Metoděj z Olympu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Link fix |
m změna tvaru slova - Poksytuje -> Poskytuje značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| (Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 20 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - křesťanský vůdce |
|||
(Svatý) '''Metoděj z Olympu''' († asi [[311]]) byl jedním z řecky píšících [[církevní Otcové|církevních otců]] na přelomu 3. a 4. století. Byl [[biskup]]em v lykijském [[Olymp]]u, později – podle [[Svatý Jeroným|Jeronýma]] – v Týru, ale tato informace je nepravděpodobná. Zemřel pravděpodobně jako [[mučedník]] v roce [[311]]. |
|||
| typ = svatý |
|||
| čestný prefix = Svatý |
|||
| jméno = Metoděj z Olympu |
|||
| čestný sufix = |
|||
| titul = [[Diecéze olympská|Biskup olympský]] |
|||
| obrázek = Methodius of Olympus.jpg |
|||
| velikost obrázku = |
|||
| alt = |
|||
| popisek = |
|||
| církev = |
|||
| provincie = |
|||
| metropole = |
|||
| arcidiecéze = |
|||
| diecéze = |
|||
| sídlo = |
|||
| datum jmenování = |
|||
| zvolen = |
|||
| uveden do úřadu = |
|||
| období služby = <!-- alternativa k datu jmenování --> |
|||
| pontifikát začal = |
|||
| pontifikát skončil = |
|||
| emeritura = |
|||
| předchůdce = |
|||
| nástupce = |
|||
| v opozici k = |
|||
| titulární kostel = |
|||
| heslo = |
|||
| heslo česky = |
|||
| znak = |
|||
| velikost znaku = |
|||
| institut = |
|||
| hnutí = |
|||
| postulát = |
|||
| noviciát = |
|||
| zasvěcení = |
|||
| sliby = |
|||
| dočasné sliby = |
|||
| doživotní sliby = |
|||
| opatská benedikce = |
|||
| ordinace = |
|||
| změna = |
|||
| služby = |
|||
| nižší svěcení = |
|||
| jáhenské svěcení = |
|||
| světitel jáhna = |
|||
| kněžské svěcení = |
|||
| světitel kněze = |
|||
| biskupské svěcení = |
|||
| světitel biskupa = |
|||
| 1. spolusvětitel biskupa = |
|||
| 2. spolusvětitel biskupa = |
|||
| kardinálská kreace = |
|||
| kreoval = |
|||
| titul kardinála = |
|||
| další úřady = |
|||
| zúčastnil se = |
|||
| rodné jméno = |
|||
| jméno v rodném jazyce = |
|||
| země = |
|||
| datum narození = [[260]] |
|||
| místo narození = [[Lýkie]] |
|||
| křest = |
|||
| první svaté přijímání = |
|||
| biřmování = |
|||
| datum úmrtí = [[311]] |
|||
| místo úmrtí = [[Chalkis]] |
|||
| příčina úmrtí = [[poprava stětím]] |
|||
| místo pohřbení = |
|||
| zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu --> |
|||
| zeměpisná délka = <!-- místa hrobu --> |
|||
| národnost = |
|||
| denominace = |
|||
| vyznání = |
|||
| osobní sídlo = |
|||
| rodiče = |
|||
| blízká osoba = |
|||
| choť = |
|||
| děti = |
|||
| příbuzní = |
|||
| povolání = |
|||
| vzdělání = |
|||
| alma mater = |
|||
| ovlivněn = |
|||
| ovlivnil = |
|||
| známý díky = |
|||
| významné dílo = |
|||
| podpis = |
|||
| velikost podpisu = |
|||
| alt podpisu = |
|||
| citát = |
|||
| řády a ocenění = |
|||
| poznámky = |
|||
| související články = |
|||
| web = |
|||
| začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu --> |
|||
| datum beatifikace = |
|||
| místo beatifikace = |
|||
| beatifikoval = |
|||
| datum kanonizace = |
|||
| místo kanonizace = |
|||
| kanonizoval = |
|||
| svátek = [[20. červen|20. června]] |
|||
| uctíván církvemi = [[římskokatolická církev]] a církve v jejím společenství,<br />[[Pravoslaví|pravoslavná církev]], <br />[[anglikánská církev]],<br />[[luteráni]] |
|||
| titul svatého = |
|||
| atributy = |
|||
| patron = |
|||
| spolupatron = |
|||
| místo úcty = |
|||
| popření kultu = |
|||
| jméno papeže = |
|||
| commonscat = |
|||
| wikicitáty = |
|||
}} |
|||
[[Světec|Svatý]] '''Metoděj z Olympu''' ({{Nejisté datum|narození}} – asi [[311]]{{Nejisté datum|úmrtí}}) byl jedním z řecky píšících [[Církevní otcové|církevních Otců]] na přelomu [[3. století|3.]] a [[4. století]]. Byl [[biskup]]em v [[Lýkie|lýkijském]] [[Olympos (Lýkie)|Olympu]], později – podle [[Svatý Jeroným|sv. Jeronýma]] – v [[Týros|Týru]], ale tato informace je nepravděpodobná. Zemřel pravděpodobně jako [[mučedník]] v roce [[311]]. |
|||
