Zobrazení zdroje stránky Norsko

{{Infobox - stát
| genitiv = Norska
| úřední název = Kongeriket Norge<br />Kongeriket Noreg
| úřední název česky = Norské království
| vlajka = Flag of Norway.svg
| článek o vlajce = Norská vlajka
| znak = Coat of Arms of Norway.svg
| článek o znaku = Státní znak Norska
| mapa umístění = Europe-Norway.svg
| rozloha = 385&nbsp;207<ref name="kart_2019" /> km² z&nbsp;toho pevnina 323&nbsp;808
| rozlmisto = 61
| procent vody = 5,3
| počet obyvatel = 5&nbsp;550&nbsp;203<ref name="ssbf">{{Cite web|url=https://www.ssb.no/en/befolkning/statistikker/folkemengde/aar-per-1-januar|title=Population, 2024-01-01|publisher=Statistics Norway|date=2024-02-21|accessdate=2024-02-24|language=en}}</ref>
| obyvmisto = 118
| obyvatelé aktuální k = (2024)
| hustota = 14
| hustmisto = 213
| HDI = 0,966<ref name="UNDP2023">{{Cite web|url=https://hdr.undp.org/data-center/human-development-indexindicies/HDI|title=2022 Human Development Index Ranking|publisher=United Nations Development Programme|date=2023-03-13|accessdate=2024-03-17|language=en}}</ref>
| HDIvývoj = stálost
| HDIvýše = velmi vysoký
| HDI aktuální k = 2022
| HDImísto = 2
| jazyk = [[norština]] ([[bokmål]] a [[nynorsk]]), [[sámština]] (v&nbsp;šesti komunách), [[kvenština]], [[romština]], [[skandinávská romština]], [[norská znaková řeč]]
| náboženství = [[Norská církev|luteráni]] 68 %<br />jiní křesťané 7 %<br />muslimové 3,1 %<br>bez vyznání 21 %<ref name="naboz">{{Citace elektronického periodika |titul= Religious communities and life stance communities |url=https://www.ssb.no/en/kultur-og-fritid/religion-og-livssyn/statistikk/trus-og-livssynssamfunn-utanfor-den-norske-kyrkja |datum vydání =2023-06-05|datum přístupu=2023-11-18  }}</ref>
| nejvyšší hora = [[Galdhøpiggen]]
| výška nejvyšší hory = 2&nbsp;469
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]]
| hlavní město = [[Oslo]]
| funkce1 = Král
| vládce1 = [[Harald V.]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Jonas Gahr Støre]]
| článek o hymně = Norská hymna
| hymna = Ja, vi elsker dette landet
| datum vzniku = [[7. červen|7.&nbsp;června]] [[1905]], uznáno [[26. říjen|26.&nbsp;října]] [[1905]]
| způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Švédsko|Švédsku]]
| měna = [[norská koruna|koruna]]
| kód měny = NOK
| HDP/ob. = 82&nbsp;236<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=Download World Economic Outlook database: October 2023 (Norway) | url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=142,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 | datum přístupu=2023-11-18|jazyk=en}}</ref>, nominální 99&nbsp;266
| HDP/ob.misto = 6
| HDP aktuální k = 2023
| Gini = 25.3
| Gini aktuální k = 2020
| ison = 578
| iso3 = NOR
| iso2 = NO
| mpz = N
| doména = no
| předvolba = +47
| čas = +1
| commonscat = Norway
| soubor hymny = Norway (National Anthem).ogg
}}
'''Norsko''' ({{Vjazyce2|nb|{{Audio|No-Norge.oga|''Norge''}}}}, {{Vjazyce2|nn|{{Audio|No-Noreg.oga|''Noreg''}}}}), oficiálně '''Norské království''',{{Poznámka|Názvy v úředních a uznávaných jazycích: [[bokmål]]: {{Audio|Norge (country).ogg|''Norge''}}; [[nynorsk]]: {{audio|No-Noreg.oga|''Noreg''}}. Oficiální názvy v menšinových jazycích: [[severní sámština]]: ''Norga''; [[lulejská sámština]]: ''Vuodna''; [[jižní sámština]]: ''Nöörje''; [[kvenština]] ''Norja''.}} je [[Severské státy|severský stát]] v [[Severní Evropa|severní Evropě]], jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]]. Součástí Norska je také vzdálený [[Arktida|arktický]] ostrov [[Jan Mayen]] a souostroví [[Špicberky]],{{Poznámka|[[Špicberská dohoda|Špicberská dohoda]] z 9. února 1920 uznává plnou a absolutní svrchovanost Norska nad arktickým souostrovím Špicberky (nyní nazývaným Svalbard).<ref name="Board1986">{{cite book |author=National Research Council (U.S.). Polar Research Board|title=Antarctic treaty system: an assessment |journal=Science of the Total Environment|volume=61|publisher=National Academies Press|url=https://books.google.com/books?id=gNxjxfm4cSgC&pg=PA370|access-date=24 July 2011|year=1986|isbn=978-0309036405|pages=260–261|bibcode=1987ScTEn..61..260B|doi=10.1016/0048-9697(87)90375-5}}</ref>}} závislým územím je [[Bouvetův ostrov]] ležící v subantarktické oblasti. Pevninské Norsko sousedí na východě se [[Švédsko|Švédskem]] a na severovýchodě s [[Finsko|Finskem]] a [[Rusko|Ruskem]]. Norsko má rozsáhlé pobřeží obrácené k severnímu [[Atlantský oceán|Atlantskému oceánu]] a [[Barentsovo moře|Barentsovu moři]]. Norsko je [[unitární stát]] a [[Konstituční monarchie|parlamentní monarchie]]. Rozkládá se na celkové ploše 385&nbsp;207&nbsp;km<sup>2</sup> a žije v něm  5,5 mil. obyvatel,<ref name="kart_2019">{{cite web|url=https://www.kartverket.no/Kunnskap/Fakta-om-Norge/Arealstatistikk/Arealstatistikk-Norge/|title=Arealstatistics for Norway 2019|publisher=Kartverket, mapping directory for Norway|date=20 December 2019|access-date=1 March 2020|archive-date=8 June 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20190608034913/https://www.kartverket.no/Kunnskap/Fakta-om-Norge/Arealstatistikk/Arealstatistikk-Norge/|url-status=dead}}</ref><ref name="ssbf_a">{{Cite web|url=https://www.ssb.no/en/befolkning/statistikker/folkemengde/aar-per-1-januar|title=Population, 2023-01-01|publisher=Statistics Norway|date=1 January 2023|accessdate=27 February 2023|language=en}}</ref> má tak jednu z nejnižších [[Hustota zalidnění|hustot zalidnění]] v Evropě. Hlavním a [[Seznam měst v Norsku|největším městem]] Norska je [[Oslo]].  

První norský otisk do světových dějin přišel v době [[Vikingové|vikingské]], kdy lidé z Norska a ostatních [[Severské státy|severských zemí]] [[Vikingská expanze|procestovali velkou část Evropy]] a vydali se na sever a západ. Vikingové byli obchodníci i nájezdníci a dostali se mimo jiné do [[Grónsko|Grónska]] a [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Jednotné Norské království vzniklo v roce 872 sloučením [[Norská drobná království|drobných království]]. Dobu Vikingů postupně vystřídalo [[křesťanství]] a norský vliv ve vnějším světě, který dosáhl největšího rozsahu v polovině 13. století, postupně slábl. Na konci 14. století se spojilo s [[Dánsko|Dánskem]] a Švédskem do [[Kalmarská unie|Kalmarské unie]], v letech 1537 až 1814 bylo součástí [[Dánsko-Norsko|Dánsko-Norska]] a v letech 1814 až 1905 bylo v [[Personální unie|personální unii]] se Švédskem, než se zcela osamostatnilo. 

Během [[První světová válka|první světové války]] zůstalo Norsko [[Neutralita|neutrální]], ale přesto utrpělo velké ztráty, především ve svém velkém obchodním loďstvu. Na začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se Norsko opět snažilo zůstat neutrální, ale v roce 1940 bylo napadeno [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a okupováno až do roku 1945. Po válce Norsko neutralitu opustilo a stalo se zakládajícím členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]]. Objevení velkých [[Severomořská ropa|zásob ropy na mořském dně u Norska]] koncem 60. let 20. století vedlo k velké [[Prosperita|prosperitě]]. V referendech v letech 1972 a 1994 se norské obyvatelstvo vyslovilo proti členství země v [[Evropská unie|Evropské unii]]. [[Sámové]], žijící převážně na severu, mají určitou míru sebeurčení a vlivu na tradiční území prostřednictvím Sámského parlamentu a zákona o Finnmarku. 

Norsko je [[vyspělá země]], s vyspělou [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysokopříjmovou ekonomikou]] s vysokou [[Životní úroveň|životní úrovní]], má 2.&nbsp;nejvyšší [[index lidského rozvoje]] na světě<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nations
| jméno = United
| titul = Human Development Index
| url = https://hdr.undp.org/data-center/human-development-index
| jazyk = en
}}</ref> a [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|osmý nejvyšší příjem na obyvatele]] na světě. Norsko zachovává severský model blahobytu se všeobecnou zdravotní péčí a komplexním systémem sociálního zabezpečení a jeho hodnoty jsou zakořeněny v rovnostářských ideálech.<ref>{{cite web|url=https://www.studyinnorway.no/living-in-norway/norwegian-society|title=Norwegian Society / Living in Norway / StudyinNorway / Home – Study in Norway|first=Study in|last=Norway|website=www.studyinnorway.no|access-date=21 March 2018|archive-url=https://web.archive.org/web/20180321131146/https://www.studyinnorway.no/living-in-norway/norwegian-society|archive-date=21 March 2018|url-status=dead}}</ref> Norský stát má rozsáhlé vlastnické podíly v klíčových průmyslových odvětvích, disponuje rozsáhlými zásobami ropy, zemního plynu, nerostných surovin, dřeva. [[Petrochemický průmysl|Ropný průmysl]] tvoří přibližně čtvrtinu [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] země.<ref>{{cite news|url=http://uk.reuters.com/article/oilRpt/idUKL0674675920070906|title=Statistics Norway raises '07 GDP outlook, cuts '08|work=Reuters|date=6 September 2007|access-date=8 March 2009}}</ref> Má největší státní investiční fond na světě, jehož hodnota činí 15,7 bilionu norských korun (k 11/2023).<ref>{{Cite news|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-09-19/norway-wealth-fund-says-reached-1-trillion-in-value|title=The World's Biggest Wealth Fund Hits $1 Trillion|last=Holter|first=Mikael|date=27 June 2017|work=Bloomberg L.P.|access-date=19 September 2017}}</ref><ref name="Meredith 2023">{{cite web|last=Meredith|first=Sam|title=Norway's gigantic sovereign wealth fund loses a record $164 billion, citing 'very unusual' year|website=CNBC|date=31 January 2023|url=https://www.cnbc.com/2023/01/31/norways-sovereign-wealth-fund-loses-164-billion-in-2022.html|access-date=26 April 2023}}</ref> Norsko je zakládajícím členem [[Organizace spojených národů]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Evropské sdružení volného obchodu|Evropského sdružení volného obchodu]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Antarktický smluvní systém|Smlouvy o Antarktidě]] a [[Severská rada|Severské rady]], členem [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] a [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] a [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]].

== Etymologie ==
Jméno dali Norsku zřejmě staří [[Gótové]] nebo [[Dánové|Dáni]] a znamenalo v&nbsp;jejich jazyce „cesta na sever“. V&nbsp;historickém záznamu řeči vikingského náčelníka [[Ohthere z Hålogalandu|Ottara]] k anglickému králi Alfrédovi zhruba v&nbsp;roce 880 je dnešní území Norska nazýváno Norðvegr. Teprve ve 14.&nbsp;století se začaly používat formy jména země Noreg(h)e, Norig(h)e, Norg(h)e nebo Norie. Oficiální název ''Noreg'' v&nbsp;jazyce [[nynorsk]] byl přijat teprve po jazykové reformě z&nbsp;roku 1938, zatímco název ''Norge'' v&nbsp;jazykové verzi [[bokmål]] je používán zhruba již od roku 1450.

== Dějiny Norska ==
{{Podrobně|Dějiny Norska}}
=== Pravěk ===
Stopy po prvním lidském osídlení archeologové dávají do souvislosti s kulturou zvanou [[Ahrensburgien]] (pojmenovanou po vesnici [[Ahrensburg]], ležící 25&nbsp;km severovýchodně od [[Hamburk]]u, v&nbsp;pozdějším německém státě [[Šlesvicko-Holštýnsko]]). Tato kultura je lokalizována do severoevropských nížin v&nbsp;období 9–7&nbsp;tisíc let př.&nbsp;n.&nbsp;l. Příslušníci této kultury byly především lovci [[Sob polární|sobů]], kteří žili ve stanech, nebo mírně zahloubených chatách. Užívali štípané hroty s&nbsp;řapíkem, oštěpy a&nbsp;luky. Tyto nejstarší stopy lidského osídlení v&nbsp;Norsku se nacházejí podél pobřeží, kde se po poslední [[Doba ledová|době ledové]], mezi léty 11&nbsp;000 a&nbsp;8&nbsp;000 př.&nbsp;n.&nbsp;l., stáhl ledovec.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wygal
| jméno = Brian T.
| příjmení2 = Heidenreich
| jméno2 = Stephan M.
| titul = Deglaciation and Human Colonization of Northern Europe
| periodikum = Journal of World Prehistory
| datum vydání = 2014
| ročník = 27
| číslo = 2
| strany = 111–144
| issn = 0892-7537
| url = https://www.jstor.org/stable/24766162
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref>[[Soubor:Alta helleristninger 2018-07-26-9535.jpg|vlevo|náhled|[[Skalní rytiny v Altě|Pravěké malby v Altě]]]]K&nbsp;nejcennějším nálezům patří ty z&nbsp;doby okolo roku 5000 př.&nbsp;n.&nbsp;l. ze severu Norska, z&nbsp;[[Finnmark]]u, zejména z&nbsp;obce [[Alta (Norsko)|Alta]], kde byly objeveny [[Skalní rytiny v Altě|pozoruhodné skalní rytiny]], znázorňující především lov (dnes součást [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Rock Art of Alta
| periodikum = UNESCO World Heritage Centre
| vydavatel = 
| url = https://whc.unesco.org/en/list/352/
| datum vydání = 
| jazyk = en
| url archivu = 
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Archeologové v&nbsp;souvislosti s&nbsp;těmito nálezy někdy hovoří o&nbsp;[[Kultura Komsa|kultuře Komsa]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Helskog
| jméno = Ericka
| titul = The Komsa Culture: Past and Present
| periodikum = Arctic Anthropology
| datum vydání = 1974
| ročník = 11
| strany = 261–265
| issn = 0066-6939
| url = https://www.jstor.org/stable/40315822
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Druhé centrum nálezů z&nbsp;této doby se nachází na jihozápadě země, v&nbsp;[[Rogaland]]u ([[Kultura Fosna–Hensbacka|kultura Fosna]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Clark
| jméno = Grahame
| titul = The Mesolithic Settlement of Northern Europe
| url = https://books.google.cz/books?id=2ic9AAAAIAAJ&pg=PA68&lpg=PA68&dq=Fosna+culture&source=bl&ots=RfvREaXkcZ&sig=ACfU3U0A0eIdm68pFLRmJq62_XYqxwz68w&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjmpNCZr9fuAhURxosKHdQcBbQ4ChDoATAHegQIBRAC#v=onepage&q=Fosna%20culture&f=false
| vydavatel = CUP Archive
| počet stran = 324
| poznámka = Google-Books-ID: 2ic9AAAAIAAJ
| jazyk = en
}}</ref> Velká vzdálenost těchto nálezů dlouho vedla k&nbsp;přesvědčení, že šlo o&nbsp;dvě různé kultury, to však bývá od 70.&nbsp;let 20.&nbsp;století zpochybňováno.{{kým}} Dnes{{kdy?}} většina historiků{{kdo?}} předpokládá, že jižní centrum bylo starší a&nbsp;sever byl z&nbsp;tohoto centra osídlen pochodem po pobřeží. Nálezy z&nbsp;Alty jsou nejrozsáhlejšími skalními kresbami v&nbsp;celé Skandinávii. Prozrazují, že místní obyvatelé [[Doba kamenná|doby kamenné]] byli především lovci a&nbsp;rybáři.[[Soubor:Bronze Age boats.png|vlevo|náhled|218x218pixelů|Petroglyfy [[Hjortspringská loď|lodí typu hjortspring]] z doby bronzové]]Mezi lety 3000 až 2500 př.&nbsp;n.&nbsp;l. dorazili do východního Norska noví osadníci, řazení k&nbsp;tzv. [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultuře se šňůrovou keramikou]]. Byli to [[Indoevropané|indoevropští]] [[Zemědělství|zemědělci]], kteří již pěstovali obilí a&nbsp;chovali krávy a&nbsp;ovce. Lov a&nbsp;rybolov se stal u&nbsp;nich až sekundárním zdrojem obživy. Od roku 1500 př.&nbsp;n.&nbsp;l. archeologové hovoří o [[Severská doba bronzová|severské době bronzové]]. Zaznamenány stopy po užití [[bronz]]u, ovšem bronzové nástroje se zřejmě omezovaly jen na náčelníky. Na skalních rytinách se objevují nové motivy, především sluneční kotouč, který byl patrně uctíván.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Scandinavian Society for Prehistoric Art - Sun symbols
| periodikum = www.rockartscandinavia.com
| url = https://www.rockartscandinavia.com/rock-art-motives-sun-symbols-vv34.php
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Výrazným motivem jsou také lodě, zejména typu [[Hjortspringská loď|hjortspring]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Ostmo
| jméno = Einar
| titul = A Local Ship Picture Tradition of the Bronze and Early Iron Ages in South-East Norway: New Evidence from Rock Carvings at Dalbo
| periodikum = World Archaeology
| datum vydání = 1991
| ročník = 23
| číslo = 2
| strany = 220–232
| issn = 0043-8243
| url = https://www.jstor.org/stable/124745
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Také vztyčené kamenné monumenty jsou uspořádány do tvaru, který připomíná loď.

