Přeskočit na obsah

Rozvojová spolupráce: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →Výsledky: reference
+problemy, efektivita, aktualizace CR
Řádek 1: Řádek 1:
'''Rozvojová spolupráce''' ('''ZRS''' = zahraniční rozvojová spolupráce nebo '''ODA''' = official development assistance) je způsob, jakým vyspělé státy pomáhají řešit problémy [[rozvojová země|rozvojových zemí]]. Termín ''rozvojová spolupráce'' nebo ''rozvojová pomoc'' je připisován německému spolkovému prezidentovi [[Heinrich Lübke|Lübkemu]]. Na rozdíl od [[humanitární pomoc]]i, která reaguje na okamžitou potřebu (např. po přírodních katastrofách, ve válce atd.) má rozvojová spolupráce řešit problémy rozvojových zemí dlouhodobě. Jedná se jak o podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), tak i předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy). Oproti dříve užívanému termínu rozvojová pomoc je dnes preferováno spojení rozvojová spolupráce, což má zdůraznit partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů.
'''Rozvojová spolupráce''' ('''ZRS''' = zahraniční rozvojová spolupráce nebo '''ODA''' = official development assistance) je způsob, jakým vyspělé státy pomáhají řešit problémy [[rozvojová země|rozvojových zemí]]. Termín ''rozvojová spolupráce'' nebo ''rozvojová pomoc'' je připisován německému spolkovému prezidentovi [[Heinrich Lübke|Lübkemu]]. Na rozdíl od [[humanitární pomoc]]i, která reaguje na okamžitou potřebu (např. po přírodních katastrofách, ve válce atd.) má rozvojová spolupráce řešit problémy rozvojových zemí dlouhodobě. Jedná se jak o podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), tak i předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy). Oproti dříve užívanému termínu rozvojová pomoc je dnes preferováno spojení rozvojová spolupráce, což má zdůraznit partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů.


Podle závazku přijatého všemi státy [[Organizace spojených národů|OSN]] by měly vyspělé země na rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého [[Národní důchod|HND]]<ref name="rfr1">http://www.rozvojovka.cz/rozvojove-cile-tisicileti_228_8.htm</ref>. To se však dosud nepovedlo naplnit<ref name="rfr1" />.
Podle závazku přijatého všemi státy [[Organizace spojených národů|OSN]] by měly vyspělé země na rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého [[Národní důchod|HND]].<ref name="rfr1">http://www.rozvojovka.cz/rozvojove-cile-tisicileti_228_8.htm</ref>. To se však dosud nepovedlo naplnit<ref name="rfr1" />


==Rozsah==
==Rozsah==
Největší část oficiální rozvojové pomoci (ODA) pochází od 28 členů [[Development Assistance Committee|Výboru pro rozvojovou spolupráci]] (Development Assistance Committee - DAC), což v roce 2013 bylo 134,8&nbsp;miliardy USD.<ref>http://www.oecd.org/newsroom/aid-to-developing-countries-rebounds-in-2013-to-reach-an-all-time-high.htm</ref>. Dohromady tento obnos tvořil 0,3 % z [[Národní důchod|hrubého národního důchodu]] (HND) těchto zemí. Cíl OSN dosáhnout 0,7 % rozvojové pomoci z HND přitom v roce 2013 splnilo pouze pět členů DAC - [[Dánsko]], [[Švédsko]], [[Norsko]], [[Lucembursko]] a [[Spojené království]]. Nejvyšší podíl rozvojové pomoci měly [[Spojené arabské emiráty]], a to 1,25 % HND. V absolutních číslech největším přispěvatelem v roce 2013 byly [[Spojené státy]], přispívající 31 miliard USD <ref>http://www.oecd.org/newsroom/aid-to-developing-countries-rebounds-in-2013-to-reach-an-all-time-high.htm</ref>.
Největší část oficiální rozvojové pomoci (ODA) pochází od 28 členů [[Development Assistance Committee|Výboru pro rozvojovou spolupráci]] (Development Assistance Committee - DAC), což v roce 2013 bylo 134,8&nbsp;miliardy USD.<ref>http://www.oecd.org/newsroom/aid-to-developing-countries-rebounds-in-2013-to-reach-an-all-time-high.htm</ref>. Dohromady tento obnos tvořil 0,3 % z [[Národní důchod|hrubého národního důchodu]] (HND) těchto zemí. Cíl OSN dosáhnout 0,7 % rozvojové pomoci z HND přitom v roce 2013 splnilo pouze pět členů DAC - [[Dánsko]], [[Švédsko]], [[Norsko]], [[Lucembursko]] a [[Spojené království]]. Nejvyšší podíl rozvojové pomoci měly [[Spojené arabské emiráty]], a to 1,25 % HND. V absolutních číslech největším přispěvatelem v roce 2013 byly [[Spojené státy]], přispívající 31 miliard USD.<ref>http://www.oecd.org/newsroom/aid-to-developing-countries-rebounds-in-2013-to-reach-an-all-time-high.htm</ref>
[[File:ODA percent of GNI 2009.png|thumb|320px|Oficiální rozvojová pomoc jako poměr k HND v roce 2009. Zdroj: OECD]]


