam UNESCO
  | periodikum = iDNES.cz
  | odkaz na periodikum = iDNES.cz
  | datum vydání = 2003-07-03
  | datum přístupu = 2022-02-26
  | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/trebic-prorazila-na-seznam-unesco.A030630_124153_domaci_jan
}}</ref> V&nbsp;centru města se nachází Karlovo náměstí, které je jedním z&nbsp;největších náměstí v&nbsp;České republice.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Krčmář
  | jméno = Milan
  | titul = Jedno z&nbsp;největších náměstí v&nbsp;zemi se mění. Třebíč ho obnovuje. Podívejte se
  | periodikum = Deník
  | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
  | datum vydání = 2021-10-15
  | datum přístupu = 2022-02-26
  | url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/jedno-z-nejvetsich-namesti-v-zemi-se-meni-trebic-ho-obnovuje-podivejte-se-202110.html
}}</ref>

Na levém břehu řeky Jihlavy, na místě zvaném ''Židy'' či ''[[Zámostí (Třebíč)|Zámostí]]'', se rozprostírá jedna z&nbsp;největších židovských čtvrtí v&nbsp;Evropě. Třebíčská židovská čtvrť je jedinou židovskou památkou mimo území [[Izrael]]e, samostatně zapsanou v&nbsp;seznamu UNESCO. Do něj byla přidána 3.&nbsp;července 2003.<ref name="archinet-cz-trebic-na-seznamu-unesco" /> Jsou zde křivolaké uličky, původní domy, klenuté průchody a&nbsp;mnoho dalších typických prvků. Radnice, rabinát, nemocnice ani většina ostatních památek již ale neslouží svému původnímu účelu.

V&nbsp;[[Podklášteří]] se nachází Bazilika svatého Prokopa, která je společně s&nbsp;židovskou čtvrtí zapsána na seznamu UNESCO. Kdysi se zde nacházelo benediktinské opatství, které bylo založeno v&nbsp;roce 1101.<ref>{{Citace monografie| příjmení = Fišer| jméno = Rudolf| další = foto František Fiala| rok = 2004| titul = Třebíč – Z historie benediktinského opatství| vydavatel = Fibox Třebíč| vydání = 1| místo = Třebíč| edice = Edice Vysočiny| počet stran = 183| isbn = 8085571161}}</ref> Klášter se postupem času stal náboženským centrem i&nbsp;vojenskou pevností, tuto pozici si udržel až do husitských válek. V&nbsp;roce 1468 byl při tzv. [[Bitva o Třebíč|bitvě o&nbsp;Třebíč]] dobyt uherskými vojáky. Pozdější světská vrchnost klášter přestavěla na [[Třebíč (zámek)|zámek]]. Dnes zde sídlí [[Muzeum Vysočiny Třebíč]], později rekonstruováno, společně s&nbsp;dalšími prostory zámku.

[[Soubor:Tr-centrum001.jpg|náhled|Komenského náměstí a&nbsp;městská věž; vlevo je vidět západní strana Karlova náměstí; uprostřed kulturní komplex Fórum – [[Divadlo Pasáž|Pasáž]] na Masarykově náměstí; dole střechy domů v&nbsp;[[Zámostí (Třebíč)|Zámostí]]]]

Přes řeku naproti židovskému městu se rozkládá [[Vnitřní Město (Třebíč)|centrum města]], které je tvořeno Karlovým náměstím, lidově zvaným také ''rynek'', vytyčeným při založení města jako tržiště s&nbsp;plochou 22&nbsp;000&nbsp;m². Těmito rozměry je jen o&nbsp;pár metrů čtverečných menší než Václavské náměstí v&nbsp;Praze, takže se město v&nbsp;minulosti mohlo velikostí náměstí rovnat městům královským. Na počátku 19. století mělo náměstí ještě renesanční a&nbsp;barokní podobu, kterou zničil požár v&nbsp;roce 1822. Nyní se na Karlově náměstí konají dopolední trhy, kulturní akce jako Třebíčské folklórní slavnosti a&nbsp;oslavy vstupu města do Seznamu světového dědictví UNESCO.

[[Soubor:Trebic horka-domky kostelicek.jpg|náhled|[[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)|Kaple Povýšení sv. Kříže]] (''Kostelíček'') před opravou v&nbsp;roce 2007]]

Na kopci ve Vnitřním Městě se nachází 75 metrů vysoká [[Městská věž (Třebíč)|městská věž]], která náleží ke [[kostel svatého Martina z Tours (Třebíč)|kostelu sv.&nbsp;Martina z&nbsp;Tours]]. S&nbsp;ním však dříve nebyla spojena, ale sloužila jako součást opevnění. Dále zde leží [[Kapucínský klášter na Jejkově|kapucínský klášter]], [[Chrám svatého Václava a svaté Ludmily|pravoslavný]] a&nbsp;[[evangelický kostel (Třebíč)|evangelický kostel]]. Na Karlově náměstí se nachází i&nbsp;[[Malovaný dům]] s&nbsp;galerií a&nbsp;informačním centrem, [[Černý dům]]<ref>Památky archaeologické a místopisné, rok 1857, II díl, sešit VIII, str. 355 [https://ndk.cz/view/uuid:03ce5fa0-d874-11e4-a19f-001018b5eb5c?page=uuid:caa3f660-d894-11e4-a19f-001018b5eb5c Dostupné online]</ref> a&nbsp;sousoší Cyrila a&nbsp;Metoděje. Stejně tak se na Karlově náměstí nachází [[Národní dům (Třebíč)|Národní dům]] se stálou expozicí třebíčského rodáka [[František Mertl|Františka Mertla]]. V židovském městě se nachází [[Galerie Ladislava Nováka]].

