Zobrazení zdroje stránky Nižnij Novgorod

{{různé významy|tento=městě v ruském Povolží|druhý=dalších městech s názvem Novgorod|stránka=Novgorod (rozcestník)}}
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Nižnij Novgorod
| originální jméno = {{Vjazyce2|ru|Нижний Новгород}}
| obrázek =
| popisek = 
| koláž = {{Koláž|position=center
 | photo1a                      = NN_01-09-2021_06.jpg
 | photo2a                      = NN_30-06-2022_the_Spit_of_Nizhny_Novgorod_at_sunset_05.jpg
 | photo2b                      = NN-16-05-2022 33.jpg
 | photo3a                      = Gorky_Automobile_Plant._Main_entrance._09-2019_01.jpg
 | photo3b                      = NN 01-09-2021 27.jpg
 | photo4a                      = Nizhny_Novgorod_trade_fair_01-11-2021.jpg
   | size                       = 270
   | spacing                    = 2
   | color                      = #FFFFFF
   | border                     = 0
   | text                       = ''Po směru hodinových ručiček počínaje obrázkem nahoře:'' [[Náměstí Minina a Požarského]], památník Mininovi a Požarskému, [[Čkalovské schodiště]], [[Nižněnovgorodský jarmark]], hlavní vrátnice [[GAZ]]u, [[Strelka]]
   }}
| vlajka = Flag of Nizhny Novgorod.svg
| znak = Coat of Arms of Nizhny Novgorod.svg
| nadmořská výška = 200
| časové pásmo = [[UTC+03:00|UTC+3]]<ref>[[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}}</ref>
| stát = Rusko
| pojem vyššího celku = [[Federální okruhy Ruska|Federální okruh]]
| název vyššího celku = [[Povolžský federální okruh|Povolžský]]
| pojem nižšího celku = [[Oblasti v Rusku|Oblast]]
| název nižšího celku = [[Nižněnovgorodská oblast|Nižněnovgorodská]]
| administrativní dělení = 8 [[rajón]]ů
| mapa = Map of Russia (2014–2022) - Nizhny Novgorod Oblast.svg
| loc-map = {{LocMap |Nižněnovgorodská oblast|label= Nižnij Novgorod|position= bottom|label_size =100|lat_deg= 56|lat_min= 19|lat_sec= 0|lon_deg = 44 |lon_min= 0|lon_sec = 0|float= center|caption= |width=250}}
| velikost mapy = 250px
| popisek mapy = Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska
| etnické složení = [[Rusové]] (93,76 %)<br />[[Tataři]] (1,04 %)<br />[[Ukrajinci]] (0,61 %)<br />[[Arméni]] (0,6 %)
| náboženské složení = [[křesťanství]] (především [[Pravoslaví|pravoslavné]]), [[islám]], [[buddhismus]], [[judaismus]]
| status = 
| starosta = Jurij Šalabajev
| vznik = 1221
| zakladatel = Jurij Vsevolodovič
| web = http://adm.nnov.ru/
| obecní úřad = Městská duma
| telefonní předvolba = (+7) 831
| psč = 603000
| označení vozidel = 52, 152, 252
}}
'''Nižnij Novgorod''' ({{Vjazyce2|ru|Нижний Новгород}}; hovorově často ''Nižnij'', v letech 1932—1990 '''Gorkij''') je město v centrálním [[Rusko|Rusku]], hlavní město [[Povolžský federální okruh|Povolžského federálního okruhu]] a [[Nižněnovgorodská oblast|Nižněnovgorodské oblasti]]. Rozkládá se ve středu [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] na soutoku řek [[Oka (přítok Volhy)|Oky]] a [[Volha|Volhy]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Během polské okupace Moskvy v letech 1610–1612 byl Nižnij Novgorod hlavním městem Ruského carství v období [[Smuta|smuty]].

Jakožto páté největší město v Rusku (2016) je významným ekonomickým, průmyslovým, dopravním, vzdělávacím a kulturním centrem země. Mimoto je díky celé řadě pamětihodností oblíbeným turistickým cílem.

== Historie ==

=== Založení města ===
Na počátku 9. století proběhla slovanská kolonizace horního toku Volhy, osídleného do té doby [[Ugrofinské národy|ugrofinskými národy]]. Ke konci 11. století patřilo ke [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] celé horní [[Povolží]], téměř až do ústí Oky. O něco jižněji se již nacházely hranice [[Volžské Bulharsko|Volžského Bulharska]] a pravý břeh Volhy až po ústí [[Sura|Sury]] byl osídlen [[Mordvinci|Mordovinci]]. Nejvýchodnějším slovanským městem na Volze byl až do roku 1221 [[Gorodec]].

Roku 1221 založil [[Vladimirsko-suzdalské knížectví|vladimirsko-suzdalský]] kníže [[Jurij II. Vsevolodovič]] na soutoku řek Volhy a Oky pohraniční pevnost, která měla chránit Vladimirské knížectví před Mordovinci, Marijci a Volžskými Bulhary. Prvotní název města zněl ''Novgorod Nizovské země''. Nizovskými zeměmi nazývali ve [[Veliký Novgorod|Velikém Novgorodu]] Vladimirské knížectví. Tento název se později vyvinul na ''Nižnij Novgorod'', kterým město zůstalo až do roku 1917.

