Zobrazení zdroje stránky Praha hlavní nádraží

{{Infobox - železniční stanice
| název = Praha hlavní nádraží
| obrázek = Praha-Hlavni-nadrazi-2022.jpg
| popisek = Hlavní nádraží při pohledu ze Španělské ulice
| stát = {{vlajka a název|Česko}}
| pojem celku = [[Administrativní dělení Česka|Kraj]]
| název celku = [[Praha|Hlavní město Praha]]
| status obce = [[Město]]
| obec = [[Praha]]
| loc-map = {{LocMap |Praha |label=Praha hl. n. |background=#FFFFDD |position=left |lat=50.0830556 |lon=14.4358333 |float=center|caption=}}
| provozovatel = [[Správa železnic]]
| kód stanice = 570762<ref name=planek>{{Citace periodika
 | titul = Plánek stanice Praha hlavní nádraží
 | rok vydání = 2021
 | měsíc vydání = říjen
 | periodikum = Portál Provozování dráhy
 | vydavatel = Správa železnic
}}</ref>
| trať = [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|Praha – Česká Třebová]], [[Železniční trať Praha–Děčín|Praha–Děčín]], [[Železniční trať Praha – České Budějovice|Praha – České Budějovice]], [[Železniční trať Praha–Plzeň|Praha–Plzeň]], [[Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín|Praha – Lysá nad Labem – Kolín]], [[Železniční trať Praha–Turnov|Praha–Turnov]], [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany]]
| nadmořská výška = 210
| datum uvedení = [[1871]]
| zabezpečovací zařízení = [[elektronické stavědlo|ES]] [[AŽD Praha|AŽD]] ESA33 ([[Dálkově ovládané zabezpečovací zařízení|DOZ]] z [[Centrální dispečerské pracoviště Praha|CDP Praha]])<ref name=javurek/>
| počet kolejí = 17 průjezdných + 5 kusých
| počet nástupišť = 9 (16)<ref name=planek/>
| počet cestujících = {{formatnum:33608000}} (2019)<ref name=roc19>{{Citace monografie | korporace = Technická správa komunikací hl. m. Prahy | odkaz na korporaci = Technická správa komunikací hl. m. Prahy | titul = Ročenka dopravy Praha 2019 | url = http://www.tsk-praha.cz/static/udi-rocenka-2019-cz.pdf | místo = Praha | rok = 2020 | počet stran = 84 }}</ref><ref group="p">Pouze vlaky [[České dráhy|ČD]]</ref>
| vypravené vlaky = {{formatnum:286192}} (2019)<ref name=roc19/>
| prodej jízdenek = ano
| návazná doprava = [[C (linka metra v Praze)|metro&nbsp;C]], [[Tramvajová doprava v Praze|tramvaje]], [[autobus]]y, [[Airport Express (Praha)|Airport Express]]
| služby ve stanici = mp, uz, us, wc, ce, re, ka, ro, ba, eu, sm, vp, ob, es, sc, vy, cd, ta,
| poznámky = největší osobní železniční stanice v Česku a nejvýznamnější pražské nádraží
| ulice = Seifertova
}}
'''Praha hlavní nádraží''' (obecně jen ''Hlavní nádraží'' či hovorově „''hlavák''“, staršími názvy ''Nádraží císaře Františka Josefa'', ''Wilsonovo nádraží'') je největší osobní [[Železniční stanice|železniční nádraží]] v [[Česko|České republice]] a nejvýznamnější [[Praha|pražské]] [[Železniční stanice|nádraží]]. Denně odbaví okolo 71&nbsp;000&nbsp;cestujících<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Program rekonstrukce a revitalizace osobních nádraží 2018–2022
| periodikum = Správa železniční dopravní cesty
| vydavatel = Správa železniční dopravní cesty
| url = http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/program-rekons.os.nadr./program-rekonstrukce.pdf
| datum vydání = 29.8.2017
| datum přístupu = 10.9.2017
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170911024824/http://www.szdc.cz/pro-media/tiskove-zpravy/program-rekons.os.nadr./program-rekonstrukce.pdf
| datum archivace = 2017-09-11
| nedostupné = ano
}}</ref> a množství regionálních, vnitrostátních i mezinárodních vlaků, pro které je často výchozí nebo konečnou stanicí. Nádraží je napojené na [[C (linka metra v Praze)|linku metra C]] – stanice [[Hlavní nádraží (stanice metra)|Hlavní nádraží]].

Název ''Praha hlavní nádraží'' se užíval od 15. února 1940 do roku 1945, a od ledna 1953 se užívá dodnes. Původně se nazývalo ''nádraží císaře Františka Josefa'' (1871–1919) a poté neslo název ''Praha Wilsonovo nádraží'' (1919–1940, 1945–1953), který se od roku 1990 při mimořádných historických a oficiálních událostech opět používá.<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika
| titul = Bude mít Praha Wintonovo nádraží? Ministerstvo není proti
 | periodikum = Aktuálně.cz
 | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
 | vydavatel = Economia
 | odkaz na vydavatele = Economia
| datum = 2015-07-05
| jazyk = cs
| url = https://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/bude-mit-praha-wintonovo-nadrazi-ministerstvo-neni-proti/r~6b9edcbc229911e59db2002590604f2e/
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref>

[[Fantova budova Hlavního nádraží|Historická budova a hala nad kolejištěm]] jsou největší [[Secese|secesní]] památkou v&nbsp;[[Česko|Česku]].<ref name=":6">{{Citace periodika
| titul = Hlavní nádraží v Praze - největší česká secesní památka
| periodikum = Radio Praha
| jazyk = cs
| url = http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/hlavni-nadrazi-v-praze-nejvetsi-ceska-secesni-pamatka
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref> Od 31. prosince 1976 patří mezi nemovité [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památky]] a od roku 1993 jsou součástí [[Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice|Městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov a Vršovice]].<ref>{{MonumNet
 | název = železniční stanice Praha - Hlavní nádraží
 | ID = 153163
 | datum = 2017-03-14
}}</ref>

Historická Fantova budova nádraží má adresu Wilsonova 300/8, Praha 2-Vinohrady. Kolejiště, Fantova historická budova a nová provozní budova (přiléhající k&nbsp;[[Seifertova (Praha)|Seifertově ulici]]) leží na [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] v&nbsp;[[Praha 2|Praze 2]], nová odbavovací hala na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] v&nbsp;[[Praha 1|Praze 1]], severní [[zhlaví]] kolejiště zasahuje do [[Žižkov]]a na [[Praha 3|Praze 3]].

== Historie ==

=== Vznik ===
[[Soubor:Stavba Hlavního nádraží 1907.jpg|náhled|vlevo|upright|Stavba Hlavního nádraží, 1907]]
K vybudování nádraží v současné lokalitě přispělo císařské rozhodnutí z října 1866 o zboření hradeb.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = 2,www.praha2.cz
| jméno = Úřad městské části Praha
| titul = MČ Praha 2: č. 1 leden - Z historie hlavního nádraží
| periodikum = www.praha2.cz
| url = http://www.praha2.cz/Z-historie-hlavniho-nadrazi.html
| datum přístupu = 2017-05-12
| url archivu = https://web.archive.org/web/20171020094258/http://praha2.cz/Z-historie-hlavniho-nadrazi.html
| datum archivace = 2017-10-20
}}</ref> Nádraží je v&nbsp;provozu od 14. prosince 1871, kdy z&nbsp;něj byl zahájen železniční provoz [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráhy císaře Františka Josefa]] na jih do [[Benešov]]a, [[Tábor]]a a [[Vídeň|Vídně]]. Tehdy se jmenovalo ''Nádraží [[František Josef I.|císaře Františka Josefa]]''. Roku 1872 v&nbsp;blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena od severu [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha]]. Obě nádraží brzy splynula. Roku 1872 byla rovněž zprovozněna [[Pražská spojovací dráha]] v&nbsp;trase Smíchov ([[Česká západní dráha]]) – Praha (dnešní hlavní nádraží) – Hrabovka (napojení na [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouskou severozápadní dráhu]]), čímž došlo k&nbsp;propojení nádraží čtyř různých společností. [[Vinohradské železniční tunely|Vinohradským tunelem]] vedly dráhy do Vídně a na Smíchov samostatně, teprve po zdvojkolejnění spojovací dráhy v&nbsp;roce 1901 byly obě tratě propojeny již před vršovickým portálem.

Původní [[výpravní budova]] byla postavena podle návrhu [[Vojtěch Ignác Ullmann|Vojtěcha Ignáce Ullmanna]] a [[Antonín Viktor Barvitius|Antonína Barvitia]] v&nbsp;[[Novorenesance|novorenesančním slohu]]. 150 metrů dlouhá stavba se dvěma věžemi, halou s kazetovým stropem, restaurací, kancelářemi a 22 dveřmi vedoucími na nástupiště s mozaikovou dlažbou si vysloužila přezdívku ''zámecké nádraží.''<ref name=":0" /> [[Vrchlického sady]] před nádražím byly založeny roku 1876.