Východní oblasti centra města, směrem do čtvrti Borovina, se říká ''na [[Stařečka|Stařečce]]''. Nachází se zde [[kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)|kaple Povýšení sv.&nbsp;Kříže]], na nejvyšším místě Třebíče, nedaleko od nedostavěné hvězdárny a&nbsp;kluboven skautských oddílů, zvaném ''Kostelíček''. Tato kaple má půdorys kříže a&nbsp;jejím stavitelem byl architektonicky nevzdělaný stavitel Jan Fulík. Byla postavena v&nbsp;roce 1644. Nedaleko kaple stojí i&nbsp;původní vodárna, ze které by měla být v&nbsp;roce 2015 vytvořena rozhledna s&nbsp;expozicí vodárenství v&nbsp;Třebíči.<ref name="trebicsky-denik-trebic-bude-mit-dve-nove-rozhledny" />

U&nbsp;řeky Jihlavy leží říční lázně ''[[Polanka (Třebíč)|Polanka]]'' z&nbsp;roku 1933. Dřevěné šatny z&nbsp;téhož roku jsou stále v&nbsp;provozu a&nbsp;stále jsou předmětem obdivu. Autorem návrhu byl [[Bohuslav Fuchs]]. V&nbsp;těchto lázních se v&nbsp;roce 1992 konaly [[Hry bez hranic]], třebíčský tým nakonec zvítězil i&nbsp;ve finále tohoto ročníku na [[Azory|Azorech]]. Na tzv. ''Kanciborku'' se nachází [[Větrný mlýn (Třebíč)|Větrný mlýn]], který sloužil na úpravu třísla pro koželuhy, dnes již není funkční.

V&nbsp;Třebíči se nachází také několik městských parků, které jsou rozloženy poměrně rovnoměrně, téměř v&nbsp;každé místní části se nachází alespoň jeden. Zakládání parků má v&nbsp;Třebíči tradici, například [[Lorenzovy sady]] mají svůj počátek již v&nbsp;roce 1899.

Památky zapsané do seznamu památek UNESCO v&nbsp;roce 2011 získaly prostřednictvím města grant Kraje Vysočina vázaný na začlenění kamerových záznamů a&nbsp;přenosů památek do pořadu [[Panorama (pořad)|Panorama České televize]], spolu s&nbsp;městem Třebíčí získala tentýž grant i&nbsp;města Telč a&nbsp;Žďár nad Sázavou. Na televizních obrazovkách se natočené snímky v&nbsp;premiéře objevovaly od 1.&nbsp;května 2012 do konce října téhož roku. Záznamy byly po celý rok k&nbsp;dispozici na webových stránkách měst, kraje, organizace UNESCO a&nbsp;dalších organizací.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Vysočinské památky UNESCO se zviditelní|url = http://trebicsky.denik.cz/kultura_region/vysocinske-pamatky-unesco-se-zviditelni-20111104.html|vydavatel = Třebíčský deník|datum přístupu = 2015-12-24|datum vydání = 2011-11-04|autor = ČTK}}</ref> Pro pořad České televize [[Toulavá kamera]] natočil v&nbsp;lednu 2016 třebíčský rodák a reportér [[Pavel Horký]] reportáž o&nbsp;přeměně areálu bývalých Baťových závodů a&nbsp;nově vzniklém science centru [[Alternátor – Ekotechnické centrum Třebíč|Alternátor]].<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Krčmář|jméno=Milan|titul=V areálu bývalé Baťovy továrny v Třebíči natáčela Toulavá kamera|url=http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/v-arealu-byvale-batovy-tovarny-v-trebici-natacela-toulava-kamera-20160127.html|vydavatel=Třebíčský deník|datum aktualizace=2016-01-27|datum přístupu=2016-02-29}}</ref>

== Osobnosti ==
{{Podrobně|Seznam osobností Třebíče|Seznam občanů oceněných městem Třebíč}}