První zprávy o něm nám podává až Jeroným (''De viris illustribus'', 83). [[Eusebios z Kaisareie|Eusebios]] se o něm nezmiňuje, pravděpodobně proto, že Metoděj velmi silně bojoval proti některým [[Órigenés|Órigenovým]] naukám. Metoděj se mohl pyšnit značným vzděláním a proti Órigenovi zastával především totožnost vzkříšeného těla s tělem nynějším. Na druhé straně byl podobně jako Órigenés silně ovlivněn [[ |
První zprávy o něm nám podává až Jeroným (''De viris illustribus'', 83). [[Eusebios z Kaisareie|Sv. Eusebios]] se o něm nezmiňuje, pravděpodobně proto, že Metoděj velmi silně bojoval proti některým [[Órigenés|Órigenovým]] naukám. Metoděj se mohl pyšnit značným vzděláním a proti Órigenovi zastával především totožnost vzkříšeného těla s tělem nynějším. Na druhé straně byl podobně jako Órigenés silně ovlivněn [[Platonismus|platónismem]] a používal silně [[Jinotaj|alegorickou]] [[exegeze|exegezi]]. |
||
==Dílo== |
== Dílo == |
||
Z jeho děl se dochovala v úplném znění '''Hostina deseti panen''' (''Convivium decem virginum'', řecky ''Symposion he peri hagneias'' – „Symposion o panenství“; [[Migne]], PG, XVIII, 27-220), rozhovor deseti panen, kde se Metoděj dotýká hlavních témat křesťanské víry. Celý text je situován do zahrady Ctnosti, dcery Filosofie, kde deset panen během hostiny hovoří o ideálním způsobu života, který si zvolily. Počtu deseti panen odpovídá deset úvah. Celá práce má hluboké biblické kořeny. V devátém rozhovoru se Metoděj projevuje – právě při hájení víry ve vzkříšení těla – jako zastánce [[chiliasmus|milenarismu]]. |
|||
Ve spise '''O svobodné vůli''' (''peri tou autexousiou'') napadá [[gnoze|gnostické]] učení o původu zla a svobodné vůli. Z větší části dochováno, psáno formou dialogu. |
|||
Z jeho děl se dochovala v úplném znění '''Hostina deseti panen''' (''Convivium decem virginum'', řecky ''Symposion he peri hagneias'' – „Symposion o panenství“; [[Migne]], PG, XVIII, 27-220), rozhovor deseti panen, kde se Metoděj dotýká hlavních témat křesťanské víry. Celý text je situován do zahrady Ctnosti, dcery Filosofie, kde deset panen během hostiny hovoří o ideálním způsobu života, který si zvolily. Počtu deseti panen odpovídá deset úvah. Celá práce má hluboké biblické kořeny. V devátém rozhovoru se Metoděj projevuje – právě při hájení víry ve vzkříšení těla – jako zastánce [[Milenarismus|milenarismu]]. |
|||
Ve spise '''O svobodné vůli''' (''peri tou autexousiou'') napadá [[gnoze|gnostické]] učení o původu zla a svobodné vůli. Z větší části dochováno, psáno formou dialogu. |
|||
V traktátu '''O vzkříšení''' (''Aglaophon he peri tes anastaseos'') zastává proti Órigenovi nauku o vzkříšení těla a jeho identitě s tělem stávajícím. Z větší části dochováno, psáno formou dialogu. |
V traktátu '''O vzkříšení''' (''Aglaophon he peri tes anastaseos'') zastává proti Órigenovi nauku o vzkříšení těla a jeho identitě s tělem stávajícím. Z větší části dochováno, psáno formou dialogu. |
||
Z dalších traktátů, psaných formou dialogu, máme jen [[staroslověnština|staroslověnské]] zlomky. jsou to spisy '''O |
Z dalších traktátů, psaných formou dialogu, máme jen [[staroslověnština|staroslověnské]] zlomky. jsou to spisy '''O životě''' (lat. ''De vita''), kde Metoděj probírá otázku života a rozumného jednání; '''O jídlech''' (lat. ''De cibis'') popisuje rozlišování jídel u [[Židé|Židů]] a o jalovici zmíněné v [[Levitikus|Levitiku]]. Poskytuje alegorický výklad [[Starý zákon|starozákonních]] ustanovení o jídle ([[Numeri|Num]] 19); '''O malomocenství''' (lat. ''De lepra'') pojednává o malomocenství a poskytuje alegorický výklad starozákonních pasáží hovořících o této nemoci ([[Levitikus|Lv]] 13); '''O pijavici''' (lat. ''De sanguisuga''), o pijavici z [[Kniha přísloví|knihy Přísloví]] (Pří 30,15n.) a o verši [[Kniha žalmů|Žalmu]] 18,2. |
||
Z nedochovaných děl víme o existenci traktátu proti |
Z nedochovaných děl víme o existenci traktátu proti novoplatónikovi [[Porfyrios|Porfyriovi]], o traktátu ''Pythonissa'' proti Órigenovi, o komentářích na [[Genesis]] a na ''[[Píseň písní]]'', o traktátu ''O mučednících'' a o dialogu ''Xenon'' |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Kritická vydání === |
|||
* '''Symposion:''' Méthode d'Olympe. ''Le banquet''. [[Sources chrétiennes]] 95. Paris : Cerf, 1963. |
* '''Symposion:''' Méthode d'Olympe. ''Le banquet''. [[Sources chrétiennes]] 95. Paris : Cerf, 1963. |