Na počátku [[Doba železná|doby železné]] (posledních 500 let před naším letopočtem) došlo zřejmě k&nbsp;populační krizi, neboť archeologové nacházejí jen málo pozůstatků. Oživení nastalo zhruba po začátku našeho letopočtu, kdy se obyvatelé Norska dostali do kontaktu s&nbsp;římskou [[Galie v pozdní antice|Galií]]. Bylo nalezeno asi 70 římských bronzových kotlů, často používaných jako pohřební urny.

=== Středověk ===
==== Raný středověk ====
[[Soubor:Vikings-Voyages.png|náhled|240px|Mapa vikinských cest a objevů]]
Z&nbsp;kontinentu se také do Norska dostalo patrně [[Runy|runové písmo]]. Nejstarší známý norský runový nápis pochází ze 3.&nbsp;století. K&nbsp;nejstarším užívaným slovům patří „vik“ označující [[fjord]] či záliv. Právě toto slovo se stalo také kořenem pojmu [[Vikingové|Viking]]. O&nbsp;Vikinzích historici hovoří od [[8. století]], kdy začaly jejich výboje. Za mezník je obvykle pokládáno vikingské přepadení kláštera v&nbsp;[[Lindisfarne]] na severovýchodě Anglie v&nbsp;roce 793.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lindisfarne raid I Facts, Summary, & Significance
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/event/Lindisfarne-Raid
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Vikingové pak pronikli takřka do všech částí Evropy a&nbsp;také na pobřeží dnešní [[Kanada|Kanady]]. Vikingové z&nbsp;území dnešního Norska byli nejvíce aktivní na [[Britské ostrovy|britských ostrovech]] a&nbsp;východních ostrovech Severní Ameriky. Dnešní irská města [[Dublin]], [[Limerick]] a&nbsp;[[Waterford]] byla pravděpodobně založena právě osadníky z&nbsp;Norska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = How the Vikings forever changed Ireland
| periodikum = IrishCentral.com
| url = https://www.irishcentral.com/roots/genealogy/how-the-vikings-changed-ireland
| datum vydání = 2019-08-07
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Norští Vikingové v&nbsp;9.&nbsp;století osídlili také [[Faerské ostrovy]], [[Orkneje]] a&nbsp;[[Island]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Vikings in Iceland
| periodikum = Ancient History Encyclopedia
| url = https://www.ancient.eu/article/1310/the-vikings-in-iceland/
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Roku [[985]] založili první osady v&nbsp;[[Grónsko|Grónsku]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Viking Age Greenland
| periodikum = Ancient History Encyclopedia
| url = https://www.ancient.eu/article/1208/viking-age-greenland/
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref>
[[Soubor:Ole Peter Hansen Balling Harald Hårfagre i slaget ved Hafrsfjord.jpg|vlevo|náhled|[[Bitva u Hafrsfjordu|Bitva u&nbsp;Hafrsfjordu]]]]
V&nbsp;norském národním povědomí je klíčovým rok 872, kdy [[Harald I. Krásnovlasý]], po [[Bitva u Hafrsfjordu|bitvě u&nbsp;Hafrsfjordu]] (nedaleko [[Stavanger]]u), jako první sjednotil [[norská drobná království]] (''smårike'') a&nbsp;stal se prvním norským králem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vučković
| jméno = Aleksa
| titul = The Story of Harald Fairhair, First King of Norway
| periodikum = www.ancient-origins.net
| url = https://www.ancient-origins.net/history-famous-people/harald-fairhair-0012999
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Centrum Haraldovy říše bylo na jižním pobřeží. Po Haraldovi se moci chopil jeho syn [[Erik Krvavá sekyra]], po jeho sesazení pak další z&nbsp;Haraldových synů [[Haakon&nbsp;I. Norský]]. Ten již začal koketovat s&nbsp;[[křesťanství]]m. [[Christianizace|Christianizaci]] však zabránilo to, že se moci po Haakonově smrti ujali velcí ctitelé severských tradic [[Harald II. Norský]] a&nbsp;[[Haakon Sigurdsson]]. Až [[Olaf I. Tryggvason]] znovu začal v&nbsp;zemi prosazovat křesťanství, a&nbsp;to často velmi násilně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Norway - Christianization
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/place/Norway
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Postavil také první kostel, roku 995 v&nbsp;Mosteru.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Moster old church: Moster’s place in Norwegian church history
| periodikum = Fortidsminneforeningen
| vydavatel = 
| url = https://fortidsminneforeningen.no/en/museum/moster-old-church/
| datum vydání = 
| jazyk = en
| url archivu = 
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Olaf&nbsp;I. Tryggvason proslul též jako vikingský dobyvatel, když s&nbsp;390 loděmi napadl Anglii a&nbsp;oblehl [[Londýn]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = How The King Of Norway Pulled Down London Bridge
| periodikum = Londonist
| url = https://londonist.com/2013/02/how-the-king-of-norway-pulled-down-london-bridge
| datum vydání = 2013-02-19
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> V&nbsp;jeho christianizačním díle pokračoval jinak poměrně neúspěšný panovník [[Olaf II. Norský]], později prohlášený za [[Svatý|svatého]]. Jeho nástupce [[Knut Veliký]] pak Norsko prvně v&nbsp;jeho historii zapojil do vícenárodní říše, tzv.&nbsp;[[Severská říše|Severské říše]], avšak jen nakrátko.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = King Cnut and the rise and fall of the North Sea Empire
| periodikum = CPHPost.dk
| vydavatel = 
| url = https://cphpost.dk/?p=4537
| datum vydání = 
| url archivu = 
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Po něm se znovu prosadili lokální vůdci.

==== Vrcholný středověk ====
[[Soubor:Birkebeinerne ski01.jpg|náhled|Březonozí (či ''birkebeinerové'') zachraňují budoucího krále [[Haakon IV. Norský|Haakona]]]]
Velkým problémem norského státu bylo nástupnictví. Tradice dávala právo nastoupit na trůn všem královým synům, což vedlo k&nbsp;mnoha bojům a&nbsp;také posilovalo církev, která si činila nárok do otázky nástupnictví mluvit. Sérii norských občanských válek ukončil až roku 1217 [[Haakon&nbsp;IV. Norský]], který nastolil jasný nástupnický řád. Jeho vláda byla ve znamení míru, konsolidace monarchie a&nbsp;definitivního sjednocení země. Období jeho panování je považováno za vrcholné období středověkého Norska.

Rozvoj pokračoval i&nbsp;ve 14.&nbsp;století, ačkoli třeba epidemie [[mor]]u v&nbsp;roce 1349 vyhubila třetinu obyvatelstva.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = BROTHEN
| jméno = James A.
| titul = POPULATION DECLINE AND PLAGUE IN LATE MEDIEVAL NORWAY
| periodikum = Annales de démographie historique
| datum vydání = 1996
| strany = 137–149
| issn = 0066-2062
| url = https://www.jstor.org/stable/44385663
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Společenská struktura, která se během vrcholného středověku v&nbsp;Norsku vytvořila, nebyla typicky [[Feudalismus|feudální]] (jako i&nbsp;v&nbsp;jiných skandinávských zemích). Král a&nbsp;šlechta sice získali mnoho pozemků a&nbsp;původně nezávislí zemědělci se stali jejich nájemci, avšak zůstali v&nbsp;mnohem svobodnějším postavení než poddaní na kontinentě. Vzhledem k&nbsp;nízké hustotě zalidnění (posilované i&nbsp;decimací obyvatelstva epidemiemi) byl půdy stále dostatek, což činilo vyjednávací pozici nájemců mnohem silnější. Tento rys zformoval rovnostářskou tradici Norska (i&nbsp;celé Skandinávie), která v&nbsp;jisté transformaci přetrvává dosud.[[Soubor:Kalmar Union ca. 1400.svg|náhled|[[Kalmarská unie]] kolem roku 1500|180x180pixelů]]
[[Soubor:Bryggen, Bergen, Noruega, 2019-09-08, DD 115-117 PAN.jpg|vlevo|náhled|Hansovní čtvrť v [[Bergen|Bergenu]]]]
Velkou roli začal ve 14.&nbsp;století sehrávat [[Hanza|hanzovní obchod]], jeho centrem se stal [[Bergen]]. Delší čas byl Bergen v&nbsp;důsledku toho tak trochu „státem ve státě“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nedkvitne
| jméno = Arnved
| titul = The German Hansa and Bergen 1100-1600
| url = https://books.google.cz/books/about/The_German_Hansa_and_Bergen_1100_1600.html?id=SE9CngEACAAJ&redir_esc=y
| vydavatel = Böhlau Verlag
| počet stran = 785
| isbn = 978-3-412-22202-4
| poznámka = Google-Books-ID: SE9CngEACAAJ
| jazyk = en
}}</ref>
Roku 1380 [[Olaf II. Dánský]] spojil Norsko a&nbsp;[[Dánsko]] do [[personální unie]], roku 1397 královna [[Markéta I. Dánská|Markéta I.]] připojila i&nbsp;[[Švédsko]] (sňatkovou politikou) a&nbsp;vznikla [[Kalmarská unie]]. Jádro této říše bylo ovšem v&nbsp;Dánsku a&nbsp;Norsko tak začalo být poněkud [[Periferie (geografie)|periferizováno]]. 

Nadvláda Dánů trvala dalších 434&nbsp;let, proto norští nacionalisté v&nbsp;19.&nbsp;století hovořili o&nbsp;„čtyřsetleté noci“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Amundsen
| jméno = Bård
| titul = Norway was controlled from the pulpit
| periodikum = sciencenorway.no
| url = https://sciencenorway.no/a/1410497
| datum vydání = 2014-11-27
| jazyk = no
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref>

=== Novověk ===
[[Soubor:Christian II of Denmark.jpg|vlevo|náhled|[[Kristián II. Dánský|Kristián II.]]]]
Po nárůstu daňového zatížení Norů také již krátce po vzniku unie vypuklo proti dánské nadvládě první povstání, ale neuspělo. Ekonomicky Norsko pod Dány skutečně chřadlo, což ještě zhoršily silné [[pirát]]ské útoky. Periferizace ještě zesílila s&nbsp;nástupem [[Oldenburkové|oldenburské dynastie]] na trůn. Norové se roku 1502 pokusili o&nbsp;vzpouru vedenou šlechticem [[Knut Alvsson|Knutem Alvssonem]], ale ta byla znovu rozdrcena.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Koskinen
| jméno = Ulla
| titul = Aggressive and Violent Peasant Elites in the Nordic Countries, C. 1500-1700
| url = https://books.google.cz/books?id=jk_ODQAAQBAJ&pg=PA44&lpg=PA44&dq=Knut+Alvsson+uprising+1502&source=bl&ots=0BaFpP6jzP&sig=ACfU3U0f2hqOLukulUozXT0j5LU_Hp5OmQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjPgs6n0eL0AhXC6aQKHfiuCt4Q6AF6BAgPEAM#v=onepage&q=Knut%20Alvsson%20&f=false
| vydavatel = Springer
| počet stran = 320
| isbn = 978-3-319-40688-6
| poznámka = Google-Books-ID: jk_ODQAAQBAJ
| jazyk = en
}}</ref> Norové si z Oldeburků oblíbili jen krále [[Kristián II. Dánský|Kristiána II. Dánského]], který si v&nbsp;Norsku našel milenku a&nbsp;nějaký čas tam žil. Právě Kristián však začal čelit švédské vzpouře a&nbsp;Švédsko také ztratil. Norové se švédsko-dánského sporu neúčastnili. Když však Švédové získali roku 1521 nezávislost, pokusili se znovu o&nbsp;vzpouru i&nbsp;oni, ale znovu byli neúspěšní. Nový stát bez Švédů se nazýval [[Dánsko-Norsko]].