Rodáky a&nbsp;významnými obyvateli města jsou např.&nbsp;sportovci ([[Patrik Eliáš]], [[Martin Erat]], [[Vladimír Sobotka (lední hokejista)|Vladimír Sobotka]], [[Ondřej Němec]], [[Vladimír Bouzek]], [[Theodor Gebre Selassie]]), umělci ([[Míla Myslíková]], [[Milan Riehs]], [[Ladislav Novák (umělec)|Ladislav Novák]], [[Miroslav Donutil]], [[Jiří Pecha]], [[Vítězslav Nezval]], [[Jakub Deml]], [[Beata Parkanová]], [[Jaromír Šofr]], [[Josef Špelda]], [[Antonín Molčík]], [[Oldřich Navrátil]]), politici (armádní generál [[Jan Syrový]], MUDr. [[Jaroslav Zvěřina]], generál [[Ludvík Svoboda]], [[Bohumír Šmeral]]), [[Antonín Kalina (1902–1990)|Antonín Kalina]], zachránce [[Židé|Židů]] před holocaustem, rabín [[Adolf Kurrein]], duchovní [[Jan Schwarz]], důstojník a&nbsp;účastník odboje [[Vladimír Šoffr]], zahraniční televizní reportér [[Bohumil Vostal]], meteorolog [[Michal Žák]], moderátor [[Vlasta Korec]] a&nbsp;další.

Z Třebíče také pocházel kněz a význačný historik, jenž položil základy bádání na poli Husově, [[Jan Sedlák (kněz)|Jan Evangelista Sedlák]].

Mnohým z&nbsp;těchto postav, ale i&nbsp;dalším z&nbsp;celé České republiky, bylo uděleno čestné občanství města. Udělováno je významným osobám, které se zasloužily o&nbsp;Třebíč nebo o&nbsp;české země. Kontroverzními<ref>Televizní noviny, 9. února 2007, [[TV Nova]]</ref> osobami v&nbsp;seznamu jsou prezidenti z&nbsp;doby před [[Sametová revoluce|sametovou revolucí]].

== Ocenění ==

=== Ocenění města ===
Dne 30.&nbsp;října 1987 byl městu Třebíč propůjčen Řád práce za významný přínos při rozvoji československé jaderné energetiky.<ref>{{Citace periodika |autor=RR|titul=Městu Třebíč propůjčen Řád práce|periodikum=Třebíčský zpravodaj|datum=12/1987|ročník=1987|číslo=12|strany=1}}</ref>

V roce 2017 město získalo ocenění Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii veřejný sektor – obce.<ref>{{Citace elektronického periodika| příjmení = Mahel| jméno = Luděk| titul = Cena hejtmana patří městu Třebíč a Domovu bez zámku| periodikum = Třebíčský deník| vydavatel = VLP| url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/cena-hejtmana-patri-mestu-trebic-a-domovu-bez-zamku-20170411.html| datum vydání = 2017-04-11| datum přístupu = 2017-04-14}}</ref> V roce 2018 byla městu udělena Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost, 2.&nbsp;místo v kategorii veřejný sektor – obce.<ref>{{Citace elektronické monografie| příjmení = Neuwirthová| jméno = Eva| titul = Cenu hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost pro rok 2017 získaly firmy B:TECH, MANN + HUMMEL, Střední průmyslová škola Třebíč a město Žďár nad Sázavou| url = https://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4086760| vydavatel = Kraj Vysočina| místo = Jihlava| datum vydání = 2018-04-16| datum přístupu = 2018-04-18| url archivu = https://web.archive.org/web/20180418225934/https://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=4086760| datum archivace = 2018-04-18| nedostupné = ano}}</ref> V roce 2019 byla městu udělena Cena hejtmana Kraje Vysočina za společenskou odpovědnost v kategorii veřejný sektor – obce.<ref>{{Citace periodika| titul = Cenu hejtmana získalo město Třebíč, průmyslovka a Třebíčské centrum| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/cenu-hejtmana-ziskalo-mesto-trebic-prumyslovka-a-trebicske-centrum-20190417.html| datum vydání = 2019-04-17| datum přístupu = 2019-04-29}}</ref>

=== Ocenění udělovaná městem ===
Od roku 2017 město spolu s&nbsp;Radou dětí a&nbsp;mládeže kraje Vysočina udílí cenu Třebíčské srdíčko, která oceňuje dobrovolníky pracující s&nbsp;dětmi a&nbsp;mládeží.<ref>{{Citace periodika| příjmení = Mahel| jméno = Luděk| titul = Třebíč ocení dobrovolníky, kteří se věnují dětem a mládeži| datum vydání = 2019-01-09| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-oceni-dobrovolniky-kteri-se-venuji-detem-a-mladezi-20190108.html| datum přístupu = 2019-02-28}}</ref>

== Různé události ==
Dne 5.&nbsp;června 1921 byl v&nbsp;Praze založen Klub Třebíčanů v&nbsp;Praze, v&nbsp;Karlíně probíhaly přednášky, konalo se fotografické promítání a&nbsp;další akce.<ref>{{Citace periodika| autor = K. B.| titul = Před 65 roky vznikl Klub Třebíčanů v Praze| periodikum = Třebíčský zpravodaj| datum = 6/1986| ročník = 1986| číslo = 6}}</ref>

V&nbsp;roce 2019 se Třebíč stala členem Společnosti pro zahradní a&nbsp;krajinářskou tvorbu.<ref>{{Citace periodika| příjmení = Jakubcová| jméno = Hana| titul = Třebíč vstoupila do Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu| datum vydání = 2019-02-23| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-vstoupila-do-spolecnosti-pro-zahradni-a-krajinarskou-tvorbu-20190223.html| datum přístupu = 2019-03-03}}</ref>

