Zobrazení zdroje stránky Zelený fluorescenční protein

[[Soubor:GFP 1EMA.jpg|náhled|Model molekuly GFP dle databáze PDB]]
'''Zelený fluorescenční protein (správněji zelený fluorescentní protein)''' – zkratka GFP (z [[angličtina|anglického]] {{Cizojazyčně|en|Green fluorescent protein}}) je [[Bílkovina|protein]] sestávající z 238&nbsp;[[Aminokyselina|aminokyselin]] (26,9&nbsp;[[Dalton (jednotka)|kDa]]). Byl izolován z medúzy ''[[Aequorea victoria]]'' a jeho zvláštností je, že [[fluorescence|fluoreskuje]] [[zelená|zeleně]], pokud je vystaven [[modrá|modrému]] [[světlo|světlu]]. V biochemii a molekulární biologii se často využívá jako reportérový [[gen]] pro vizualizaci exprese [[Bílkovina|proteinů]], on-line sledování ''in vivo'' traffickingu či testování lokalizace a kolokalizace různých proteinů.

== Fluorescence a použití ==
Divoký [[gen]] GFP (wtGFP) z ''A. victoria'' má hlavní [[excitace|excitační]] maximum na vlnové délce 395&nbsp;[[Nanometr|nm]] a vedlejší na 475&nbsp;nm. Jeho [[emise|emisní]] maximum je na 509 [[nanometr|nm]], což je linie v zelené části [[viditelné spektrum|viditelného spektra]].
Jeho struktura je dosti jednoduchá – je tvořena 11 beta-vlákny, které se sbalují do velmi kompaktního beta-barelu. Uvnitř tohoto soudku se nachází vlastní chromofor, který je tak chráněn před vnějším prostředím. Chromofor vzniká cyklizací a následnou oxidací postranních zbytků aminokyselin Ser65, Tyr66 a Gly67.

V buněčné biologii se tento [[Bílkovina|protein]] používá pro studium určitého genového produktu, ke kterému se naváže a později se snadno lokalizuje pomocí fluorescence. Po navázání proteinu k cílové struktuře je třeba ověřit, zda funkce struktury nebyla navázáním GFP změněna či zničena. Jde tak studovat např. dělení rakovinných buněk nebo vývoj neuronů.<ref name="leonardo">
{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Otčenášková
 | jméno = Martina
 | url = http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/502785
 | titul = Nobelova cena za chemii
 | vydavatel = Český Rozhlas Leonardo
 | datum vydání = 2008-10-8
 | datum přístupu = 2008-10-9
}}</ref> Poněkud propracovanější metodou využívající GFP jsou např. [[FRAP]] nebo [[PA-GFP]].<ref name="frap">{{citace elektronické monografie| url = http://www.mikroskop-mikroskopy.cz/frap/| titul = FRAP :: Mikroskopy}}</ref>

Vedle zeleného fluorescentního proteinu jsou dnes k dispozici mj. také jeho [[žlutý fluorescenční protein|žlutá]] (YFP) a [[modrozelený fluorescenční protein|modrozelená]] (CFP a BFP) varianta a nepříbuzný [[červený fluorescenční protein|červený fluorescentní protein]].

== Nobelova cena ==
V roce [[2008]] obdrželi za objev a výzkum tohoto proteinu vědci [[Osamu Šimomura]], [[Martin Chalfie]], [[Roger Tsien|Roger Y. Tsien]] [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | url = http://nobelprize.org/nobel_prizes/chemistry/laureates/2008/index.html
 | titul = The Nobel Prize in Chemistry 2008
 | datum vydání = 2008-10-08
 | datum přístupu = 2008-10-08
 | vydavatel = Nobel Foundation
 | místo = Stockholm
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Osamu Šimomura izoloval látku z medúzy a objevil její fluorescenční schopnosti, Martin Chalfie zjistil, že GFP lze produkovat v jiných organismech a využít jej k pozorování jiných bílkovin a aktivity genů, a Roger Y. Tsien vysvětlil detaily fluorescenčního působení, vyvinul další barevné varianty tohoto proteinu a rozšířil rozsah jejich využití.<ref name="leonardo" />

== Reference ==
<references/>


== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Green fluorescent proteins}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Spektroskopie]]
[[Kategorie:Biologický výzkum]]
[[Kategorie:Sferoproteiny]]