Poté, co dánský panovník přijal roku 1536 [[Luteránství|luterství]] jako státní náboženství, bylo zrušeno arcibiskupství v&nbsp;norském [[Trondheim]]u, což ještě snížilo míru norské samostatnosti, protože církevní příjmy z&nbsp;pozemků od té doby mířily do [[Kodaň|Kodaně]]. Pád [[Katolicismus|katolicismu]] také znamenal konec poutí ke [[Nidaroský dóm|svatyni sv.&nbsp;Olafa v&nbsp;Nidaru]], což snížilo kulturní výměnu Norska s&nbsp;Evropou. Ústupkem Dánů bylo, že roku 1661 formálně obnovili norské království (při zachování personální unie), ovšem Norové neustále platili za dánské katastrofální porážky od Švédů ztrátou svých tradičních území ([[Bohuslän|Båhuslen]], [[Jämtland]], [[Härjedalen]]). O nedobré kondici Norska svědčí i hladomory z&nbsp;let 1695–1696, které zabily asi 10 procent obyvatel.
[[Soubor:Eidsvoll riksraad 1814.jpeg|náhled|Přijímání ústavy roku 1814]]
Velkým přelomem v&nbsp;norských dějinách se staly [[napoleonské války]]. Do nich se dánský král nešťastně zapletl a&nbsp;Dánsko bylo následně pokořeno Brity. Norové této situace využili a&nbsp;vyhlásili nezávislost – vzniklo tak krátkodobé [[Norské království (1814)|Norské království]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Glenthøj
| jméno = R.
| příjmení2 = Ottosen
| jméno2 = M. Nordhagen
| titul = Experiences of War and Nationality in Denmark and Norway, 1807-1815
| url = https://books.google.cz/books?id=2inFAgAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Experiences+of+War+and+Nationality+in+Denmark+and+Norway+1807-1815&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Experiences%20of%20War%20and%20Nationality%20in%20Denmark%20and%20Norway%201807-1815&f=false
| vydavatel = Springer
| počet stran = 376
| isbn = 978-1-137-31389-8
| poznámka = Google-Books-ID: 2inFAgAAQBAJ
| jazyk = en
}}</ref> To 17.&nbsp;května 1814 přijalo ústavu založenou na [[Ústava Spojených států amerických|americkém]] a&nbsp;[[Ústava z roku III|francouzském]] vzoru.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Boas
| jméno = Anders
| titul = 1814: Denmark lost Norway but gained democracy
| periodikum = sciencenordic.com
| vydavatel = 
| url = https://sciencenordic.com/a/1401527
| datum vydání = 2014-05-19
| jazyk = no
| url archivu = 
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> ''[[Den ústavy (Norsko)|Syttende Mai]]'', 17.&nbsp;květen, je dodnes pro Nory velký státní svátek, Den norské ústavy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nikel
| jméno = David
| titul = Syttende Mai: How Norway Celebrates Its National Day
| periodikum = Forbes
| url = https://www.forbes.com/sites/davidnikel/2019/05/15/syttende-mai-how-norway-celebrates-its-national-day/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Jenomže události nezávislosti nepřály. Švédové, spojenci Britů v&nbsp;napoleonských válkách, Norsko získali podle mírové [[Kielská smlouva|smlouvy z&nbsp;Kielu]]. Navíc podle této smlouvy Norsko ve prospěch Dánska ztrácelo své tradiční zámořské oblasti, tedy Island, Grónsko a&nbsp;Faerské ostrovy. To se Norům nelíbilo, avšak vyčerpaní britskou námořní blokádou se do vojenského konfliktu se Švédy pouštět nechtěli. Po složitých politických jednáních 4.&nbsp;listopadu 1814 nově zřízený norský parlament (''[[Storting]]'') zvolil švédského krále [[Karel XIII.|Karla XIII.]] i&nbsp;králem norským, čímž posvětil novou personální unii – [[Švédsko-norská unie|Švédsko-norskou unii]]. Panovník naproti tomu Norům ponechal jejich liberální ústavu i&nbsp;řadu správních pravomocí. Umění politického kompromisu, neunáhlenost a&nbsp;mírnost se pak staly trvalejším rysem norské politické kultury.

Od 30.&nbsp;let 19.&nbsp;století se začal rozvíjet moderní norský [[nacionalismus]], kterým Norové vymezovali svou identitu v&nbsp;rámci říše se sídlem ve Švédsku. Důraz kladli na jazyk (výsledkem jazykových třenic jsou také dvě spisovné norštiny – [[bokmål]] a&nbsp;[[nynorsk]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Michl
| jméno = Josef B.
| titul = K problémům dvou spisovných jazyků v Norsku
| periodikum = Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. A, Řada jazykovědná. 1955, roč. 4, č. A3, s. [49]-62
| url = https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/100232/A_Linguistica_03-1955-1_7.pdf?sequence=1
| datum přístupu = 2021-12-14
}}</ref>) a&nbsp;kulturu. Tyto tendence se příliš nelíbily novému králi [[Karel XIV.|Karlovi XIV.]], který vůči národnímu hnutí začal uplatňovat represe (které ovšem nešlo srovnat například s&nbsp;[[Klemens Wenzel von Metternich|Metternichovými]] postupy v&nbsp;Rakouské říši). Po Karlově smrti v&nbsp;roce 1844 však tlak povolil a&nbsp;národně-liberální hnutí protlačilo řadu reforem, zejména týkajících se žen: již v&nbsp;roce 1854 získaly ženy právo na dědictví, roku 1863 byly neprovdané ženy osvobozeny z&nbsp;područí otců, brzy také středostavovské ženy začaly pracovat, typicky jako učitelky. Toto na evropské poměry časné osvobození žen dalo norské společnosti [[Feminismus|feministický]] rys, který je znatelný dosud.
[[Soubor:Johan Sverdrup, byste av Gustav Lærum på gravminnet på Vår Frelsers gravlund, Oslo, bilde 1.JPG|náhled|[[Johan Sverdrup]]]]
Úspěšné postupné reformy způsobily, že Norsko roku 1848 minula revoluční vlna. Druhou příčinou bylo, že v Norsku byla slabá měšťanská vrstva, politiku i ekonomiku do značné míry stále kontrolovali šlechtici, byť [[Liberalismus|liberálně]] naladění. Roku 1884 byl král přinucen respektovat parlament při výběru premiéra a prosadil se tak reálný [[Parlamentní systém|parlamentarismus]]. Prvním demokraticky zvoleným premiérem byl [[Johan Sverdrup]] ze strany [[Venstre (Norsko)|Venstre]]. Roku 1898 bylo zavedeno všeobecné volební právo (pro muže, na ženy se rozšířilo až roku 1913), čímž vyvrcholil nenásilný a&nbsp;postupný proces demokratizace Norska. [[Soubor:Christian Michelsen taler på Akershus festning 17. mai 1905 OB.F03949.jpg|vlevo|náhled|[[Christian Michelsen]] roku 1905]]
Rozhodující politickou postavou počátku [[20. století]] se stal [[Christian Michelsen]]. Roku 1903 založil stranu ''Samlingspartiet'', která začala prosazovat odchod Norska ze švédsko-norské unie. V&nbsp;roce 1905 se stal premiérem a&nbsp;začal takticky na separaci pracovat. Když král [[Oskar II.]] odmítl podepsat zákon, který by umožňoval norské části federace zakládat vlastní konzuláty v&nbsp;zahraničí, Michelsenova vláda na protest podala demisi. Král nového premiéra nejmenoval, neboť se domníval, že demise je jen prázdným politickým gestem. Toho však Michelsen využil a&nbsp;prosadil v&nbsp;norském parlamentu usnesení konstatující, že tím, že král nejmenoval novou norskou vládu, zpronevěřil se svému základnímu úkolu a&nbsp;nemá již právo v&nbsp;Norsku vládnout, čímž Norsko z&nbsp;personální unie vystupuje. Tento závěr si Michelsen nechal ještě potvrdit v&nbsp;referendu. [[Norské referendum o monarchii (1905)|První referendum v&nbsp;samostatném státě]] pak rozhodlo, že si Norové ponechají monarchistické zřízení, což Michelsena, věřícího v&nbsp;republiku a&nbsp;prezidentský post, zklamalo, nicméně to respektoval. Datum vzniku moderního norského státu je tudíž 7.&nbsp;červen 1905, byť formálně byla jen vyměněna dynastie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Falls
| jméno = Cyril
| titul = The Independence of Norway {{!}} History Today
| periodikum = www.historytoday.com
| vydavatel = 
| url = https://www.historytoday.com/archive/independence-norway
| datum vydání = 
| url archivu = 
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Nenásilné rozbití švédsko-norské federace bývá uváděno jako ukázkový příklad takové možnosti (další byl až rozpad [[Československo|Československa]] roku 1993). Sebevědomí mladého státu ilustroval i pozdvihoval úspěch [[Amundsenova expedice na jižní pól|expedice]] [[Roald Amundsen|Roalda Amundsena]] a její dobytí [[Jižní pól|jižního pólu]] v roce 1911.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Jižní pól dobyt - hlásí Roald Amundsen, Scott nepřežil
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1430031-jizni-pol-dobyt-hlasi-roald-amundsen-scott-neprezil
| datum vydání = 2011-12-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-04
}}</ref>

[[Soubor:Den Norske Legion. Vidkun Quisling sender nordmenn til østfronten. (8615082787).jpg|náhled|[[Vidkun Quisling]] a&nbsp;norští dobrovolníci [[Waffen-SS]] v&nbsp;dubnu 1943]]
Za [[První světová válka|první světové války]] bylo Norsko neutrální. V&nbsp;roce [[1940]] bylo [[Operace Weserübung|přepadeno Německem]] a&nbsp;přes odpor (o&nbsp;významný přístav [[Narvik]] na severu bojovali po boku Norů i&nbsp;Britové svou plnou válečnou silou) bylo obsazeno. V&nbsp;tzv. [[Říšský komisariát Norsko|Říšském komisariátu Norsko]] se poté zmocnil vlády kolaborant [[Vidkun Quisling]] a jeho strana [[Nasjonal Samling]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kadeřávek
| jméno = Šimon
| titul = Norská loutka v Hitlerových rukách. Před 75 lety byl popraven kolaborant Vidkun Quisling
| periodikum = Reflex.cz
| vydavatel = 
| url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/103631/norska-loutka-v-hitlerovych-rukach-pred-75-lety-byl-popraven-kolaborant-vidkun-quisling.html
| datum vydání = 
| jazyk = cs
| url archivu = 
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Norský odboj předvedl několik výjimečných operací, jako bylo zničení vodní elektrárny [[Vemork]] společnosti [[Norsk Hydro]] a&nbsp;jejích zásob tzv. [[Těžká voda|těžké vody]] ([[Operace Telemark]]), čímž byl paralyzován [[Uranverein|německý jaderný program]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pigula
| jméno = Topi
| titul = Kdo může za to, že Hitler neměl atomovou bombu?
| periodikum = Zoom magazin
| vydavatel = 
| url = https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/kdo-muze-za-to-ze-hitler-nemel-atomovou-bombu
| datum vydání = 
| jazyk = cs
| url archivu = 
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Důležité rovněž bylo, že na stranu Spojenců se dostalo takřka celé norské obchodní loďstvo, před válkou čtvrté největší na světě. To se zapojilo do mnoha operací, včetně [[Operace Dynamo|evakuace v&nbsp;Dunquerke]] a&nbsp;[[Bitva o Normandii|vylodění v Normandii]]. Země byla okupována až do roku [[1945]].
[[Soubor:President John F. Kennedy Attends Luncheon for Prime Minister of Norway, Einar Gerhardsen (04).jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|[[Einar Gerhardsen]] (vlevo) s americkým prezidentem [[John Fitzgerald Kennedy|Kennedym]]]]
Po válce začali norské politice dominovat sociální demokraté, jejich [[Strana práce (Norsko)|Norská strana práce]] měla v&nbsp;parlamentu většinu od roku 1945 do roku 1962. Jejich klíčovou osobností byl [[Einar Gerhardsen]]. Navzdory socialistické politice, norští labouristé se jasně distancovali od [[Východní blok|sovětského bloku]] a&nbsp;stali se v&nbsp;roce 1949 zakladateli [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Položili také základy norského [[Sociální stát|sociálního státu]] s&nbsp;velkou rolí státní kontroly nad ekonomikou.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Botten
| jméno = Grete
| příjmení2 = Elvbakken
| jméno2 = Kari Tove
| příjmení3 = Kildal
| jméno3 = Nanna
| titul = The Norwegian welfare state on the threshold of a new century
| periodikum = Scandinavian Journal of Public Health
| datum vydání = 2003
| ročník = 31
| číslo = 2
| strany = 81–84
| issn = 1403-4948
| url = https://www.jstor.org/stable/45137592
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref> Například cenová kontrola a&nbsp;státní příděl bydlení a&nbsp;automobilů trvaly v&nbsp;Norsku až do roku 1960. Životní úroveň však prudce rostla. V&nbsp;70.&nbsp;letech začal stát těžit ropu (její nález je datován k&nbsp;roku 1967) a&nbsp;norské bohatství se tak ještě znásobilo.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = McKay
| jméno = Andrew
| titul = Black Gold: Norway’s Oil Story
| url = https://www.lifeinnorway.net/norway-oil-history/
| vydavatel = Life in Norway
| místo = 
| datum vydání = 2019-10-02
| datum přístupu = 2021-02-07
| jazyk = en-US
}}</ref> Koncem devadesátých let Norsko splatilo státní dluh a&nbsp;přebytky rozpočtů začalo hromadit ve státním investičním fondu, který je dnes největším na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| jméno = 
| titul = Norský ropný fond slaví 25 bilionů. Každý občan v něm má v přepočtu 4,6 milionu korun
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
 | vydavatel = Economia
 | odkaz na vydavatele = Economia
| url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/norska-investice-se-vyplaci-ropny-fond-zajistil-norum-rekord/r~326cdb16f73211e99b40ac1f6b220ee8/
| datum vydání = 2019-10-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref>

Norsko bylo dvakrát vyzváno, aby se připojilo k&nbsp;[[Evropská unie|Evropské unii]], ale občané vstup vždy odmítli, v&nbsp;referendech z&nbsp;let 1972 a&nbsp;1994.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Balcar
| jméno = Jan
| titul = Proč Norové nechtějí do Evropské unie
| periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz)
| vydavatel = 
| url = https://ihned.cz/c1-12939390-jan-balcar-proc-norove-nechteji-do-evropske-unie
| datum vydání = 2003-06-12
| jazyk = cs
| url archivu = 
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref>

Sociální demokraté již několikráte přepustili vládu konzervativně-liberálním stranám, přesto je norský politický systém poměrně konsensualistický a&nbsp;zaměření na sociální stát, nízké mzdové rozdíly, tolerance vůči všem menšinám a&nbsp;[[multikulturalismus]] prostupují politikou většiny vlád. Konsensus je atakován jen výjimečně, jako v&nbsp;roce 2011, kdy pravicový extremista [[Anders Behring Breivik|Anders Breivik]] [[Útoky v Norsku v červenci 2011|napadl automatickou puškou]] letní tábor sociálnědemokratické mládeže na ostrově [[Utøya]] a&nbsp;umístil bombu před vládní budovu v&nbsp;Oslu, což mělo za následek 77 mrtvých a&nbsp;319 zraněných.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Norský masakr zasáhl celý svět, lidé volají po smrti pro Breivika
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/norsky-masakr-zasahl-cely-svet-lide-volaji-po-smrti-pro-breivika.A110724_174504_zahranicni_brm
| datum vydání = 2011-07-24
| datum přístupu = 2021-02-07
}}</ref>

== Státní symboly ==
=== Vlajka ===

{{Podrobně|Norská vlajka}}

Norská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 8:11 s tmavě modrým [[Skandinávský kříž|skandinávským křížem]] s bílým lemem.