=== Stavba nové budovy (1901–1909) ===
{{Viz též|Fantova budova Hlavního nádraží}}
[[Soubor:Wilson Station In Prague (4514936402).jpg|náhled|vlevo|upright|Nová [[Fantova budova Hlavního nádraží|Fantova nádražní budova]] mezi lety 1918–1925; v&nbsp;popředí vpravo pozůstatky dřívější budovy nádraží]]

[[Soubor:Secesní budova Hlavního nádraží.jpg|náhled|[[Fantova budova Hlavního nádraží|Secesní budova Hlavního nádraží]]]]
Původní budova i kolejiště přestávaly kapacitně rozvoji železnice stačit. Začátkem dvacátého století bylo proto nádraží přestavěno a zvětšeno. [[Fantova budova Hlavního nádraží|Nová výpravní budova]] v&nbsp;[[secese|secesním]] slohu byla postavena v&nbsp;letech 1901–1909<ref name=":12">{{Citace elektronického periodika
| titul = Praha hlavní nádraží - obnova ocelové konstrukce historické haly nástupišť {{!}} Metrostav
| periodikum = www.metrostav.cz
| url = https://www.metrostav.cz/cs/pro-media/706-praha-hlavni-nadrazi-obnova-ocelove-konstrukce-historicke-haly-nastupist
| datum přístupu = 2017-09-20
}}</ref> podle vítězného návrhu [[Josef Fanta|Josefa Fanty]] vzešlého z&nbsp;[[Architektonická soutěž|architektonické soutěže]]. Kopuli nad hlavní částí budovy zdobí secesní motivy a sochy od [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]] a [[Ladislav Šaloun|Ladislava Šalouna]] zpodobňující česká města. Pokladny byly umístěny v přízemí kopule v&nbsp;prostorách dnešní kavárny. Cestujícím sloužily velkoryse pojaté čekárny v levém křídle budovy a dvě restaurace různých cenových hladin. Budova od počátku disponovala také kancelářemi a salonky pro významné hosty, na vlak v&nbsp;nich čekali například [[Tomáš Garrigue Masaryk]], [[Thomas Alva Edison]], [[Le Corbusier]] nebo [[Charlie Chaplin]].<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Hlavní nádraží slouží 145 let. Secesní skvost míjí 100 tisíc aut denně
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://bydleni.idnes.cz/hlavni-nadrazi-fantova-kavarna-nadrazi-v-praze-fqw-/stavba.aspx?c=A160531_152718_stavba_web
| datum vydání = 2016-06-06
| datum přístupu = 2017-05-12
}}</ref><ref name=":6" /> Salonky byly přepychově zařízené, vyzdobené sochami a rozměrnými obrazy s motivy Prahy a Karlštejna z ateliérů [[Václav Jansa|Václava Jansy]] a [[Viktor Stretti|Viktora Strettiho]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vládní salonek na hlavním nádraží. Secesní skvost je pouze pro vyvolené
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://bydleni.idnes.cz/salonek-hlavni-nadrazi-07f-/dum_osobnosti.aspx?c=A150119_172130_dum_osobnosti_web
| datum vydání = 2015-01-22
| datum přístupu = 2017-09-07
}}</ref> Salonky jsou pro veřejnost uzavřeny a používají se při zvláštních příležitostech, případně jsou pronajímány pro komerční účely.

Spolu s novou budovou byly vybudovány podchody, kolejiště bylo v letech 1905–1906<ref name=":12" /> zastřešeno dvoulodní ocelovou obloukovou halou o rozpětí 2&nbsp;x&nbsp;33,3&nbsp;m, výšce 18&nbsp;m a délce 233&nbsp;m, jejímiž autory byli [[Jaroslav Marjanko]] a [[Rudolf Kornfeld]]. Konstrukci zhotovila mostárna S. Bondy v&nbsp;[[Bubny|Bubnech]]. Hala zastřešuje současná nástupiště číslo 1 až 4, nástupiště č. 1A je mimo hlavní zastřešení vysunuto k&nbsp;vinohradskému zhlaví, později vybudovaná nástupiště 5 až 7 mají vlastní zastřešení, které tvarově odkazuje na konstrukci haly.

=== Elektrizace a rozšiřování kolejiště v 1. polovině 20. století ===
Již v&nbsp;roce 1910 začalo rakouské ministerstvo dopravy uvažovat o elektrizaci železnice ve Vídni a v&nbsp;Praze.<ref name="dolezal">Doležal, I.: Historie železničního uzlu Praha, Doprava 5/2003 na stránkách [http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/98D25384-2B65-4A22-B0AE-A73DF3083C3E/0/5str811.pdf mdcr.cz] {{Wayback|url=http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/98D25384-2B65-4A22-B0AE-A73DF3083C3E/0/5str811.pdf |date=20151120071629 }} *.pdf</ref> Podnikatel [[Emil Kolben]] tehdy dal Rakousko-uherským státním drahám nabídku na elektrizaci pražských spojek soustavou 10&nbsp;kV 16&nbsp;Hz, ale ta nebyla přijata.<ref name="pohl">Pohl J.: Rychlá železniční osobní doprava, díl 31., Železniční magazín 8/2011, M-Presse plus, Praha</ref> Myšlenkou elektrizace se znovu začalo zabývat ministerstvo železnic ČSR hned po svém vzniku. Počátkem roku 1924 byl jako optimální vybrán stejnosměrný systém 1500&nbsp;V. Dne 12. srpna 1926 byly slavnostně, za přítomnosti [[František Křižík|Františka Křižíka]] a lokomotivy E&nbsp;407.001, zahájeny stavební práce. 23. dubna 1928 byl na Wilsonově nádraží zahájen posun v&nbsp;elektrické trakci a 27. dubna se v&nbsp;elektrické trakci rozjely osobní vlaky do Vysočan. S&nbsp;novým jízdním řádem byl od 15. května 1928 zahájen pravidelný elektrický provoz na všech elektrizovaných tratích. Napájení a dobíjení akumulátorových lokomotiv obstarávala měnírna Křenovka.<ref name="Schreier">Schreier, P.: Začátky elektrizace pražských tratí, týdeník Železničář na [http://www.cd.cz/old/TCD2006/6_39elek.htm www.cd.cz]</ref> Lokomotivy byly deponovány ve výtopně na Wilsonově nádraží, která byla zatrolejovaná.

Po první světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněna. Roku 1926 byla dokončena jednokolejná spojka [[Vítkov (výhybna)|Vítkov]] – [[Praha-Libeň (nádraží)|Libeň horní nádraží]]; [[Vítkovská trať]]), která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku, z&nbsp;roku 1872.

V&nbsp;letech 1940–1944 byl vybudován [[Vinohradské železniční tunely#Tunel II|druhý vinohradský tunel]]. Veškerá doprava byla převedena do něj, aby mohla být provedena rekonstrukce prvního tunelu. Po jejím dokončení byly tratě do Vršovic a na Smíchov definitivně rozděleny.

=== Stavba metra, nového vestibulu a magistrály (1967–1979) ===
{{viz též|Dějiny metra v Praze}}
[[Soubor:Praha hl nádr vstup 1.jpg|náhled|vlevo|Průčelí nové budovy z&nbsp;[[Vrchlického sady|Vrchlického sadů]]]]
Po druhé světové válce byla zpracována řada studií přestavby nádraží v souvislosti se zvýšením jeho kapacity. Na nich se podílel zejména [[Josef Danda]]. V roce 1948 připravili Josef Danda a [[Antonín Bloman]] studii předpokládající rozšíření kolejiště do prostoru historické budovy a její náhradu novostavbou. V letech 1948–1956 vznikly další návrhy (autoři Josef Danda, [[Cyril Suk]], kolektivy projektových ústavů [[Sudop Praha|SUDOP]] a [[Stavoprojekt]]). V roce 1950 se konala soutěž na celkové řešení ústředního nádraží počítající už s podzemní dráhou. Začátkem 60. let proběhla interní soutěž v SUDOP (v níž vznikly návrhy od architektů Homoláče a Reitermana, Jaroslava Otruby, Josefa Dandy). V roce 1965 byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil návrh kolektivu Eugen Kramár, Berty Hornemy, J. Gerstbrein, navrhující zrušení historické budovy. Roku 1970 byla vypsána vyzvaná architektonická soutěž na řešení odbavovací haly, v níž ve 2. kole zvítězil návrh architektů Jana Šrámka, Jana Bočana a Aleny Šrámkové, který nakonec byl realizován.<ref>[https://pamatkovykatalog.cz/nova-odbavovaci-hala-14012642 Nová odbavovací hala], Památkový katalog</ref> V roce 1976 rozhodl Odbor kultury Národního výboru hlavního města Prahy na návrh pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody, že objekt čp. 300 (Fantova budova) je nemovitou kulturní památkou a zapisuje se do státního seznamu nemovitých kulturních památek.<ref>[https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1680468 Detail dokumentu: Rozhodnutí o prohlášení za KP, objekt čp. 300, k. ú. Vinohrady], Metainformační systém NPÚ</ref>

