Alegorie: Porovnání verzí
+ 1x ref, 1x EO. značka: editace z Vizuálního editoru |
Pochází z řeckých slov "ἄλλος" (allos), což znamená "jiný", a "ἀγορεύω" (agoreuo), což znamená "mluvit" nebo "říkat" značka: vrácení zpět |
||
| (Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
[[Agnolo Bronzino]]: Alegorie touhy (či ''Alegorie lásky'') |
[[Agnolo Bronzino]]: Alegorie touhy (či ''Alegorie lásky'') |
||
]] |
]] |
||
[[Soubor:Schicksalsbrunnen-Stuttgart Leid.jpg|náhled|Alegorie [[Lítost|lítosti]] v německém [[Stuttgart|Stuttgartu]]]] |
|||
'''Alegorie''' ([[starořečtina|řec.]] ''ἀλληγορία'' – „říci jinak“), česky také '''jinotaj''', je [[text]] nebo [[výtvarné dílo]], jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném. Je to tudíž [[dílo]], jehož vlastní smysl je |
'''Alegorie''' ([[starořečtina|řec.]] ''ἀλληγορία'' – „říci jinak“), česky také '''jinotaj''', je [[text]] nebo [[výtvarné dílo]], jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném. Je to tudíž [[dílo]], jehož vlastní smysl je nezasvěceným skryt a k porozumění vyžaduje nějaký klíč. Alegorie se tím podobá [[symbol]]u a do jisté míry i [[podobenství]], jenže její vlastní smysl v ní není výslovně vyjádřen. Příkladem alegorie může být [[George Orwell|Orwellův]] román ''[[Farma zvířat]]'', který líčí poměry na farmě, sděluje však něco podstatného o [[Totalitarismus|totalitárním]] státě. Jednotlivá zvířata na farmě odpovídají různým rolím a funkcím v takovém státě a pro čtenáře, který tento odkaz nepochopil, nedává román valný smysl. Alegorie často používá [[personifikace]] a [[Metafora|metafory]].<ref>MIRVALDOVÁ, Hana. ''Několik poznámek k rozlišení metafory, alegorie a symbolu.''{{Citace elektronické monografie|titul = sas.ujc.cas.cz|url = http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2133|vydavatel = sas.ujc.cas.cz|datum přístupu = 2016-01-15}}</ref> |
||
== Alegorie v literatuře == |
== Alegorie v literatuře == |
||
Alegorie jako literární [[stylistický prostředek|stylistický útvar]] označuje text, jehož doslovný, první význam není podstatný (a nemusí být ani smysluplný), ale který obsahuje význam druhý, hlubší a skrytý. Úkolem alegorie je většinou tento pravý význam skrýt tak, aby jej pochopili jen zasvěcení. |
|||
Alegorie staví na principu dvou souběžných příběhů, textů. Jeden je vyprávěný ([[ |
Alegorie staví na principu dvou souběžných příběhů, textů. Jeden je vyprávěný ([[Literární fikce|fiktivní]]), druhý je myšlený ([[skutečnost|reálný]]). Posluchač slyší fiktivní a jeho úkolem je dobrat se k myšlenému, reálnému smyslu. První přitom odkazuje na druhý v co nejvíce svých prvcích. Optimální čtenář či posluchač, který čte či poslouchá alegorii, od začátku ví, že se jedná o alegorii, a v průběhu textu „překládá“ vyprávěný příběh do skutečného, myšleného příběhu. Činí tak tím, že nalézá odpovídající prvky mezi jednotlivými příběhy, texty. Čím více je těchto styčných bodů, tím dokonalejší alegorii má posluchač před sebou. |
||
[[Soubor:Vrouwe Justitia Zutphen.JPG|thumb|Justitia, alegorie [[Spravedlnost|spravedlnosti]]]] |
|||
Úkolem „vnějšího“, vyprávěného textu je pouze navést čtenáře na skutečný (zamaskovaný) smysl, nikoli působit jako skutečný, přesvědčivý příběh. Proto alegorie sama o sobě často není příliš věrohodná a bývá nereálná. Je možné například převyprávět dějiny nějakého města či národa ve formě alegorie (viz např. [[apokryf]]ní [[Kniha Henoch]], která obsahuje mnoho ukázkových alegorií), kde různé národy a země jsou „zamaskovány“ jednajícími zvířaty. Podobně mohou být použity nereálné prvky jako např. mluvící zvířata, zvířata s proměnlivým počtem očí, rohů apod. Podstatné je jen to, aby příběh poskytoval dostatečné klíče ke správné interpretaci. |
|||
Od alegorie se liší např. [[podobenství]], [[bajka]] nebo |
Od alegorie se liší např. [[podobenství]], [[bajka]] nebo parabola, které sice často obsahují alegorické či alegorizující prvky, ale jejich smyslem není „převyprávět“ v maskovaných termínech jiný příběh, ale působit „realisticky“, smysluplně samy o sobě (v případě bajek je tato „realističnost“ míněna přeneseně). Mezi fiktivním a skutečným vyprávěním tedy není (na rozdíl od alegorie) mnoho styčných bodů, ale stěžejní je [[pointa]]. |
||
Od alegorie je třeba odlišit ''alegorizaci'', tj. přepracování nealegorického příběhu do podoby alegorie, a ''alegorezi'', tj. alegorický výklad nealegorického textu. |
