Lázně Jeleč: Porovnání verzí
m remove picture with description from tpl and move to wd, ibox clean |
m odebrána Kategorie:Stavby v okrese Litoměřice; přidána Kategorie:Vodní stavby v okrese Litoměřice |
||
Řádek 34: | Řádek 34: | ||
[[Kategorie:Zaniklé lázně v Ústeckém kraji|Jeleč]] |
[[Kategorie:Zaniklé lázně v Ústeckém kraji|Jeleč]] |
||
[[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]] |
[[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Vodní stavby v okrese Litoměřice]] |
||
[[Kategorie:Levín (okres Litoměřice)]] |
[[Kategorie:Levín (okres Litoměřice)]] |
Aktuální verze z 12. 5. 2023, 09:43
Lázně Jeleč | |
---|---|
Bad Geltschberg okolo roku 1900 | |
Poloha | |
Adresa | Horní Vysoké, Levín, Česko |
Souřadnice | 50°36′38″ s. š., 14°16′37″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lázně Jeleč (německy Bad Geltschberg, Geltschbad) byly díky svým léčebným pramenům bohatými na železo na přelomu 19. a 20. století vyhledávaným lázeňským střediskem. Lázně se nacházely na katastrálním území vsi Horní Vysoké, která je částí obce Levín v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.
Vysoká poloha 400–425 m n. m. jakož i vynikající klimatické vlastnosti sem přilákaly v roce 1839 knížecího lobkovického panského lékaře Jana Mayera z Lindenthalu a také německého přírodovědce Alexandra von Humboldta. Od roku 1890 měly lázně výhodné železniční spojení jak do Ústí n. L. a Děčína, tak i do Litoměřic a na Českolipsko díky nové trati Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice/Úštěk. Tato železniční trať byla zrušena v roce 1978.
V lázních se používala prostá železitá voda ke koupelím.[1] Zanikly po druhé světové válce. Některé lázeňské budovy zůstaly zachovány a slouží jiným účelům, rozsáhlý park není udržován, avšak část vysazených dřevin se zachovala.
Jeleč je rovněž dřívější název vrchu Sedlo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 38.