Na návrhu z roku 1948 je patrná podzemní tramvaj.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Architektura ČSR
 | datum_vydání = 1973
 | url = https://ndk.cz/view/uuid:b9a87630-f91a-11e6-97b4-5ef3fc9ae867?page=uuid:b3ed6460-f953-11e6-97b4-5ef3fc9ae867
 | datum_přístupu = 2023-12-03
}}</ref> Soutěže o podobu úprav probíhaly v letech 1950 až 1965.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = nová odbavovací hala
 | url = https://pamatkovykatalog.cz/nova-odbavovaci-hala-14012642
 | datum_přístupu = 2023-12-03
}}</ref> Dne 15. března 1967 začala stavba stanice metra [[Hlavní nádraží (stanice metra)|Hlavní nádraží]] (první a nejstarší stanice metra v Praze), podle prvních plánů ještě jako podpovrchové tramvaje. O vybudování metra namísto tramvaje vláda rozhodla až po zahájení stavby, v srpnu 1967, proto má stanice méně typická dvě boční nástupiště namísto jednoho středového.<ref>{{Citace periodika
| titul = Stanice metra Hlavní nádraží původně vznikla pro podzemní tramvaj
| periodikum = Pražský deník
| datum = 2017-03-12
| jazyk = cs
| url = http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/stanice-metra-hlavni-nadrazi-puvodne-vznikla-pro-podzemni-tramvaj-20170312.html
| datum přístupu = 2017-05-12
}}</ref> 9. května 1974 byl zahájen provoz stanice [[Metro v Praze|metra]] Hlavní nádraží. V&nbsp;letech 1972–1979 vznikla na základě [[Architektonická soutěž|architektonické soutěže]] nová podzemní odbavovací hala (slohově ji lze řadit k&nbsp;[[Brutalismus|brutalismu]]),{{Chybí zdroj}} které ustoupila část dosavadních [[Vrchlického sady|Vrchlického sadů]]. Autory nové budovy byli [[Josef Danda]], [[Jan Bočan]], [[Julie Trnková]] a [[Alena Šrámková|Alena]] a [[Jan Šrámek (architekt)|Jan Šrámkovi]]. Po střeše haly vede [[Severojižní magistrála]], která tak odřízla historickou budovu od okolí.

=== Rekonstrukce kolejiště (1983–1994) ===
[[Soubor:Wilson1992-07-27.jpg|náhled|2. nástupiště po dobu rekonstrukce v&nbsp;červenci 1992]]
V&nbsp;letech 1983–1989 byl dobudován [[Vinohradské železniční tunely#Tunel III|třetí vinohradský tunel]] na jižní straně nádraží, který byl rozestavěn již ve 40. letech 20. století. V&nbsp;roce 1985 byla na severním zhlaví provedena rekonstrukce výhybek a zabezpečovacího zařízení. Až do té doby zde fungovala mechanická návěstidla a výhybky byly přestavovány ručně. Bylo zbořeno stavědlo Sakrabonka stojící na místě bývalé [[Sakrabonka|stejnojmenné usedlosti]], která v&nbsp;roce 1870 ustoupila stavbě nádraží.<ref>Historie obce Voděrádky na [http://www.voderadky.com/historie-obce/ www.voderadky.com]</ref> V&nbsp;roce 1994 byla na hlavním nádraží zprovozněna další tři nástupiště, s&nbsp;čísly 5 až 7, která mají samostatná klenutá zastřešení. Přestavba severního (východního) zhlaví hlavního nádraží byla dokončena v&nbsp;roce 2005.

=== Pomníky Nicholase Wintona ===
Na hlavním nádraží se nacházejí tři odkazy na [[Nicholas Winton|Nicholase Wintona]], po jeho smrti bylo krátkou dobu zvažováno i přejmenování celého nádraží po něm.<ref name=":5" />
[[Soubor:Pomník Nicholasu Wintonovi, Praha hlavní nádraží.jpg|náhled|Sousoší [[Nicholas Winton|Nicholase Wintona]] a zachráněných dětí na 1. nástupišti (červenec 2015)]]
[[Soubor:Hl.n. Památník rozloučení 4.jpg|náhled|[[Památník rozloučení]] v&nbsp;podchodu]]
Na 1. nástupišti stojí sousoší Nicholase Wintona se dvěma dětmi a kufrem. Ten v roce 1939 před válkou poslal 669 převážně židovských dětí vlakem do Spojeného království, aby se vyhnuli nacistům a odvozům do koncentračních táborů. Slavnostní odhalení proběhlo 1. září 2009 u příležitosti odjezdu [[Winton Train|historického vlaku z Prahy do Londýna]], jedoucího stejnou trasou jako soupravy, kterými kdysi z Československa odjížděly právě Wintonovy děti. Autorkou sousoší je Flor Kentová.<ref name=":7">{{Citace elektronického periodika
| titul = Socha Nicholase Wintona na Hlavním nádraží – Kultura v regionech
| periodikum = www.kulturavregionech.cz
| url = http://www.kulturavregionech.cz/praha/mesta-a-obce/socha-nicholase-wintona-na-hlavnim-nadrazi.html
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref>

Sousoší doplňuje deska s&nbsp;nápisem: ''„S&nbsp;hlubokou vděčností věnováno siru Nicholasi Wintonovi a všem soucitným lidem, kteří 8 vlakovými transporty do Velké Británie v&nbsp;roce 1939 zachránili 669 dětí před hrůzami 2.&nbsp;světové války a na památku 15&nbsp;131 československých dětí zavražděných v&nbsp;koncentračních táborech.“''<ref name=":7" />

27. května 2017 byl v&nbsp;prostředním podchodu představen nový pomník spojený s&nbsp;Wintonem, [[Památník rozloučení]]. Věnován je rodičům zachráněných dětí, tvoří jej pamětní deska a replika vlakových dveří s odlitky rukou dětí a rodičů, připomínající poslední rozloučení dětí s&nbsp;rodiči, kteří své potomky mnohdy už nikdy neviděli. Právě vzpomínka na rodiče a děti tisknoucí ruce na sklo je pro pamětníky nejsilnější. Památník odhalily Wintonovy děti Zuzana Marešová a lady Milena Grenfell-Baines, které spolu se svými pravnoučaty poskytly odlitky rukou pro skleněnou výplň dveří.<ref name=":8">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Tentokrát není třeba spěchat. Pražská čekárna nese jméno sira Wintona
| periodikum = ČT24
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2178097-tentokrat-neni-treba-spechat-prazska-cekarna-nese-jmeno-sira-wintona
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref> Tu vyrobil sklář Jan Huňát.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ruce přitisknuté na vlakové dveře. Wintonovy děti odhalily památník věnovaný svým rodičům
 | periodikum = iROZHLAS
 | odkaz na periodikum = iROZHLAS
 | vydavatel = Český rozhlas
 | odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hlavni-nadrazi-pamatnik-rodicu-wintonovych-deti-praha_1705271609_kro
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref> Pomník byl financován z veřejné sbírky, která od března 2016 probíhala v [[Česko|Česku]] a ve [[Spojené království|Spojeném království]].

Od 11. července 2017 nese Wintonovo jméno i nově otevřená čekárna Českých drah. Wintona připomíná výzdoba interiéru s fotografií, citátem, replikou pomníku z podchodu a na fasádě podpisy čtyř Wintonových dětí, které se zúčastnily slavnostního otevření – Zuzany Marešové, Mileny Lady Grenffelové-Bainesové, Jiřího Kafky a Benjamina Abelesa.<ref name=":8" />

=== Stavba Nového spojení a celková rekonstrukce (2006–2017) ===
[[Soubor:Praha, Nové Město, Hlavní nádraží, rekonstrukce III.JPG|náhled|Rekonstrukce podchodu a nástupišť 1 až 4 (2008–2009)|vlevo]]

Technický stav nádraží byl na začátku 21. století špatný, historická budova chátrala, podzemní vestibul neodpovídal současným nárokům a kolejiště nevyhovovalo kapacitou ani povolenou rychlostí. Česká pobočka italské společnosti [[Grandi Stazioni (Česko)|Grandi Stazioni]] měla od tehdejšího vlastníka – [[České dráhy|Českých drah]] – nádraží dostat na 30 let do pronájmu výměnou za provedení jeho kompletní rekonstrukce. Kolejiště stanice a s ním i historická ocelová hala (kromě 1. nástupiště) zůstaly v majetku [[Správa železnic|SŽDC]], která prováděla rekonstrukční akce nezávisle na Grandi Stazioni. Dohromady se od roku 2006 povedlo v režii Grandi Stazioni zmodernizovat podzemní odbavovací halu a prostřední část historické secesní budovy (rekonstrukce dalších částí budovy SŽDC připravovala)<ref name=":9">{{Citace elektronického periodika
| titul = Opravy Fantovy budovy skončí za pět let, vyjdou na tři čtvrtě miliardy
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://ekonomika.idnes.cz/oprava-fantova-budova-do-roku-2022-da0-/eko-doprava.aspx?c=A170119_100157_eko-doprava_lve
| datum vydání = 2017-01-19
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref> a současně pod taktovkou SŽDC postupně proběhlo zaústění kolejí [[Nové spojení|Nového spojení]] a s ním související rekonstrukce podchodů a nástupišť 1–4 a na závěr po několikaleté odmlce i oprava a přesklení historické haly nad nástupišti.