== Partnerská města ==
Partnerskými městy jsou:<ref name=partner>{{citace webu |titul=Partnerská města|url=https://www.trebic.cz/partnerska-mesta/ms-8149|vydavatel=Město Třebíč|datum přístupu=2021-05-24}}</ref>
* {{Partnerské město|Humenné}}
* {{Partnerské město|I-čchang}}
* {{Partnerské město|Lilienfeld}}
* {{Partnerské město|Oschatz}}
* {{Partnerské město|Rachov}}

Třebíč je dále spřátelena s [[Baška (okres Frýdek-Místek)|Baškou]] a s [[Rive de Gier]] ve Francii.<ref name=partner/> V roce 2023 uzavřelo město spolupráci s polským městem [[Kielce]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Souralová
| jméno = Ivona
| titul = Třebíč má nového partnera. Do polského města Kielce chce poslat studenty
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2023-07-17
| url = https://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-ma-noveho-partnera-do-polskeho-mesta-kielce-chce-poslat-studenty-20230717.html
| datum přístupu = 2023-09-18
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
{{Poznámky}}

=== Reference ===
<references>
<ref name="trebicsky-denik-trebic-se-jako-prvni-prezentuje-na-serveru-twitter-com">{{Citace elektronického periodika
  | autor = redakce
  | titul = Třebíč se jako první prezentuje na serveru Twitter.com
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2009-06-30
  | datum přístupu = 2009-06-30
  | url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-se-jako-prvni-prezentuje-na-20090630.html
}}</ref>
<ref name="web-trebic-cz-verejna-vyhlaska-o-zahajeni-stavebniho-rizeni">
{{Citace elektronické monografie
  | url = http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=1005492
  | titul = Veřejná vyhláška o zahájení stavebního řízení
  | místo = Třebíč
  | vydavatel = Městský úřad Třebíč
  | datum aktualizace = 2007-05-27
  | datum přístupu = 2007-09-16
  | příjmení = Cahová
  | jméno = Ivana
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20071009200321/http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=1005492
  | datum archivace = 2007-10-09
  | nedostupné = ano
}}
</ref>
<ref name="pbstre-cz-historie">{{Citace elektronické monografie
  | autor = PBS INDUSTRY
  | titul = Historie
  | url = http://www.pbstre.cz/index.php?typ=PVA&showid=66
  | datum přístupu = 2009-06-20
  | vydavatel = PBS INDUSTRY
  | místo = Třebíč
}}</ref>
<ref name="horacke-noviny-volby-1990">{{Citace periodika
  | autor = eš
  | titul = Volby 1990
  | periodikum = Horácké noviny
  | rok = 1990
  | měsíc = 5
  | den = 16
  | ročník = 1
  | číslo = 4
  | strany = 2
}}</ref>
<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta">{{Citace monografie
  | příjmení = Fišer
  | jméno = Rudolf
  | příjmení2 = Nováčková
  | jméno2 = Eva
  | příjmení3 = Uhlíř
  | jméno3 = Jiří
  | další = ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva
  | rok = 1978
  | titul = Třebíč – Dějiny města
  | vydavatel = Blok
  | vydání = 1
  | místo = Brno
  | počet stran = 210
  | přílohy = bibliografie
}}</ref>
<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-15">''[[#kniha-trebic-dejiny-mesta|Třebíč – Dějiny města]]'', s. 15</ref>
<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-19">''[[#kniha-trebic-dejiny-mesta|Třebíč – Dějiny města]]''. s. 19.</ref>
<ref name="kniha-trebic-dejiny-mesta-181">''[[#kniha-trebic-dejiny-mesta|Třebíč – Dějiny města]]'', s. 181</ref>
<ref name="trebicsky-denik-trebic-a-dukovany-spoji-nova-a-prava-cyklostezka">{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Mahel
  | jméno = Luděk
  | titul = Třebíč a Dukovany spojí nová a pravá cyklostezka
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2009-11-26
  | datum přístupu = 2009-11-26
  | url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-a-dukovany-spoji-nova-a-prava-20091126.html
}}</ref>
<ref name="uniplet-com-company-info">{{Citace elektronické monografie
  | autor = UNIPLET
  | titul = Company Info
  | url = http://www.uniplet.com/company/index.html
  | datum přístupu = 2009-06-20
  | vydavatel = Monarch Knitting
  | místo = Třebíč
  | jazyk = anglicky
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20090430104922/http://www.uniplet.com/company/index.html
  | datum archivace = 2009-04-30
  | nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="kniha-trebicske-povesti-a-zajimavosti">{{Citace monografie
  | příjmení = Hedbávný
  | jméno = Miroslav
  | ilustrátoři = Josef Dvořák
  | rok = 2005
  | titul = Třebíčské pověsti a zajímavosti
  | vydavatel = Akcent
  | vydání = 2
  | typ vydání = rozšířené
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 198
  | isbn = 8072683403
}}</ref>
<ref name="archinet-cz-trebic-na-seznamu-unesco">{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Posolda
  | jméno = Lukáš
  | titul = Třebíč na seznamu UNESCO
  | periodikum = ARCHiNET
  | datum vydání = 2003-03-07
  | datum přístupu = 2008-03-27
  | url = http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=12912&sec=10019&lang=cz
  | issn = 12143634
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20080307141031/http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=12912&sec=10019&lang=cz
  | datum archivace = 2008-03-07
  | nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="web-os-metropolis-info-silnice-ii-360-jaromerice-nad-rokytnou-trebic-velke-mezirici">{{Citace elektronické monografie
  | url = http://www.os-metropolis.info/doprava/silnicni/ii_360/ii_360.htm
  | titul = Silnice II/360 Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíč – Velké Meziříčí