80 - 85 % je poskytováno v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA) a zbytek pochází ze soukromých organizací, zejména [[Nestátní nezisková organizace|nestátních neziskových organizací]] či [[charita|charit]]<ref>OECD, DAC1 Official and Private Flows (''op. cit.''). The calculation is Net Private Grants / ODA.</ref>. 70 % objemu je bilaterální, tedy pocházející z jednoho státu, a zbytek multilaterální, tedy z mezinárodních institucí, jako např. [[Světová banka]] nebo přidružené agentury [[OSN]]<ref>OECD Stats. Portal >> Extracts >> Development >> Other >> DAC1 Official and Private Flows. Retrieved April 2009.</ref>.
80 - 85 % je poskytováno v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA) a zbytek pochází ze soukromých organizací, zejména [[Nestátní nezisková organizace|nestátních neziskových organizací]] či [[charita|charit]]<ref>OECD, DAC1 Official and Private Flows (''op. cit.''). The calculation is Net Private Grants / ODA.</ref>. 70 % objemu je bilaterální, tedy pocházející z jednoho státu, a zbytek multilaterální, tedy z mezinárodních institucí, jako např. [[Světová banka]] nebo přidružené agentury [[OSN]].<ref>OECD Stats. Portal >> Extracts >> Development >> Other >> DAC1 Official and Private Flows. Retrieved April 2009.</ref>

⚫
Mezi největší příjemce v roce 2012 patřil [[Afghánistán]] (5,8 mld. USD), [[Demokratická republika Kongo]] (3,9 mld. USD), [[Indie]] (3 mld. USD), [[Vietnam]] (2,8 mld. USD) a [[Pákistán]] (2,2 mld. USD). Nejméně rozvinuté země světa přitom obdržely 31 mld. USD, neboli 24,4 % celkového objemu. Do subsaharské Afriky mířilo 30,3 mld. USD (23,8 %), do jižní a střední Asie 15,7 mld. USD (12,4 %).<ref>http://www.oecd.org/dac/stats/totaldacflowsataglance.htm</ref>


⚫
Mezi největší příjemce v roce 2012 patřil [[Afghánistán]] (5,8 mld. USD), [[Demokratická republika Kongo]] (3,9 mld. USD), [[Indie]] (3 mld. USD), [[Vietnam]] (2,8 mld. USD) a [[Pákistán]] (2,2 mld. USD). Nejméně rozvinuté země světa přitom obdržely 31 mld. USD, neboli 24,4 % celkového objemu. Do subsaharské Afriky mířilo 30,3 mld. USD (23,8 %), do jižní a střední Asie 15,7 mld. USD (12,4 %)<ref>http://www.oecd.org/dac/stats/totaldacflowsataglance.htm</ref>.


==Historický vývoj==
==Historický vývoj==
Řádek 17: Řádek 19:
V roce 1960 byl v rámci [[OECD]], která je mimochodem nástupcem implementační organizace Marshallova plánu, založen [[Výbor pro rozvojovou spolupráci]] (Development Assistance Committee - DAC). Dnes je jeho součástí 29 členů.
V roce 1960 byl v rámci [[OECD]], která je mimochodem nástupcem implementační organizace Marshallova plánu, založen [[Výbor pro rozvojovou spolupráci]] (Development Assistance Committee - DAC). Dnes je jeho součástí 29 členů.


