Kenning: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 8. 8. 2021, 15:06

Kenning (islandsky opis; mn. č. kenningar) je ustálené, nejméně dvouslovné (ale také až sedmislovné) spojení podstatných jmen, s metaforickým významem. Tyto zdobné, básnické opisy jsou charakteristické zejména pro poetiku germánského světa, takřka výlučně jeho severozápadní části – proto je také nacházíme hlavně v staroseverské a staroanglické literatuře. Kenningy byly hojně používány především norskými a islandskými skaldy (dvorskými básníky, pěvci), v menší míře i anglosaskými scopy (obdoba skaldů).

V poezii (hlavně epické, ale i lyrické) byly nepostradatelným literárním prvkem, lze se s nimi setkat i v próze (např. Snorriho Edda). Jsou důkazem a důsledkem dříve chápaného magického významu jazyka a ritualizovaného myšlení.

Typologie a funkce kenningů

Dvouslovné, základní kenningy patřily na Severu k všeobecným znalostem člověka raného středověku. Bez toho nemohli posluchači vůbec rozumět, o čem vlastně skald či scop zpívá. Složitější, víceslovné kenningy a jejich různé propletence však už často byly novotvary, autorskými licencemi a záleželo na umu a obraznosti pěvce, jak byly vytvořeny. Čím složitější a barvitější opisy, tím vrstevnatější bylo celé vyprávění, tím více podněcovalo fantazii, dávalo poměrně jednoduchým příběhům lesk a hloubku a propojovalo je s příběhy (mýty) jinými.

Lze je rozdělit na 3 základní typy:

příbuzenské
činitelské
obecně obrazné

Příklady

setkání mužů = bitva
střet štítů = bitva
tanec mečů = bitva
krmič ptáků moře sokolů zraněných = bojovník (sokoli zraněných jsou havrani (slétávající se na bezmocné umírající lidi), jejich „mořem“ krev a „ptáci krve“ byl zase složený opis pro havrana; bojovník byl tedy krmičem havranů, tím, kdo jim předhazoval mrtvá těla nepřátel, jež zabil)
ryba vřesu = had
labuť potu trnu ran = havran (trn ran je opis pro meč (je tak zdůrazněna jeho nebezpečnost pro nepřátele v rukou statečného bojovníka), jeho „potem“ je pak krev, řinoucí se z ran; tento kenning tak naznačuje jev běžný po bitvách: havrani se slétají na mrtvá těla bojovníků, klovají do jejich ostatků a pijí jejich krev)
lamač prstenů = kníže (jarl), náčelník družiny (vyvolává představu bojovníka a vůdce, který je schopen získat cennou kořist a zároveň ji štědře rozděluje mezi své věrné)
hadí voda = krev
oř moře = loď
cesta velryb = moře
zpěv koní obryně = vytí (jako koně obryně byli označováni vlci, protože na nich obryně jezdily; jejich „zpěv“ naháněl hrůzu a evokoval porážku)
blesk vody = zlato (narážka na starou germánskou pověst o pokladě Nibelungů ukrytém v Rýně)

Literatura

Jorge Luis Borges: „Metafora“, in: Ars poetika, Praha 2005, ISBN 80-204-1241-7
Pavel Trost: „Zur Wesenbestimmung der Kenning“, in: ZDA 4 (Dezember), Jg. 70, 1933, pp. 235—236. [K pojmu kenning jako básnické figuře staroislandské a keltské poesie.]