V období feudální rozdrobenosti byl Nižnij Novgorod postupně údělem Suzdalského a Vladimirského knížectví. Roku 1350 se stal hlavním městem samostatného [[Suzdalsko-nižněnovgorodské knížectví|Suzdalsko-nižněnovgorodského knížectví]] (vzniklo 1341), když sem přenesl po spojení se suzdalským knížectvím kníže [[Konstantin Vasiljevič]] (1331–1365) svoji rezidenci. Za jeho syna [[Dmitrij Konstantinovič Suzdalský|Dmitrije]] zde vznikly velké a výstavné chrámy i opevnění. Jako jedno z mála ruských měst (dalšími byly např. [[Moskva]] či [[Tver]]) unikl ve [[13. století]] zkáze za [[Mongolský vpád na Rus|velkého mongolského vpádu]].

=== Újezdní město Ruského carství ===
[[Soubor:Coat of Arms of Nizhny Novgorod XVII.png|náhled|80px|vlevo|Městská pečeť roku 1626]]
Roku 1392 dobyl město moskevský velkokníže [[Vasilij I.]], čímž se město dostalo pod nadvládu expandujícího Moskevského velkoknížectví (byť definitivně ustaly všechny pokusy zachovat si samostatnost až roku 1425, za vlády [[Vasilij II.|Vasilije II.]]). Nižnij Novgorod se tak stal [[Ujezd|újezdním]] městem.
Během panování knížat [[Ivan III.|Ivana III.]] a [[Vasilij III.|Vasilije III.]] plnil Nižnij Novgorod roli pohraniční pevnosti, přebývala zde stálá [[Posádka|vojenská posádka]], formovaly se zde oddíly k pochodům na [[Kazaň]]. V letech 1500–1515 byl na místě původního dřevěného vystavěn nový kamenný [[Nižněnovgorodský kreml]]. Ten byl významnou baštou [[Moskevské velkoknížectví|Moskevského knížectví]] proti [[Kazaňský chanát|Kazaňskému chanátu]], která odolala obléhání roku [[1520]] a [[1536]]. Svůj vojenský význam však město ztratilo, když [[Ivan IV.]] roku 1552 dobyl Kazaň a hranice státu se posunula výrazně na východ.

V období [[Smuta|smuty]] na přelomu 16. a 17. století město spolu s [[Trojicko-sergijevská lávra|Trojicko-sergijevskou lávrou]] vytrvale podporovalo [[Moskva|Moskvu]]. Klíčovou roli v osvobození Moskvy od [[Polsko-litevská unie|polsko-litevské]] okupace hrálo tzv. Nižněnovgorodské povstání roku 1612 pod vedením [[Kuzma Minin|Kuzmy Minina]] a [[Dmitrije Požarskij|Dmitrije Požarského]]. Hlavní novgorodské náměstí dnes nese jejich jméno ([[náměstí Minina a Požarského]]), stojí zde několik jejich pomníků a sám Minin je pohřben v [[Chrám Archanděla Michaela (Nižnij Novgorod)|chrámu Archanděla Michaela]] ve zdejším kremlu.

V 17. století došlo v pravoslavné církvi k rozkolu, což přivedlo do okolí Nižního Novgorodu (zejména do okolí řeky [[Kerženěc]]) mnoho [[Starověrci|starověrců]], kteří prchali před pronásledováním. Aby byl rozkol vymýcen, roku 1672 byla v Nižním Novgorodě založena Nižněnovgorodská a Alatyrská eparchie.

=== Guberniální město Ruského impéria ===
[[Soubor:Coat of Arms of Nizhny Novgorod 1857.svg|náhled|80px|Městský znak z roku 1857|alt=|vlevo]]
[[Soubor:View of Nizhny Novgorod 1910.jpg|náhled|vlevo|Pohled na město a na Volhu (1910)]]
Na základě územně-správní reformy [[Petr I. Veliký|Petra I.]] se stal Nižnij Novgorod od roku 1714 guberniálním městem Nižněnovgorodské gubernie, která vznikla vydělením z Kazaňské gubernie.

Carevna [[Kateřina II. Veliká]] navštívila město roku 1767 a byla velmi nespokojena s jeho zástavbou. Nařídila proto gubernátoru vypracovat přesný plán Nižního Novgorodu, na základě kterého potom v hlavním městě vypracovali regulační plán města. Ten byl carevnou a senátem schválen roku 1770. Díky tomu se objevila taková zařízení jako první občanská nemocnice a první lékárna (1780), první typografie v [[Povolží]] (1791), první divadlo (1798). Kreml byl zrekonstruován a přestavěn na administrativní centrum města i gubernie.

Dalším významným podnětem pro rozvoj města bylo přemístění největšího jarmarku v Rusku z vesnice Makarevo na levý břeh Oky v Nižním Novgorodě. Díky tomu vzniknul podle jediného projektu komplex [[Nižněnovgorodský jarmark|Nižněnovgorodského jarmarku]]. K němu byl vyhlouben umělý kanál, vybudována kanalizace. Komplex zahrnoval hlavní jarmareční dům, pravoslavné chrámy [[Spaso-preobraženská katedrála (Nižnij Novgorod)|Starojarmareční]] a [[Katedrála svatého Alexandra Něvského (Nižnij Novgorod)|Novojarmareční]], sunnitskou mešitu, arménský chrám, Velké jarmareční divadlo a cirkus.

V polovině 19. století se objevily velké průmyslové podniky v přilehlých obcích, jako například Nižněnovgorodský mechanický závod (dodnes významný průmyslový podnik Krasnoje Sormovo) či metalurgický závod. Roku 1861 byla do města přivedena jedna z prvních železničních tratí v Rusku, trať Moskva-Nižnij Novgorod.
V roce 1896 se zde konala největší v předrevolučním Rusku Všeruská umělecko-průmyslová výstava, kterou jako reportér pražského německého deníku [[Politik (noviny)|Politik]] navštívil tehdy i český spisovatel [[Vilém Mrštík]]. Své dojmy z výstavy popsal v knize ''Cesta do Ruska aneb Listy z Nižního Novgorodu''. V souvislosti s touto výstavbou byla otevřena [[Tramvajová doprava v Nižním Novgorodě|druhá síť elektrických tramvají v Rusku]] (první byla zprovozněna r. 1892 v [[Tramvajová doprava v Kyjevě|Kyjevě]]), zbudovány dvě pozemní lanové dráhy (jedna končila přímo v kremlu) a nová budova městského divadla.