== Základní sektory rozvojové spolupráce ==
== Základní dokumenty rozvojové spolupráce ==
Rozvojová spolupráce se snaží reagovat na nejpalčivější problémy [[rozvojová země|rozvojových zemí]]. Ty se [[Organizace spojených národů|OSN]] pokusilo formulovat v takzvaných [[Rozvojové cíle tisíciletí|Rozvojových cílech tisíciletí]]. Obecněji lze za hlavní sektory označit:
Rozvojová spolupráce se snaží reagovat na nejpalčivější problémy [[rozvojová země|rozvojových zemí]].<ref>http://www.rozvojovka.cz/humanitarni-pomoc-a-rozvojova-spoluprace</ref>
=== Závazky ze Světového potravinového summitu OSN (Řím, 1986) ===
Země OECD se zde dohodly na snížení počtu chudých na polovinu (z tehdejšího počtu 815 milionů) do roku 2015, avšak tento závazek byl později označen jako nerealistický.
=== Agenda 21 (Rio de Janeiro, 1992) ===
Tento plán byl přijat na [http://en.wikipedia.org/wiki/UNCED Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji] a jejím cílem je zefektivnění kooperace jednotlivých aktérů.
=== Rozvojové cíle tisíciletí (OSN, 2000) ===
Ty se [[Organizace spojených národů|OSN]] pokusilo formulovat v takzvaných [[Rozvojové cíle tisíciletí|Rozvojových cílech tisíciletí]]. Obecněji lze za hlavní sektory označit:


* omezení světové [[chudoba|chudoby]]
* omezení světové [[chudoba|chudoby]]
Řádek 27: Řádek 35:
* rozšíření infrastruktury - sítě silnic, železnic i zpřístupnění elektrické energie. Otázka dostupné energie je významnou součástí rozvojové spolupráce a úzce souvisí s výzkumem moderních obnovitelných zdrojů energie.<ref>http://udrzitelnost.cz/?id=11-energie</ref>
* rozšíření infrastruktury - sítě silnic, železnic i zpřístupnění elektrické energie. Otázka dostupné energie je významnou součástí rozvojové spolupráce a úzce souvisí s výzkumem moderních obnovitelných zdrojů energie.<ref>http://udrzitelnost.cz/?id=11-energie</ref>
* demokratizace společnosti, úsilí o [[dobré vládnutí]] (tzv. good governance), zlepšení postavení žen ve společnosti ([[rovnost pohlaví]])
* demokratizace společnosti, úsilí o [[dobré vládnutí]] (tzv. good governance), zlepšení postavení žen ve společnosti ([[rovnost pohlaví]])
=== Monterreyský konsensus (2003) ===
Na konferenci o financování rozvoje byly diskutovány konkrétní nástroje dosažení Rozvojových cílů tisíciletí a stanoveny závazky rozvinutých zemí.
=== Pařížská deklarace (2005) ===
Pařížská deklarace o účinnosti pomoci měla zvýšit efektivitu poskytování rozvojové spolupráce. Byly stanoveny základní principy pro zvýšení účinnosti rozvojové pomoci: poskytování pomoci na základě požadavků partnerských zemí, přizpůsobení se programovým dokumentům partnerských zemí, vzájemná koordinace mezi donory, řízení zaměřené na výsledky a posilování vzájemné odpovědnosti.
==Efektivita==
Efektivitu rozvojové spolupráce lze měřit na třech úrovních - agregátní makroekonomické dopady, efektivita systému na straně poskytovatele a efektivita jednotlivých projektů. Jednotlivé studie se liší ve svých závěrech, shodují se však na tzv. "únavě z pomoci", která reflektuje ambivalentní výsledky dlouholetého úsilí. Všeobecně by však v současnosti měla být mířena rozvojová pomoc konkrétněji, transparentněji a podmíněněji než dříve. Zpřesnění evaluace projektů lze dosáhnout například logickým rámcem.<ref>{{Cite web|url=https://docs.google.com/a/natur.cuni.cz/file/d/0B_HpBVTwayY1M25hMTBKM201RUU/edit?pli=1|title=PEŠTOVÁ, M. (2012): Hodnocení efektivnosti zahraniční rozvojové spolupráce Česka v období 1996 - 2010. Diplomová práce, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze.|year=2003|accessdate=2008-02-21}}</ref>