Státní vlajka má vzhled odvozený z národní, má však poměr stran 16:27 a je zakončená třemi plameny.  

=== Znak ===

{{Podrobně|Státní znak Norska}}

Norský státní znak tvoří na červeném trojúhelníkovém [[štít]]u zlatý korunovaný [[Lev (heraldika)|lev]] ve skoku, držící sekeru stejné barvy, se stříbrnou čepelí. Nad štítem je norská královská koruna.

=== Hymna ===

{{Podrobně|Norská hymna}}

Norská hymna je píseň ''Ja, vi elsker dette landet'' ({{Vjazyce2|cs|''Ano, milujeme tuto zemi''}}). Slova napsal [[Bjørnstjerne Bjørnson]], hudbu složil jeho bratranec [[Rikard Nordraak]]. Obvykle se zpívá pouze první a poslední sloka.

== Geografie ==
{{LocMap vícenásobně | Norsko | relief=1 | width=400 | float={{{float|right}}} | caption= | places=
{{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=59.91 | long=10.75 | region=NO | label='''[[Oslo|<span style="color:black">Oslo</span>]]'''}}
{{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=60.38 | long=5.34 | region=NO | label=<small>[[Bergen|<span style="color:black">Bergen</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=right | lat=63.44 | long=10.4 | region=NO | label=<small>[[Trondheim|<span style="color:black">Trondheim</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=58.969444 | long=5.731944 | region=NO | label=<small>[[Stavanger|<span style="color:black">Stavanger</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=58.17 | long=8.006111 | region=NO | label=<small>[[Kristiansand|<span style="color:black">Kristiansand</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=right | lat=59.216667 | long=10.95 | region=NO | label=<small>[[Fredrikstad|<span style="color:black">Fredrikstad</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=left | lat=69.651944 | long=18.975 | region=NO | label=<small>[[Tromsø|<span style="color:black">Tromsø</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=59.208056 | long=9.552778 | region=NO | label=<small>[[Skien|<span style="color:black">Skien</span>]]&nbsp;&nbsp;&nbsp;</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=left | lat=67.283333 | long=14.383333 | region=NO | label=<small>[[Bodø|<span style="color:black">Bodø</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=top | lat=62.466667 | long=6.166667 | region=NO | label=<small>[[Ålesund|<span style="color:black">Ålesund</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=bottom | lat=68.438485 | long=17.427235 | region=NO | label=<small>[[Narvik|<span style="color:black">Narvik</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko | position=left | lat=70.663607 | long=23.68103 | region=NO | label=<small>[[Hammerfest|<span style="color:black">Hammerfest</span>]]</small>}}

{{LocMap~ | Norsko | mark=RedMountain.svg | marksize=12 | position=right | lat=61.636389 | long=8.3125 | region=NO | label=<small>[[Galdhøpiggen|<span style="color:black">Galdhøpiggen</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=65 | long=18.5| position=bottom | label=[[Švédsko|<span style="color:#646464">'''ŠVÉDSKO'''</span>]]}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=64 | long=26| position=bottom | label=[[Finsko|<span style="color:#646464">'''FINSKO'''</span>]]}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=59 | long=25| position=bottom | label=[[Estonsko|<span style="color:#646464">'''ESTONSKO'''</span>]]}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=67.5 | long=8| position=bottom | label=[[Atlantský oceán|<span style="color:#2A6DB5">'''''A&nbsp;T&nbsp;L&nbsp;A&nbsp;N&nbsp;T&nbsp;I&nbsp;K'''''</span>]]}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=59 | long=19.5| position=bottom | label=[[Baltské moře|<span style="color:#2A6DB5">'''''BALT'''''</span>]]}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=71 | long=8.5| position=bottom | label=<small>[[Norské moře|<span style="color:#2A6DB5">'''''NORSKÉ MOŘE'''''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |marksize=1| lat=70.8| long=28| position=top | label=<small>[[Barentsovo moře|<span style="color:#2A6DB5">'''''BARENTSOVO M.'''''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=62 | long=19.2| position=bottom | label=<small>[[Botnický záliv|<span style="color:#2A6DB5">'''''BOTNICKÝ<br>ZÁLIV'''''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=58.2 | long=7.5| position=bottom | label=<small>[[Skagerrak|<span style="color:#2A6DB5">'''''SKAGERRAK'''''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=64.7 | long=10.5| position=bottom | label=<small>[[Trondheimsfjord|<span style="color:#2A6DB5">''Trondheimsfjord''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=61.70 | long=6| position=bottom | label=<small>[[Sognefjord|<span style="color:#2A6DB5">''Sognefjord''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=62.3 | long=5.65| position=bottom | label=<small>[[Nordfjord|<span style="color:#2A6DB5">''Nordfjord''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=60.43 | long=6.62| position=bottom | label=<small>[[Hardangerfjord|<span style="color:#2A6DB5">''Hardangerfjord''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=70.6 | long=23.66| position=bottom | label=<small>[[Altafjord|<span style="color:#2A6DB5">''Alta-<br />fjord''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=70.6 | long=29| position=bottom | label=<small>[[Varangerfjord|<span style="color:#2A6DB5">''Varangerfjord''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=62.5 | long=10.75 | position=bottom | label=<small>[[Femunden|<span style="color:#2A6DB5">''Femunden''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=61.5 | long=10.0| position=bottom | label=<small>[[Mjøsa|<span style="color:#2A6DB5">''Mjøsa''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=66 | long=14| position=bottom | label=<small>[[Røssvatnet|<span style="color:#2A6DB5">''Røssvatn''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=68.7 | long=12.0| position=bottom | label=<small>[[Lofoty|<span style="color:#2A6D00">''Lofoty''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=69.35 | long=12.3| position=bottom | label=<small>[[Vesterály|<span style="color:#2A6D00">''Vesterály''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=70.4 | long=25.00| position=top | label=<small>[[Knivskjellodden|<span style="color:#2A6D00">''Knivskjel-<br/>lodden''</span>]]</small>}}
{{LocMap~ | Norsko |mark = TransparentPlaceholder.svg |marksize=1| lat=67 | long=10| position=bottom | label=<small style="color:#2A6DB5;">{{nowrap|····················································'''[[Polární&nbsp;kruh]]'''··········································}}</small>}}
}}
{{Podrobně|Geografie Norska}}
Norsko se rozkládá v&nbsp;severní [[Evropa|Evropě]] na západní straně [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]] a&nbsp;na mnoha ostrůvcích v&nbsp;[[Severní moře|Severním moři]], [[Norské moře|Norském moři]], [[Barentsovo moře|Barentsově moři]] a&nbsp;[[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Pevninskými ostrovy jsou [[Lofoty]] a&nbsp;severněji ležící [[Vesterály]].

K&nbsp;Norsku také patří:

{| class="wikitable" style="text-align:right;"
|-
! Ostrov či souostroví
! Rozloha (km²)
! Zeměpisné souřadnice
! Geodata ([[OpenStreetMap|OSM]])
|-
! [[Špicberky]] (Svalbard)
| {{formatnum:62049}}
| {{Souřadnice seznam|78|34|00|N|s|18|00|00|E|v|scale:25000000_region:NO|název=Špicberky}}
| {{Geodata-seznam|id=Q25231}}
|-
! [[Jan Mayen]]
| 373
| {{Souřadnice seznam|70|58|59|N|s|08|30|00|W|z|scale:25000000_region:NO|název=Jan Mayen}}
| {{Geodata-seznam|id=Q14056}}
|-
! [[Medvědí ostrov]]
| 178
| {{Souřadnice seznam|74|31|00|N|s|19|01|00|E|v|scale:25000000_region:NO|název=Medvědí ostrov}}
| {{Geodata-seznam|id=Q194364}}
|-
! [[Bouvetův ostrov]]
| 49
| {{Souřadnice seznam|54|26|00|S|j|03|24|00|E|v|scale:25000000_region:NO|název=Bouvetův ostrov}}
| {{Geodata-seznam|id=Q23408}}
|}
Kromě toho si Norsko [[Územní nároky na Antarktidu|nárokuje část území Antarktidy]] – [[Země královny Maud|Zemi královny Maud]] a [[ostrov Petra I.]]

=== Pevninská část ===
Kontinentální část Norska leží mezi 58°&nbsp;s.&nbsp;š. (Lindesneský maják {{Souřadnice|57.9833333|7.05|název=Lindesneský maják|měřítko=25000000}}) a&nbsp;sahá až k&nbsp;nejsevernějšímu výběžku pevninské [[Evropa|Evropy]] na [[Kinnarodden|Nordkinnu]] {{Souřadnice|71.1333333|27.6666667|název=Nordkinn|měřítko=25000000}}. Tato místa jsou od sebe vzdálená 1700&nbsp;km.

Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné [[fjord]]y, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží jsou členitá, příkrá a fjordová s&nbsp;mnoha drobnými ostrovy a&nbsp;zálivy. K&nbsp;jihovýchodu je pobřeží méně členité a&nbsp;pozvolné, ale přemodelování [[ledovec|ledovci]] je také patrné. Celým Norskem se od jihu táhne [[Skandinávské pohoří]] s&nbsp;recentním zaledněním. Nejvyšší horou je [[Galdhøpiggen]] s&nbsp;2469&nbsp;metry nad mořem, přičemž přibližn polovina území státu leží v nadmořské výšce nad 500 m a čtvrtina nad 1000 m<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Votýpka
| jméno = Jan
| titul = Kámen a led
| periodikum = Země světa
| datum vydání = 5.5.2020
| ročník = 19
| číslo = 5
| strany = 2–11
| url = https://zemesveta.cz/hory_a_ledovce/
}}</ref>. Ve&nbsp;Skandinávském pohoří se nachází největší [[ledovec]] kontinentální Evropy [[Jostedalsbreen]].

Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem [[Golfský proud|Golfského proudu]]. Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska jsou řazeny k&nbsp;mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v&nbsp;Köppenově [[Klasifikace podnebí|klasifikaci podnebí]] označovaného Cfb. Nejvíce srážek spadne na&nbsp;podzim. Severně od [[Ålesund]]u až k&nbsp;70°&nbsp;s.&nbsp;š. se táhne podnebný pás, který odpovídá mírně teplému podnebí západních podnebí s&nbsp;chladným létem (Cfc). Na&nbsp;východ od [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]] se táhne pás mírně studeného kontinentálního podnebí s&nbsp;chladným létem (Dfc). Oblast jižního [[Skandinávské pohoří|Skandinávského pohoří]] je pod vlivem horského podnebí&nbsp;(H). Za [[Polární kruh|polárním kruhem]] panuje podnebí tundry&nbsp;(ET).

{| class="wikitable" style="text-align:right"
! místo !! nadmořská výška<br/>(m) !! teplota v&nbsp;lednu<br/>(°C) !! teplota v&nbsp;červenci<br/>(°C) !! teplota v&nbsp;roce<br/>(°C) !! srážky v&nbsp;roce<br/>(mm)
|-
! Blindern ([[Oslo]])
| 94 || −4,3 || 16,4 || 5,7 || 763
|-
! Florida ([[Bergen]])
| 12 || 1,3 || 14,3 || 7,6 || 2250
|-
! Værnes ([[Trondheim]])
| 12 || −3,4 || 13,7 || 5,0 || 892
|-
! Langnes ([[Tromsø]])
| 8 || −3,8 || 11,8 || 2,9 || 1000
|}

[[Soubor:View from a ridge between Segla and Hesten, Senja, Norway, 2014 August.jpg|náhled|800px|střed|Ostrov [[Senja]] v kraji [[Troms]] na severu Norska]]
[[Soubor:PanoHardangerfjorden1.jpg|náhled|střed|800px|Fjord [[Hardangerfjord]]]]
Z&nbsp;tabulky je patrné, že Norsko je srážkově bohaté. Četné a&nbsp;vodné řeky s&nbsp;velkým spádem jsou velkým norským bohatstvím. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen velice krátce. Spádové křivky řek jsou charakteristicky nevyrovnané. Hlavními řekami jsou: [[Glomma]] a&nbsp;[[Gudbrandsdalslågen]] (Lågen, [[Vorma]]), [[Dramselv]], [[Numedalslågen]] (Lågen), [[Otra]], [[Sira (řeka)|Sira]], [[Namsen]], [[Vefsna]], [[Altelv]], [[Tana (řeka v Norsku)|Tana]], [[Lundeelv]], [[Songa]], [[Kvenna]].

V&nbsp;Norsku jsou četná jezera a&nbsp;silně podmáčené oblasti. Norsko by mohlo být, podobně jako [[Finsko]], nazýváno „Zemí tisíců jezer“. K&nbsp;největším jezerům patří jezero [[Mjøsa]], [[Røssvatnet]], [[Femunden]], [[Randsfjorden]], [[Tyrifjorden]], [[Snåsavatnet]], [[Tunnsjøen]], [[Limingen]], [[Øyeren]] a&nbsp;[[Blåsjø]] (všechna jezera přesahují 80&nbsp;km²). [[Hornindalsvatnet]] je nejhlubší norské a&nbsp;evropské jezero, jeho hloubka dosahuje 514&nbsp;metrů.

Půdy jsou v&nbsp;nižších polohách [[podzol]]ované, ve větších nadmořských výškách [[Skandinávské pohoří|Skand]] jsou půdy slabě vyvinuté. V&nbsp;teplejších částech Norska jsou i&nbsp;[[luvisoly]]. Četné je i&nbsp;zastoupení [[histosoly|histosolů]].

== Vláda a politika ==
[[Soubor:Medvedev in Norway (img12).jpeg|náhled|Norský premiér [[Jens Stoltenberg|Stoltenberg]] a ruský prezident [[Dmitrij Medveděv|Medveděv]], Norsko, 2010]]
Norsko je konstituční monarchií, jejíž oficiální hlavou je [[Norská monarchie|král]]. Současným panovníkem je od roku 1991 král [[Harald V.]] (narozen 21.&nbsp;února 1937), současným následníkem trůnu je jeho syn [[Haakon Magnus]] (nar. 20.&nbsp;července 1973). Moc zákonodárná je v&nbsp;rukou jednokomorového parlamentu – [[Storting|''Stortingu'']], který je volen na čtyři roky a nemůže být rozpuštěn. Moc výkonná je v&nbsp;rukou [[Norská vláda|norské vlády]] v&nbsp;čele s&nbsp;[[Předseda vlády Norska|ministerským předsedou]].

Král je nejen hlavou Norského království, ale stojí také v&nbsp;čele [[Norská církev|Norské církve]], je vrchním velitelem Norských ozbrojených sil a plní reprezentativní funkce. Vládnoucí panovník je také Velmistrem [[Norský královský řád svatého Olafa|Norského královského řádu svatého Olafa]].