V roce 1905 došlo k dělnickému povstání, které bylo rychle potlačeno. Během 1. světové války byla do Nižního Novgorodu evakuována řada podniků ze západu, zejména vojenské závody. Roku 1916 zde také byla otevřena Nižněnovgorodská národní univerzita a evakuoval se sem Varšavský polytechnický institut (dnes Nižněnovgorodská státní technická univerzita). V roce 1917 převzali moc ve městě [[bolševici]].

=== Sovětské město Gorkij ===
[[Soubor:Coat of Arms of Gorky in USSR.svg|náhled|vlevo|80px|Znak města Gorkij v sovětské éře]]
[[Soubor:Air defense in the Nizhny Novgorod Kremlin.png|náhled|upright=1.3|Protiletecká baterie v Gorkém (1941)]]
Roku 1929 bylo k městu přičleněno velké množství okolních obcí a téhož roku se stalo město centrem nově zřízeného Nižněnovgorodského kraje. Dne 7. října 1932 byl Nižnij Novgorod přejmenován na počest místního rodáka, ikony sovětské literatury [[Maxim Gorkij|Maxima Gorkého]].

Ve 30. letech došlo k překotnému rozvoji průmyslu. Podíl na tom mělo především otevření [[GAZ|Gorkovského Avtomobilného zavodu]], vybudovaného za spolupráce s [[Ford Motor Company|Ford Motor Co]].

Dalším velkým impulzem pro gorkovský průmysl byla [[Druhá světová válka|2. světová válka]]. Místní podniky byly velmi rychle přeorientovány na zbrojní výrobu. Jen automobilka GAZ vyprodukovala v letech 1941–1945 okolo 12 tisíc tanků (T-60, T-70 a T-80), 24 tisíc minometů, 30 tisíc odpalovacích zařízení Kaťuša aj. Gorkovskij mašinostrojitělnyj zavod dodal ve válečných letech Rudé armádě asi 100 tisíc děl. V rámci evakuace výrobních závodů na východ byla do Gorkého přemístěna továrna Gidromaš, vyrábějící letecké komponenty.

Není proto divu, že takto významné průmyslové centrum se stalo nejčastěji bombardovaným městem v týlu SSSR. Mezi lety 1941–1943 podnikly německé bombardéry 43 náletů na město a shodily na něj 33934 zápalných bomb. Údery cílily především na průmyslové objekty, nicméně zahynulo při nich 429 civilistů a 28 vojáků.

Kvůli velké koncentraci vojenského průmyslu bylo město roku 1959 prohlášeno za uzavřené pro cizince. Velké parníky se zahraničními turisty směly dokonce proplouvat Gorkým pouze v noci, ještě v polovině 70. let se nesměly prodávat mapy města. Toho využila sovětská vláda, když sem poslala ruského disidenta [[Andrej Dmitrijevič Sacharov|Andreje Sacharova]] do vyhnanství (1980–1986), aby ho zbavila možnosti kontaktu se zahraničím.

V roce 1985 byla otevřena první linka [[Metro v Nižním Novgorodě|Nižněnovgorodského metra]].

=== Současný Nižnij Novgorod ===
Změna politického a ekonomického režimu na přelomu 80. a 90. let přinesla velké změny. 22. října 1990 bylo městu navráceno historické jméno Nižnij Novgorod, dne 6. září 1991 se opět otevřelo cizincům.

Díky zachovalému historickému centru se stal Nižnij Novgorod oblíbeným cílem turistů, z nichž mnoho přijíždí na výletních lodích po Volze.

Město si i nadále podrželo status významného centra ruského průmyslu, byť především 90. léta byla obdobím úpadku a počet obyvatel poklesl za první 2 dekády po rozpadu SSSR asi o 13 % (cílem migrace byla především nedaleká Moskva). Mezi největší zaměstnavatele na počátku 21. století patří výrobní závod [[GAZ]] (výroba lehkých užitkových vozů a autobusů), Krasnoje Sormovo (výroba říčních lodí), [[Nižněnovgorodský letecký závod Sokol|letecký závod Sokol]] (kompletace letounů [[Mikojan-Gurevič|MiG]]) ad.

Velkým impulzem pro rozvoj města bylo rozhodnutí pořádat zde některá utkání [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|MS ve fotbale 2018]]. Byla tak prodloužena 2. linka metra, zbudován [[Stadion Nižnij Novgorod]], zlepšena dopravní infrastruktura, vystavěn nový terminál letiště atd.<ref>{{Citace periodika|titul=Как Нижний Новгород готовится встречать гостей Чемпионата мира по футболу 2018 года|periodikum=DomostroyNN|jazyk=ru|url=http://www.domostroynn.ru/statyi/obzory/kak-nizhniy-novgorod-gotovitsya-vstrechat-gostey-chempionata-mira-po-futbolu-2018-goda|datum přístupu=2017-03-01}}</ref>
[[Soubor:Rozhdestvenskaja st.jpg|střed|bezrámu|600x600pixelů]]