  | místo = Třebíč
  | vydavatel = OS Metropolis
  | datum aktualizace = 2008-06-23
  | datum přístupu = 2008-09-27
  | autor = OS Metropolis
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20080922152904/http://www.os-metropolis.info/doprava/silnicni/ii_360/ii_360.htm
  | datum archivace = 2008-09-22
  | nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="trebicsky-denik-na-rece-vznikne-protipovodnova-hradba">{{Citace elektronického periodika
  | autor = redakce
  | titul = Na řece vznikne protipovodňová hradba
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2010-09-11
  | datum přístupu = 2009-09-14
  | url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/na-rece-vznikne-protipovodnova-hradba20100910.html
}}</ref>
<ref name="web-rekos-psp-cz-registr-komunalnich-symbolu-symboly-trebic">{{Citace elektronické monografie
  | autor = Parlament České republiky
  | titul = Registr komunálních symbolů : Symboly – Třebíč
  | url = http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/4f5a9364-94c8-45d7-b3e7-a21778bc16fe
  | datum vydání = 1997-03-15
  | datum přístupu = 2015-10-07
  | vydavatel = Poslanecká sněmovna
  | místo = Praha
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20160305015319/http://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/4f5a9364-94c8-45d7-b3e7-a21778bc16fe
  | datum archivace = 2016-03-05
  | nedostupné = ano
  }}</ref>
<ref name="kniha-historicky-lexikon-mestysu-a-mest">{{Citace monografie
  | příjmení = Mleziva
  | jméno = Štěpán
  | příjmení2 = Kuča
  | jméno2 = Karel
  | rok = 2006
  | titul = Historický lexikon městysů a měst
  | vydavatel = Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset
  | vydání = první
  | místo = Praha
  | počet stran = 935
  | strana = 730-731
  | isbn = 80-7340-092-8
}}</ref>
<ref name="horacke-noviny-petr-pithart-dekuje">{{Citace periodika
  | příjmení = Paleček
  | jméno = Richard
  | titul = Petr Pithart děkuje
  | periodikum = Horácké noviny
  | rok = 1990
  | měsíc = 6
  | den = 20
  | ročník = 1
  | číslo = 9
  | strany = 1
}}</ref>
<ref name="trebicsky-denik-nadrazi-ma-byt-pycha-trebice">{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Nováčková
  | jméno = Marcela
  | titul = Nádraží má být pýcha Třebíče
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2008-09-27
  | datum přístupu = 2008-09-27
  | url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/nadrazi-ma-byt-pycha-trebice-20080926.html
}}</ref>
<ref name="cs-wikisource-org-trebic-muzskeho-nebo-zenskeho-rodu">{{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Kubeš
  | jméno = Adolf
  | titul = Třebíč mužského nebo ženského rodu?
  | url = http://cs.wikisource.org/w/index.php?title=T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D_mu%C5%BEsk%C3%A9ho_nebo_%C5%BEensk%C3%A9ho_rodu%3F&oldid=17837
  | datum vydání = 2007/11/14
  | datum přístupu = 2008/06/14
  | vydavatel = Wikipedie: Otevřená encyklopedie
}}</ref>
<ref name="trebicsky-denik-stavbu-cyklostezky-do-rakouska-provazi-problemy">{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Přibík
  | jméno = Ivan
  | titul = Stavbu cyklostezky do Rakouska provází problémy
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2008-11-04
  | datum přístupu = 2008-11-04
  | url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/stavbu-cyklostezky-do-rakouska-provazi-20091104.html
}}</ref>
<ref name="kniha-ottuv-slovnik-naucny">{{Citace monografie
  | příjmení = Nikodém
  | jméno = Vilém
  | titul = Ottův slovník naučný
  | svazek edice = 25.
  | url = https://archive.org/stream/ottvslovnknauni12ottogoog#page/n729/mode/1up
  | kapitola = Třebíč
  | strany = 686
}}
</ref>
<ref name="trebicsky-denik-trebic-bude-mit-dve-nove-rozhledny">{{Citace elektronického periodika|periodikum = Třebíčský deník|příjmení = Vondrák|jméno = František|url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-bude-mit-dve-nove-rozhledny-20140908.html|datum vydání = 8. 9. 2014|titul = Třebíč bude mít dvě nové rozhledny}}</ref>
<ref name="zskopce-cz-zakladni-informace">{{Citace elektronické monografie
  | jméno = Vratislav
  | příjmení = Fišera
  | titul = Základní informace
  | url = http://www.zskopce.cz/televize/info.htm
  | datum přístupu = 2009-01-29
  | vydavatel = ZŠ Na Kopcích
  | dostupnost = webová stránka
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20090221070626/http://zskopce.cz/televize/info.htm
  | datum archivace = 2009-02-21
  | nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="trebic-cz-mesto-zahajilo-spolupraci-s-regionalnim-vysilanim-tv-prima">
{{Citace elektronické monografie
  | autor = Město Třebíč
  | titul = Město zahájilo spolupráci s regionálním vysíláním TV Prima
  | url = http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=1798289
  | datum přístupu = 2009-01-29
  | vydavatel = Město Třebíč
  | dostupnost = webová stránka
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20081227085935/http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=1798289
  | datum archivace = 2008-12-27
  | nedostupné = ano
}}
</ref>
<ref name="trebicsky-denik-mobilni-hraze-ochrani-pamatky">{{Citace elektronického periodika
  | jméno = Eva
  | příjmení = Bártíková
  | titul = Mobilní hráze ochrání památky
  | periodikum = Třebíčský deník
  | datum vydání = 2011-05-12
  | datum přístupu = 2011-05-25
  | url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/mobilni-hraze-ochrani-pamatky-20110512.html