||
=== Související články === |
|||
[[Kategorie:Teologové]] |
|||
* [[Seznam světců a mučedníků katolické církve]] |
|||
[[Kategorie:Církevní Otcové]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí 4. století]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
* [http://catholica.cz/?id=2760 sv. Metoděj (olympský)] |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Filozofie|Křesťanství|Lidé}} |
|||
[[Kategorie:Řečtí svatí]] |
|||
[[Kategorie:Římskokatoličtí svatí]] |
|||
[[Kategorie:Pravoslavní svatí]] |
|||
[[Kategorie:Anglikánští svatí]] |
|||
[[Kategorie:Starověcí světci]] |
|||
[[Kategorie:Biskupové starověku]] |
|||
[[Kategorie:Církevní otcové]] |
|||
[[Kategorie:Starověcí řečtí spisovatelé]] |
|||
[[Kategorie:Antičtí filozofové]] |
|||
[[Kategorie:Křesťanští mučedníci]] |
|||
[[Kategorie:Narození ve 3. století]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí v roce 311]] |
|||
[[Kategorie:Popravení stětím]] |
|||
[[Kategorie:Muži]] |
|||
Aktuální verze z 1. 5. 2023, 23:46
| Svatý Metoděj z Olympu | |
|---|---|
| Biskup olympský | |
 | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 260 |
| Místo narození | Lýkie |
| Datum úmrtí | 311 |
| Místo úmrtí | Chalkis |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Svatořečení | |
| Svátek | 20. června |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavná církev, anglikánská církev, luteráni |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Metoděj z Olympu (? – asi 311?) byl jedním z řecky píšících církevních Otců na přelomu 3. a 4. století. Byl biskupem v lýkijském Olympu, později – podle sv. Jeronýma – v Týru, ale tato informace je nepravděpodobná. Zemřel pravděpodobně jako mučedník v roce 311.
První zprávy o něm nám podává až Jeroným (De viris illustribus, 83). Sv. Eusebios se o něm nezmiňuje, pravděpodobně proto, že Metoděj velmi silně bojoval proti některým Órigenovým naukám. Metoděj se mohl pyšnit značným vzděláním a proti Órigenovi zastával především totožnost vzkříšeného těla s tělem nynějším. Na druhé straně byl podobně jako Órigenés silně ovlivněn platónismem a používal silně alegorickou exegezi.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Z jeho děl se dochovala v úplném znění Hostina deseti panen (Convivium decem virginum, řecky Symposion he peri hagneias – „Symposion o panenství“; Migne, PG, XVIII, 27-220), rozhovor deseti panen, kde se Metoděj dotýká hlavních témat křesťanské víry. Celý text je situován do zahrady Ctnosti, dcery Filosofie, kde deset panen během hostiny hovoří o ideálním způsobu života, který si zvolily. Počtu deseti panen odpovídá deset úvah. Celá práce má hluboké biblické kořeny. V devátém rozhovoru se Metoděj projevuje – právě při hájení víry ve vzkříšení těla – jako zastánce milenarismu.
Ve spise O svobodné vůli (peri tou autexousiou) napadá gnostické učení o původu zla a svobodné vůli. Z větší části dochováno, psáno formou dialogu.
V traktátu O vzkříšení (Aglaophon he peri tes anastaseos) zastává proti Órigenovi nauku o vzkříšení těla a jeho identitě s tělem stávajícím. Z větší části dochováno, psáno formou dialogu.
Z dalších traktátů, psaných formou dialogu, máme jen staroslověnské zlomky. jsou to spisy O životě (lat. De vita), kde Metoděj probírá otázku života a rozumného jednání; O jídlech (lat. De cibis) popisuje rozlišování jídel u Židů a o jalovici zmíněné v Levitiku. Poskytuje alegorický výklad starozákonních ustanovení o jídle (Num 19); O malomocenství (lat. De lepra) pojednává o malomocenství a poskytuje alegorický výklad starozákonních pasáží hovořících o této nemoci (Lv 13); O pijavici (lat. De sanguisuga), o pijavici z knihy Přísloví (Pří 30,15n.) a o verši Žalmu 18,2.
Z nedochovaných děl víme o existenci traktátu proti novoplatónikovi Porfyriovi, o traktátu Pythonissa proti Órigenovi, o komentářích na Genesis a na Píseň písní, o traktátu O mučednících a o dialogu Xenon
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Kritická vydání
[editovat | editovat zdroj]- Symposion: Méthode d'Olympe. Le banquet. Sources chrétiennes 95. Paris : Cerf, 1963.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metoděj z Olympu na Wikimedia Commons - sv. Metoděj (olympský)