== Klima ==
Klima Nižního Novgorodu je [[Kontinentální podnebí|mírně kontinentální]] s chladnou dlouhou zimou a teplým, relativně krátkým létem. Ve srovnání s Moskvou je zde zima chladnější a léto teplejší. Vzhledem k velmi členitému reliéfu města však mohou být teploty v níže položených místech u řeky výrazně vyšší než ve výše položených částech. Stejně tak úhrn srážek v níže položených místech je průměrně o 15-20 % vyšší.
{{Podnebí
| místo = Nižnij Novgorod
<!-- Nejvyšší teplota -->
| nejvyšší teplota C leden = 5,7
| nejvyšší teplota C únor = 7,0
| nejvyšší teplota C březen = 17,3
| nejvyšší teplota C duben = 26,3
| nejvyšší teplota C květen = 32,5
| nejvyšší teplota C červen = 36,3
| nejvyšší teplota C červenec = 38,2
| nejvyšší teplota C srpen = 38,0
| nejvyšší teplota C září = 31,0
| nejvyšší teplota C říjen = 24,2
| nejvyšší teplota C listopad = 13,8
| nejvyšší teplota C prosinec = 8,5
<!-- Průměrná nejvyšší teplota -->
| průměrné denní maximum C leden = -5,9
| průměrné denní maximum C únor = -5,3
| průměrné denní maximum C březen = 1,1
| průměrné denní maximum C duben = 10,9
| průměrné denní maximum C květen = 18,7
| průměrné denní maximum C červen = 22,6
| průměrné denní maximum C červenec = 24,7
| průměrné denní maximum C srpen = 22,1
| průměrné denní maximum C září = 15,6
| průměrné denní maximum C říjen = 8,0
| průměrné denní maximum C listopad = -0,5
| průměrné denní maximum C prosinec = -4,7
<!-- Průměrná teplota -->
| průměrná teplota C leden = -8,9
| průměrná teplota C únor = -8,7
| průměrná teplota C březen = -2,6
| průměrná teplota C duben = 6,1
| průměrná teplota C květen = 12,9
| průměrná teplota C červen = 17,2
| průměrná teplota C červenec = 19,4
| průměrná teplota C srpen = 16,9
| průměrná teplota C září = 11,1
| průměrná teplota C říjen = 4,7
| průměrná teplota C listopad = -2,8
| průměrná teplota C prosinec = -7,4
<!-- Průměrná nejnižší teplota -->
| průměrné denní minimum C leden = -11,6
| průměrné denní minimum C únor = -11,7
| průměrné denní minimum C březen = -5,8
| průměrné denní minimum C duben = 2,1
| průměrné denní minimum C květen = 7,9
| průměrné denní minimum C červen = 12,6
| průměrné denní minimum C červenec = 14,8
| průměrné denní minimum C srpen = 12,6
| průměrné denní minimum C září = 7,6
| průměrné denní minimum C říjen = 2,1
| průměrné denní minimum C listopad = -4,8
| průměrné denní minimum C prosinec = -9,9
<!-- Nejnižší teplota -->
| nejnižší teplota C leden = -41,2
| nejnižší teplota C únor = -37,2
| nejnižší teplota C březen = -28,3
| nejnižší teplota C duben = -19,7
| nejnižší teplota C květen = -6,9
| nejnižší teplota C červen = -1,8
| nejnižší teplota C červenec = 4,6
| nejnižší teplota C srpen = 0,9
| nejnižší teplota C září = -5,5
| nejnižší teplota C říjen = -16,0
| nejnižší teplota C listopad = -29,4
| nejnižší teplota C prosinec = -41,4
<!-- Průměrný úhrn srážek -->
| průměrné srážky mm leden = 47
| průměrné srážky mm únor = 38
| průměrné srážky mm březen = 37
| průměrné srážky mm duben = 36
| průměrné srážky mm květen = 46
| průměrné srážky mm červen = 76
| průměrné srážky mm červenec = 73
| průměrné srážky mm srpen = 69
| průměrné srážky mm září = 61
| průměrné srážky mm říjen = 64
| průměrné srážky mm listopad = 55
| průměrné srážky mm prosinec = 55
<!-- Maximální úhrn srážek -->
| maximální srážky mm leden = 95
| maximální srážky mm únor = 81
| maximální srážky mm březen = 94
| maximální srážky mm duben = 112
| maximální srážky mm květen = 138
| maximální srážky mm červen = 163
| maximální srážky mm červenec = 224
| maximální srážky mm srpen = 185
| maximální srážky mm září = 150
| maximální srážky mm říjen = 156
| maximální srážky mm listopad = 110
| maximální srážky mm prosinec = 131
<!-- Průměrný deštiych dní -->
| dní s deštěm leden = 0,4
| dní s deštěm únor = 1
| dní s deštěm březen = 2
| dní s deštěm duben = 9
| dní s deštěm květen = 16
| dní s deštěm červen = 19
| dní s deštěm červenec = 18
| dní s deštěm srpen = 19
| dní s deštěm září = 17
| dní s deštěm říjen = 14
| dní s deštěm listopad = 5
| dní s deštěm prosinec = 1
<!-- Množství sněhových srážek -->
| sněžení mm leden = 31
| sněžení mm únor = 43
| sněžení mm březen = 40
| sněžení mm duben = 5
| sněžení mm květen = 0
| sněžení mm červen = 0
| sněžení mm červenec = 0
| sněžení mm srpen = 0
| sněžení mm září = 0
| sněžení mm říjen = 1
| sněžení mm listopad = 6
| sněžení mm prosinec = 16
<!-- Zdroje -->
| zdroj = http://www.pogodaiklimat.ru/climate/27459.htm 1. března 2017
}}