Norský parlament sídlí v&nbsp;[[Oslo|Oslu]]. ''Storting'' se do roku 2009 dělil na ''Lagting'' (horní komora) a&nbsp;''Odelsting'' (dolní komora). V roce 2007 ''Storting'' schválil ústavní změnu a roku 2009 vznikl jednokomorový systém. Počet křesel ve ''Stortingu'' se měnil: v&nbsp;roce [[1882]] měl 114&nbsp;křesel, v&nbsp;roce [[1903]] 117, v&nbsp;roce [[1906]] 123, v&nbsp;roce [[1918]] 126, v&nbsp;roce [[1921]] 150, v&nbsp;roce [[1973]] 155, v&nbsp;roce [[1985]] 157, v&nbsp;roce [[1989]] 165 a&nbsp;od&nbsp;roku [[2005]] má 169&nbsp;křesel.

=== Politické strany ===
* [[Strana práce (Norsko)|Norská strana práce]] – ''Det norske Arbeiderparti (DNA)'' též ''Arbeiderpartiet (AP)''
* Pravice, Norská konzervativní strana – ''[[Høyre]] (H)''
* Strana rozvoje – ''[[Pokroková strana (Norsko)|Fremskrittspartiet]] (FrP)''[[Soubor:Lite7.JPG|náhled|Stoltenberg jako premiér „rudozelené“ vládní koalice během [[Svátek práce|oslav 1. máje]] v Oslu]]
* Křesťanská lidová strana – ''[[Křesťanská lidová strana (Norsko)|Kristelig Folkeparti]] (KrF)''
* Středová strana – ''[[Senterpartiet]] (Sp)''
* Socialistická levicová strana – ''[[Sosialistisk Venstreparti]] (SV)''
* Levice, Norská liberální strana – ''[[Venstre (Norsko)|Venstre]] (V)''

=== Ekologická politika ===
Norsko má podobně jako další skandinávské země aktivní politiku ochrany životního prostředí. V&nbsp;poslední době zavedlo např. zákonné restrikce týkající se [[rtuť|rtuti]] nebo [[bromované zpomalovače hoření|bromovaných zpomalovačů hoření]], opatření pro snížení emisí oxidů dusíku nebo projekt [[zachycování a ukládání oxidu uhličitého]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://ihned.cz/c4-10041240-25469730-000000_d-norsko-zakazuje-rtut-a-chce-skladovat-co-sub-2-sub Norsko zakazuje rtuť a chce skladovat CO<sub>2</sub>] {{Wayback|url=http://ihned.cz/c4-10041240-25469730-000000_d-norsko-zakazuje-rtut-a-chce-skladovat-co-sub-2-sub |date=20110524125403 }}, Odpady, 17.&nbsp;6.&nbsp;2008</ref> Norsko také navrhlo zařazení [[hexabromcyklododekan]]u (HBCD), který se v&nbsp;řadě zemí používá jako [[Bromované zpomalovače hoření|bromovaný zpomalovač hoření]], na černou listinu [[Perzistentní organická látka|perzistentních organických látek]] regulovaných [[Stockholmská úmluva|Stockholmskou úmluvou]].<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/79200/Stockholmska-umluva-Tucet-spinavcu-dostal-9-novych-partaku.html Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/79200/Stockholmska-umluva-Tucet-spinavcu-dostal-9-novych-partaku.html |date=20090512095655 }}, respekt.cz, 10.&nbsp;5.&nbsp;2009</ref>

Spory vyvolává norské rozhodnutí ignorovat zákaz komerčního lovu [[Velryba|velryb]], který v&nbsp;roce [[1986]] vyhlásila [[Mezinárodní velrybářská komise]]. Norsko od roku [[1993]] pravidelně velryby loví a například pro rok [[2009]] úřady vydaly povolení ulovit pro obchodní účely 885&nbsp;[[plejtvák malý|plejtváků malých]] (''Balaenoptera acutorostrata''), kteří patří mezi ohrožené druhy.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Norsko v příštím roce sníží kvótu pro komerční lov velryb |url=http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2135805 |datum přístupu=2008-12-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090129131307/http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2135805 |datum archivace=2009-01-29 |nedostupné=ano }}</ref>

=== Problematika ochrany dětí ===
{{Viz též|Barnevernet}}
Ochrana dětí a jejich práv v&nbsp;Norsku je zdrojem velkých kontroverzí – někteří ji chválí a mluví o její vysoké úrovni,<ref>{{Citace periodika|příjmení = Kojan|jméno = Bente Heggem|titul = Norwegian Child Welfare Services: A
Successful Program for Protecting and Supporting Vulnerable Children and Parents?|periodikum = Australian Social Work|datum = 2011-03-18|ročník = 64|číslo = 4|strany = 443–458|doi = 10.1080/0312407X.2010.538069|jazyk = angličtina|url = http://www.tandfonline.com/doi/pdf/10.1080/0312407X.2010.538069 |issn=0312-407X }}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Child Protection Systems|url =https://archive.org/details/childprotections0000unse|vydání = 1|vydavatel = Oxford University Press|místo = New York|rok = 2011|počet stran = 288|strany = [https://archive.org/details/childprotections0000unse/page/154 154]–182|isbn = 978-0-19-979335-8|editoři = Neil Gilbert, Nigel Parton, Marit Skivenes|jazyk = angličtina}}</ref> jiní ji naopak odsuzují a mluví o&nbsp;hrubém porušování práv dětí i rodičů. Kvůli mezinárodně známým sporným případům je země obviňována, že v&nbsp;ní dochází k&nbsp;plánovitému odebírání dětí kvůli finančnímu zabezpečení osvojitelů, které v&nbsp;Norsku činí až 30&nbsp;000 [[Euro|eur]] ročně.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = The Nordic Page
| url = https://www.tnp.no/norway/panorama/2704-an-unfinished-debate-on-barnevernet
| datum vydání = 2012-02-19
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = en-US
| příjmení = TNP
}}</ref>

V roce 2007 [[Evropský soud pro lidská práva]] konstatoval, že Norsko v případu pana Sancheze Cardenase porušilo [[lidská práva]], když mu na základě neprokázaných obvinění zakázalo vídat jeho děti. Kritizovanou praxi však norský úřad na ochranu dětí (''[[Barnevernet]]'') v reakci na soudní rozhodnutí výrazněji nezměnil.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Právník: Odebírání dětí v Norsku? Především velký byznys - Echo24.cz
| url = https://echo24.cz/a/wJytC/pravnik-odebirani-deti-v-norsku-predevsim-velky-byznys
| periodikum = echo24.cz
| datum vydání = 2014-06-01
| datum přístupu = 2019-06-08
| jméno = Vladimír
| příjmení = Ševela
}}</ref> Rozličné sporné případy odebrání dětí zahraničním občanům vzbudily pozornost v&nbsp;zahraničních médiích či vyústily v diplomatické a soudní spory Norska a jeho úřadů s&nbsp;řadou států, jako jsou [[Švédsko]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nevděční Švédové?! Barnevernet bere i švédské děti v Norsku - Blog iDNES.cz
| url = https://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=458923
| periodikum = iDNES.cz
| datum přístupu = 2019-06-08
| jméno = 
| příjmení = 
}}</ref> [[Rusko]], [[Polsko]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Poliakom v Nórsku štát ukradol dieťa - bolo smutné {{!}} nadhľad
| url = http://nadhlad.com/content/poliakom-v-norsku-stat-ukradol-dieta-bolo-smutne
| periodikum = nadhlad.com
| datum přístupu = 2019-06-08
}}</ref> a [[Indie]].<ref>http://www.washingtonpost.com/blogs/worldviews/post/indian-government-media-backtrack-as-norway-child-custody-case-unravels/2012/03/22/gIQAHaOdTS_blog.html</ref><ref>{{Citace periodika
| titul = Norway row children back in India
| url = https://www.bbc.com/news/world-asia-india-17821841
| datum vydání = 2012-04-24
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = en-GB
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = After year-long tussle, Norway kids are home {{!}} India News - Times of India
| url = https://timesofindia.indiatimes.com/india/After-year-long-tussle-Norway-kids-are-home/articleshow/12860396.cms
| periodikum = The Times of India
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = en
| jméno = Jayashree
| příjmení = N
| jméno2 = i {{!}} TNN {{!}} Updated:
| příjmení2 = Apr 25
| příjmení3 = 2012
}}</ref>

[[Kauza rodiny Michalákových|Případ konfiskovaných dětí české matky]] vyvolal pozornost i v&nbsp;České republice a vedl k&nbsp;tomu, že Norsko bylo kritizováno i na půdě Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = V europarlamentu zazněla kritika Norska kvůli českým dětem
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-europarlamentu-zaznela-kritika-norska-kvuli-cesky-detem/1143696
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| datum přístupu = 2019-06-08
}}</ref>

== Administrativní dělení ==

{{Podrobně|Kraje v Norsku}}

[[Soubor:Fylkesinndeling2024_original.webp|alt=|náhled|upright=1.8|Mapa administrativního členění Norska znázorňuje 15&nbsp;krajů (od ledna 2024)]]
Od 1. ledna 2024 je Norsko rozděleno na 15[[Kraje v Norsku|&nbsp;krajů]]<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Fylkesinndelingen fra 2024
| periodikum = Regjeringen.no
| url = https://www.regjeringen.no/no/tema/kommuner-og-regioner/kommunestruktur/fylkesinndelingen-fra-2024/id2922222/
| datum vydání = 2022-07-05
| jazyk = nb-NO
| datum přístupu = 2024-01-29
}}</ref> ({{Vjazyce2|no|''fylke''}}) a 356 samosprávných obcí (''kommune'').<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Startskudd for nye Sandefjord kommune
| url = https://www.regjeringen.no/no/aktuelt/startskudd-for-nye-sandefjord-kommune/id2525378/
| periodikum = Regjeringen.no
| datum vydání = 2016-12-31
| datum přístupu = 2019-06-08
| jazyk = no
| jméno = Kommunal-og
| příjmení = moderniseringsdepartementet
}}</ref> Hlavní město [[Oslo]] je považováno za kraj a&nbsp;samosprávné město. V&nbsp;každém kraji je král reprezentován guvernérem (''fylkesmann'').

Norskými kraji jsou:<ref name=":0" />

* [[Agder]] – vznikl spojením krajů [[Aust-Agder]] a [[Vest-Agder]]
* [[Innlandet]] – vznikl spojením krajů [[Oppland]] a [[Hordaland]] (obce Jevnaker a Lunner byly přičleněny do sousedního kraje Viken)
* [[Møre a Romsdal]]
* [[Nordland]]
* [[Oslo]]
* [[Rogaland]]
* [[Troms]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024
* [[Finnmark]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024
* [[Trøndelag]] – vznikl v roce 2018 spojením krajů [[Sør-Trøndelag]] a [[Nord-Trøndelag]]
* [[Vestfold]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024
* [[Telemark]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024
* [[Vestland]] – vznikl spojením krajů [[Hordaland]] a [[Sogn a Fjordane]]
* [[Østfold]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024
* [[Akershus]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024
* [[Buskerud]] – znovuobnoven k 1. 1. 2024

V&nbsp;Norsku existuje celkem 96&nbsp;sídel se statusem města. Mezi devět největších z&nbsp;nich patří k&nbsp;1.&nbsp;červenci 2009:<ref>{{citace elektronické monografie
 | titul = Kvartalsvise befolkningsendringer
 | vydavatel = Statistics Norway
 | url = http://www.ssb.no/folkendrkv/
 | datum přístupu = 2008-09-10
 | jazyk = norsky
}}</ref>

{| class="wikitable sortable" style="text-align:right"
|+ Deset nejlidnatějších měst v&nbsp;Norsku
|-
! Město !! Počet obyvatel !! Rozloha<br />(km²) !! Hustota zalidnění<br />(obyv./km²)
|- 
| style="text-align:left" | [[Oslo]] || {{formatnum:580229}} || 453 || 1280
|- 
| style="text-align:left" | [[Bergen]] || {{formatnum:253600}} || 465 || 545
|- 
| style="text-align:left" | [[Stavanger]]/[[Sandnes]] || {{formatnum:122602}} || 71 || 1726
|- 
| style="text-align:left" | [[Trondheim]] || {{formatnum:169343}} || 341 || 496
|- 
| style="text-align:left" | [[Kristiansand]] || {{formatnum:80748}} || 276 || 292
|- 
| style="text-align:left" | [[Fredrikstad]] || {{formatnum:73175}} || 290 || 252
|- 
| style="text-align:left" | [[Tromsø]] || {{formatnum:66901}} || 2557 || 26
|- 
| style="text-align:left" | [[Sandnes]] || {{formatnum:64034}} || 302 || 212
|- 
| style="text-align:left" | [[Drammen]] || {{formatnum:61958}} || 137 || 452
|}
Norsko má rovněž dvě integrální zámořská teritoria, a&nbsp;to ostrovy [[Jan Mayen]] a [[Špicberky]]. Dále má tři [[Antarktida|antarktická]] a subantarktická [[Seznam závislých území|závislá území]]: [[Bouvetův ostrov]], [[Ostrov Petra I.]] a [[Země královny Maud|Zemi královny Maud]].

== Ekonomika ==
{{Podrobně|Ekonomika Norska}}
Norsko je rozvinutý průmyslový stát s&nbsp;výraznou odvětvovou specializací. Významnou roli hraje [[rybolov]], těžba dřeva, těžba [[Ropa|ropy]] a&nbsp;[[Zemní plyn|zemního plynu]], a&nbsp;dalších nerostných surovin. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do [[Evropská unie|EU]]. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté elektrické energie, která se z&nbsp;více než 99 % vyrábí v&nbsp;[[Vodní elektrárna|hydroelektrárnách]].

=== Před průmyslovou revolucí ===
[[Soubor:Lofoten, Nikolaj Bock (3).jpg|náhled|Rybářská vesnice na [[Lofoty|Lofotech]]]]
Před [[Průmyslová revoluce|průmyslovou revolucí]] bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a&nbsp;rybolovu. Norové žili v&nbsp;nedostatku, ale [[hladomor]]y byly vzácné. Kromě několika úrodných oblastí v&nbsp;[[Hedemarken]] a&nbsp;[[Østfold]] se zemědělská výroba omezovala na obiloviny&nbsp;– [[oves]], [[žito]] a&nbsp;[[ječmen]], a&nbsp;hospodářská zvířata – [[ovce]], [[koza|kozy]], [[Tur domácí|skot]], [[prase domácí|prasata]] a&nbsp;[[Domácí drůbež|drůbež]]. Na některých místech bylo zemědělství doplněno [[lov]]em.

V&nbsp;severním Norsku (Finnmarka) žije národnostní menšina [[Sámové]], jejíž příslušníci kočovali a&nbsp;kočují se stády [[Sob polární|sobů]], jiní Sámové soby chovají a&nbsp;věnují se rybolovu. Sámové mají právo používat vlastní jazyk [[sámegiella]], velmi podobný [[Finština|finštině]] a postavený na roveň norštině.

Rybolov byl podél celého pobřeží drsnou a&nbsp;nebezpečnou prací. Rybí populace byly velice hojné, lovili se [[Sleď obecný|sledi]], [[Treska obecná|tresky]], [[platýsi]] a&nbsp;další spíše chladnomilnější druhy. S&nbsp;příchodem [[Lilek brambor|brambor]] se [[Norové|Norům]] značně ulevilo.