==== Rekonstrukce kolejiště a nástupišť v rámci výstavby Nového spojení ====
[[Soubor:Praha, Nové spojení (9).jpg|náhled|438 m dlouhá [[estakáda]] vedoucí k Hlavnímu nádraží je součástí [[Nové spojení|Nového spojení]]]]
Kvůli výstavbě Nového spojení, konce životnosti a morální zastaralosti mnoha technických a stavebních celků<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Modernizace západní části žst. Praha hl.n., 2. část, nást. I - IV
| periodikum = www.szdc.cz
| vydavatel =
| url = http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/praha-hl.n.2.cast_cile.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-09-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170905190703/http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/praha-hl.n.2.cast_cile.html
| datum archivace = 2017-09-05
| nedostupné = ano
}}</ref> realizovala SŽDC několik na sebe navazujících projektů. Pro umožnění napojení na budoucí Nové spojení byly v předstihu už roce 2002 vystavěny nové mosty přes Seifertovu ulici, od 1. července 2004 do 31. května 2010 probíhala samotná výstavba Nového spojení v součinnosti s ní od 7. ledna 2008 do 30. dubna 2009 modernizace západní části hlavního nádraží. Ta zahrnovala výstavbu nových nástupišť 1 až 4 včetně přístřešku nad částmi nástupišť mimo historickou halu. Rekonstrukcí prošly i podchody, do kterých byly instalovány eskalátory a výtahy.<ref name=":13">{{Citace elektronického periodika
| titul = Modernizace západní části žst. Praha hl.n., 2. část, nást. I - IV
| periodikum = www.szdc.cz
| vydavatel =
| url = http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/praha-hl.n.2.cast_prubeh.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-09-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170905191350/http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/praha-hl.n.2.cast_prubeh.html
| datum archivace = 2017-09-05
| nedostupné = ano
}}</ref> Současně s těmito pracemi probíhala také rekonstrukce kolejiště, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení a přestavba celého severního zhlaví pro zaústění estakády Nového spojení.

Celková rekonstrukce historické ocelové haly nad nástupišti byla z finančních důvodů vynechána, řešeny byly pouze havarijní stavy a byly provedeny nezbytné opravy patek sloupů, rekonstrukce střešních žlabů a odvodnění, výměna poškozených skel světlíků a instalace nových revizních lávek.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Rekonstrukce haly ve stanici Praha hlavní nádraží
| periodikum = Silnice Železnice
| url = http://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/rekonstrukce-haly-ve-stanici-praha-hlavni-nadrazi/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-05-12
}}</ref><ref name=":13" />

Součástí takzvaného Nového spojení jsou dvě nové dvojkolejné tratě mezi [[Balabenka (odbočka)|Balabenkou]] a hlavním nádražím. Vedou dvěma dvojkolejnými tunelovými troubami délky 2680 metrů horou [[Vítkov (Pražská plošina)|Vítkov]] (severní tunel směrem do a z&nbsp;Libně, jižní tunel směrem do a z&nbsp;Holešovic a Vysočan) a jsou konstruovány na rychlost 80–100 km/h. Z&nbsp;vítkovského tunelu vedou společně k&nbsp;hlavnímu nádraží po 438 metrů dlouhé čtyřkolejné estakádě přemosťující Trocnovskou a Husitskou ulici. Na druhé straně tunelů je rozplet napojující na své západní straně i [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]] s&nbsp;[[Negrelliho viadukt]]em a na východní straně jednak nádraží Praha-Libeň, jednak Balabenku. Trať ze severní tunelové trouby vplývá do rozpletu estakádou Sluncová. Celý projekt byl dokončen v&nbsp;roce 2010.

Při rekonstrukci nástupišť došlo k&nbsp;výměně systému pro informování cestující veřejnosti HIS-VOICE společnosti mikroVOX za konkurenční ''Integrovaný informační systém stanice'' ([[INISS]]), jehož dodavatelem je brněnská firma CHAPS, známá též jako správce systému [[IDOS]]. Po téměř patnácti letech (1994 – 16. června 2008) se s&nbsp;cestujícími rozloučil hlas herce [[Václav Knop|Václava Knopa]] a cestující zde poprvé uvítala brněnská herečka [[Danuše Klichová|Danuše Hostinská-Klichová]]. V&nbsp;průběhu času se objevily potíže se srozumitelností nového hlášení v&nbsp;hlučném prostředí a byly podniknuty kroky (např. maximální zesílení signálu vstupujícího do reproduktorů) směřující ke zvýšení informovanosti cestujících. S&nbsp;výměnou akustického informačního systému souvisela i inovace listových zobrazovacích zařízení [[Pragotron]] a Solari di Udine za LCD panely od výrobce Elektročas.<!-- Možná tento odstavec vložit pod nový nadpis? -->

==== Rekonstrukce odbavovací haly ====
{{Více obrázků
| velikost obrázků = 200px

| obrázek1 = Praha hlavní nádraží, pokladny.jpg
| popisek1 = Původní pokladny před rekonstrukcí (2006)

| obrázek2 = Podzemní vestibul Hlavního nádraží.jpg
| popisek2 = Nové pokladny v dolní části haly po rekonstrukci (2017)
}}
Pro cestující byla nejviditelnější součástí modernizace odbavovací haly z roku 1977. Ta probíhala od 17. prosince 2006 do prosince 2010 v režii [[Grandi Stazioni (Česko)|Grandi Stazioni]] s&nbsp;rozpočtem 1 150 000 000 Kč.<ref name=":10">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = 14. 4. 2011 - Hlavní nádraží Praha - Slavnostní otevření za účasti prezidentů Václava Klause a Giorgia Napolitana|url = http://www.grandistazioni.it/cms-file/allegati/grandistazioni/GSCRbrochure_2011.pdf|vydavatel = Grandi Stazioni|místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2015-07-13|url archivu = https://web.archive.org/web/20150713171119/http://www.grandistazioni.it/cms-file/allegati/grandistazioni/GSCRbrochure_2011.pdf|datum archivace = 2015-07-13|nedostupné = ano}}</ref> K projektování bylo vybráno sdružení projektantů [[Metroprojekt Praha]] a Ateliér designu a architektury [[Patrik Kotas|Patrika Kotase]], ke spolupráci byli přizváni i původní architekti [[Jan Bočan]] a [[Alena Šrámková]].<ref name=":3">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Revitalizace a rekonstrukce železniční stanice Praha hlavní nádraží
| periodikum = časopis ARCHITEKT
| datum =
| ročník =
| číslo = 1–2/2006
| strany = 76–81
| url = http://www.patrikkotas.com/images/aktuality/pdf/architekt06_1-2.pdf
}}</ref>

Od léta 2009 se postupně uzavírala jižní část nové odbavovací haly. Její rekonstrukce byla dokončena v&nbsp;listopadu roku 2010, vznikly zde obchody, restaurace a jiné komerční plochy.<ref>[http://byznys.lidovky.cz/hala-prazskeho-hlavniho-nadrazi-je-hotova-bude-tu-parfumerie-i-supermarket-1u9-/ln-doprava.asp?c=A101129_153402_ln-doprava_nev Hala Hlavního nádraží je hotova, bude tu parfumerie i supermarket] (29. listopadu 2010)</ref> V&nbsp;červnu 2009 byla předána do užívání veřejnosti rekonstruovaná severní část nové odbavovací haly. Vznikly zde nové obchody, restaurace, prodejny tisku, potravin, turistické informace a také nové velké odbavovací ČD centrum. V&nbsp;hale bylo rozmístěno několik elektronických informačních kiosků, které dodala firma Starmon Choceň, digitálních panelů informujících o&nbsp;řazení a odjezdech vlaků, a také automaty na jízdenky. Vybudovány byly také nové toalety. Spodní a horní část nové haly byly propojeny 18 výtahy, [[eskalátor]]y a [[travelátor]]y. Přibylo také 2 500&nbsp;m² sítí proti holubům,<ref name=":10" /> kteří se před rekonstrukcí v hale vyskytovali.

Dne 14. dubna 2011 byla nová odbavovací hala slavnostně otevřena za účasti prezidentů Itálie a České republiky, [[Giorgio Napolitano|Giorgia Napolitana]] a [[Václav Klaus|Václava Klause]].<ref name=":10" /> Na počest této události byla nad hlavní přístup k pokladnám umístěna pamětní deska. Kromě této pamětní desky se nedaleko odbavovací haly nachází také deska upomínající Woodrowa Wilsona, amerického prezidenta, po kterém bylo nádraží v letech 1919–1940 a 1945–1953 pojmenováno. Pamětní deska byla odhalena roku 1990 prezidentem Václavem Havlem a americkým prezidentem Georgem H. W. Bushem v rámci jeho tehdejší návštěvy Československa.<!-- Text o Wilsonově pamětní desce už nijak nesouvisí s rekonstrukcí, bylo by vhodné ho přesunout asi ideálně do sekce Popis. -->

==== Rekonstrukce Fantovy budovy ====
{{Více obrázků
| velikost obrázků = 200px

| obrázek1 = Praha station Art Nouveau building.jpg
| popisek1 = Interiér [[Fantova budova Hlavního nádraží|Fantovy budovy]] před rekonstrukcí (2005)

| obrázek2 = Prag_Jugendstil_Hauptbahnhof_7.jpg
| popisek2 = Interiér [[Fantova budova Hlavního nádraží|Fantovy budovy]] po rekonstrukci (2016)
}}

Další fází obnovy nádraží byla oprava historické a památkově chráněné secesní [[Fantova budova Hlavního nádraží|Fantovy budovy]]. V roce 2014 byla znovuotevřena středová část historické budovy, stavební práce probíhaly 2012 do prosince roku 2013. Výzdoba kopule byla pečlivě zrestaurována a vrátila se i původní medová barva omítky. Podle dochovaných fotografií byly zhotoveny repliky podlahy, vitráží, kování a dalších prvků, řešení osvětlení je nové.<ref name=":1" /> Při výrobě repliky keramické dlažby se vycházelo z původních výkresů Josefa Fanty.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rekonstrukce Fantovy budovy Hlavního nádraží v Praze (Odbor památkové péče)
| periodikum = pamatky.praha.eu
| url = http://pamatky.praha.eu/jnp/cz/pamatkovy_fond/pamatkove_uspechy/pamatkove_uspechy/pamatkove_uspechy-rekonstrukce_fantovy_budovy_hlavniho.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref> Kavárenské činnosti se od roku 2015 ujal indický řetězec Café Coffee Day.

