Střih (film): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Aktuální verze z 31. 7. 2024, 05:43

Za střih, jinak též střihovou skladbu nebo montáž, případně i sestřih, je považován postup, při kterém se jednotlivé filmové záběry skládají do vzájemných vazeb tak, aby vytvořily vyšší významový celek. Jde tedy o spojení dvou záběrů, jejichž konfrontací vzniká buď asociační vazba, rozvinutí děje nebo kontrast. Z toho vyplývá, že teprve a pouze montáží vzniká kinematografické vyprávění.

Tuto skutečnost si pravděpodobně vůbec poprvé v dějinách kinematografie uvědomil George Albert Smith, když v roce 1900 použil střih jako interpunkci v krátkém snímku Babiččiny brýle na čtení. Výrazně tak předběhl všechny své současníky. Ti buď kvůli krátké stopáži svých filmů střih nepoužívali vůbec (jednalo se tedy o jednozáběrové filmy jako Odchod z továrny nebo Příjezd vlaku do stanice La Ciotat) nebo pro ně představoval pouze nutné oddělení samostatných dějových aktů (např. Výprava na Měsíc z roku 1902 Georgese Mélièse).

Širší pojetí střihu jako nástroje vyprávění ale v delších dílech uplatnil až Edwin S. Porter, jeden z prvních Edisonových kameramanů. V jeho prvním filmu Život amerického hasiče už můžeme pozorovat první paralelní montáž, kterou o několik let později rozvinul David Wark Griffith.

Kulešovův efekt

Lev Kulešov byl sovětský filmový teoretik a montážník, přednášející principy filmového umění na Moskevské filmové škole, který stál u zrodu montáže samotné a pomohl ustanovit její zákonitosti. Pro Kulešova byla základní podstatou filmu montáž, juxtapozice, střet jednoho záběru s druhým. Podle Kulešova je záběr, podobně jako tón nebo slovo, pouze základní surovinou a teprve střihovou skladbou získává přesah a významově ovlivňuje záběry ostatní, takže význam získává teprve a pouze střihačovým zásahem. Důkaz přinesl ve slavném experimentu, který se dnes označuje jako Kulešovův efekt.

Natočil delší detailní záběr tváře herce Ivana Mozžuchina, kterého instruoval tak, aby se tvářil co nejvíce neutrálně. Tento záběr rozstřihl a proložil třemi stejně dlouhými prostřihy: záběrem kouřící polévky, záběrem otevřené rakve s mrtvolou mladé ženy a nakonec záběrem hrajícího si dítěte. Tento krátký snímek promítl zkušebnímu vzorku nic netušících diváků. Účinek na publikum byl ohromný. Vsevolod I. Pudovkin, další otec sovětské montáže, o tom později napsal: „Když jsme ukázali tyto tři kombinace divákům, kteří nebyli do tajemství zasvěceni, účinek byl neobyčejný. Diváci byli nadšeni hercovou hrou.“

Kulešov tím dokázal, že záběr je ze své podstaty mnohoznačný a v závislosti na celku může v podstatě znamenat cokoli.^[1]

Význam pozice filmového střihače

Český ekvivalent anglického označení editing (doslova editace) ne úplně jasně vystihuje význam práce filmového střihače. V očích mnoha laiků je střihač dokonce nekvalifikovaným pracovníkem, „který slepuje jednotlivé filmové pásy“. Co do významu editora (střihače) je však opak pravdou. V mnoha anglosaských produkcích má pozice střihače význam téměř srovnatelný s pozicí režiséra filmu.^[2]

V praxi je to totiž právě střihač, kdo filmovému dílu dává konečnou podobu. V situacích, kdy se při konečné editaci (střihu) rozchází názor režiséra a editora (respektive producentů), dochází ke vzniku oficiální verze filmu a teprve dodatečně je zhotovena i (většinou obsáhlejší) samostatná režisérská verze filmu. Ta většinou nebývá určena pro běžnou distribuci.^[3]