Hospodářská situace v&nbsp;Norsku nikdy plně neumožnila rozvoj [[Feudalismus|feudálního]] zemědělství, přestože někteří králové odměňovali půdou své poddané.

Samostatně hospodařící zemědělci měli a&nbsp;stále mají hlavní podíl při obhospodařování půdy.

Na počátku [[19. století|19.&nbsp;století]] byla všechna dostupná zemědělská půda zcela zabrána a&nbsp;mnoho rodin pracovalo v&nbsp;nájmu [[pacht]]ýřů, to se stalo hlavní hybnou silou norské emigrace do [[Spojené státy americké|Spojených států]] a&nbsp;[[Kanada|Kanady]].

Třída obchodníků a&nbsp;úředníků byla v&nbsp;Norsku jen málo vyvinuta. Jen v&nbsp;některých městech, zejména v&nbsp;[[Bergen]]u, vzrůstal obchod s&nbsp;různým zbožím. První skutečně zámožní lidé byli mezi lodními přepravci.

=== Průmyslová revoluce ===
[[Soubor:StatfjordA(Jarvin1982).jpg|náhled|Od 70. let je pilířem norské ekonomiky ropný průmysl]]
Kromě dolů v&nbsp;[[Kongsberg]]u a&nbsp;[[Røros]]u přicházela [[industrializace]] v&nbsp;podobě prvních textilních továren, které byly v&nbsp;Norsku budovány v&nbsp;polovině 19.&nbsp;století.

První velké průmyslové podniky byly budovány kolem vodních zdrojů. [[Sam Eyde|Samem Eydem]] bylo roku [[1905]] založeno [[Norsk Hydro]] a&nbsp;průmyslové společnosti začaly růst na místech jako je [[Rjukan]], [[Odda]] a&nbsp;jinde.

V&nbsp;roce [[1910]] norská [[průmysl]]ová výroba přesáhla výrobu [[zemědělství|zemědělskou]]. Přínos průmyslu byl zjevný, kapitál byl více a&nbsp;více dosažitelný. Byly otvírány manufaktury – mlékárny, továrny na zpracování ryb, papírny, hutě, továrny na zpracování dřeva atd. Rozvoj průmyslu měnil i&nbsp;politiku, vedl k&nbsp;zakládání bank, které sloužily dalším potřebám průmyslu.

Do průmyslu odcházel velký počet lidí, které již nebyl schopen pojmout zemědělský sektor. Mzdy v&nbsp;průmyslu začaly přesahovat výdělky v&nbsp;zemědělství. V&nbsp;tu dobu začal dlouhodobý trend snižování podílu obdělávané půdy a trend&nbsp;snižování počtu venkovského obyvatelstva. Pracující třída se stávala výrazným fenoménem Norska, měla vlastní čtvrtě, kulturu a&nbsp;politiku.

== Demografie ==
{{Podrobně|Obyvatelstvo Norska}}
[[Soubor:Søndre Åmot gård Sørkedalen Nordmarka Oslo Norway (2022.10.08).jpg|náhled|Typické venkovské domy v Norsku]]
Etnicky jsou obyvatelé Norska hlavně [[Norové]], ale na severu země žije i původní komunita [[Sámové|Sámů]] (Laponců). V lednu roku 2015 překročil počet obyvatel 5&nbsp;milionů, z&nbsp;nichž má zhruba 16 % (805&nbsp;000) zahraniční původ.<ref>{{Citace elektronické monografie|autor=Questions about immigrant-related statistics |url=http://www.ssb.no/en/innvandring-og-innvandrere/nokkeltall |titul=Key figures Immigration and immigrants – SSB |vydavatel=Ssb.no |datum vydání=20 June 2013 }}</ref> Na počátku roku 2015 žilo v Norsku 92&nbsp;000 [[Poláci|Poláků]], kteří tak vytvořili nejsilnější přistěhovaleckou skupinu. V&nbsp;Norsku žije přibližně 450&nbsp;000 lidí neevropského původu, včetně 36&nbsp;000 [[Pákistán]]ců, 38&nbsp;000 [[Somálci|Somálců]] a 30&nbsp;000 [[Irák|Iráčanů]]. Mimo velkou skupinu Afričanů a Asiatů žije dnes v&nbsp;Norsku ještě 40&nbsp;000 [[Litevci|Litevců]] a 39&nbsp;000 [[Švédové|Švédů]].<ref>[http://www.ssb.no/en/befolkning/statistikker/innvbef/aar/2015-03-04?fane=tabell&sort=nummer&tabell=219754 Immigrants and Norwegian-born to immigrant parents, 1 January 2015].</ref>

V zemi existují dvě oficiální spisovné varianty [[norština|norštiny]]. Zatímco [[bokmål]], jazyk více než 80 % obyvatel Norska, je velkou měrou ovlivněn [[dánština|dánštinou]], která byla více než 400 let úředním jazykem, [[nynorsk]] vychází z&nbsp;venkovských nářečí, která si uchovala [[stará severština|staronorské]] prvky.

Norská vláda podporuje politiku [[Multikulturalismus|multikulturalismu]],<ref>"[http://www.lidovky.cz/islam-v-svoboda-rouhani-0sc-/nazory.aspx?c=A060202_094242_ln_nazory_jel Islám v. svoboda rouhání]". Lidovky. 2. února 2006.</ref> která zdůrazňuje prospěšnost kulturní, etnické a náboženské rozmanitosti pro společnost a stát. Vládní koalice premiéra [[Jens Stoltenberg|Jense Stoltenberga]] zahrnula do svého vládního programu prosazování multikulturní společnosti a deklarovala, že „diverzita obohacuje norskou společnost“.<ref>"''[https://books.google.cz/books?id=LOpQBQAAQBAJ&pg=PT39 Child Welfare Systems and Migrant Children: A Cross Country Study of Policies and Practice]''". Marit Skivenes, Ravinder Barn, Katrin Kriz, Tarja Pösö (2014). p.39. {{ISBN|0190205318}}</ref>
[[Soubor:Den norske kirkes våpen.svg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Znak [[Norská církev|Norské církve]]]]
Norsko má dlouhou tradici [[Státní náboženství|státní církve]] a pozice [[Norská církev|Norské církve]] ([[Protestantismus|protestantské]]-[[Luteránství|luteránské]]), která byla jakožto státní již založena, je dosud výjimečná (má zákonný status „lidové církve“). K částečné odluce církve od státu došlo v roce 2012, kdy norský parlament odhlasoval udělení větší autonomie Norské církvi, což potvrdil ústavní dodatek ze dne 21. května 2012.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Norway abolishes state-sponsored Church of Norway
| periodikum = web.archive.org
| url = http://digitaljournal.com/article/324906
| datum vydání = 2013-06-14
| datum přístupu = 2021-12-14
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130614144414/http://digitaljournal.com/article/324906
| datum archivace = 2013-06-14
}}</ref> Do té doby museli být parlamentní úředníci členy Norské církve, stejně jako nejméně polovina všech ministrů vlády a všichni členové královské rodiny. Duchovní norské církve byli považováni za státní zaměstnance a ústřední a regionální církevní správy byly součástí státní správy. Odluka se prohloubila od 1. ledna 2017. Ústava však nadále vyžaduje, aby členem Norské církve byl vládnoucí panovník. V roce 2020 bylo asi 68 % Norů členy této církve.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Church of Norway
| periodikum = SSB
| url = https://www.ssb.no/en/kultur-og-fritid/religion-og-livssyn/statistikk/den-norske-kirke
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-12-14
}}</ref> I rituály jsou dosud oblíbeny, v roce 2017 bylo [[křest|pokřtěno]] asi 53,6 % všech novorozenců a 57,9 % všech 15letých osob bylo v církvi [[Biřmování|biřmováno]]. Na druhou stranu, kostely pravidelně navštěvuje jen okolo 2 % populace.
[[Soubor:Oslo Cathedral - 2013.08 - panoramio.jpg|náhled|[[Katedrála v Oslu]]]]
Ostatní křesťanské [[denominace]] tvoří podle vládních statistik z roku 2009 asi 4,9 % populace. Největší je [[římskokatolická církev]] s 83 000 členy. Od roku 2006 do roku 2011 byly nejrychleji rostoucími náboženskými komunitami v Norsku [[východní křesťanství|východní ortodoxní křesťanství]], jejichž členská základna vzrostla o 80 %. Souviselo to s obrovskou imigrací z [[Eritrea|Eritreje]] a [[Etiopie]]. Bez vyznání je asi 10 procent obyvatel, zhruba stejně připadá na nekřesťanská náboženství. Mezi nimi je největší [[islám]], muslimské organizace mají 166 861 registrovaných členů (2018), ale vyznavačů bude reálně více, jejich počet rychle roste, například v letech 2006-2010 vzrostl o 48,1 %. Islám vyznávají především somálští, arabští, bosenští, kurdští, pákistánští a turečtí imigranti a jejich potomci. Ostatní náboženství jsou zanedbatelná, [[buddhismus]] vyznává 14 000 Norů, [[hinduismus]] 5 900, [[sikhismus]] 3000, vyznavačů [[Judaismus|judaismu]] je jen 819. Existují i pokusy obnovit staré norské [[pohanství]] pod názvem [[Germánské novopohanství|Åsatru]]. Sámská menšina si udržela své [[Šamanismus|šamanistické]] náboženství až do 18. století, kdy většina konvertovala ke křesťanství pod vlivem dánsko-norských luteránských misionářů. V současnosti se pokus o obnovení této tradice nazývá Noaidevuohta. Norská média informovala již o několika místních celebritách, které navštěvují sámské šamany s prosbou o radu a duchovní vedení.

== Kultura ==
{{Podrobně|Kultura Norska}}
=== Literatura ===
{{Podrobně|Norská literatura}}[[Soubor:Henrik Ibsen, ca 1898.jpg|vlevo|náhled|[[Henrik Ibsen]]]]
Norská literární věda hovoří o „Velké čtyřce“ (''de fire store'') klasických norských spisovatelů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ekle
| jméno = Leif
| titul = "De fire store"
| periodikum = NRK
| url = https://www.nrk.no/kultur/_de-fire-store_-1.4101609
| datum vydání = 2007-11-21
| jazyk = nb-NO
| datum přístupu = 2021-12-14
}}</ref> Patří do ní [[Henrik Ibsen]], [[Bjørnstjerne Bjørnson]], [[Jonas Lie]] a [[Alexander Kielland]]. Bjørnson získal i [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]], stejně jako [[Sigrid Undsetová]] a [[Knut Hamsun]].
[[Soubor:Jo Nesbo.jpg|náhled|232x232pixelů|[[Jo Nesbø]]]]
[[Peter Christen Asbjørnsen]] a [[Jørgen Engebretsen Moe]] ovlivnili v 19. století norskou literaturu sesbíráním a vydáním starých norských pohádek a pověstí. Zakladatelem moderní norské literatury je [[Ludvig Holberg]]. K průkopníkům moderní literatury patřil též jazykovědec a historik [[Henrik Wergeland]] či [[Arne Garborg]], který mimo jiné přeložil do norštiny ''[[Odysseia|Odysseu]]''. Vlastenecká sbírka básní ''Friheten'' z doby druhé světové války, jejímž autorem byl [[Nordahl Grieg]], se stala se nejprodávanější norskou sbírkou poezie všech dob. Po druhé světové válce se prosadil [[Tarjei Vesaas]]. V současnosti jsou to [[Lars Saabye Christensen]], [[Ari Behn]] nebo [[Karl Ove Knausgård]]. Nejuznávanějším současným dramatikem je [[Jon Fosse]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Stehlíková
| jméno = Karolína
| titul = Fosse, Jon
| periodikum = www.iliteratura.cz
| url = https://www.iliteratura.cz/Clanek/14029/fosse-jon
| datum přístupu = 2021-12-14
}}</ref>

Nejvýznamnějším představitelem rozmachu skandinávské detektivky z počátku 21. století je [[Jo Nesbø]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Krištůfková
| jméno = Kateřina
| titul = Nesb&#248;, Jo
| periodikum = www.iliteratura.cz
| url = https://www.iliteratura.cz/Clanek/27703/nesb248-jo
| datum přístupu = 2021-12-14
}}</ref> Velmi oceňovaným současným autorem dětské literatury je [[Jostein Gaarder]], v humoristické literatuře je to [[Erlend Loe]]. Novinářka [[Åsne Seierstadová]] se stala známá díky svým knižním reportážím mapujícím každodenní život ve válečných zónách – v [[Kosovo|Kosovu]], [[Afghánistán]]u, [[Irák]]u či [[Čečensko|Čečensku]].

=== Výtvarné umění ===
[[Soubor:The Scream.jpg|náhled|upright|''[[Výkřik]]'' [[Edvard Munch|Edvarda Muncha]]]]
Prehistorii norského výtvarného umění lze vysledovat až ke [[Skalní rytiny v Altě|Skalním rytinám v Altě]]. Objeveny byly až roku 1973, což způsobilo senzaci, neboť v Norsku mnoho jiných prehistorických památek nalezeno nebylo. Stáří nejstarších rytin bylo určeno na 4200 let př. n. l. V roce 1985 byly rytiny zapsány na [[Světové dědictví|seznam světového dědictví UNESCO]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rock Art of Alta
| url = http://whc.unesco.org/en/list/352/
| periodikum = UNESCO World Heritage Centre
| datum přístupu = 2019-10-26
| jazyk = en
| jméno = 
| příjmení = 
| vydavatel = 
| datum vydání = 
| url archivu = 
}}</ref> Nejslavnějším norským malířem je bezpochyby [[Edvard Munch]]. Jeho obraz ''[[Výkřik]]'' patří nejen k hlavním symbolům [[Moderní umění|modernistického]] umění (v tomto případě [[Expresionismus|expresionistického]]), ale i k nejznámějším obrazům světa vůbec. K vidění je dnes v [[Munchovo muzeum|Munchově muzeu]] v Oslu. Munch byl žákem významného [[Naturalismus (umění)|naturalistického]] malíře [[Christian Krohg|Christiana Krohga]]. [[Peter Nicolai Arbo]] se specializoval na motivy z [[Dějiny Norska|norské historie]] a ze [[Severská mytologie|severské mytologie]], [[Hans Gude]] byl mistrem romantické krajinomalby. [[Theodor Kittelsen]] se proslavil v Norsku jako ilustrátor starých bájí a lidových pověstí.