Zvenčí byla na středové části budovy opravena též střecha a čelní fasáda včetně štukové a sochařské výzdoby a dvou pískovcových věží. Zbývalo rekonstruovat obě boční křídla budovy, na obnovu čekaly vnitřní prostory i opadávající či již zcela zničené venkovní fasády, SŽDC plánovala zahájení druhé etapy oprav na rok 2019, veškeré veřejně přístupné prostory měly být uvedeny do původního stavu, ostatní měly získat podobu odpovídající jejich budoucímu využití.<ref name=":9" />

==== Rekonstrukce historické nástupištní haly ====
{{Více obrázků
| velikost obrázků = 200px

| obrázek1 = 13-02-02-praha-hlavni-nadrazi-RalfR-35.jpg
| popisek1 = Nýtovaná hala z roku 1906 před rekonstrukcí (2013)

| obrázek2 = Historická hala Hlavního nádraží.jpg
| popisek2 = Nýtovaná hala z roku 1906 po rekonstrukci (2017)
}}
Od 30. října 2014<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rekonstrukce zastřešení haly žst. Praha hl.n.
| periodikum = www.szdc.cz
| vydavatel =
| url = http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/praha-hl.n.zastreseni.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-09-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170905185620/http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava/praha-hl.n.zastreseni.html
| datum archivace = 2017-09-05
| nedostupné = ano
}}</ref> do září 2017<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Železnici v Praze čekají změny kvůli skončení oprav nádraží
| periodikum = Týden.cz
| vydavatel =
| url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/doprava/zeleznici-v-praze-cekaji-zmeny-kvuli-skonceni-oprav-nadrazi_444474.html
| datum vydání = 2017-09
| datum přístupu = 2017-09
}}</ref> probíhala rekonstrukce historické ocelové dvojlodní haly nad nástupišti 1–4. Práce byly rozděleny do dvou investičních projektů<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rekonstrukce zastřešení haly žst. Praha hl.n., fáze II.
| periodikum = www.szdc.cz
| vydavatel =
| url = http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava-2014-2020/zastreseni-praha-hl.ii._cile.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-09-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170905183312/http://www.szdc.cz/modernizace-drahy/prehled-staveb/op-doprava-2014-2020/zastreseni-praha-hl.ii._cile.html
| datum archivace = 2017-09-05
| nedostupné = ano
}}</ref> a z organizačních důvodů do několika etap, aby se minimalizovalo množství vyloučených kolejí a nástupišť. Rekonstrukce zahrnovala opravu [[Koroze|korozních]] a statických narušení nosné konstrukce, výměnu poškozených dílů za repliky, repasi a přesklení všech světlíků a výměnu střešní krytiny. Konstrukce byla vyčištěna od starých nátěrů a opatřena třívrstvým antikorozním nátěrem. Několik částí konstrukce se muselo kvůli současným normám statické únosnosti zcela vyměnit (například vaznice pod [[Světlík (šachta)|světlíky]] a díly poškozené korozí). Rekonstrukce maximálně respektovala historickou podobu, přesto musely být učiněny kompromisy – původní zastřešení vlnitými plechy bylo nahrazeno [[trapéz]]ovými, protože vlnité plechy v požadovaném provedení již nebyly dostupné. Nové díly už nebyly [[nýt]]ovány, ale sešroubovány na míru vyrobenými nýtovými šrouby a uzavřenými maticemi tak, aby co nejlépe odpovídaly původnímu vzhledu a pozici nýtů. Rekonstrukce kladla důraz na zlepšení světelných podmínek uvnitř haly.<ref name=":2" />

==== Spolupráce s Grandi Stazioni ====
Po dokončení rekonstrukce historické budovy měla firma [[Grandi Stazioni (Česko)|Grandi Stazioni]] získat nádraží od [[České dráhy|Českých drah]] na 30 let do pronájmu. Dne 17. prosince 2003 uzavřely České dráhy a Grandi Stazioni tři smlouvy o revitalizaci, provozu a správě hlavního nádraží v&nbsp;Praze a také nádraží v [[Mariánské Lázně (nádraží)|Mariánských Lázních]] a [[Karlovy Vary (nádraží)|Karlových Varech]].

Spolupráce s&nbsp;italskou firmou Grandi Stazioni byla ukončena 16. října 2016 po vyprchání základní smlouvy,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Italové musí vyklidit pražské hlavní nádraží. Hrozí miliardovou žalobou
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://ekonomika.idnes.cz/italove-vyklidi-hlavni-nadrazi-dm7-/eko-doprava.aspx?c=A161006_121608_eko-doprava_fih
| datum vydání = 2016-10-06
| datum přístupu = 2016-10-06
}}</ref> [[Správa železnic|Správa železniční dopravní cesty]] oznámila, že se firmě nepodařilo – i přes varování v&nbsp;roce 2015 – prostory za 13 let kompletně zrekonstruovat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Italové mají rok, aby dali pražské hlavní nádraží do pořádku. Jinak končí
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://ekonomika.idnes.cz/italum-bezi-cas-s-opravou-hlavniho-nadrazi-fj6-/eko-doprava.aspx?c=A150624_172417_eko-doprava_suj
| datum vydání = 2015-06-25
| datum přístupu = 2016-10-06
}}</ref> Italům byla tedy smlouva vypovězena a budovu nádraží nyní spravuje [[Správa železnic]]. Grandi Stazioni chce od bývalého vlastníka Českých drah vymáhat peníze, za škody způsobené špatným jednáním. Zároveň proběhlo i stamilionové vypořádání se SŽDC za práce, které již proběhly. <!-- Tato sekce potřebuje zpřehlednit a aktualizovat. Jaká původně byla s Grandi Stazioni dohoda a jak to dopadlo – teď jsou tu jen útržky. Rozšířená sekce nemusí nutně spadat pod kapitolu o rekonstrukci. -->

=== Podchod na Žižkov ===
[[Soubor:Podchod z Hlavního nádraží na Žižkov.jpg|náhled|Podchod z Hlavního nádraží na [[Žižkov]]]]
První návrhy na propojení hlavního nádraží s Vinohrady a Žižkovem vznikaly už roku 2012, uvažovalo se o prodloužení všech tří podchodů.<ref name=sudop>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Kafka
 | jméno = Ondřej
 | titul = Prodloužení podchodu na hlavním nádraží v Praze
 | url = https://www.sudop.cz/admin-data/storage/get/318-sudop_revue_2021_04.pdf
 | datum vydání = 2021-12-14
 | datum přístupu = 2024-01-31
 | periodikum = SUDOP Revue
 | ročník = 2021
 | číslo = 4
 | issn = 1803-6708
}}</ref> V květnu 2020 začala výstavba prodloužení severního podchodu do ulice Seifertova.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Termín je na světě. Podchod z Hlavního nádraží na Žižkov se otevře koncem září
| url = https://zdopravy.cz/termin-je-na-svete-podchod-z-hlavniho-nadrazi-na-zizkov-se-otevre-koncem-zari-91524/
| datum vydání = 2021-09-13
| datum přístupu = 2023-05-06
| jazyk = cs
}}</ref> Prodloužený podchod byl otevřen 24. září 2021, východ na [[žižkov]]ské straně je bezbariérový, k dispozice je kromě schodiště dvojice eskalátorů a výtah.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Na pražském hlavním nádraží se otevírá prodloužený podchod - Zprávy - www.spravazeleznic.cz
| periodikum = www.spravazeleznic.cz
| url = https://www.spravazeleznic.cz/-/na-prazskem-hlavnim-nadrazi-se-otevira-prodlouzeny-podchod?redirect=https%3A%2F%2Fwww.spravazeleznic.cz%2Fvyhledavani%3Fp_p_id%3D3&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-2&p_p_col_count=1&_3_keywords=podchod+hlavn%25C3%25AD+n%25C3%25A1dra%25C5%25BE%25C3%25AD&_3_struts_action=%252Fsearch%252Fsearch&inheritRedirect=true
| datum přístupu = 2023-05-06
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230506093848/https://www.spravazeleznic.cz/-/na-prazskem-hlavnim-nadrazi-se-otevira-prodlouzeny-podchod?redirect=https%3A%2F%2Fwww.spravazeleznic.cz%2Fvyhledavani%3Fp_p_id%3D3&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-2&p_p_col_count=1&_3_keywords=podchod+hlavn%25C3%25AD+n%25C3%25A1dra%25C5%25BE%25C3%25AD&_3_struts_action=%252Fsearch%252Fsearch&inheritRedirect=true
| datum archivace = 2023-05-06
}}</ref>