Související články

Externí odkazy

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Kenning''' ([[Islandština|islandsky]]: ''opis''; mn. č. ''kenningar'') je ustálené, nejméně dvouslovné (ale i víceslovné<ref>dochovaly se i kenningy o 7 slovech!</ref>) spojení [[podstatné jméno|podstatných jmen]] [[metafora|metaforického]] významu. Tyto básnické opisy jsou charakteristické pro poetiku [[Starogermánská literatura|starogermánské]], [[severská literatura|severské]] a [[Anglická literatura|staroanglické]] literatury. Jsou důkazem a důsledkem dříve chápaného magického významu jazyka a ritualizovaného myšlení.<br />
+'''Kenning''' ([[Islandština|islandsky]] ''opis''; mn. č. ''kenningar'') je ustálené, nejméně dvouslovné (ale také až sedmislovné) spojení [[podstatné jméno|podstatných jmen]], s [[metafora|metaforickým]] významem. Tyto zdobné, básnické opisy jsou charakteristické zejména pro poetiku [[Germáni|germánského]] světa, takřka výlučně jeho severozápadní části – proto je také nacházíme hlavně v [[Staroseverská literatura|staroseverské]] a [[Anglická literatura#Staroanglická literatura|staroanglické]] literatuře. Kenningy byly hojně používány především [[Norové|norskými]] a [[island]]skými ''[[skald]]y'' (dvorskými básníky, pěvci), v menší míře i [[Anglosasové|anglosaskými]] ''[[scop]]y'' (obdoba skaldů).
-Kenningy byly charakteristickým rysem [[skald]]ské poezie, v menší míře je lze najít i v [[Edda|Eddách]] (tedy v [[Próza|próze]]).
+V [[Poezie|poezii]] (hlavně epické, ale i lyrické) byly nepostradatelným literárním prvkem, lze se s nimi setkat i v [[Próza|próze]] (např. [[Prozaická Edda|Snorriho Edda]]). Jsou důkazem a důsledkem dříve chápaného magického významu jazyka a ritualizovaného myšlení.
-==Příklady==
-* oř moře = loď
+== Typologie a funkce kenningů ==
-* cesta velryb = moře
+Dvouslovné, základní kenningy patřily na Severu k všeobecným znalostem člověka raného středověku. Bez toho nemohli posluchači vůbec rozumět, o čem vlastně skald či scop zpívá. Složitější, víceslovné kenningy a jejich různé propletence však už často byly novotvary, autorskými licencemi a záleželo na umu a obraznosti pěvce, jak byly vytvořeny. Čím složitější a barvitější opisy, tím vrstevnatější bylo celé vyprávění, tím více podněcovalo fantazii, dávalo poměrně jednoduchým příběhům lesk a hloubku a propojovalo je s příběhy ([[Mýtus|mýty]]) jinými.
+Lze je rozdělit na '''3 základní typy''':
+# příbuzenské
+# činitelské
+# obecně obrazné
+=== Příklady ===
 * setkání mužů = bitva
 * střet štítů = bitva
 * tanec mečů = bitva
+* krmič ptáků moře sokolů zraněných = bojovník (''sokoli zraněných'' jsou havrani (slétávající se na bezmocné umírající lidi), jejich „mořem“ krev a „ptáci krve“ byl zase složený opis pro havrana; bojovník byl tedy ''krmičem havranů'', tím, kdo jim předhazoval mrtvá těla nepřátel, jež zabil)
-* hadí voda = krev
-* labuť potu trnu ran = havran<ref>''trn ran'' – opis pro ''meč'' (kterým je zdůrazněna jeho nebezpečnost pro nepřátele v rukou statečného bojovníka); ''pot'' meče – krev; ''labuť krve'' tedy naznačuje jev, běžný po bitvách: havrani se slétají na mrtvá těla bojovníků, klovají do jejich ostatků a pijí jejich krev</ref>
 * ryba vřesu = had