==Výsledky==
Dle studie [[MIT]]<ref>{{Cite web|url=http://web.archive.org/web/20080410233354/http://www.econ.nyu.edu/cvstarr/conferences/ForeignAid/papers/Banerjee.pdf|title=Making aid work|year=2003|accessdate=2008-02-21}}</ref> mezi nejefektivnější oblasti rozvojové spolupráce patří:
Dle studie [[MIT]]<ref>{{Cite web|url=http://web.archive.org/web/20080410233354/http://www.econ.nyu.edu/cvstarr/conferences/ForeignAid/papers/Banerjee.pdf|title=Making aid work|year=2003|accessdate=2008-02-21}}</ref> mezi nejefektivnější oblasti rozvojové spolupráce patří:
*přímá podpora rodinám na vzdělání a zdraví dětí
*přímá podpora rodinám na vzdělání a zdraví dětí
Řádek 40: Řádek 53:


==Problémy==
==Problémy==
Navýšení peněžních prostředků bez zlepšení technologií může vést k ekonomicky neefektivním řešením, označovaným jako tzv. [[holandská nemoc]], kdy lidé upírají příliš pozornosti k jednomu odvětví a ostatní odvětví (za normálního stavu fungující) jsou tím pádem zanedbána. Příliv prostředků rovněž vede k inflaci a přehnané apreciaci domácí měny.<ref name="brookings.edu">[http://www.brookings.edu/opinions/2009/0317_aid_governance_kaufmann.aspx Aid Effectiveness and Governance: The Good, the Bad and the Ugly]</ref> Cesta přerozdělování bývá mnohdy dlouhá a během ní je mnoho příležitostí ke zpronevěře. Jedním z mnoha případů je osoba prezidenta [[Zair|Zairu]] [[Mobutu Sese Seko|Mobuta]].<ref name="brookings.edu"/> V jiném případě byl v Čadu podporován Světovou bankou projekt [http://www.esso.com/Chad-English/PA/Files/suppvol1ch1.pdf Chad Export Project] na rozvoj těžby ropy, avšak peníze byly využity na nákup zbraní.
Navýšení peněžních prostředků bez zlepšení technologií může vést k ekonomicky neefektivním řešením, označovaným jako tzv. [[http://en.wikipedia.org/wiki/Dutch_disease|holandská nemoc]], kdy obyvatelé vlivem přebytku prostředků získaných z rozvojové pomoci (v jiných případech často např. z těžby surovin) zvyšují svou kupní sílu, dochází k apreciaci domácí měny a ostatní výrobní sektory (zemědělství či zpracovatelský průmysl) ztrácejí svou konkurenceschopnost ve vztahu k ostatním zemím.<ref name="brookings.edu">[http://www.brookings.edu/opinions/2009/0317_aid_governance_kaufmann.aspx Aid Effectiveness and Governance: The Good, the Bad and the Ugly]</ref> Cesta přerozdělování bývá mnohdy dlouhá a během ní je mnoho příležitostí ke zpronevěře. Jedním z mnoha případů je osoba prezidenta [[Zair|Zairu]] [[Mobutu Sese Seko|Mobuta]].<ref name="brookings.edu"/> V jiném případě byl v Čadu podporován Světovou bankou projekt [http://www.esso.com/Chad-English/PA/Files/suppvol1ch1.pdf Chad Export Project] na rozvoj těžby ropy, avšak peníze byly využity na nákup zbraní.


Další kritikou je kulturní ovlivnění Západem, kdy jsou vnucována místním kulturám řešení vycházející z paradigmat Západní kultury.<ref>[http://commons.globalintegrity.org/2008/12/future-of-anti-corruption-movement.html The Future of The Anti-Corruption Movement], Nathaniel Heller, Global Integrity</ref> Jindy jsou cílem rozvojové spolupráce přímo zakázky následně přiřknuté západním společnostem, tzv. [[bílý slon|bílí sloni]].
Další kritikou je kulturní ovlivnění Západem, kdy jsou vnucována místním kulturám řešení vycházející z paradigmat Západní kultury.<ref>[http://commons.globalintegrity.org/2008/12/future-of-anti-corruption-movement.html The Future of The Anti-Corruption Movement], Nathaniel Heller, Global Integrity</ref> Jindy jsou cílem rozvojové spolupráce přímo zakázky následně přiřknuté západním společnostem, tzv. [[bílý slon|bílí sloni]].