=== Projekt Nový Hlavák a tramvajová trať ve Vrchlického sadech ===
{{Podrobně|Nový Hlavák}}
V polovině listopadu 2021 zahájil DPP práce na obnovení tramvajové trati v ulici Opletalova, na kterou má navazovat trať přímo před budovou nádraží. Prvních 140 metrů od křižovatky s ulicí Bolzanova bylo otevřeno 18. května 2022, na úseku byla otevřena dvojice tramvajových zastávek Hlavní nádraží, které slouží primárně pro náhradní tramvajovou dopravu během rekonstrukce stanice [[C (linka metra v Praze)|metra C]] Florenc.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Do Opletalovy ulice se vrací provoz tramvají
| periodikum = mhd86.cz
| url = https://mhd86.cz/2022/05/19/do-opletalovy-ulice-se-vraci-provoz-tramvaji/
| datum vydání = 2022-05-19
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-05-06
}}</ref>

Dne 16. května 2022 Rada hl. m. Prahy schválila vypsání soutěžního dialogu pro revitalizaci odbavovací haly nádraží a jejího okolí. Projekt s názvem [[Nový Hlavák]] počítá s vybudováním tramvajové trati spojující ulici Opletalova a Národní muzeum.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Praha schválila soutěžní záměr revitalizace Vrchlického sadů, haly hlavního nádraží a výstavby nové tramvajové trati (Portál hlavního města Prahy)
| periodikum = www.praha.eu
| url = https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/praha_schvalila_soutezni_zamer.html
| datum přístupu = 2023-05-06
}}</ref> Do zadávacího řízení, vyhlášeného společně MHP, [[Dopravní podnik hl. m. Prahy|Dopravním podnikem hl. m. Prahy]], Správou železnic a [[Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy|Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy]], se v červnu a červenci 2022 přihlásilo 26 architektonických týmů,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Soutěžní dialog Nový Hlavák zná počet účastníků - Nový Hlavák
| periodikum = novyhlavak.com
| url = https://novyhlavak.com/soutezni-dialog-novy-hlavak-zna-pocet-ucastniku/
| datum vydání = 2022-11-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-05-06
}}</ref> v prosinci 2022 z nich byly do posledních fází projektu vybrány tři.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Nový Hlavák: ve finále na proměnu okolí hlavního nádraží v Praze jsou tři týmy
| url = https://zdopravy.cz/novy-hlavak-ve-finale-na-promenu-okoli-hlavniho-nadrazi-jsou-tri-tymy-137259/
| datum vydání = 2022-12-27
| datum přístupu = 2023-05-06
| jazyk = cs
}}</ref> V březnu 2023 proběhla prezentace soutěžních návrhů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Finalisté soutěžního dialogu Nový Hlavák představili své návrhy s využitím unikátní 3Dsimulace ve virtuální realitě - Nový Hlavák
| periodikum = novyhlavak.com
| url = https://novyhlavak.com/finaliste-soutezniho-dialogu-novy-hlavak-predstavili-sve-navrhy-s-vyuzitim-unikatni-3dsimulace-ve-virtualni-realite/
| datum vydání = 2023-04-14
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-05-06
}}</ref> V listopadu 2023 byl vybrán vítězný návrh, jehož autorem je dánské studio Henning Larsen Architects.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul = Nový Hlavák | url = https://novyhlavak.com/| datum vydání = 2023}}</ref>

== Současnost ==
=== Popis ===
[[Soubor:Praha hlavní nádraží budova terminálu autovlaků.jpg|náhled|vlevo|Budova terminálu autovlaků, 2018]]
V&nbsp;současnosti{{kdy?}} tvoří hlavní nádraží několik budov. Hlavní z&nbsp;nich je podzemní odbavovací hala z&nbsp;roku 1977 s&nbsp;rozměry přibližně 120&nbsp;x&nbsp;60 metrů. V&nbsp;její vstupní části se nachází také přístup do metra. Podzemní hala je rozdělená na dvě patra, v&nbsp;nich se nachází obchody, restaurace a rychlé občerstvení, pokladní přepážky pro nákupy jízdenek, místa na sezení a další služby jako sprchy, toalety, směnárny, bankomaty, úschovny kol a zavazadel.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Vše o stanici – Hl. n. Praha
| url = https://www.cd.cz/stanice/5457076
| vydavatel = České dráhy
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08
}}</ref> Pro veřejnost je přístupná i [[Fantova budova Hlavního nádraží|Fantova budova]], která dříve sloužila k odbavování cestujících. V současnosti se v ní nachází kavárna, místa k sezení, přístup na 1.&nbsp;nástupiště a k magistrále – na stanoviště autobusů a parkoviště.

V dolní části podzemní haly se nachází pokladny a informační přepážky [[České dráhy|Českých drah]] (ČD Centrum), kde lze zakoupit i jízdenky na hromadnou dopravu. Vedle se nachází pokladny dopravců [[RegioJet]] a [[LEO Express]]. Pro cestující vyšších tříd a vlaků vyšší kvality ČD (např. [[SuperCity]]) je zde salónek a čekárna (ČD Lounge) zasvěcená siru Nicholasi Wintonovi.

Do vlaků se nastupuje přes 9 [[Nástupiště|nástupišť]] a celkem 16 nástupních hran.<ref name=planek/> K nástupištím vedou z druhého patra podzemní haly 3 podchody – jižní, střední (hlavní) a severní. Východně od nástupišť se nachází terminál sloužící při nakládání nebo vykládání automobilů na [[autovlak]].

[[Železniční zabezpečovací zařízení#Staniční zabezpečovací zařízení|Zabezpečovací zařízení stanice]] je od 19. června 2023 [[Dálkově ovládané zabezpečovací zařízení|dálkově ovládáno]] z [[Centrální dispečerské pracoviště Praha|CDP Praha]].<ref name=javurek>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Javůrek
 | jméno = Tomáš
 | titul = Novinky
 | periodikum = Portál provozování dráhy
 | vydavatel = Správa železnic
 | odkaz na vydavatele = Správa železnic
 | datum vydání = 2023-06-19
 | datum přístupu = 2023-06-22
 | url = https://provoz.spravazeleznic.cz/Portal/
}}</ref>

=== Dopravní dostupnost ===
[[Soubor:Praha - Hlavní Nádraží (7509709938).jpg|náhled|Přístup do [[C (linka metra v Praze)|metra C]] v&nbsp;odbavovací hale]]
Na nádraží vede [[C (linka metra v Praze)|linka C]] pražského metra – stanice [[Hlavní nádraží (stanice metra)|Hlavní nádraží]]. Přístup do ní se nachází v podzemní odbavovací hale. [[Tramvajová doprava v Praze|Tramvaje]] jsou dostupné ze zastávky ''Hlavní nádraží'', která se nachází v Bolzanově ulici přibližně 250 metrů od východu z nádraží. Nad novou nádražní halou se před vchodem do historické budovy u [[Severojižní magistrála|Severojižní magistrály]] nachází také autobusová zastávka, ze které vyjíždí různé mezinárodní i vnitrostátní spoje včetně nočních linek 905 a 911 a na [[letiště Václava Havla Praha]] odsud odjíždí v intervalu 15 až 30 minut linka [[Airport Express (Praha)|Airport Express (AE)]]. Nachází se zde také placená parkoviště a stanoviště [[taxi]]. Poblíž je také [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]], nachází se ve vzdálenosti 500 metrů vzdušnou čarou a 10 minut chůze. Ze tří pěších podchodů pod nástupišti je nejsevernější průchozí do čtvrtí [[Žižkov]] a [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]]. Od jeho východu je ve vzdálenosti asi 350 m zastávka autobusové linky č. 135, ve vzdálenosti asi 400 m zastávka autobusové linky č. 101.

=== Kritika ===
V&nbsp;parku před nádražím (oficiálně [[Vrchlického sady]], lidově zvaném ''Sherwood'') se často vyskytují [[bezdomovec|bezdomovci]] a [[Drogová závislost|narkomani]] a místo je také nechvalně známé jako křižovatka mužské homosexuální [[prostituce]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jak se žije pražským prostitutům
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://zpravy.idnes.cz/jak-se-zije-prazskym-prostitutum-dl4-/domaci.aspx?c=A050311_212542_domaci_miz
| datum vydání = 2005-03-11
| datum přístupu = 2017-09-04
}}</ref> Objekt patří pod [[Praha 1|Prahu 1]].<ref name="idnes-2015-03-11">{{Citace elektronického periodika
| titul = Lidé už se nebojí chodit na pražské hlavní nádraží. Pomohla nová hala
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://praha.idnes.cz/na-hlavnim-nadrazi-se-opravuje-zastreseni-haly-nad-nastupisti-pbr-/praha-zpravy.aspx?c=A150311_2146299_praha-zpravy_nub
| datum vydání = 2015-03-11
| datum přístupu = 2017-09-03
}}</ref> Ta měla začít s&nbsp;rekonstrukcí parku již v roce 2009, k&nbsp;rekonstrukci však zatím{{kdy?}} nedošlo.<ref name="idnes-2015-03-11"/> Dříve nebylo bezpečno ani v prostoru samotné odbavovací haly, po rekonstrukci dokončené v roce 2011 se ale stav výrazně zlepšil.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Na hlavním nádraží je bezpečněji. Okolní park ale stále nahání strach
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = http://praha.idnes.cz/hlavni-nadrazi-je-bezpecnejsi-do-sherwoodu-se-lide-stale-boji-p5v-/praha-zpravy.aspx?c=A150416_2155867_praha-zpravy_nub
| datum vydání = 2015-04-16
| datum přístupu = 2017-09-03
}}</ref>