+* labuť potu trnu ran = havran (''trn ran'' je opis pro [[meč]] (je tak zdůrazněna jeho nebezpečnost pro nepřátele v rukou statečného bojovníka), jeho „potem“ je pak krev, řinoucí se z ran; tento kenning tak naznačuje jev běžný po bitvách: havrani se slétají na mrtvá těla bojovníků, klovají do jejich ostatků a pijí jejich krev)
-* lamač prstenů = kníže (jarl), náčelník družiny<ref>vyvolává se zde představa bojovníka/vůdce družiny, který je schopen získat cennou kořist a zároveň ji štědře rozděluje mezi své věrné</ref>
+* lamač prstenů = kníže ([[jarl]]), náčelník družiny (vyvolává představu bojovníka a vůdce, který je schopen získat cennou kořist a zároveň ji štědře rozděluje mezi své věrné)
+* hadí voda = krev
-==Literatura==
+* oř moře = loď
-* [[Jorge Luis Borges]]: „Metafora“, in: ''Ars poetika'', Praha 2005, ISBN 80-204-1241-7
+* cesta velryb = moře
-* [[Pavel Trost]]: „Zur Wesenbestimmung der Kenning“, in: ZDA 4 (Dezember), Jg. 70, 1933, pp. 235—236. [K pojmu kenning jako básnické figuře staroislandské a keltské poesie.]
+* zpěv koní obryně = vytí (jako ''koně obryně'' byli označováni vlci, protože na nich obryně jezdily; jejich „zpěv“ naháněl hrůzu a evokoval porážku)
+* blesk vody = zlato (narážka na starou germánskou pověst o [[Píseň o Nibelunzích|pokladě Nibelungů]] ukrytém v [[Rýn]]ě)
-==Poznámky==
+== Literatura ==
+* [[Jorge Luis Borges]]: „Metafora“, in: ''Ars poetika'', Praha 2005, {{ISBN|80-204-1241-7}}
-<references/>
+* [[Pavel Trost]]: „Zur Wesenbestimmung der Kenning“, in: ZDA 4 (Dezember), Jg. 70, 1933, pp. 235—236. [K pojmu kenning jako básnické figuře staroislandské a keltské poesie.]
+== Související články ==
-==Externí odkazy==
+* [[Epiteton]]
-* [http://www.hi.is/~eybjorn/ugm/kennings/kennings.html Jörmungrund: Lexicon of Kennings&nbsp;&mdash; The Domain of Battle]
+* [[Trop]]
-* [http://www.geocities.com/shadowfaux.geo/kennings.html Norse Kennings]
+== Externí odkazy ==
-{{Portál literatura}}
+* [https://web.archive.org/web/20090328200122/http://www3.hi.is/~eybjorn/ugm/kennings/kennings.html Jörmungrund: Lexicon of Kennings&nbsp;— The Domain of Battle]
+* [https://web.archive.org/web/20160305004553/http://reocities.com/Athens/Aegean/5663/kennings.html Norse Kennings]
 {{Severská mytologie}}
+{{Autoritní data}}
+{{Portály|Literatura}}
-[[Kategorie:Literární_pojmy]]
+[[Kategorie:Literární pojmy]]
-[[da:Kenning]]
+[[Kategorie:Stylistické prostředky]]
-[[de:Kenning]]
-[[en:Kenning]]
-[[es:Kenningar]]
-[[fr:Kenning]]
-[[it:Kenning]]
-[[ja:ケニング]]
-[[kk:Кеннинг]]
-[[li:Kenning]]
-[[nl:Kenning]]
-[[no:Kenning]]
-[[pl:Kenning]]
-[[pt:Kenning]]
-[[ru:Кеннинг]]
-[[sv:Kenning]]

Severská mytologie

Bohové severské mytologie	Ásové • Vanové • Dísy • Obři • Elfové • Álfové • Valkýry • Einherjové • Norny • Ódin • Thór • Frey • Freya • Loki • Baldr • Týr • Njörd • Heimdall • Bragi • Idunn • Frigg • Höd • Gefjun • Fulla • Beyla • Dellingr • Nótt • Dagr • Fjörgyn • Jörð • Forseti

Světy	Ljósálfheim • Ásgard • Midgard • Vanaheim • Jötunheim • Múspellheim • Niflheim • Svartálfheim • Helheim

Zdroje	Poetická Edda • Prozaická Edda • Ságy • Snorri Sturluson • Runy • Runové kameny • Staroseverština

Společnost	Skaldi • Kenning • Čísla

Původ	Germánská mytologie • Praindoevropské náboženství

Ostatní	Ásgard • Devět světů severské mytologie • Lidé, místa a věci • Yggdrasil • Ginnungagap • Ragnarök