== Obyvatelstvo ==
K prvnímu lednu 2016 byl Nižnij Novgorod [[Seznam měst v Rusku|5. největším městem]] Ruské federace.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Каталог публикаций::Федеральная служба государственной статистики|periodikum=www.gks.ru|url=http://www.gks.ru/wps/wcm/connect/rosstat_main/rosstat/ru/statistics/publications/catalog/afc8ea004d56a39ab251f2bafc3a6fce|datum přístupu=2017-03-02|url archivu=https://www.webcitation.org/6aaNzOlFO?url=http://www.gks.ru/free_doc/doc_2015/bul_dr/mun_obr2015.rar|datum archivace=2015-08-06|nedostupné=ano}}</ref>

Při sčítání lidu roku 2010 se přihlásilo 93,76 % obyvatel k [[Rusové|ruské národnosti]]. Dále zde žijí menšiny [[Tataři|Tatarů]] (1,04 %), [[Ukrajinci|Ukrajinců]] (0,61 %), [[Arméni|Arménů]] (0,6 %), [[Azerové|Azerů]] (0,45 %), [[Mordvinci|Mordvinců]] (0,28 %) a [[Čuvaši|Čuvašů]] (0,22 %).

{| class="wikitable"
! style="background: #EDEFFE;" colspan="11" |Vývoj počtu obyvatel
|- style="background: #CECBFF;" align="center"
|'''1811'''
|'''1840'''
|'''1856'''
|'''1863'''
|'''1897'''
|'''1913'''
|'''1914'''
|'''1923'''
|'''1926'''
|'''1931'''
|- align="center"
|14 400
|31 900
|35 800
|41 500
|90 000
|111 400
|111 600
|135 400
|222 000
|350 300
|- style="background: #CECBFF;" align="center"
|'''1939'''
|'''1956'''
|'''1959'''
|'''1962'''
|'''1967'''
|'''1970'''
|'''1973'''
|'''1975'''
|'''1976'''
|'''1979'''
|- align="center"
|644 000
|876 000
|941 000
|1 025 000
|1 120 000
|1 170 133
|1 238 000
|1 305 000
|1 305 000
|1 344 474
|- style="background: #CECBFF;" align="center"
|'''1982'''
|'''1985'''
|'''1986'''
|'''1987'''
|'''1989'''
|'''1990'''
|'''1991'''
|'''1992'''
|'''1993'''
|'''1994'''
|- align="center"
|1 373 000
|1 405 000
|1 401 000
|1 425 000
|1 438 133
|1 404 000
|1 445 000
|1 441 000
|1 433 000
|1 425 000
|- style="background: #CECBFF;" align="center"
|'''1995'''
|'''1996'''
|'''1997'''
|'''1998'''
|'''1999'''
|'''2000'''
|'''2001'''
|'''2002'''
|'''2003'''
|'''2004'''
|- align="center"
|1 379 000
|1 372 000
|1 371 000
|1 364 000
|1 364 900
|1 357 000
|1 343 300
|1 311 252
|1 309 000
|1 296 800
|- style="background: #CECBFF;" align="center"
|'''2005'''
|'''2006'''
|'''2007'''
|'''2008'''
|'''2009'''
|'''2010'''
|'''2011'''
|'''2012'''
|'''2013'''
|'''2014'''
|- align="center"
|1 289 500
|1 283 600
|1 278 300
|1 274 700
|1 272 527
|1 250 619
|1 250 600
|1 254 592
|1 259 921
|1 263 873
|- style="background: #CECBFF;" align="center"
|'''2015'''
|'''2016'''
|
|
|
|
|
|
|
|
|- align="center"
|1 267 760
|1 266 871
|
|
|
|
|
|
|
|
|}

== Pamětihodnosti ==
* '''[[Nižněnovgorodský kreml]]''' – městská pevnost z počátku 16. století. V jejím areálu se dnes nachází administrativní budovy, sídlo gubernátora, starosty aj., koncertní sál, výstavní síně, Nižněnovgorodské státní umělecké muzeum, řada pomníků a [[Chrám Archanděla Michaela (Nižnij Novgorod)|chrám Archanděla Michaela]]. V neposlední řadě je z kremlu dobrý výhled na soutok Volhy a Oky.
* '''Ulice Bolšaja Pokrovskaja''' – hlavní pěší třída starého města, která se táhne v délce 2,2 km od náměstí Minina a Požarského (tedy od kremlu) až na náměstí Maxima Gorkého (stanice metra [[Gorkovskaja (stanice metra v Nižním Novgorodě)|Gorkovskaja]]). Nachází se zde řada výstavných kupeckých domů, soch, obchodů a kaváren, divadlo Maxima Gorkého, unikátní budova ruské státní banky aj.
* '''Ulice Věrchněvolžskaja naberežnaja''' – jedna z hlavních tříd města, táhnoucí se od náměstí Minina a Požarského (od Čkalovského schodiště) až k Sennému náměstí (k lanové dráze do Boru). Vznikla na popud cara [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]], kterému učarovaly výhledy na Volhu, avšak byl nespokojený se zapáchajícími chudinskými obydlími v těchto místech. Po roce 1836 tak začala vznikat tato nábřežní ulice, kde z jedné strany byly budovány reprezentativní domy místní honorace, z druhé strany se otevírají výhledy na řeku, k níž se svažuje park.
* '''Sídlo Rukavišnikových''' – okázalá rezidence bohatého nižněnovgorodského kupce Rukavišnikova, vystavěná v polovině 19. století ve stylu italských barokních zámečků. Dnes zde sídlí muzeum a provádějí se prohlídky interiérů.
* '''[[Čkalovské schodiště]]''' – jedno z nejdelších schodišť v Rusku (560 stupňů). Nese jméno sovětského letce [[Valerij Čkalov|Valerije Čkalova]], jehož pomník stojí v horní části schodiště. Vystavěno bylo v letech 1943–1949 a inspirací mu bylo [[Oděsa|oděské]] [[Potěmkinovy schody|Potěmkinovo schodiště]].
* '''[[Nižněnovgorodský jarmark]]''' – hlavní výstavní a obchodní komplex města, tvořený dnes především historickou budovou z 80. let 19. století.
* '''[[Nižněnovgorodská lanová dráha|Lanová dráha do Boru]]''' – [[Visutá lanová dráha|visutá lanovka]] z roku 2012, spojující Nižnij Novgorod a [[Bor (Nižněnovgorodská oblast)|Bor]]. Jsou z ní výhledy na řeku Volha.
* '''Zoologická zahrada Limpopo''' – první soukromá zoologická zahrada v Rusku, na ploše 7 hektarů je možno vidět okolo 230 druhů zvířat, například [[Tygr ussurijský|tygra ussurijského]], [[Jaguár americký|jaguára]], [[Zubr evropský|zubry]], [[dikobraz]]y, [[pštros]]y aj.
* '''Muzeum historie GAZ''' – seznamuje návštěvníky s dějinami jedné z největších ruských automobilek [[GAZ]], ke zhlédnutí je zde několik desítek automobilů z různých období.
* '''Muzeum parních lokomotiv''' – poblíž železniční stanice Nižnij Novgorod–Sortirovočnyj se nachází expozice 15 parních lokomotiv, vyrobených v 1. polovině 20. století.
* '''[[Nižněnovgorodská dětská železnice]]''' – 4,1 km dlouhá dětská železnice, obsluhovaná mládeží mezi 10 a 15 lety.
{|class="graytable"
|+
| width="29%"|[[Soubor:Nizhny_Novgorod._Chkalov_Stairs_2014.jpg|střed|320px]]
| width="5%"|
| width="29%"|[[Soubor:Bolshaya Pokrovskaya Street. Nizhny Novgorod.jpg|střed|350px]]
| width="5%"|
| [[Soubor:Nizhny Novgorod Drama Theater on Bolshaya Pokrovskaya Street 01.jpg|střed|300px]]
|-
| align="center"|[[Nižněnovgorodský kreml]] a [[Čkalovské schodiště]]
|
| align="center" |Ulice Bolšaja Pokrovskaja
|
| align="center"|Divadlo M. Gorkého
|}