I přes přístavbu nástupišť a rozšíření kolejiště je nádraží vytýkána jeho nedostatečná kapacita, kvůli které nemůže pojmout některé příměstské linky.<ref name="PID2012">[http://stary.ropid.cz/o-systemu/dopravni-plan-pid__s177x1353.html Regionální plán PID na rok 2012 s&nbsp;výhledem na období 2013–2016] {{Wayback|url=http://stary.ropid.cz/o-systemu/dopravni-plan-pid__s177x1353.html |date=20170208032936 }}, str.32</ref>

== Budoucnost ==
[[Soubor:Praha hlavní nádraží severní zhlaví.jpg|náhled|Severní zhlaví stanice u estakády k Novému spojení]]

Ve stádiu studie proveditelnosti je stavba [[Železniční tunel Karlín–Smíchov|Nového spojení 2]], které by mělo řešit zkapacitnění průjezdu železničním uzlem Praha, napojení na železniční koridory a plánované vysokorychlostní tratě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nová koncepce projektu Praha „Nové spojení 2“ aneb „městský železniční tunel“ – Železniční koridory
| periodikum = www.koridory.cz
| url = https://www.koridory.cz/archives/39410/
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref> V rámci této stavby se zvažuje rozšíření hlavního nádraží o podzemní úroveň s novými nástupišti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Projekty {{!}} SUDOP PRAHA a.s.
| periodikum = www.sudop.cz
| url = http://www.sudop.cz/projekty?project-id=8&do=project-detail
| datum přístupu = 2017-09-05
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170905185954/http://www.sudop.cz/projekty?project-id=8&do=project-detail
| datum archivace = 2017-09-05
| nedostupné = ano
}}</ref> Tato nástupiště by měla být využívána příměstskými vlaky nejvytíženějších [[Esko Praha|Linek S]], zatímco dálková doprava (jak vysokorychlostní, tak standardní dálková) by měla využívat stávající nástupiště. Ohledně vedení Nového spojení 2 ani VRT není dosud rozhodnuto, uvažuje se o více zcela odlišných variantách.

Dlouho se jedná o pěším propojení hlavního a [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]], což je druhé nejrušnější nádraží v&nbsp;Praze. Projekt má být součástí plánované [[Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno|rychlodráhy z&nbsp;Masarykova nádraží na letiště]] s pokračováním do [[Kladno|Kladna]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Masarykovo a hlavní nádraží propojí podzemní tunel pro cestující
| periodikum = Metro.cz
| vydavatel =
| url = http://www.metro.cz/masarykovo-a-hlavni-nadrazi-propoji-podzemni-tunel-pro-cestujici-1cd-/praha.aspx?c=A150802_091004_co-se-deje_ava
| datum vydání = 2015-08-02
| datum přístupu = 2017-09-04
}}</ref> Do úvahy připadá buď nadchod nebo podzemní [[Travelátor|pohyblivý chodník]] (travelátor), částka za realizaci se má blížit 400 milionům korun.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Podzemní propojení pražských nádraží? Železnice o tom uvažuje
 | periodikum = Novinky.cz
 | odkaz na periodikum = Novinky.cz
 | vydavatel = Borgis
| jazyk = cs-CZ
| url = https://www.novinky.cz/domaci/376555-podzemni-propojeni-prazskych-nadrazi-zeleznice-o-tom-uvazuje.html
| datum přístupu = 2017-09-04
}}</ref>

Také je v plánu vybudování 8. nástupiště a rekonstrukce nástupišť 5 až 7.{{zdroj?}}

=== Železniční spojení s letištěm ===
{{Viz též|Rychlodráha Praha – letiště Ruzyně – Kladno}}
V roce 2008 se v souvislosti s podepsáním deklarace o modernizaci železniční trati Praha - Kladno rozhodlo, že plánované železniční spojení s ruzyňským letištěm má končit na nedalekém Masarykově nádraží. Proti tomu se ohradili někteří radní Prahy 1 a navrhli podzemní vedení železnice na Hlavní nádraží.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní
 | periodikum = iDNES.cz
 | odkaz na periodikum = iDNES.cz
 | vydavatel = MAFRA
 | odkaz na vydavatele = MAFRA
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/radni-odmitaji-spojit-letiste-s-masarykovym-nadrazim-chteji-tunel-na-hlavni.A080419_171334_praha_jan
| datum vydání = 2008-04-19
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-05-06
}}</ref>

V dubnu 2023 proběhla tisková konference Správy železnic, na které vystoupil ministr dopravy [[Martin Kupka]]. Podle něj by plánovaná železniční trať spojující [[Letiště Václava Havla Praha|Letiště Václava Havla]] a centrum města měla procházet i skrz Hlavní nádraží, součástí projektu má být i nové podzemní nádraží Opera (součást projektu Nové spojení 2, tzv. „metro S“).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Železnice z letiště do centra Prahy by měla vést i na hlavní nádraží
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2358648
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-05-06
}}</ref>

== Vlakové trasy ==

=== Mezinárodní linky ===
[[Soubor:Rychlík und Supercity in Praha hlavní nádraží.jpg|náhled|Vlak [[Elektrická jednotka 680|SuperCity Pendolino]] na Hlavním nádraží]]
[[Soubor:Praha hl nádr střecha 5.jpg|náhled|Sousoší Okřídlené kolo zlacené 24 karátovým zlatem]]
Hlavní nádraží je mezinárodním dopravním uzlem, vede odtud mnoho přímých denních i nočních linek do zahraničí. Mezinárodní přímé linky provozují [[České dráhy]] ve spolupráci se zahraničními dopravci, spoje na Slovensko provozují také společnosti [[RegioJet]], [[Leo Express]] a [[ARRIVA vlaky]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Arriva
| titul = Praha – Trenčín – Nitra
| periodikum = Arriva
| url = http://www.arriva-vlaky.cz/jizdni-rad/praha-trencin-nitra/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2017-09-05
}}</ref> do Vídně, Budapešti a Přemyšle jezdí kromě ČD také RegioJet. 

Toto je stav v roce 2022:
* {{Vlajka a název|Slovensko}} – [[Kúty]], [[Bratislava]], [[Žilina]], [[Poprad]], [[Košice]], [[Trenčín]], [[Prešov]], [[Humenné]]
* {{Vlajka a název|Rakousko}} – [[Vídeň]], [[Štýrský Hradec|Štýrský Hradec (Graz)]], [[Linec|Linec (Linz)]], [[Innsbruck]], [[Salcburk|Salzburg]]
* {{Vlajka a název|Německo}} – [[Mnichov]], [[Řezno|Řezno (Regensburg)]], [[Berlín]], [[Drážďany]], [[Hamburk]], [[Flensburg]], [[Kiel]], [[Lipsko]] (od 12/2022), [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurt]] (od 12/2022), [[Mannheim]] (od 12/2022)
* {{Vlajka a název|Polsko}} – [[Katovice]], [[Krakov]], [[Varšava]], [[Přemyšl]]
* {{Vlajka a název|Maďarsko}} – [[Budapešť]], [[Győr]]
* {{Vlajka a název|Švýcarsko}} – [[Curych]], [[Basilej]] (od 12/2022)

=== Noční mezinárodní linky ===

* {{Vlajka a název|Slovensko}} –  Bratislava, Žilina, Poprad, Košice, Prešov, Humenné 
* {{Vlajka a název|Rakousko}} – Innsbruck, Salcburk, Linec
* {{Vlajka a název|Maďarsko}} – Budapešť
* {{Vlajka a název|Polsko}} – Katovice, Krakov, Varšava
* {{Vlajka a název|Švýcarsko}} – Curych, Basilej
* {{Vlajka a název|Německo}} – Drážďany, Lipsko, Frankfurt nad Mohanem, Mannheim
* {{Vlajka a název|Nizozemsko}} – Amsterdam, [[Rotterdam]]<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Met de trein door Europa om het vliegen te beperken
| periodikum = Volkskrant
| url = https://myprivacy.dpgmedia.nl/consent?siteKey=PUBX2BuuZfEPJ6vF&callbackUrl=https%3a%2f%2fwww.volkskrant.nl%2fprivacy-wall%2faccept%3fredirectUri%3d%252fkijkverder%252fv%252f2024%252fmet-de-trein-door-europa-om-het-vliegen-te-beperken-maar-zo-eenvoudig-is-het-nog-niet%257ev1049697%252f%253freferrer%253dhttps%253a%252f%252fwww.google.com%252f
| datum přístupu = 2024-03-26
}}</ref>
* {{Vlajka a název|Belgie}} – Brusel, [[Antverpy]]<ref name=":4" />
* {{Vlajka a název|Ukrajina}} – [[Čop]]

=== Vnitrostátní linky ===
Na hlavním nádraží zastavuje množství vnitrostátních linek (pro většinu z&nbsp;nich jde o výchozí nebo konečnou stanici), které propojují Prahu s&nbsp;velkými českým městy jako např. [[Plzeň]], [[Ústí nad Labem]], [[České Budějovice]], [[Pardubice]], [[Hradec Králové]], [[Brno]], [[Olomouc]] či [[Ostrava]] a nebo propojují odlehlé kouty Česka, např. Ostravsko se západními Čechami nebo jižní Moravu se severními Čechami. Vlaky nižších kategorií (Os, R, Ex) zastavují také v mnoha menších městech. Pro vnitrostátní dopravu nádraží využívají vlaky dopravců České dráhy, RegioJet, LEO Express a ARRIVA vlaky. České dráhy mají síť destinací v&nbsp;Česku nejhustější.