}}</ref>
<ref name="web-sweb-cz-paberky-z-hvb">{{Citace elektronické monografie
  | autor = xkrcal5
  | titul = Paběrky z HvB
  | url = http://sweb.cz/xkrcal5/pamatnik.html
  | datum přístupu = 2008-08-13
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20200727111135/http://xkrcal5.sweb.cz/pamatnik.html
  | datum archivace = 2020-07-27
  | nedostupné = ano
  }}</ref>
<ref name="web-yashica-cz-trebicsky-zpravodaj">{{Citace elektronické monografie
  | autor = Yashica s.r.o.
  | titul = Reklamní agentura Yashica – Třebíčský zpravodaj – tisk a distribuce
  | url = http://www.yashica.cz/html/yashica-reklamy-trebicsky-zpravodaj-.html
  | datum přístupu = 2009-01-29
  | vydavatel = Yashica
  | dostupnost = webová stránka
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20090208230307/http://www.yashica.cz/html/yashica-reklamy-trebicsky-zpravodaj-.html
  | datum archivace = 2009-02-08
  | nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="horacke-noviny-stalo-se-pred-sto-lety">{{Citace periodika
  | příjmení = Strážnický
  | jméno = Petr
  | titul = Stalo se před sto léty
  | periodikum = Horácké noviny
  | rok = 1990
  | měsíc = 1
  | ročník = 2
  | číslo = 1
  | strany = 3
}}</ref>
<ref name="web-czechinvest-org-kraj-vysocina-investicni-prilezitosti">{{Citace elektronické monografie
  | jméno = Dagmar
  | příjmení = Strnadová
  | titul = Kraj Vysočina: Investiční příležitosti
  | url = http://www.czechinvest.org/data/files/vysocina-463.pdf
  | datum přístupu = 2008-03-27
  | vydavatel = Kraj Vysočina
  | dostupnost = PDF dokument
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20081127163036/http://www.czechinvest.org/data/files/vysocina-463.pdf
  | datum archivace = 2008-11-27
  | nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="noviny-horacke-noviny-chystame-se-k-volbam">{{Citace periodika
  | příjmení = Kozlíček
  | jméno = Bohumil
  | titul = Chystáme se k volbám
  | periodikum = Horácké noviny
  | rok = 1990
  | měsíc = 4
  | den = 25
  | ročník = 1
  | číslo = 1
  | strany = 2
}}</ref>
<ref name="web-kuzelky-cz-anketa-kuzelkar-roku">{{Citace elektronické monografie
  | titul = Anketa Kuželkář roku
  | url = http://www.kuzelky.cz/archiv/kuzelkar_roku/
  | vydavatel = Česká kuželkářská asociace
  | datum přístupu = 2007-06-14
  | url archivu = https://web.archive.org/web/20070930163040/http://www.kuzelky.cz/archiv/kuzelkar_roku/
  | datum archivace = 2007-09-30
  | nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="web-uk-eurosport-yahoo-com-pavel-padrnos-cycling-profile">{{Citace elektronické monografie
  | titul = Pavel Padrnos Cycling Profile
  | url = http://uk.eurosport.yahoo.com/cy/profiles/495.html
  | datum přístupu = 2008-03-27
  | vydavatel = Eurosport
}}</ref>
<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-154-160">[[#kniha-vlastiveda-moravska|Dvorský]], s. 154–160</ref>
<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-154">[[#kniha-vlastiveda-moravska|Dvorský]], s. 154</ref>
<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-160-161">[[#kniha-vlastiveda-moravska|Dvorský]], s. 160–161</ref>
<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-153-154">[[#kniha-vlastiveda-moravska|Dvorský]], s. 154–154</ref>
<ref name="kniha-vlastiveda-moravska-123">[[#kniha-vlastiveda-moravska|Dvorský]], s. 123</ref>
<ref name="kniha-vlastiveda-moravska">{{Citace monografie
  | ref = kniha-vlastiveda-moravska
  | příjmení = Dvorský
  | jméno = František
  | odkaz na autora = František Dvorský
  | redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
  | titul = Vlastivěda moravská
  | podtitul = II. Místopis – Třebický okres
  | vydavatel = Muzejní spolek
  | místo = Brno
  | rok = 1906
  | kapitola = Třebíč, školství
}}</ref>
</references>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
  | příjmení = Hedbávný
  | jméno = Miroslav
  | titul = Třebíčské pověsti a zajímavosti
  | ilustrátoři = Josef Dvořák
  | vydání = 2
  | typ vydání = rozšířené
  | vydavatel = Akcent
  | místo = Třebíč
  | rok = 2005
  | počet stran = 198
  | isbn = 8072683403
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Klenovský
  | jméno = Jaroslav
  | titul = Židovské památky Třebíče
  | vydání = 3
  | typ vydání = doplněné
  | vydavatel = CERM
  | místo = Brno
  | rok = 2003
  | počet stran = 68
  | isbn = 8072042858
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Fišer
  | jméno = Rudolf
  | odkaz na autora = Rudolf Fišer
  | titul = Třebíč – Z historie benediktinského opatství
  | další = foto František Fiala
  | vydání = 1
  | vydavatel = Fibox Třebíč
  | místo = Třebíč
  | rok = 2004
  | počet stran = 183
  | edice = Edice Vysočiny
  | isbn = 8085571161
}}
* {{Citace monografie
  | autor = kolektiv autorů
  | rok = 2006
  | titul = Třebíč – Historie a památky
  | vydavatel = Město Třebíč
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 87
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Navrkal
  | jméno = Pavel
  | odkaz na autora = Pavel Navrkal
  | ilustrátoři = Vlastimil Toman
  | rok = 2005
  | titul = Hráli pro slávu Třebíče
  | vydavatel = Akcent
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 318
  | isbn = 807268339X
}}
* {{Citace monografie
  | autor = neznámý
  | rok = 1935
  | titul = Jubilejní ročenka Třebíče : K 600. výročí města Třebíče
  | vydavatel = Českobratrský evangelický farní sbor
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 31
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Bečková