Odkazy

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{různé významy|redirect=střihač|druhý=rodu mravenců|stránka=Atta}}
-Za '''střih''', jinak též '''střihovou skladbu''' nebo '''montáž''', případně i '''sestřih''', je považován postup, při kterém se jednotlivé filmové záběry skládají do vzájemných vazeb tak, aby vytvořily vyšší významový celek. Jde tedy o spojení dvou záběrů, jejichž konfrontací vzniká buď asociační vazba, rozvinutí děje nebo kontrast. Z toho vyplývá, že teprve a pouze montáží vzniká kinematografické vyprávění.
+[[Soubor:Film editing table (5201693172).jpg|náhled|střihačský stůl]]
+Za '''střih''', jinak též '''střihovou skladbu''' nebo '''montáž''', případně i '''sestřih''', je považován postup, při kterém se jednotlivé filmové záběry skládají do vzájemných vazeb tak, aby vytvořily vyšší významový celek. Jde tedy o spojení dvou záběrů, jejichž konfrontací vzniká buď asociační vazba, rozvinutí děje nebo kontrast. Z toho vyplývá, že teprve a pouze montáží vzniká kinematografické vyprávění.
-Tuto skutečnost si pravděpodobně vůbec poprvé v dějinách kinematografie uvědomil [[George Albert Smith]], když v roce 1900 použil střih jako interpunkci v krátkém snímku ''Babiččiny brýle na čtení''. Výrazně tak předběhl všechny své současníky. Ti buď kvůli krátké stopáži svých filmů střih nepoužívali vůbec (jednalo se tedy o jednozáběrové filmy jako ''Odchod z továrny'' nebo ''Příjezd vlaku'') nebo pro ně představoval pouze nutné oddělení samostatných dějových aktů (např. ''Výprava na Měsíc'' z roku 1902 [[Georges Méliès|Georgese Mélièse]]).
+Tuto skutečnost si pravděpodobně vůbec poprvé v dějinách kinematografie uvědomil [[George Albert Smith]], když v roce 1900 použil střih jako interpunkci v krátkém snímku ''Babiččiny brýle na čtení''. Výrazně tak předběhl všechny své současníky. Ti buď kvůli krátké stopáži svých filmů střih nepoužívali vůbec (jednalo se tedy o jednozáběrové filmy jako ''Odchod z továrny'' nebo ''[[Příjezd vlaku do stanice La Ciotat]]'') nebo pro ně představoval pouze nutné oddělení samostatných dějových aktů (např. ''Výprava na Měsíc'' z roku 1902 [[Georges Méliès|Georgese Mélièse]]).
-Širší pojetí střihu jako nástroje vyprávění ale v delších dílech uplatnil až [[Edwin S. Porter]], jeden z prvních [[Thomas Alva Edison|Edisonových]] kameramanů. V jeho prvním filmu ''Život amerického hasiče'' už můžeme pozorovat první paralelní montáž, kterou o několik let později rozvinul [[D. W. Griffith|David Wark Griffith]].
+Širší pojetí střihu jako nástroje vyprávění ale v delších dílech uplatnil až [[Edwin Porter|Edwin S. Porter]], jeden z prvních [[Thomas Alva Edison|Edisonových]] kameramanů. V jeho prvním filmu ''Život amerického hasiče'' už můžeme pozorovat první paralelní montáž, kterou o několik let později rozvinul [[D. W. Griffith|David Wark Griffith]].
 == Kulešovův efekt ==
-[[Lev Vladimirovič Kulešov|Lev Kulešov]] byl sovětský filmový teoretik a montážník, přednášející principy filmového umění na [[Moskevská filmová škola|Moskevské filmové škole]], který stál u zrodu montáže samotné a pomohl ustanovit její zákonitosti. Pro Kulešova byla základní podstatou filmu montáž, [[juxtapozice]], střet jednoho záběru s druhým. Podle Kulešova je záběr, podobně jako tón nebo slovo, pouze základní surovinou a teprve střihovou skladbou získává přesah a významově ovlivňuje záběry ostatní, takže význam získává teprve a pouze střihačovým zásahem. Důkaz přinesl ve slavném experimentu, který se dodnes označuje jako Kulešovův efekt.
+[[Lev Vladimirovič Kulešov|Lev Kulešov]] byl sovětský filmový teoretik a montážník, přednášející principy filmového umění na [[Moskevská filmová škola|Moskevské filmové škole]], který stál u zrodu montáže samotné a pomohl ustanovit její zákonitosti. Pro Kulešova byla základní podstatou filmu montáž, [[juxtapozice]], střet jednoho záběru s druhým. Podle Kulešova je záběr, podobně jako tón nebo slovo, pouze základní surovinou a teprve střihovou skladbou získává přesah a významově ovlivňuje záběry ostatní, takže význam získává teprve a pouze střihačovým zásahem. Důkaz přinesl ve slavném experimentu, který se dnes označuje jako Kulešovův efekt.