Od alegorie je třeba odlišit ''alegorizaci'', tj. přepracování nealegorického příběhu do podoby alegorie, a ''alegorezi'', tj. alegorický výklad nealegorického textu. |
||
=== Alegorie v biblických písmech === |
=== Alegorie v biblických písmech === |
||
Alegorie je častým literárním stylem svatých spisů, především [[Nový zákon|Nového zákona]]. Nový zákon uvádí několik alegorií v [[Evangelium podle Jana|Janově evangeliu]], jako jsou „Dobrý pastýř“ (Jan 10,1–18) a alegorie „O vinném kmenu“ (Jan 15,1–8). V [[Kniha Mormonova|Knize Mormonově]] je uvedena alegorie o ušlechtilém a divokém olivovníku. Tento text nalezneme v Jákobovi 5:2–77 a je připisován údajnému hebrejskému prorokovi Zenosovi. [[Bible]] žádneho proroka Zenose neuvádí. |
Alegorie je častým literárním stylem svatých spisů, především [[Nový zákon|Nového zákona]]. Nový zákon uvádí několik alegorií v [[Evangelium podle Jana|Janově evangeliu]], jako jsou „Dobrý pastýř“ (Jan 10,1–18) a alegorie „O vinném kmenu“ (Jan 15,1–8). V [[Kniha Mormonova|Knize Mormonově]] je uvedena alegorie o ušlechtilém a divokém olivovníku. Tento text nalezneme v Jákobovi 5:2–77 a je připisován údajnému hebrejskému prorokovi Zenosovi. [[Bible]] ovšem žádneho proroka Zenose neuvádí. |
||
== Alegorizace == |
== Alegorizace == |
||
| Řádek 27: | Řádek 30: | ||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
||
* CEJP, Ladislav. ''Metody středověké alegorie a Langlandův Petr Oráč''. [[Praha]]: [[Státní pedagogické nakladatelství|SPN]], 1961. 208 S. |
* CEJP, Ladislav. ''Metody středověké alegorie a Langlandův Petr Oráč''. [[Praha]]: [[Státní pedagogické nakladatelství|SPN]], 1961. 208 S. |
||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Podobenství o jeskyni]] |
|||
* [[Bajka]] |
* [[Bajka]] |
||
* [[Podobenství]] |
* [[Podobenství]] |
||
| Řádek 41: | Řádek 44: | ||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{en}} |
* {{en}} |
||
* [http://www.1911encyclopedia.org/Allegory Heslo Allegory v ''Encyclopedia Britannica 1911'' - en] |
* [https://web.archive.org/web/20081016082719/http://www.1911encyclopedia.org/Allegory Heslo Allegory v ''Encyclopedia Britannica 1911'' - en] |
||
* [http://www.tnellen.com/cybereng/lit_terms/allegory.html Stručná definice alegorie] |
* [http://www.tnellen.com/cybereng/lit_terms/allegory.html Stručná definice alegorie] |
||
* [http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv1-07 Alegorie v literatuře, ''Dictionary of the History of Ideas''] |
* [https://web.archive.org/web/20081009013602/http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv1-07 Alegorie v literatuře, ''Dictionary of the History of Ideas''] |
||
* [http://scholar.lib.vt.edu/ejournals/ElAnt/V1N5/levis.html ''Electronic Antiquity'', Richard Levis, "Allegory and the ''Eclogues''" (římské definice alegorie a výklad Vergiliových ''Eklog'')] |
* [http://scholar.lib.vt.edu/ejournals/ElAnt/V1N5/levis.html ''Electronic Antiquity'', Richard Levis, "Allegory and the ''Eclogues''" (římské definice alegorie a výklad Vergiliových ''Eklog'')] |
||
* TICHÁ, Zdeňka. ''[http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=1184 Potřebná publikace o metodách středověké alegorie]''. In: [[Slovo a slovesnost]], 1962. 238.240 S. |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Literatura}} |
{{Portály|Literatura}} |
||
Aktuální verze z 21. 5. 2024, 14:03
Alegorie (řec. ἀλληγορία – „říci jinak“), česky také jinotaj, je text nebo výtvarné dílo, jehož doslovné znění či zjevná podoba má vypovídat o něčem jiném, nezjevném. Je to tudíž dílo, jehož vlastní smysl je nezasvěceným skryt a k porozumění vyžaduje nějaký klíč. Alegorie se tím podobá symbolu a do jisté míry i podobenství, jenže její vlastní smysl v ní není výslovně vyjádřen. Příkladem alegorie může být Orwellův román Farma zvířat, který líčí poměry na farmě, sděluje však něco podstatného o totalitárním státě. Jednotlivá zvířata na farmě odpovídají různým rolím a funkcím v takovém státě a pro čtenáře, který tento odkaz nepochopil, nedává román valný smysl. Alegorie často používá personifikace a metafory.[1]
Alegorie v literatuře
[editovat | editovat zdroj]Alegorie jako literární stylistický útvar označuje text, jehož doslovný, první význam není podstatný (a nemusí být ani smysluplný), ale který obsahuje význam druhý, hlubší a skrytý. Úkolem alegorie je většinou tento pravý význam skrýt tak, aby jej pochopili jen zasvěcení.