== Náboženství ==
V Nižním Novgorodě se nachází více než 100 náboženských obcí, v převážné většině křesťanských. Největší zastoupení ve městě má [[Ruská pravoslavná církev]], dále zde působí [[Starověrci|Starověrecká církev]], [[Arménská apoštolská církev]], [[Římskokatolická církev]], Evangelicko-luteránská církev, [[Baptismus|baptisté]] aj.

Z jiných náboženství jsou ve městě přítomni [[Islám|muslimové]] (2 náboženské obce), [[Judaismus|židé]] (2 náboženské obce) a [[Buddhismus|buddhisté]] (1 náboženská obec).
{{col-begin}}
{{col-break}}
=== Chrámy ===
* [[Spaso-preobraženská katedrála (Nižnij Novgorod)|Spaso-preobraženská katedrála]]
* [[Katedrála svatého Alexandra Něvského (Nižnij Novgorod)|Katedrála svatého Alexandra Něvského]]
* [[Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Nižnij Novgorod)|Chrám Narození přesvaté Bohorodice]]
* [[Chrám Narození Jana Křtitele (Nižnij Novgorod)|Chrám Narození Jana Křtitele]]
* Chrám svatých žen myronosic
* Chrám proroka Eliáše
* [[Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Nižnij Novgorod)|Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice]]
* [[Chrám Archanděla Michaela (Nižnij Novgorod)|Chrám Archanděla Michaela]]
* Starověrecký chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice
* [[Nižněnovgorodská chrámová mešita]]
* Nižněnovgorodská synagoga
{{col-break}}
=== Kláštery ===
* [[Pečerský klášter Nanebevstoupení]]
* [[Klášter Zvěstování Panny Marie (Nižnij Novgorod)|Klášter Zvěstování Panny Marie]]
* Klášter Povýšení svatého Kříže
{{col-end}}
{|class="graytable"
|+
| width="29%"|[[Soubor:Староярмарочный собор.jpg|střed|300px]]
| width="5%"|
| width="29%"|[[Soubor:Pechersky Ascension Monastery.jpg|střed|389px]]
| width="5%"|
|[[Soubor:NN-10-10-2020 03.jpg|střed|300px]]
|-
| align="center"|[[Spaso-preobraženská katedrála (Nižnij Novgorod)|Spaso-preobraženský chrám]]
|
| align="center" |[[Pečerský klášter Nanebevstoupení]]
|
| align="center"| [[Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Nižnij Novgorod)|Chrám Narození přesvaté Bohorodice]]
|}

== Kultura ==
Ve městě se nachází více než 600 různých architektonických památek, z nichž nejcennější je [[Nižněnovgorodský kreml]].

Celkem je ve městě provozováno okolo 200 kulturních institucí – 14 divadel, 5 koncertních sálů, 97 knihoven, 17 kin, 8 muzeí, konzervatoř, planetárium aj.
{{Sloupce|2|
=== Muzea ===
* Nižněnovgorodské státní umělecké muzeum
* Byt [[Maxim Gorkij|M. Gorkého]]
* Muzeum [[Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov|N. A. Dobroljubova]]
* Muzeum [[Alexandr Sergejevič Puškin|A. S. Puškina]]
* Byt [[Andrej Dmitrijevič Sacharov|A. D. Sacharova]]
* Ruské muzeum fotografie
* Muzeum elektrické městské hromadné dopravy

