Přeskočit na obsah

Čanád: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Upravuji šablonu: Ověřit
m +šablona Timiș
 
(Není zobrazeno 16 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Možná hledáte|[[Komitát Čanád]]}}
{{Možná hledáte|[[Komitát Čanád]]}}
{{Infobox - sídlo světa}}
'''Čanád''' (maďarsky ''Csanád'' [čanád], rumunsky ''Cenad'') je [[ves]] v Rumunsku (podle Ottova slovníku naučného [[ves]] v Maďarsku), která je spolusídlem [[biskupství Szeged-Csanád]]. Biskupství v Čanádu založil už [[svatý Štěpán]]. Čanádským biskupem byl mj. [[svatý Gerard]] (Gerhard). Město je pojmenováno podle [[Csanád]]a (ve starých rukopisech uváděn jako [[Sunád]]), praotce Telegdyů.
'''Čanád''' (rumunsky ''Cenad'', maďarsky ''Csanád'' [čanád]) je obec v nejzápadnějším výběžku [[Rumunsko|Rumunska]], těsně u maďarských hranic. Leží na řece [[Mureș]] asi 50 km západně od [[Arad (Rumunsko)|Aradu]] a 40 km jihovýchodně od [[Segedín|Szeged]]u.

== Dějiny ==
Ve 2.-3. století byla na tomto místě římská osada ''urbis Morisena'', kterou kolem 450 zničili [[Hunové]]. Po roce 1000 zde byl hrad vévody Achtuma. Roku 1030 jej dobylo vojsko krále [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]] a podle jeho velitele dostal jméno Chanad. Téhož roku zde král založil biskupství a prvním biskupem jmenoval italského mnicha a poustevníka [[Gerard Sagredo|Gerarda Sagredo]] (980-1046). Ten byl za povstání proti králi zajat a umučen a jako svatý Gelért se stal patronem Maďarska. Roku 1241 hrad zcela zničili Tataři a sídlem biskupství se stal Szeged. Roku 1701 byla zde založena srbská obec Čanad, kam se od poloviny 18. století přistěhovala i řada německých rodin.

== Obyvatelstvo ==
* 1910 měl Cenad 7187 obyvatel, z toho 2750 Němců, 2073 Rumunů, 1751 Srbů a 613 Maďarů.
* 2002 měl Cenad 4249 obyvatel, z toho 2990 Rumunů, 655 Maďarů, 554 Srbů a 50 Němců.

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Csanád. Sv. 5, str. 746


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Župa Timiș}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie}}


[[Kategorie:Města v Rumunsku]]
[[Kategorie:Města v Rumunsku]]
[[Kategorie:Obce v župě Timiș]]

[[de:Cenad]]
[[en:Cenad]]
[[eo:Cenad]]
[[hu:Nagycsanád]]
[[it:Cenad]]
[[la:Cenadium]]
[[nl:Cenad]]
[[pt:Cenad]]
[[ro:Cenad, Timiș]]
[[roa-rup:Cenad]]
[[sr:Чанад (Румунија)]]
[[vo:Cenad]]

Aktuální verze z 7. 10. 2024, 07:45

Možná hledáte: Komitát Čanád.
Čanád
Čanád – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška82 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Čanád
Čanád
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha84,9 km²
Počet obyvatel3 537 (2021)[1]
Hustota zalidnění41,7 obyv./km²
Správa
StarostaTița Andrei Codruț (od 2000)
Oficiální webwww.cenad.ro
E-mailprimaria@cenad.ro
PSČ307095
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čanád (rumunsky Cenad, maďarsky Csanád [čanád]) je obec v nejzápadnějším výběžku Rumunska, těsně u maďarských hranic. Leží na řece Mureș asi 50 km západně od Aradu a 40 km jihovýchodně od Szegedu.

Ve 2.-3. století byla na tomto místě římská osada urbis Morisena, kterou kolem 450 zničili Hunové. Po roce 1000 zde byl hrad vévody Achtuma. Roku 1030 jej dobylo vojsko krále Štěpána I. a podle jeho velitele dostal jméno Chanad. Téhož roku zde král založil biskupství a prvním biskupem jmenoval italského mnicha a poustevníka Gerarda Sagredo (980-1046). Ten byl za povstání proti králi zajat a umučen a jako svatý Gelért se stal patronem Maďarska. Roku 1241 hrad zcela zničili Tataři a sídlem biskupství se stal Szeged. Roku 1701 byla zde založena srbská obec Čanad, kam se od poloviny 18. století přistěhovala i řada německých rodin.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
  • 1910 měl Cenad 7187 obyvatel, z toho 2750 Němců, 2073 Rumunů, 1751 Srbů a 613 Maďarů.
  • 2002 měl Cenad 4249 obyvatel, z toho 2990 Rumunů, 655 Maďarů, 554 Srbů a 50 Němců.
  1. rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, heslo Csanád. Sv. 5, str. 746