Neoliberální ekonomové [[Milton Friedman]] a [[Peter Bauer]] již v 60. letech řekli, že mezinárodní rozvojová spolupráce je prostředkem pro přesun peněz chudých k bohatým.<ref>{{Cite web| title = The sad loss of Lord Bauer| url =http://www.la-articles.org.uk/bauer.htm| accessdate = }}</ref>
Neoliberální ekonomové [[Milton Friedman]] a [[Peter Bauer]] již v 60. letech řekli, že mezinárodní rozvojová spolupráce je prostředkem pro přesun peněz chudých k bohatým.<ref>{{Cite web| title = The sad loss of Lord Bauer| url =http://www.la-articles.org.uk/bauer.htm| accessdate = }}</ref>

V současnosti se může koncept rozvojové spolupráce zdát jako přežitý, z důvodů přílišné orientace na vklady, nikoliv na skutečné dopady, podporování zjednodušující dichotomie "bohatý Sever - chudý Jih", snižujícího se významu v porovnání s dalšími toky kapitálu, nižším zapojením zemí se středním příjmem a rozsáhlého omezování (a ovlivňování) směřování a obsahu spolupráce.<ref>http://www.info-cooperazione.it/EN/2014/04/the-donors-dilemma-from-charity-to-social-justice/</ref>


== Rozvojová spolupráce České republiky ==
== Rozvojová spolupráce České republiky ==
Řádek 55: Řádek 70:
Další změny přišly po vstupu ČR do [[Evropská unie|EU]], zejména v důsledku harmonizace české a evropské legislativy. Došlo k významnému posunu od situace, kdy s rozličnými projekty přicházeli sami realizátoři. Nový přístup vyžaduje, aby vláda (resp. ministerstva) stanovily priority (jak geografické, tak sektorové) a vyhlásila výběrová řízení na jejich uskutečnění. Jako dlouhodobé prioritní země české rozvojové spolupráce byly stanoveny: [[Angola]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Jemen]], [[Moldavsko]], [[Mongolsko]], [[Srbsko a Černá Hora]], [[Vietnam]] a [[Zambie]]. Střednědobými prioritami jsou [[Afghánistán]] a [[Irák]].
Další změny přišly po vstupu ČR do [[Evropská unie|EU]], zejména v důsledku harmonizace české a evropské legislativy. Došlo k významnému posunu od situace, kdy s rozličnými projekty přicházeli sami realizátoři. Nový přístup vyžaduje, aby vláda (resp. ministerstva) stanovily priority (jak geografické, tak sektorové) a vyhlásila výběrová řízení na jejich uskutečnění. Jako dlouhodobé prioritní země české rozvojové spolupráce byly stanoveny: [[Angola]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Jemen]], [[Moldavsko]], [[Mongolsko]], [[Srbsko a Černá Hora]], [[Vietnam]] a [[Zambie]]. Střednědobými prioritami jsou [[Afghánistán]] a [[Irák]].


Poslední významnou změnou byla transformace Rozvojového střediska do [[Rozvojová agentura|Rozvojové agentury]] k 1. lednu 2008. Ta získala významné pravomoci v oblasti koordinace rozvojové spolupráce, provádění výběrových řízení na jednotlivé projekty a dohledu nad nimi i co se týče komunikace s jednotlivými ministerstvy, nevládním sektorem, Evropskou komisí i širokou veřejností.<ref>http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=236</ref>
Další významnou změnou byla transformace Rozvojového střediska do [[Rozvojová agentura|Rozvojové agentury]] k 1. lednu 2008. Ta získala významné pravomoci v oblasti koordinace rozvojové spolupráce, provádění výběrových řízení na jednotlivé projekty a dohledu nad nimi i co se týče komunikace s jednotlivými ministerstvy, nevládním sektorem, Evropskou komisí i širokou veřejností.<ref>http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=236</ref>

V roce 2010 byla přijata [http://www.mzv.cz/public/c9/7a/f/536971_428745_Koncepce_ZRS.doc Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017], jenž stanovuje nové teritoriální a sektorové priority. Mezi tzv. programové země (s nejvyšší prioritou) řadí Afghánistán, Bosnu a Hercegovinu, Etiopii, Moldavsko a Mongolsko. Mezi tzv. projektové země potom řadí Gruzii, Kambodžu, Kosovo, Palestinu a Srbsko. Nové sektorové priority obsahují mj. témata životního prostředí, sociální rozvoj a podporu demokracie, lidských práv a společenské transformace.<ref>http://www.rozvojovka.cz/zahranicni-rozvojova-spoluprace-cr</ref>