  | jméno = Jana
  | ilustrátoři = [[Josef Kremláček]]
  | rok = 1998
  | titul = Kde se pivo vaří... : Povídání nejenom o třebíčském vaření piva
  | vydavatel = s.n.
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 38
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Fišer
  | jméno = Rudolf
  | další = foto Josef Němec, Libor Teplý, ZMM Třebíč
  | rok = 2001
  | titul = Klášter uprostřed lesa : dvě studie o třebíčském benediktinském opatství
  | vydavatel = Matice moravská
  | vydání = 1
  | místo = Brno
  | počet stran = 158
  | isbn = 8086488020
  | přílohy = ilustrace, volné přílohy : 3 mapy
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Hudcová
  | jméno = Šárka
  | další = fotografové V. Hyhlík ...
  | rok = 2001
  | titul = Město Třebíč a okolí
  | vydavatel = Západomoravské muzeum; Město Třebíč
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 41
  | isbn = 8023867970
}}
* {{Citace monografie
  | autor = Městský úřad
  | rok = 1995
  | titul = Modrá kniha města Třebíče : poznámky ke stavu životního prostředí
  | vydavatel = Městský úřad
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 55
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Zejda
  | jméno = Radovan
  | rok = 2000
  | titul = Osobnosti Třebíčska
  | vydavatel = Akcent
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 227
  | isbn = 8072681044
  | odkaz na autora = Radovan Zejda
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Becková
  | jméno = Hana
  | rok = 1995
  | titul = Z historie veřejné knihovny v Třebíči
  | vydavatel = Okresní knihovna
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 18
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Novák
  | jméno = Ladislav
  | odkaz na autora = Ladislav Novák (umělec)
  | další = fotografie Pavel Heřman
  | rok = 1994
  | titul = Zámostí
  | vydavatel = Arca Jimfa
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 36
  | isbn = 8085766361
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Hanelová
  | jméno = Nela
  | příjmení2 = Heřman
  | jméno2 = Pavel
  | odkaz na autora2 = Pavel Heřman
  | rok = 2005
  | titul = Zámostí v nás
  | vydavatel = KVIZ
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = xii
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Smejkal
  | jméno = Jindřich
  | rok = 2002
  | titul = Zaplavené vzpomínky
  | vydavatel = J. Smejkal
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 135
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Ondráčková
  | jméno = S.
  | rok = 1980
  | titul = Třebíč. Příroda Třebíčska
  | vydavatel = Blok
  | vydání = 1
  | místo = Brno
  | počet stran = 93
}}
* {{Citace monografie
  | autor = kolektiv autorů
  | ilustrátoři = P. Šindelář
  | rok = 1986
  | titul = Pravěk Třebíčska
  | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost
  | vydání = 1
  | místo = Brno
  | počet stran = 280
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Joura
  | jméno = Jiří
  | odkaz na autora = Jiří Joura
  | rok = 2004
  | titul = Procházky starou Třebíčí
  | vydavatel = Amaprint Kerndl
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 193
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Joura
  | jméno = Jiří
  | rok = 2006
  | titul = Procházky starou Třebíčí podruhé
  | vydavatel = Amaprint Kerndl
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 202
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Kubeš
  | jméno = Adolf
  | rok = 1874
  | titul = Dějepis města Třebíče
  | vydavatel = J. F. Kubeš
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 173
  | url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:4ca5d650-5a26-11e2-bcaf-005056827e52
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Kubeš
  | jméno = Adolf
  | rok = 1902
  | titul = Manové bývalého benediktinského kláštera Třebíckého
  | vydavatel = J. F. Kubeš
  | místo = Brno
  | počet stran = 94
  | url = http://kramerius.mzk.cz/search/handle/uuid:43615159-9dfe-11e0-a742-0050569d679d
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Nikodém
  | jméno = Vilém
  | rok = 1911
  | titul = Stručné dějiny města Třebíče
  | vydavatel = Jindřich Lorenz
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 71
  | url = https://archive.org/details/strucne_dejiny_mesta_trebice
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Sameš
  | jméno = Čeněk
  | rok = 1935
  | titul = Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335-1935
  | vydavatel = Ústřední výbor jubilejních oslav
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 106
  | url = http://xkrcal5.sweb.cz/pamatnik.html
  }} {{Wayback|url=http://xkrcal5.sweb.cz/pamatnik.html |date=20100130081719 }}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Dvorský
  | jméno = František
  | odkaz na autora = František Dvorský
  | redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
  | titul = Vlastivěda moravská
  | podtitul = II. Místopis – Třebický okres
  | vydavatel = Muzejní spolek
  | místo = Brno
  | rok = 1906
  | kapitola = Třebíč, školství
  | jazyk = česky
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Zejda
  | jméno = Radovan
  | rok = 2001
  | titul = Třebíčsko
  | vydavatel = SURSUM
  | vydání = 1
  | místo = Třebíč
  | počet stran = 206
  | isbn = 8085799839
}}
* {{Citace monografie
  | příjmení = Bartušek
  | jméno = Antonín
  | odkaz na autora = Antonín Bartušek
  | titul = Umělecké památky Třebíče
  | vydavatel = Blok
  | místo = Brno
  | rok = 1969
}}