Alegorie staví na principu dvou souběžných příběhů, textů. Jeden je vyprávěný (fiktivní), druhý je myšlený (reálný). Posluchač slyší fiktivní a jeho úkolem je dobrat se k myšlenému, reálnému smyslu. První přitom odkazuje na druhý v co nejvíce svých prvcích. Optimální čtenář či posluchač, který čte či poslouchá alegorii, od začátku ví, že se jedná o alegorii, a v průběhu textu „překládá“ vyprávěný příběh do skutečného, myšleného příběhu. Činí tak tím, že nalézá odpovídající prvky mezi jednotlivými příběhy, texty. Čím více je těchto styčných bodů, tím dokonalejší alegorii má posluchač před sebou.
Úkolem „vnějšího“, vyprávěného textu je pouze navést čtenáře na skutečný (zamaskovaný) smysl, nikoli působit jako skutečný, přesvědčivý příběh. Proto alegorie sama o sobě často není příliš věrohodná a bývá nereálná. Je možné například převyprávět dějiny nějakého města či národa ve formě alegorie (viz např. apokryfní Kniha Henoch, která obsahuje mnoho ukázkových alegorií), kde různé národy a země jsou „zamaskovány“ jednajícími zvířaty. Podobně mohou být použity nereálné prvky jako např. mluvící zvířata, zvířata s proměnlivým počtem očí, rohů apod. Podstatné je jen to, aby příběh poskytoval dostatečné klíče ke správné interpretaci.
Od alegorie se liší např. podobenství, bajka nebo parabola, které sice často obsahují alegorické či alegorizující prvky, ale jejich smyslem není „převyprávět“ v maskovaných termínech jiný příběh, ale působit „realisticky“, smysluplně samy o sobě (v případě bajek je tato „realističnost“ míněna přeneseně). Mezi fiktivním a skutečným vyprávěním tedy není (na rozdíl od alegorie) mnoho styčných bodů, ale stěžejní je pointa.
Od alegorie je třeba odlišit alegorizaci, tj. přepracování nealegorického příběhu do podoby alegorie, a alegorezi, tj. alegorický výklad nealegorického textu.
Alegorie v biblických písmech
[editovat | editovat zdroj]Alegorie je častým literárním stylem svatých spisů, především Nového zákona. Nový zákon uvádí několik alegorií v Janově evangeliu, jako jsou „Dobrý pastýř“ (Jan 10,1–18) a alegorie „O vinném kmenu“ (Jan 15,1–8). V Knize Mormonově je uvedena alegorie o ušlechtilém a divokém olivovníku. Tento text nalezneme v Jákobovi 5:2–77 a je připisován údajnému hebrejskému prorokovi Zenosovi. Bible ovšem žádneho proroka Zenose neuvádí.
Alegorizace
[editovat | editovat zdroj]Alegorizace je literární útvar, který přepisuje a přepracovává původně nealegorický text do alegorické podoby. Tak starověká filosofická alegorizace řeckého mýtu o Amorovi a Psýché dělá z textu alegorické vyprávění, kde jednotlivým prvkům odpovídají prvky skutečně míněné.
Alegoreze
[editovat | editovat zdroj]Alegoreze je alegorický způsob výkladu (interpretace) textu, který sám o sobě alegoricky míněn nebyl. Tak starověký židovský učenec Filón Alexandrijský vykládal příběhy Starého zákona jako alegorie filosofických pravd.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MIRVALDOVÁ, Hana. Několik poznámek k rozlišení metafory, alegorie a symbolu. sas.ujc.cas.cz [online]. sas.ujc.cas.cz [cit. 2016-01-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Allegorie v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu alegorie na Wikimedia Commons - (anglicky)
- Heslo Allegory v Encyclopedia Britannica 1911 - en
- Stručná definice alegorie
- Alegorie v literatuře, Dictionary of the History of Ideas
- Electronic Antiquity, Richard Levis, "Allegory and the Eclogues" (římské definice alegorie a výklad Vergiliových Eklog)
- TICHÁ, Zdeňka. Potřebná publikace o metodách středověké alegorie. In: Slovo a slovesnost, 1962. 238.240 S.