Podle mezinárodních závazků by měla Česká republika v roce 2015 na rozvojovou spolupráci vydávat 0,7% svého [[Národní důchod|hrubého národního důchodu]]. V rámci Evropské unie je nicméně stanoven pro nové členy nižší závazek 0,33% HND. Vše však nasvědčuje tomu, že ani jedno z čísel se nepodaří naplnit, dokonce ani interně stanovený mezistupeň 0,17% HND do roku 2010<ref>http://www.rozvojovka.cz/prioritnich-zemi-ma-byt-mene-rozhovor_221_572.htm</ref>.
Podle mezinárodních závazků by měla Česká republika v roce 2015 na rozvojovou spolupráci vydávat 0,7% svého [[Národní důchod|hrubého národního důchodu]]. V rámci Evropské unie je nicméně stanoven pro nové členy nižší závazek 0,33% HND. Vše však nasvědčuje tomu, že ani jedno z čísel se nepodaří naplnit, dokonce ani interně stanovený mezistupeň 0,17% HND do roku 2010<ref>http://www.rozvojovka.cz/prioritnich-zemi-ma-byt-mene-rozhovor_221_572.htm</ref>. "V roce 2007 měly na realizaci projektů české zahraniční rozvojové spolupráce největší podíl podnikatelské subjekty (45 procent), ovšem značný byl i podíl nestátních neziskových organizací (24 procent). Zbytek tvořily státní příspěvkové a rozpočtové organizace (24 procent) a akademické instituce (7 procent)."<ref>http://www.rozvojovka.cz/zahranicni-rozvojova-spoluprace-cr</ref> V letech 2008 - 2012 Česká republika souhrnně vynaložila 4 - 4,5 mld. každý rok. V roce 2012 do pěti programových zemí směřovalo 41 % objemu v čele s Afghánistánem (18,11 %), do pěti projektových zemí poté dalších 15 %. Dle sektorů bylo nejvíce prostředků poskytováno na podporu státní správy a občanské společnosti (259 mil. Kč), dále na uprchlíky na území ČR (186 mil. Kč) a vzdělávání (158 mil. Kč).<ref>Ministerstvo zahraničních věcí ČR (2012): [http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/koncepce_publikace/ceska_republika_pomaha.html Česká republika pomáhá]</ref>


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 3. 5. 2014, 17:33

Rozvojová spolupráce (ZRS = zahraniční rozvojová spolupráce nebo ODA = official development assistance) je způsob, jakým vyspělé státy pomáhají řešit problémy rozvojových zemí. Termín rozvojová spolupráce nebo rozvojová pomoc je připisován německému spolkovému prezidentovi Lübkemu. Na rozdíl od humanitární pomoci, která reaguje na okamžitou potřebu (např. po přírodních katastrofách, ve válce atd.) má rozvojová spolupráce řešit problémy rozvojových zemí dlouhodobě. Jedná se jak o podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), tak i předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy). Oproti dříve užívanému termínu rozvojová pomoc je dnes preferováno spojení rozvojová spolupráce, což má zdůraznit partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů.

Podle závazku přijatého všemi státy OSN by měly vyspělé země na rozvojovou spolupráci vyčlenit 0,7 procenta svého HND.[1]. To se však dosud nepovedlo naplnit[1]

Rozsah

Největší část oficiální rozvojové pomoci (ODA) pochází od 28 členů Výboru pro rozvojovou spolupráci (Development Assistance Committee - DAC), což v roce 2013 bylo 134,8 miliardy USD.[2]. Dohromady tento obnos tvořil 0,3 % z hrubého národního důchodu (HND) těchto zemí. Cíl OSN dosáhnout 0,7 % rozvojové pomoci z HND přitom v roce 2013 splnilo pouze pět členů DAC - Dánsko, Švédsko, Norsko, Lucembursko a Spojené království. Nejvyšší podíl rozvojové pomoci měly Spojené arabské emiráty, a to 1,25 % HND. V absolutních číslech největším přispěvatelem v roce 2013 byly Spojené státy, přispívající 31 miliard USD.[3]

Oficiální rozvojová pomoc jako poměr k HND v roce 2009. Zdroj: OECD

80 - 85 % je poskytováno v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA) a zbytek pochází ze soukromých organizací, zejména nestátních neziskových organizací či charit[4]. 70 % objemu je bilaterální, tedy pocházející z jednoho státu, a zbytek multilaterální, tedy z mezinárodních institucí, jako např. Světová banka nebo přidružené agentury OSN.[5]