==== Přímá spojení krajských a okresní měst a hlavního nádraží v Praze ====

* '''Středočeský kraj'''
** [[Benešov]] (S9, R17, R49, Ex7)
** [[Beroun]] (S7, R16, R26)
** [[Čelákovice]] (S2, S9, S22)
** [[Kolín]] (S2, R9, R18, R19, R41, Ex1, Ex2, Ex3, SC, LE, RJ)
** [[Kutná Hora]] (R41, R9)
** [[Mladá Boleslav]] (R21)
** [[Nymburk]] (S2, R10)
** [[Příbram]] (R26)
* '''Jihočeský kraj'''
** [[České Budějovice]] (R17, R26, Ex7)
** [[Český Krumlov]] (Ex7)
** [[Písek (město)|Písek]] (R26)
** [[Tábor]] (R17, R49, Ex7)
* '''Plzeňský kraj'''
** [[Domažlice]] (Ex6)
** [[Klatovy]] (R16)
** [[Plzeň]] (R16, Ex6)
** [[Rokycany]] (R16)
* '''Karlovarský kraj'''
** [[Cheb]] (R15, Ex6)
** [[Karlovy Vary]] (R15)
** [[Sokolov]] (R15)
* '''Ústecký kraj'''
** [[Děčín]] (R20, Ex5)
** [[Chomutov]] (R15)
** [[Most (město)|Most]] (R15)
** [[Teplice]] (R15)
** [[Ústí nad Labem]] (R15, R20, Ex5)
* '''Liberecký kraj'''
* '''Královéhradecký kraj'''
** [[Hradec Králové]] (R10)
** [[Trutnov]] (R10)
* '''Pardubický kraj'''
** [[Pardubice]] (R18, R19, Ex1, Ex2, Ex3, SC, LE, RJ)
** [[Svitavy]] (R19)
** [[Ústí nad Orlicí]] (R18, R19, Ex1, LE)
* '''Kraj Vysočina'''
** [[Havlíčkův Brod]] (R9)
** [[Žďár nad Sázavou]] (R9)
* '''Jihomoravský kraj'''
** [[Blansko]] (R19)
** [[Brno]] (R9, R19, Ex3, RJ)
** [[Břeclav]] (Ex3, RJ)
* '''Olomoucký kraj'''
** [[Olomouc]] (R18, Ex1, Ex2, SC, LE, RJ)
** [[Přerov]] (R18, LE)
* '''Moravskoslezský kraj'''
** [[Karviná]] (Ex1, LE)
** [[Opava]] (IC, RJ)
** [[Ostrava]] (Ex1, SC, LE, RJ)
* '''Zlínský kraj'''
** [[Uherské Hradiště]] (R18)
** [[Vsetín]] (Ex2)
** [[Zlín]] (R18)

==== Příměstské linky ====
[[File:Praha hl. n., elektrická jednotka 471 (2).jpg|thumb|Elektrická jednotka 471 – CityElefant]]
Vyjíždějí odsud také regionální příměstské linky [[Esko Praha]] provozované Českými drahami. Ty jsou z větší části začleněné do [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy (PID)]].

Na osobních vlacích jsou na elektrizovaných tratích využívány téměř výhradně velkokapacitní [[Elektrická jednotka 471|jednotky řady 471 „CityElefant“]]. Těmi jsou vedeny vlaky linky S7 ve třech větvích (Praha hl. n. – [[Řevnice]], [[Praha-Radotín (nádraží)|Praha-Radotín]] - Praha hl. n. a [[Beroun (nádraží)|Beroun]] – Praha hl. n. (– [[Český Brod (nádraží)|Český Brod]])), linky S9 ([[Benešov]] – Praha hl. n. – [[Lysá nad Labem]]); dále odtud jezdí některé spoje linky S2 ([[Kolín (nádraží)|Kolín]] – [[Nymburk]] – Praha) a noční pár spojů linky S1 ([[Praha]] – Úvaly – [[Český Brod (nádraží)|Český Brod]] – [[Kolín (nádraží)|Kolín]]), jejichž většina spojů jezdí z&nbsp;[[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]]. Pokud jde o neelektrifikované tratě jezdí odtud linky přes [[Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice|Pražský semmering]] a [[Hostivice (nádraží)|Hostivice]] do [[Rudná (okres Praha-západ)|Rudné u&nbsp;Prahy]] (S65), do [[Dobříš (nádraží)|Dobříše]] (S88), do [[Čerčany (nádraží)|Čerčan]] přes [[Vrané nad Vltavou (nádraží)|Vrané nad Vltavou]] (S8).

====== Linky S na hlavním nádraží ======

* '''S2''' Kolín – Nymburk hlavní nádraží – Praha Masarykovo nádraží (párkrát ráno a večer Praha hlavní nádraží)
* '''S7''' Český Brod – Praha hlavní nádraží – Beroun.
* '''S8''' Praha hlavní nádraží – Vrané nad Vltavou – Čerčany
* '''S9''' Lysá nad Labem – Praha hlavní nádraží – Benešov u Prahy
* '''S65''' Praha hlavní nádraží – Hostivice – Rudná u Prahy
* '''S88''' Praha hlavní nádraží – Vrané nad Vltavou – Dobříš

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p"/>

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Fantova budova Hlavního nádraží]]
* [[Železniční doprava v pražské aglomeraci]]
* [[Seznam železničních stanic a zastávek v Praze|Seznam pražských železničních stanic a zastávek]]
* [[Hlavní nádraží (stanice metra)]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* České dráhy: [https://www.cd.cz/stanice/5457076/ Praha hlavní nádraží]
* [http://www.pis.cz/cz/praha/pamatky/hlavni_nadrazi_wilsonovo Praha hlavní nádraží, nádraží prezidenta Wilsona] ([[Pražská informační služba]])
* [https://web.archive.org/web/20190209122043/http://prahamhd.vhd.cz:80/Draha/hlavak.htm Praha hlavní nádraží] (web prahamhd.vhd.cz)
* [https://www.vlakemjednoduse.cz/hodnoceni-nadrazi/praha-hlavni-nadrazi/ Jak se vyznat na Pražském hlavním nádraží] - podchody, značení nástupišť, úschovny, čekárny... 
* [http://www.hlaseni.net/nadrazi-570762-praha-hlavni-nadrazi.html O&nbsp;informačních systémech ve stanici Praha hlavní nádraží] (web www.hlaseni.net)
* [http://stream.cz/gebrianvs/806435-gebrian-vs-praha-hlavni-nadrazi Kritika architektonického řešení rekonstruovaného nádraží od architekta Adama Gebriana]
* [http://www.mall.tv/hlavni-nadrazi-praha Mall.tv : Praha hlavní nádraží. Webkamera a online odjezdy vlaků]
* [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:3291cb70-bc62-11e4-ba2b-5ef3fc9bb22f?page=uuid:0779eb10-bc9f-11e4-9541-005056827e51 historické fotografie z montování dvorany] Český svět, 13.07.1906
* [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b9b96520-722c-11e4-85f4-5ef3fc9ae867?page=uuid:91c56ff0-723b-11e4-8991-005056827e51 historické fotografie z interiéru] Český svět, 22.01.1909
* [http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:b09746f0-da15-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f?page=uuid:dfa1f370-da27-11e4-9c07-5ef3fc9bb22f historické fotografie jízdního řádu] Český svět, 1912
* [https://www.atlasdrah.net/cz/praha/?id=baza&poz=10000 Praha hlavní nádraží] na Atlas Drah

{{Železniční trať Praha – Česká Třebová}}
{{Železniční trať Praha–Turnov}}
{{Železniční trať Praha–Děčín}}
{{Železniční trať Praha–Plzeň}}
{{Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš}}
{{Železniční trať Praha – České Budějovice}}
{{Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Praha|Železnice}}

[[Kategorie:Železniční stanice v Praze|hlavní nádraží]]
[[Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1871]]
[[Kategorie:Secesní nádraží v Česku]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha – Česká Třebová]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha–Turnov]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha–Děčín]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha–Plzeň]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha – České Budějovice]]
[[Kategorie:Doprava na Žižkově]]
[[Kategorie:Stavby na Žižkově]]
[[Kategorie:Doprava na Vinohradech (Praha 2)]]
[[Kategorie:Stavby na Vinohradech (Praha 2)]]
[[Kategorie:Doprava na Novém Městě (Praha 1)]]
[[Kategorie:Stavby na Novém Městě (Praha 1)]]
[[Kategorie:Stavby Vojtěcha Ignáce Ullmanna]]
[[Kategorie:Stavby Josefa Dandy]]
[[Kategorie:Secesní stavby v Praze]]
[[Kategorie:Brutalistické stavby v Praze]]
[[Kategorie:Kulturní památky na Vinohradech (Praha 2)]]
[[Kategorie:Pražské památky]]
[[Kategorie:Technické památky v Praze]]
[[Kategorie:Postaveno v Česku 1977]]
[[Kategorie:Pojmenováno po Františku Josefovi I.]]
[[Kategorie:Postaveno v Česku 1871]]