Přeskočit na obsah

Lázně Jeleč: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m remove picture with description from tpl and move to wd, ibox clean
 
Řádek 34: Řádek 34:
[[Kategorie:Zaniklé lázně v Ústeckém kraji|Jeleč]]
[[Kategorie:Zaniklé lázně v Ústeckém kraji|Jeleč]]
[[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]]
[[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]]
[[Kategorie:Stavby v okrese Litoměřice]]
[[Kategorie:Vodní stavby v okrese Litoměřice]]
[[Kategorie:Levín (okres Litoměřice)]]
[[Kategorie:Levín (okres Litoměřice)]]

Aktuální verze z 12. 5. 2023, 09:43

Tento článek je o zaniklých lázních. O nedaleké osadě pojednává článek Jeleč.
Lázně Jeleč
Bad Geltschberg okolo roku 1900
Bad Geltschberg okolo roku 1900
Poloha
AdresaHorní Vysoké, Levín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lázně Jeleč (německy Bad Geltschberg, Geltschbad) byly díky svým léčebným pramenům bohatými na železo na přelomu 19. a 20. století vyhledávaným lázeňským střediskem. Lázně se nacházely na katastrálním území vsi Horní Vysoké, která je částí obce Levín v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Vysoká poloha 400–425 m n. m. jakož i vynikající klimatické vlastnosti sem přilákaly v roce 1839 knížecího lobkovického panského lékaře Jana Mayera z Lindenthalu a také německého přírodovědce Alexandra von Humboldta. Od roku 1890 měly lázně výhodné železniční spojení jak do Ústí n. L. a Děčína, tak i do Litoměřic a na Českolipsko díky nové trati Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice/Úštěk. Tato železniční trať byla zrušena v roce 1978.

V lázních se používala prostá železitá voda ke koupelím.[1] Zanikly po druhé světové válce. Některé lázeňské budovy zůstaly zachovány a slouží jiným účelům, rozsáhlý park není udržován, avšak část vysazených dřevin se zachovala.

Jeleč je rovněž dřívější název vrchu Sedlo.

  1. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 38. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]