=== Divadla ===
* Nižněnovgorodské státní akademické divadlo dramatu M. Gorkého
* Nižněnovgorodské státní akademické loutkové divadlo
* Nižněnovgorodské státní akademické divadlo opery a baletu A. S Puškina
* Nižněnovgorodské státní divadlo mladého diváka
* Nižněnovgorodské Komorní divadlo opery a muzikální komedie
* Nižněnovgorodské divadlo Komedie
* Dětské divadlo Věra
}}

== Ekonomika ==
Největší podíl průmyslové výroby připadá na [[automobilový průmysl]], loďařství a vojenský průmysl. Mezi největší podniky v těchto odvětvích patří automobilka ''[[GAZ]]'', loďařský závod ''Krasnoje Sormovo'' (dnes zejména říční tankery), [[Nižněnovgorodský letecký závod Sokol|letecký závod ''Sokol'']] (spadající pod [[Sjednocená letecká korporace|Sjednocenou leteckou korporaci]]), ''Nižněnovgorodský strojírenský závod'' (raketové komplexy, děla či jaderné reaktory), výrobci leteckých komponentů ''Gidromaš'' a ''Teploobměnnik'', výrobce automobilových součástek ''Krasnaja Etna'', výrobce lodních motorů ''RUMO'', výrobce radiolokátorů ''NITEL'' aj.

Těžký průmysl je reprezentován ''Nižněnovgorodským kovozpracujícím závodem''.

Lehký a potravinářský průmysl je zastoupen textilní výrobou a obuvnictvím, provozy na zpracování dřeva, masokombináty a mlékárnami.

Dodávky elektřiny zajišťují dvě tepelné plynové elektrárny – ''Avtozavodskaja'' (580 MW) a ''Sormovskaja'' (340 MW).

Velký podíl na ekonomice Nižního Novgorodu mají také informační technologie. Sídlí zde pobočky a vývojová centra takových firem jako [[Intel]], [[SAP (společnost)|SAP]], Mail.ru. Jandex, [[Huawei]], NetCracker, Orange Business Services aj.
{|class="graytable"
|+
| width="29%"|[[Soubor:GAZel-NEXT-gruz.jpg|střed|280px]]
| width="5%"|
| width="29%"|[[Soubor:MiG-35D (3861869704).jpg|střed|350px]]
| width="5%"|
| [[Soubor:Army2016-396.jpg|střed|280px]]
|-
| align="center"|GAZelle NEXT (automobilka [[GAZ]])
|
| align="center" |[[MiG-35]] ([[Nižněnovgorodský letecký závod Sokol|letecký závod Sokol]])
|
| align="center"|Radiolokátor 55Ž6M Nebo-M (závod NITEL)
|}
=== Doprava ===
{{Viz též|Tramvajová doprava v Nižním Novgorodě|Metro v Nižním Novgorodě}}

Městskou hromadnou dopravu v Nižním Novgorodě zajištuje 60 linek autobusů, 65 linek [[Maršrutka|maršrutek]], 14 [[Tramvajová doprava v Nižním Novgorodě|tramvajových]] linek, 2 linky [[Metro v Nižním Novgorodě|metra]], a 2 linky městská dráha. Tramvaje jsou ve městě provozovány od roku 1896, autobusy od roku 1927, trolejbus od roku 1947 a metro bylo spuštěno v roce 1985. Vedle toho je od roku 2012 v provozu [[Nižněnovgorodská lanová dráha|lanová dráha do Boru]] a v letních měsících funguje také místní [[Nižněnovgorodská dětská železnice|dětská železnice]]. V roce 2013 byla otevřena městská dráha.

Železnice byla do Nižního Novgorodu přivedena roku 1862, první automobil se zde objevil v roce 1896. V současnosti je město významným železničním, silničním i říčním dopravním uzlem.

Městem prochází jedna z větví [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrály]]. Od roku 2010 je v provozu vysokorychlostní železniční trať z [[Moskva|Moskvy]] (a [[Petrohrad]]u) do Nižního Novgorodu, která by měla být po roce 2020 prodloužena až do [[Kazaň|Kazaně]].

Přes město prochází federální dálnice M7 Volha z Moskvy do [[Ufa|Ufy]], dálková trasa R158 (do [[Saratov]]a), dále regionální silnice R125, R152 a R159.

Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště [[Strigino]], nacházející se 18 km jihozápadně od centra města.

Vzhledem k tomu, že se město nachází na soutoku dvou velkých řek, hrají v dopravě důležitou roli mosty. Přes Oku vedou na území města čtyři: [[Myzinský most]], [[Molitovský most]], [[Metromost (Nižnij Novgorod)|Metromost]] a [[Kanavinský most]]. Břehy Volhy spojují tři mosty, postavené v jediném místě: Železniční most a Borský most (železniční i silniční doprava). V roce 2017 byl kvůli permanentním zácpám otevřen ještě Druhý Borský most pro automobily.
{|class="graytable"
|+
| width="29%"|[[Soubor:Metro NNG Line1-2 Moskovskaya.jpg|střed|356x356pixelů]]
| width="29%"|[[Soubor:Gagarin Avenue in Nizhny Novgorod.jpg|střed|400px]]
|[[Soubor:Nizhny Novgorod aerial tramway. Over lowland near Bor Town.jpg|střed|256x256bod]]
|-
| align="center"|[[Metro v Nižním Novgorodě|Nižněnovgorodské metro]] (stanice [[Moskovskaja (stanice metra v Nižním Novgorodě)|Moskovskaja]])
| align="center" |Federální dálnice M7 Volha
| align="center"|[[Nižněnovgorodská lanová dráha]]
|}

== Sport ==
Ve městě sídlí hokejový klub [[Torpedo Nižnij Novgorod]], který od sezóny 2008/09 působí v [[Kontinentální hokejová liga|KHL]]. Jeho domácím stadionem je ''Národní palác sportu'' s 5600 místy v hledišti.