-Natočil delší detailní záběr tváře herce Ivana Mozžuchina, kterého instruoval tak, aby se tvářil co nejvíce neutrálně. Tento záběr rozstřihl a proložil třemi stejně dlouhými prostřihy: záběrem kouřící se polévky, záběrem otevřené rakve s mrtvolou mladé ženy a nakonec záběrem hrajícího se dítěte. Tento krátký snímek promítl zkušebnímu vzorku nic netušících diváků. Účinek na publikum byl ohromný. [[Vsevolod I. Pudovkin]], další otec sovětské montáže, o tom později napsal: „Když jsme ukázali tyto tři kombinace divákům, kteří nebyli do tajemství zasvěceni, účin byl neobyčejný. Diváci byly nadšeni hercovou hrou.“
+Natočil delší detailní záběr tváře herce Ivana Mozžuchina, kterého instruoval tak, aby se tvářil co nejvíce neutrálně. Tento záběr rozstřihl a proložil třemi stejně dlouhými prostřihy: záběrem kouřící polévky, záběrem otevřené rakve s mrtvolou mladé ženy a nakonec záběrem hrajícího si dítěte. Tento krátký snímek promítl zkušebnímu vzorku nic netušících diváků. Účinek na publikum byl ohromný. [[Vsevolod I. Pudovkin]], další otec sovětské montáže, o tom později napsal: „Když jsme ukázali tyto tři kombinace divákům, kteří nebyli do tajemství zasvěceni, účinek byl neobyčejný. Diváci byli nadšeni hercovou hrou.“
-Kulešov tím dokázal, že záběr je ze své podstaty mnohoznačný a v závislosti na celku může ve své podstatě znamenat cokoli.
+Kulešov tím dokázal, že záběr je ze své podstaty mnohoznačný a v závislosti na celku může v podstatě znamenat cokoli.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Lev Vladimirovič Kulešov (1899 – 1970) |url=http://fk.lbc.cz/lfs99/katalog/100_vyroci.htm |datum přístupu=2012-02-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20050317143252/http://fk.lbc.cz/lfs99/katalog/100_vyroci.htm |datum archivace=2005-03-17 |nedostupné=ano }}</ref>
+== Význam pozice filmového střihače ==
+Český ekvivalent anglického označení ''editing'' (doslova ''editace'') ne úplně jasně vystihuje význam práce filmového střihače. V očích mnoha laiků je střihač dokonce nekvalifikovaným pracovníkem, „který slepuje jednotlivé filmové pásy“. Co do významu editora (střihače) je však opak pravdou. V mnoha anglosaských produkcích má pozice střihače význam téměř srovnatelný s pozicí režiséra filmu.<ref>[http://blog.abchistory.cz/cl247-redaktor-zvany-editor---porodni-baba-finalni-verze-vaseho-textu.htm Redaktor zvaný Editor - Porodní bába finální verze vašeho textu], ToSiPiš.cz</ref>
+V praxi je to totiž právě střihač, kdo filmovému dílu dává konečnou podobu. V situacích, kdy se při konečné editaci (střihu) rozchází názor režiséra a editora (respektive producentů), dochází ke vzniku oficiální verze filmu a teprve dodatečně je zhotovena i (většinou obsáhlejší) samostatná režisérská verze filmu. Ta většinou nebývá určena pro běžnou distribuci.<ref>[http://blog.abchistory.cz/cl206-the-switch---kvalitni-editace-reklamy-na-heineken.htm The Switch - Kvalitní editace reklamy na Heineken], ToSiPiš.cz</ref>
+== Odkazy ==
+=== Reference ===
+<references />
+=== Související články ===
+* [[Offline střih]]
+=== Externí odkazy ===
+* {{Commonscat}}
+* [http://www.youtube.com/watch?v=grCPqoFwp5k Kulešovův efekt ve španělském dokumentárním filmu "Amar el cine"]
 {{Filmový štáb}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Filmové profese]]
 [[Kategorie:Filmové technologie]]
-[[ar:توليف]]
-[[ca:Muntatge]]
-[[cv:Монтаж]]
-[[de:Filmschnitt]]
-[[en:Film editing]]
-[[eo:Filma muntado]]
-[[es:Montaje]]
-[[eu:Muntaia]]
-[[fi:Leikkaus (elokuvataide)]]
-[[fr:Montage]]
-[[he:עריכה (קולנוע)]]
-[[hr:Filmska montaža]]
-[[hu:Montázs]]
-[[is:Klipping (kvikmyndagerð)]]
-[[it:Montaggio]]
-[[ja:映像編集]]
-[[ka:მონტაჟი (კინო)]]
-[[ml:ദൃശ്യസന്നിവേശം]]
-[[mr:चित्रपट संकलन]]
-[[nds:Snitt (Film)]]
-[[nl:Montage (film)]]
-[[no:Filmklipping]]
-[[pl:Montaż filmowy]]
-[[pt:Montagem]]
-[[ru:Монтаж]]
-[[sv:Filmklippning]]
-[[ta:படத்தொகுப்பு]]
-[[tr:Kurgu (sinema)]]
-[[uk:Монтаж]]
-[[zh:剪輯]]

Filmový štáb

předprodukce	producent • scenárista • režisér • herec • kaskadér • komparzista • architekt • skriptka

produkce	produkční • filmový designér • výtvarník kostýmů • maskér • rekvizitář • inspicient • kostymér • lokační

dílčí štáb kameramana	kameraman • steadicamista • best boy • vedoucí sekce kamerové techniky • první asistent kamery • druhý asistent kamery • gaffer • grip

dílčí štáb mistra zvuku	zvukař • zvukový designér • režisér ozvučení • operátor hlasitosti • hudební skladatel • dabér

postprodukce	střihač • animátor • grafický designér • editor zvláštních efektů

další zpracování	filmová distribuce • filmový kritik • filmový historik