Nejznámějším sochařem je [[Gustav Vigeland]], proslul především svou instalací 212 [[bronz]]ových a [[Žula|žulových]] soch v parku ''Frognerparken'' v [[Oslo|Oslu]] (''Vigelandsanlegget'') a vytvořením medaile [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny za mír]]. Originálním výtvarným dílem je též ''[[Sverd i fjell]]'' na okraji [[Stavanger]]u ve tvaru tří mečů zabodnutých do země. Od roku 1983 připomíná bitvu u Hafrsfjordu z roku 872.
[[Soubor:Nye Nasjonalmuseet (2022) (2).jpg|vlevo|náhled|[[Národní muzeum umění, architektury a designu]]]]
Vedle Munchova muzea je nejvýznamnějším výstavním prostorem v zemi [[Národní muzeum umění, architektury a designu]] v Oslu. Vzniklo roku 2003 sloučením Muzea architektury, Muzea lidového umění, Norské národní galerie a Norského státního muzea. Jeho kořeny sahají k roku 1837. V roce 2022 bude otevřena nová budova muzea, čímž se z něj stane největší umělecké muzeum v severských zemích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The new National Museum
| periodikum = Nasjonalmuseet
| url = https://www.nasjonalmuseet.no/en/visit/locations/the-national-museum/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-12-11
}}</ref>

První norská fotografie je datována rokem 1839, kdy [[Hans Thøger Winther]] přivezl svůj první [[fotoaparát]]. Nejstarší dochovaná fotografie je jeden z&nbsp;jeho prvních snímků z&nbsp;roku 1840. [[Daguerrotypie]] se rozšířila ve čtyřicátých letech, kdy si mnoho [[Pionýři fotografické techniky|pionýrských fotografů]] otevíralo ve větších městech ateliéry zaměřené především na [[portrétní fotografie|portrétní fotografii]]. Do menších obcí fotografové přicházeli s&nbsp;mobilním zařízením. Mezi fotografy byl významný podíl žen. Thøger Winther publikoval množství novinových článků na téma fotografie a nakonec v roce 1845 i knihu fotografických návodů. Významnou pozici zaujímá v norské fotografii také [[fotografie krajiny|krajinářská fotografie]], která zde zapustila kořeny okolo roku 1860. [[Marcus Selmer]] je považován za jednoho z&nbsp;prvních krajinářů, ale nejsystematičtější úsilí cestování a fotografování krajiny věnovali [[Knud Knudsen (fotograf)|Knud Knudsen]] a Švéd [[Axel Lindahl]]. Jako v mnoha zemích byl vývoj techniky, řemesla a umění fotografie v Norsku mimo jiné důsledkem změn technologie, zlepšování ekonomických podmínek a míry uznání [[fotografie]] jako svéprávné formy [[umění]].

=== Památky ===
[[Soubor:Nidarosdomen Trondheim Norge.jpg|vlevo|náhled|[[Nidaroský dóm]]]]
[[Roubený kostel v Urnesu]], postavený ve 12. století, se dostal na seznam [[Světové dědictví]]. Tradičním severským druhem roubených kostelů byly tzv. sloupové. Typickou ukázkou takové stavby je [[sloupový kostel v Borgundu]]. Nejvýznamnější sakrální stavbou Norska je ovšem [[Nidaroský dóm]] v [[Trondheim]]u, největší gotický chrám v celé [[Skandinávie|Skandinávii]], kde byli korunováni norští králové. Ke slavnostním účelům dnes královská rodina a vláda používá zejména [[Katedrála v Oslu|katedrálu v Oslu]], postavenou v 17. století. Významnou středověkou gotickou památkou je i [[katedrála ve Stavangeru]] a hrad [[Akershus (hrad)|Akershus]] v Oslu, kde původně sídlili norští králové, ale k tomuto účelu od 19. století slouží [[Klasicistní architektura|klasicistní]] [[Královský palác v Oslu]]. Typická městská severská architektura je k vidění na proslulém nábřeží v bergenské přístavní čtvrti [[Bryggen]]. I tato čtvrť se roku 1979 dostala na seznam Světového dědictví. [[Soubor:Full Opera by night.jpg|náhled|Budova Opery v Oslu|300x300pixelů]]
K modernistických chloubám Norska patří [[radnice v Oslu]] postavená v roce 1950 a z pozdního modernismu pak koncertní hala [[Grieghallen]] v Bergenu dokončená roku 1978 nebo [[Arktická katedrála]] z roku 1965. Éra ropného blahobytu posledních let pak přinesla řadu odvážných staveb, k nejznámějším patří [[Opera v Oslu]], otevřená roku 2008.

Nejznámějším norským architektem je [[Sverre Fehn]], nositel prestižní [[Pritzkerova cena|Pritzkerovy ceny]]. K jeho nejznámějším stavbám na území Norska patří [[Norské muzeum ledovce]] (''Norsk Bremuseum'') ve Fjærlandu.

K nejnavštěvovanějším muzeím v Norsku patří [[Muzeum Kon-Tiki]] v Oslu, kde si lze prohlédnout zbytky slavného voru [[Kon-Tiki]] [[Thor Heyerdahl|Thora Heyerdahla]], nebo [[Muzeum Fram]] s lodí ''[[Fram]]'', na níž se [[Roald Amundsen]] vypravil k dobytí [[Jižní pól|jižního pólu]], a lodí ''[[Gjøa]]'', s níž jako první proplul [[Severozápadní průjezd|Severozápadním průjezdem]] v Kanadě.

=== Hudba ===
[[Soubor:Eilif Peterssen-Edvard Grieg 1891.jpg|náhled|[[Edvard Grieg]]]]
Světově proslulým hudebním skladatelem je [[Edvard Grieg]]. Ke známým skladatelům patří i [[Johan Svendsen]] nebo [[Johan Halvorsen]], v současnosti například [[Marcus Paus]]. [[Rikard Nordraak]] složil [[Norská hymna|norskou státní hymnu]] ''Ja, vi elsker dette landet'' (''Ano, my milujeme tuto zemi''). Z interpretů lze vzpomenout houslistu [[Ole Bull]]a nebo operní pěvkyně [[Kirsten Flagstadová|Kirsten Flagstadovou]] a [[Sissel Kyrkjebø]], jež mj. zazpívala [[Olympijská hymna|olympijskou hymnu]] na zahajovacím ceremoniálu [[Zimní olympijské hry 1994|zimních olympijských her v Lillehammeru roku 1994]].[[Soubor:A-haVistalegre19.JPG|vlevo|náhled|[[A-ha]]]]Členkou legendární švédské popové skupiny [[ABBA]] byla i Norka [[Anni-Frid Lyngstadová]]. V populární hudbě se prosadila v 80. letech [[synthpop]]ová skupina [[A-ha]] s frontmanem [[Morten Harket|Mortenem Harketem]]. Zpěvačka [[Lene Nystrømová]] se v 90. letech proslavila v [[Eurodance|eurodancové]] skupině [[Aqua]]. [[Rolf Løvland]], jako součást dua [[Secret Garden]], jež vytvořil s Irkou Fionnualou Sherryovou, vyhrál v roce 1995 soutěž [[Eurovision Song Contest|Eurovison Song Contest]], deset let předtím se to samé podařilo skupině [[Bobbysocks!]] Mezinárodní verzi soutěže ''Pop Idol'' vyhrál v roce 2004 [[Kurt Nilsen]]. V současnosti se v populární hudbě prosazuje například [[Alexander Rybak]], [[Aurora (zpěvačka)|Aurora]], [[Sigrid (zpěvačka)|Sigrid]] nebo [[Marit Larsen]]ová a [[Marion Raven]]ová (jež spolu původně vytvářely duo [[M2M]]). Úspěšná je také dívčí skupina [[Katzenjammer (hudební skupina)|Katzenjammer]] a z mladší generace duo [[Marcus & Martinus]].[[Soubor:Royksopp in performance (Fuji Rock Festival, Naeba, Niigata, Japan - summer of 2005).jpg|vlevo|náhled|[[Röyksopp]]]]Silně se rozvíjí i [[elektronická hudba]]. Celosvětově úspěšným se stal DJ [[Alan Walker]], a to především svým hitem ''[[Faded]]'' z roku 2015 (vokály nazpívala [[Iselin Solheim]]ová). V žánru slaví úspěchy i duo [[Röyksopp]], [[Ulver]] nebo DJ [[Kygo]]. Reprezentantem norského [[hip hop]]u je především skupina [[Madcon]].

Nejslavnějším norským [[jazz]]ovým hudebníkem je saxofonista [[Jan Garbarek]]. K [[folk]]u je řazena skupina [[Wardruna]], sámská zpěvačka [[Mari Boine]] nebo dvojice [[Kings of Convenience]], ke [[country]] někdy zpěvačka [[Lene Marlin]]ová.[[Soubor:DimmuBorgirTuska2005.jpg|náhled|[[Dimmu Borgir]]]]V polovině 80. let 20. století se v&nbsp;Norsku začal rozvíjet hudební subžánr [[heavy metal]]u zvaný [[black metal]]. Mezi první kapely patřily [[Mayhem]], [[Burzum]], [[Darkthrone]] a mnoho dalších. V současnosti patří k nejznámějším skupinám [[Dimmu Borgir]], [[Immortal (hudební skupina)|Immortal]], [[Gorgoroth (hudební skupina)|Gorgoroth]], [[Tristania]], [[Satyricon]], [[Carpathian Forest]] nebo [[Emperor]]. Jednou z&nbsp;nejvýraznějších osobností black metalu byl [[Euronymous|Øystein Euronymous Aarseth]], který byl v&nbsp;roce 1993 zavražděn [[Varg Vikernes|Vargem Vikernesem]], který zároveň podpálil několik křesťanských kostelů za účelem pomstít vymýcení původního náboženství ve Skandinávii. Mezi témata black metalu patří temnota a [[misantropie]], často rozebírá stinné stránky lidské historie. I když mnoho kapel používá ve svých textech [[satanismus]] jako téma, jde spíše o&nbsp;metaforické vyjádření, které pramení z&nbsp;nenávisti vůči náboženstvím, církvím a jiným, z&nbsp;jejich pohledu, pochybným hodnotám. Black metal osvětluje dokument ''Until the Light Takes Us'' z&nbsp;roku 2008.<ref>[http://www.csfd.cz/film/268242-until-the-light-takes-us/ Until the Light Takes Us na ČSFD]</ref> V jiných metalových žánrech se prosadily například [[Extrémní metal|extremmetalová]] skupina [[Enslaved]], reprezentanti [[Symfonický metal|symfonického metalu]] [[Leaves' Eyes]] nebo [[Gotický metal|gotickometalové]] skupiny [[Theatre of Tragedy]] a [[Sirenia (hudební skupina)|Sirenia]]. Od roku 1989 je aktivní skupina [[Turbonegro]], která svůj žánr označuje za death-punk, ale lze ji zařadit k [[hard rock]]u.

=== Film ===
{{Podrobně|Norská kinematografie}}
[[Soubor:Ullmann-Bergman-1968.jpeg|náhled|[[Liv Ullmannová]] s Bergamanem]]
Na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film|Oscara]] byli nominováni režiséři [[Morten Tyldum]] nebo [[Nils Gaup]]. V Norsku vznikají také kvalitní velkofilmy jako například ''Max Manus'' z roku 2008 o [[Max Manus|norském odbojáři]] z druhé světové války a také filmová adaptace románu Joa Nesbøho ''Lovci hlav'' z roku 2011. V obou filmech ztvárnil hlavní roli populární norský herec [[Aksel Hennie]].

Mezinárodního úspěchu dosáhl norský televizní seriál ''[[Okupace (seriál)|Okupace]]'' (''Okkupert'') z let 2015–2017.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rusové okupují Norsko. Česká televize odvysílá seriál, který naštval Moskvu {{!}} Domov {{!}} Lidovky.cz
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/domov/rusove-okupuji-norsko-ceska-televize-odvysila-serial-ktery-vzbudil-nevoli-moskvy.A170105_131700_ln_domov_fas
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-11-01
}}</ref> Unikátním projektem byl též televizní seriál ''[[Skam]]''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 
| titul = Nórsky seriál zo života tínedžerov si podmanil srdcia svojich divákov a oprávnene sa uchádza o kultový status (Tip na seriál)
| periodikum = refresher.cz
| url = https://refresher.cz/46987-Norsky-serial-zo-zivota-tinedzerov-si-podmanil-srdcia-svojich-divakov-a-opravnene-sa-uchadza-o-kultovy-status-Tip-na-serial
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-01-17
}}</ref>

Oceňovanou dokumentaristkou se stala [[Deeyah Khanová]]. Již proslulý dokument [[Thor Heyerdahl|Thora Heyerdahla]] ''Kon-Tiki'' získal v roce 1951 [[Oscar]]a.

Ve filmech švédského režiséra [[Ingmar Bergman|Ingmara Bergmana]] se proslavila norská herečka [[Liv Ullmannová]]. V televizi a na [[YouTube|Youtubu]] se fenoménem stalo komediální duo [[Ylvis]]. Seriál ''[[Hra o trůny (seriál)|Hra o trůny]]'' proslavil norského herce [[Kristofer Hivju|Kristofera Hivjua]], seriál ''[[Proč? 13x proto]]'' [[Alisha Boe|Alishu Boeovou]].
=== Kuchyně ===
{{viz též|Norská kuchyně|Špicberská kuchyně}}
[[Soubor:Får i kål.jpg|náhled|''Fårikål'']]
Většinou se tvrdí, že skandinávská kuchyně je velice „obyčejná“ – skromná, málo nápaditá. Pravdou je, že ta norská se snaží myslet velmi tradičně. Používají se postupy a suroviny známé už z&nbsp;dob Vikingů, hlavní surovinou jsou různá masa – klasické je maso jehněčí a zvěřina jako sob a los. Masa se upravují hlavně vařením ve vodě nebo pečením. Tradičními recepty jsou ''[[fårikål]]'' – vařené jehněčí, ''finnbiff'' – vařené sobí maso s&nbsp;houbami a krémovou omáčkou, ''elggryte'' – vařené losí maso s&nbsp;cibulí a jalovcem.

V&nbsp;norském jídelníčku mají velké zastoupení ryby a „dary moře“. Celosvětově známý je norský losos a lososí tatarák (''laksetartar''). Hojně se využívá treska, ale i ryby sladkovodní z&nbsp;jezer a řek – specialitou je pstruh (''ørret'') z [[Národní park Hardangervidda|Hardangerviddy]]. Unikátní chuť má velrybí maso – z něj jsou připravované různé druhy steaků (''hvalbiff''). Rybáři ze&nbsp;severských krajů konzumují i maso [[Tuleň obecný|tuleňů]].

Přílohou v Norsku jsou brambory a kořenová zelenina. Norové také konzumují sýry a výrobky z&nbsp;mléka, zvláštní karamelovou příchuť má tradiční sýr [[Brunost]], vyráběný jak z&nbsp;kravského, tak i kozího mléka. V&nbsp;norském jídelníčku nechybí také dezerty: vafle se zakysanou smetanou a různými druhy marmelád a džemů z&nbsp;lesního ovoce nebo [[Lofoty|Lofotských]] jahod.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=dovolenanorsko.cz|url=http://www.dovolenanorsko.cz/norsky-jidelnicek-blog|vydavatel=dovolenanorsko.cz|datum přístupu=2016-04-26}}</ref>

Dnes je Norsko jedním z&nbsp;předních spotřebitelů mražené pizzy [[Grandiosa]]. Populární je také mexické tacos (Tex-Mex).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Aftenposten|url=http://www.aftenposten.no/okonomi/Den-norske-nasjonalretten-taco-7357844.html|vydavatel=Aftenposten|datum přístupu=2016-04-26}}</ref>

== Věda ==
[[Soubor:Niels Henrik Abel.jpg|náhled|219x219bod|[[Niels Henrik Abel]]]]
Proslavená je norská matematická škola. Jedním z nejvýznamnějších světových matematiků byl [[Niels Henrik Abel]], který se věnoval zejména [[Funkcionální analýza|funkcionální analýze]]. Jmenuje se po něm dnes [[Abelova cena]], kterou uděluje každoročně norský král, a která je někdy nazývána "Nobelovou cenou za matematiku". [[Sophus Lie]] vytvořil teorii spojité symetrie, [[Atle Selberg]] nebo [[Viggo Brun]] se věnovali rozvíjení [[teorie čísel]], [[Caspar Wessel]] jako první nabídl geometrickou interpretaci [[Komplexní číslo|komplexních čísel]], [[Peter Ludwig Mejdell Sylow]] rozvinul [[Teorie grup|teorii grup]], [[Axel Thue]] je označován za zakladatele formálních jazyků, [[Lennart Carleson]] se specializoval na [[Harmonická analýza|harmonickou analýzu]].