Nejlepším fotbalovým mužstvem ve městě je [[FK Olimpijec Nižnij Novgorod]], který navazuje na zaniklé kluby [[FK Volga Nižnij Novgorod]] a [[FK Nižnij Novgorod]]. Jeho domovským stadionem je [[Stadion Nižnij Novgorod]] pro 35 tisíc diváků dokončený v roce 2018. Stadion hostil také utkání [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|MS ve fotbale v roce 2018]].

Ve městě působí také úspěšné kluby ženského hokeje, volejbalu, basketbalu aj. Celkem se zde nachází 14 sportovních stadionů.

== Osobnosti ==
* [[Nikolaj Ivanovič Lobačevskij]] (1792–1856), ruský [[matematik]]
* [[Nikolaj Alexandrovič Dobroljubov]] (1836–1861), literární kritik
* [[Milij Alexejevič Balakirev]] (1837–1910), hudební skladatel, klavírista
* [[Maxim Gorkij]] (1868–1936), [[Rusko|ruský]] spisovatel, dramatik, básník a revolucionář
* [[Alexandr Uljanov|Alexandr Iljič Uljanov]] (1866–1887), [[Vladimir Iljič Lenin|Leninův]] starší bratr, revolucionář
* [[Ivan Bubnov]] (1872–1919), ruský [[námořní inženýr]] a konstruktér [[Ponorka|ponorek]]
* [[Leonid Alexandrovič Vesnin]] (1880–1933), [[Sovětský svaz|sovětský]] [[architekt]], tvořící v duchu [[Konstruktivismus|konstruktivismu]]
* [[Zinovij Peškov]] (1884–1966), v [[Rusko|Rusku]] narozený [[Francie|francouzský]] [[generál]] a [[diplomat]]
* [[Jakov Sverdlov]] (1885–1919), [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševický]] stranický předák a vůdce [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]
* [[Nikolaj Alexandrovič Bulganin]] (1895–1975), sovětský politik, ministr obrany v letech 1953–1955 a [[Předseda vlády|předseda rady ministrů]] [[Sovětský svaz|SSSR]] 1955–1958
* [[Nikolaj Bogoljubov]] (1909–1992), ruský a sovětský matematik a fyzik
* [[Sergej Petrovič Novikov]] (* 1938), matematik
* [[Viktor Konovalenko]] (1938–1996), sovětský [[Brankář (lední hokej)|hokejový brankář]], osminásobný mistr světa a dvojnásobný zlatý olympijský medailista
* [[Taťjana Averinová]] (1950–2001), sovětská [[Rychlobruslení|rychlobruslařka]], dvojnásobná olympijská vítězka ze [[Zimní olympijské hry 1976|ZOH 1976]]
* [[Vladimir Kovin]] (* 1954), bývalý sovětský [[Lední hokej|hokejový]] útočník
* [[Natalia Vodianova]] (* 1982), ruská modelka
* [[Jekatěrina Vilkova]] (* 1984), ruská divadelní a filmová herečka
* [[Ruslan Zacharov]] (* 1987), ruský [[Short track|shorttrackař]] a [[Rychlobruslení|rychlobruslař]]
* [[Asja Klimová]] (1990–2022), stand-up komička zabitá během rusko-ukrajinského konfliktu
* [[Daniil Trifonov]] (* 1991), ruský koncertní [[Klavír|klavírní]] [[virtuóz]] a hudební skladatel

Vojenskou školu zde studoval [[Pavel Lebeděv]].

== Partnerská města ==
{{Sloupce|2|
* {{Flagicon|Německo}} [[Essen]], [[Německo]], 1991
* {{Flagicon|Rakousko}} [[Linec]], [[Rakousko]], 1993
* {{Flagicon|USA}} [[Filadelfie]], [[Spojené státy americké|USA]], 1994
* {{Flagicon|Čína}} [[Ťi-nan]], [[Čína]], 1994
* {{Flagicon|Finsko}} [[Tampere]], [[Finsko]], 1995
* {{Flagicon|Ukrajina}} [[Charkov]], [[Ukrajina]], 2001
* {{Flagicon|Kuba}} [[Matanzas]], [[Kuba]], 2004
* {{Flagicon|Jižní Korea}} [[Suwon]], [[Jižní Korea]], 2004
* {{Flagicon|Srbsko}} [[Novi Sad]], [[Srbsko]], 2006
* {{Flagicon|Bělorusko}} [[Minsk]], [[Bělorusko]], 2007
* {{Flagicon|Španělsko}} [[Sant Boi de Llobregat]], [[Španělsko]], 2008
* {{Flagicon|Abcházie}} [[Suchumi]], [[Abcházie]], 2009
* {{Flagicon|Severní Makedonie}} [[Bitola]], [[Severní Makedonie]], 2010
* {{Flagicon|Maďarsko}} [[Győr]], [[Maďarsko]], 2012
* {{Flagicon|Moldavsko}} [[Bălți]], [[Moldavsko]], 2016
}}

== Okolní města ==
* [[Bor (Nižněnovgorodská oblast)|Bor]]
* [[Kstovo]]
* [[Dzeržinsk]]
* [[Balachna]] (zde se nachází i středověké domy)

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|ru|Нижний Новгород|84164426}}<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Нижний Новгород}}
* [https://web.archive.org/web/20051028122457/http://www.admcity.nnov.ru/ Oficiální stránka města]

{{Rusko}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Rusko|}}

[[Kategorie:Nižnij Novgorod| ]]
[[Kategorie:Města v Nižněnovgorodské oblasti]]
[[Kategorie:Sídla na Volze]]
[[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Rusku]]