=== Související články ===
* [[Okres Třebíč]]
* [[Děkanát Třebíč]]
* [[Okresní soud v Třebíči]]
* [[SK Horácká Slavia Třebíč]]
* [[Seznam kulturních památek v Třebíči]]
* [[Seznam kamenů zmizelých v Kraji Vysočina]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Třebíč}}
* {{Otto|heslo=Třebíč}}
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Třebíč}}
* {{Wikislovník|heslo=Třebíč}}
* {{NK ČR|ge131185|věc=ano}}
* {{Commons|Třebíč}}
* {{Wikicesty|průvodce=Třebíč}}
* {{Wikizprávy|zpráva=Portál:Třebíč}}
* {{Wikicitáty|téma=Třebíč}}
* {{RÚIAN}}
* [http://www.trebic.cz/ Oficiální stránky města]
* [https://www.hstrebic.cz/ SK Horácká Slavia Třebíč]
* [http://www.trebic.cz/trebic-mesto-pamatek-unesco/ms-30090/p1=30090 UNESCO v&nbsp;Třebíči],
* [https://www.regiontrebicsko.cz regiontrebicsko.cz – Regionální portál Třebíčska]
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10361869257-narodni-klenoty/211563235200009-trebic-jedinecnost-mnohosti/ Třebíč – jedinečnost mnohosti] – video z&nbsp;archivu České televize v&nbsp;pořadu Národní klenoty

<!--NavBox Šablony-->
{{Geografické okolí
  | Střed = Třebíč
  | Sever = [[Velké Meziříčí]]
  | Severovýchod = 
  | Východ = [[Náměšť nad Oslavou]]
  | Jihovýchod = 
  | Jih = [[Jaroměřice nad Rokytnou]]
  | Jihozápad = 
  | Západ = [[Okříšky]]
  | Severozápad = [[Jihlava]]
  | image = 
}}
{{Části české obce}}
{{Okres Třebíč}}{{Města na Jihlavě}}{{Kraj Vysočina}}

<!--Šablony na horní stranu-->
{{Nejlepší článek}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Třebíč}}

{{#related:Okres Třebíč}}
{{#related:Moravské Budějovice}}
{{#related:Jaroměřice nad Rokytnou}}

[[Kategorie:Třebíč| ]]
[[Kategorie:Města v okrese Třebíč]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Mikroregion Třebíčsko]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Třebíč]]
[[Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině]]