Není tudíž divu, že rozvinutá je tradičně v Norsku (jako i v jiných skandinávských zemích) také [[informatika]]. Například programátoři [[Ole-Johan Dahl]] a [[Kristen Nygaard]] byli tvůrci programovacího jazyka [[Simula 67]]. [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]] získal [[Ivar Giaever]], [[Nobelova cena za chemii|za chemii]] [[Lars Onsager]] a [[Odd Hassel]], [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|za fyziologii]] [[May-Britt Moserová]] a její manžel [[Edvard Moser]]. [[Vilhelm Bjerknes]] je zakladatelem moderní [[meteorologie]]. [[Gerhard Armauer Hansen]] objevil bakteriálního původce [[Lepra|lepry]]. [[Carl Linné|Linného]] žákem byl botanik [[Martin Vahl]]. Mineralog [[Victor Goldschmidt]] patří k zakladatelům [[geochemie]]. [[Kristian Birkeland]] přišel jako první s myšlenkou, že [[Polární záře|polární záři]] způsobují elektrické výboje ze [[Slunce]]. [[Harald Ulrik Sverdrup]] byl významným [[Oceánografie|oceánografem]].
[[Soubor:Finn E Kydland 2015.jpg|vlevo|náhled|[[Finn E. Kydland]]]]
[[Ragnar Frisch]], [[Finn E. Kydland]] a [[Trygve Haavelmo]] získali [[Nobelova pamětní cena za ekonomii|Nobelovu cenu za ekonomii]]. V dalších [[Humanitní vědy|humanitních]] a [[Společenské vědy|sociálních vědách]] získali věhlas "zelený filozof" [[Arne Næss]] či sociolog [[Stein Rokkan]]. V [[Politologie|politologii]] je průkopníkem výzkumu míru a konfliktů [[Johan Galtung]], autor známých pojmů „pozitivní mír“ a „negativní mír“. Významným sociálním antropologem je [[Fredrik Barth]], věnuje se především tématu [[Etnicita|etnicity]]. Kodifikátorem jedné ze dvou oficiálních verzí spisovné norštiny, [[nynorsk]]u, byl lingvista [[Ivar Aasen]].
[[Soubor:Universitetet i Oslo sentrum.jpg|náhled|[[Univerzita v Oslu]]]]
Základním stavebním kamenem norské vědy jsou univerzity. V [[Šanghajský žebříček|Šanghajském žebříčku]], který tradičně hierarchizuje nejlepší vysoké školy na světě, má Norsko (k roku 2021) jednu univerzitu v první stovce - je jí [[Univerzita v Oslu]], která je vyhodnocena jako 61. nejlepší na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ShanghaiRanking's Academic Ranking of World Universities
| periodikum = www.shanghairanking.com
| url = https://www.shanghairanking.com/rankings/arwu/2021
| datum přístupu = 2022-01-04
}}</ref> Jde o nejstarší norskou univerzitu, byť založena byla až poměrně pozdě, roku 1811. Až do roku 1946 šlo o jedinou univerzitu v zemi, proto není neobvyklé ji v Norsku označovat prostě jako "univerzita" (''universitetet''). V letech 1947-1989 a znovu od roku 2020 se v atriu univerzity předávají [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]]. Od roku 2003 se tamtéž předává i prestižní matematická [[Abelova cena]].

== Sport ==
[[Soubor:Bjorndalen-Trondheim09.jpg|náhled|[[Ole Einar Bjørndalen]]]]
Norsko vede historickou medailovou tabulku [[Zimní olympijské hry|zimních olympijských her]].<ref>https://www.statista.com/statistics/266371/winter-olympic-games-medal-tally-of-the-most-successful-nations/</ref> Osm zlatých olympijských medailí má [[biatlon]]ista [[Ole Einar Bjørndalen]], [[Běh na lyžích|běžec na lyžích]] [[Bjørn Dæhlie]] a lyžařka [[Marit Bjørgenová]]. Společně tak drží rekord v počtu zlatých medailí ze zimních her.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Winter Olympic Games most successful medalists/athletes 1924-2018
| periodikum = Statista
| url = https://www.statista.com/statistics/266628/winter-olympic-games-the-most-successful-athletes/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-12-13
}}</ref> Pět zlatých má lyžař [[Thomas Alsgaard]], čtyři biatlonista [[Emil Hegle Svendsen]], [[Alpské lyžování|sjezdař]] [[Kjetil André Aamodt]] a [[Rychlobruslení|rychlobruslaři]] [[Ivar Ballangrud]] a [[Johann Olav Koss]]. V Norsku byly olympijské hry dvakrát uspořádány, v obou případech zimní: v roce [[Zimní olympijské hry 1952|1952]] v [[Oslo|Oslu]] a roku [[Zimní olympijské hry 1994|1994]] v [[Lillehammer]]u.
[[Soubor:Sonja Henie 1938.jpg|vlevo|náhled|[[Sonja Henie]]]]
K legendárním sportovcům patří i [[Krasobruslení|krasobruslaři]] [[Axel Paulsen]] a [[Sonja Henie]], rychlobruslař [[Hjalmar Andersen]], sjezdaři [[Aksel Lund Svindal]] a [[Lasse Kjus]], [[Maratonský běh|maratonská běžkyně]] [[Grete Waitzová]], [[Kanoistika|kanoista]] [[Knut Holmann]], [[jachtař]] [[Magnus Konow]] nebo [[Hod oštěpem|oštěpař]] [[Andreas Thorkildsen]]. Světový rekordman a olympijský vítěz v&nbsp;běhu na 400&nbsp;m překážek [[Karsten Warholm]] získal v&nbsp;roce 2021 cenu [[Atlet světa]] a v&nbsp;letech 2019 a 2021 [[Atlet Evropy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Překážkářský fenomén Warholm a sprinterka Thompsonová-Herahová se stali světovými Atlety roku
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
 | datum_vydání = 2021-12-01
 | url = https://www.irozhlas.cz/sport/atletika/atletika-svetovy-atlet-roku-wrholm-thompson-herah-prekazky-sprint_2112011907_bac
 | datum_přístupu = 2022-03-06
}}</ref> K nejlepším [[Šachy|šachistům]] současnosti patří velmistr [[Magnus Carlsen]]. Od roku 2013 drží titul [[Mistrovství světa v šachu|mistra světa]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Carlsen počtvrté porazil Něpomňaščiho a zůstal šachovým mistrem světa
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/sport/ostatni/sachy-duel-o-titul-mistra-sveta.A211210_172719_sporty_rou
| datum vydání = 2021-12-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-12-13
}}</ref>
[[Soubor:20140812 - Issy Paris Hand-South Korea 67.jpg|náhled|[[Stine Bredal Oftedalová]]]]
Velmi úspěšní jsou Norové v [[Házená|házené]], [[norská házenkářská reprezentace žen]] vybojovala dvakrát zlato na [[Házená na letních olympijských hrách|olympijských hrách]] ([[Házená na Letních olympijských hrách 2008|2008]], [[Házená na Letních olympijských hrách 2012|2012]]), čtyři tituly [[Mistrovství světa v házené žen|mistryň světa]] ([[Mistrovství světa v házené žen 1999|1999]], [[Mistrovství světa v házené žen 2011|2011]], [[Mistrovství světa v házené žen 2015|2015]] a [[Mistrovství světa v házené žen 2021|2021]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Norské házenkářky zdolaly i Nizozemsko a potřetí slaví světové zlato
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/sport/hazena/norsko-nizozensko-hazena-mistrovstvi-sveta-finale.A151220_185108_hazena_ten
| datum vydání = 2015-12-20
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-12-13
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Házenkářky Norska jsou mistryněmi světa. Ve finále porazily Francii
| periodikum = TN.cz
| url = https://tn.nova.cz/sport/clanek/450916-hazenkarky-norska-jsou-poctvrte-mistrynemi-sveta-ve-finale-porazily-francii
| datum vydání = 2021-12-20
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-12-21
}}</ref> a osmkrát triumfovala na [[Mistrovství Evropy v házené žen|mistrovství Evropy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Házenkářky Norska porazily Francii a mají osmý evropský titul
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/sport/hazena/me-hazena-zeny-finale.A201220_194651_hazena_ald
| datum vydání = 2020-12-20
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-12-13
}}</ref> [[Trine Haltviková]], [[Cecilie Legangerová]], [[Linn-Kristin Riegelhuthová]], [[Gro Hammerseng-Edinová|Gro Hammersengová]], [[Heidi Løkeová]] a [[Stine Bredal Oftedalová]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oftedal and Landin named 2019 IHF World Players of the Year {{!}} IHF
| periodikum = www.ihf.info
| url = https://www.ihf.info/media-center/news/oftedal-and-landin-named-2019-ihf-world-players-year
| datum přístupu = 2020-09-12
}}</ref> byly vyhlášeny [[Hráč roku IHF|nejlepšími házenkářkami světa]].

[[Norská ženská fotbalová reprezentace|Norské ženy]] jsou úspěšné i ve fotbale, vyhrály [[Mistrovství světa ve fotbale žen|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa ve fotbale žen 1995|1995]]), [[Fotbal na letních olympijských hrách|olympijský turnaj]] ([[Fotbal na Letních olympijských hrách 2000 – turnaj žen|2000]]) i [[Mistrovství Evropy ve fotbale žen|evropský šampionát]] ([[Mistrovství Evropy ve fotbale žen 1987|1987]], [[Mistrovství Evropy ve fotbale žen 1993|1993]]). [[Norská fotbalová reprezentace|Mužská fotbalová reprezentace]] tak úspěšná není, ale třikrát se probojovala na [[mistrovství světa ve fotbale|mistrovství světa]] ([[Mistrovství světa ve fotbale 1938|1938]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1994|1994]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|1998]]). Svou nejsilnější éru měla v 90. letech 20. století. Ke známým klubům patří [[Rosenborg BK|Rosenborg Trondheim]], který v sezóně [[Liga mistrů UEFA 1996/97|1996/97]] hrál čtvrtfinále [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]]. Čtvrtfinále některého z evropských pohárů dosáhli ještě [[FK Lyn]], [[Brann Bergen|SK Brann]] a [[Vålerenga IF|Vålerenga Oslo]]. K nejúspěšnějším norským mužským fotbalistům patří [[John Arne Riise]], [[Tore André Flo]], [[Ronny Johnsen]], [[John Carew]] či [[Ole Gunnar Solskjær]]. Ze současných stojí zmínit [[Erling Haaland|Erlinga Haalanda]], [[Martin Ødegaard|Martina Odegaarda]] nebo [[Mathias Normann|Mathiase Normanna]].

== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Grand hotel oslo IMG 4967.JPG|Oslavy [[Den ústavy (Norsko)|Dne ústavy]] 17. května
Soubor:Geirangerfjord from Ørnesvingen, 2013 June.jpg|[[Geirangerfjord]]
Soubor:Trolltunga 2.jpg|[[Trolltunga|Trollí jazyk]]
Soubor:Troll1.JPG|Značka varující před [[Troll (severská mytologie)|Trolly]] v&nbsp;[[Trollstigen]]u
Soubor:Lærdalstunnelen – der längste Straßentunnel der Welt.JPG|Tunel v&nbsp;Norsku
Soubor:A view 2009.JPG|vesnice [[Å (Lofoty)|Å]], ležící na Lofotech
</gallery>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." /> 
=== Reference ===
{{Překlad|en|Norway|1185418933}}<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Hroch
 | jméno = Miroslav
 | odkaz na autora = Miroslav Hroch
 | příjmení2 = Kadečková
 | jméno2 = Helena
 | odkaz na autora2 = Helena Kadečková
 | příjmení3 = Bakke
 | jméno3 = Elisabeth
 | titul = Dějiny Norska
 | vydavatel = NLN, Nakladatelství Lidové noviny
 | místo = Praha
 | rok = 2005
 | vydání = 1
 | počet stran = 340
 | isbn = 80-7106-407-6
}}

=== Související články ===
* [[Seznam norských panovníků]]
* [[Pohřebiště norských panovníků|Seznam pohřebišť norských panovníků]]
* [[Seznam norských obcí]]
* [[Horská turistika v Norsku]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Norway}}
* {{NK ČR|ge130191|věc=ano}}
* {{Wikislovník|heslo=Norsko}}
* {{Wikicesty|průvodce=Norsko}}
* {{Osmrelace|1059668}}
* {{Wikizprávy|kategorie=Norsko}}
* [http://www.norway.no Norway.no] – oficiální stránky
* [http://www.norge.cz Norge.cz] – české stránky o&nbsp;Norsku a norštině
* [http://www.inorsko.info Norsko] – další zajímavé české stránky o&nbsp;Norsku
* {{Citace elektronické monografie | titul = Norway - Amnesty International Report 2011 | url = http://www.amnesty.org/en/region/norway/report-2011 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Amnesty International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808060928/http://www.amnesty.org/en/region/norway/report-2011 | datum archivace = 2011-08-08 | nedostupné = ano }}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs | titul = Background Note: Norway | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3421 | datum vydání = 2011-07-18 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = U.S. Department of State | jazyk = anglicky }}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = CIA | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency | titul = The World Factbook - Norway | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/no.html | datum aktualizace = 2011-07-12 | datum přístupu = 2011-08-09 | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20200506091556/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/no.html | datum archivace = 2020-05-06 | nedostupné = ano }}
* {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Oslo | titul = Souhrnná teritoriální informace: Norsko | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/norsko-2010-10-01.pdf | datum vydání = 2010-10-01 | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Businessinfo.cz | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111112457/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/norsko-2010-10-01.pdf | datum archivace = 2012-01-11 | nedostupné = ano }}
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Christensen | jméno = Jan | spoluautoři = a kol. | titul = Norway | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/420178/Norway | datum přístupu = 2011-08-09 | vydavatel = Encyclopaedia Britannica | jazyk = anglicky}}

{{Norsko}}
{{Evropa}}
{{Navboxes
| title = Členství v mezinárodních organizacích
| list = {{NATO}}
{{EFTA}}
{{Severská rada}}
{{Evropský hospodářský prostor (EHP)}}
}}
{{Monarchie}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Norsko}}

[[Kategorie:Norsko| ]]
[[Kategorie:Severské státy]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Království]]
[[Kategorie:Státy NATO]]
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1814]]
[[Kategorie:Státy Severské rady]]
[[Kategorie:Státy Evropského sdružení volného obchodu]]