Mezi největší příjemce v roce 2012 patřil Afghánistán (5,8 mld. USD), Demokratická republika Kongo (3,9 mld. USD), Indie (3 mld. USD), Vietnam (2,8 mld. USD) a Pákistán (2,2 mld. USD). Nejméně rozvinuté země světa přitom obdržely 31 mld. USD, neboli 24,4 % celkového objemu. Do subsaharské Afriky mířilo 30,3 mld. USD (23,8 %), do jižní a střední Asie 15,7 mld. USD (12,4 %).[6]


Historický vývoj

Počátky rozvojové pomoci spadají do aktivit Spojeného království od počátku 20. století, kdy byly vyčleněny prostředky pro kolonie na výstavbu infrastruktury pod hlavičkou Colonial Development Advisory Committee. Objem spolupráce během let rapidně narůstal.[7]

Moderní rozvojová spolupráce začala po druhé světové válce jako Marshallův plán, jenž nastolil jasnou platformu pro pomoc a pravidla případného využívání za účelem obnovy zemí Evropy. Mimo to byla dalším zemím v Asii, strategicky významným pro Spojené státy, nabídnuta finanční podpora. V roce 1953 byla založena Foreign Operations Administration (FOA), jenž byla v roce 1961 přetvořena v USAID (U.S. Agency for International Development), která působí dodnes po celém světě.

V roce 1960 byl v rámci OECD, která je mimochodem nástupcem implementační organizace Marshallova plánu, založen Výbor pro rozvojovou spolupráci (Development Assistance Committee - DAC). Dnes je jeho součástí 29 členů.

Základní dokumenty rozvojové spolupráce

Rozvojová spolupráce se snaží reagovat na nejpalčivější problémy rozvojových zemí.[8]

Závazky ze Světového potravinového summitu OSN (Řím, 1986)

Země OECD se zde dohodly na snížení počtu chudých na polovinu (z tehdejšího počtu 815 milionů) do roku 2015, avšak tento závazek byl později označen jako nerealistický.

Agenda 21 (Rio de Janeiro, 1992)

Tento plán byl přijat na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji a jejím cílem je zefektivnění kooperace jednotlivých aktérů.

Rozvojové cíle tisíciletí (OSN, 2000)

Ty se OSN pokusilo formulovat v takzvaných Rozvojových cílech tisíciletí. Obecněji lze za hlavní sektory označit:

  • omezení světové chudoby
  • podpora vzdělání a odstranění negramotnosti
  • zlepšení zdraví obyvatel rozvojových zemí, zlepšení systému zdravotnictví
  • zlepšení ekonomické situace zemí. Na celostátní úrovni i podpora drobného podnikání (např. formou mikrofinancování). Významnou součástí tohoto bodu je i oddlužení.
  • zlepšení stavu životního prostředí
  • rozšíření infrastruktury - sítě silnic, železnic i zpřístupnění elektrické energie. Otázka dostupné energie je významnou součástí rozvojové spolupráce a úzce souvisí s výzkumem moderních obnovitelných zdrojů energie.[9]
  • demokratizace společnosti, úsilí o dobré vládnutí (tzv. good governance), zlepšení postavení žen ve společnosti (rovnost pohlaví)

Monterreyský konsensus (2003)

Na konferenci o financování rozvoje byly diskutovány konkrétní nástroje dosažení Rozvojových cílů tisíciletí a stanoveny závazky rozvinutých zemí.

Pařížská deklarace (2005)

Pařížská deklarace o účinnosti pomoci měla zvýšit efektivitu poskytování rozvojové spolupráce. Byly stanoveny základní principy pro zvýšení účinnosti rozvojové pomoci: poskytování pomoci na základě požadavků partnerských zemí, přizpůsobení se programovým dokumentům partnerských zemí, vzájemná koordinace mezi donory, řízení zaměřené na výsledky a posilování vzájemné odpovědnosti.

Efektivita

Efektivitu rozvojové spolupráce lze měřit na třech úrovních - agregátní makroekonomické dopady, efektivita systému na straně poskytovatele a efektivita jednotlivých projektů. Jednotlivé studie se liší ve svých závěrech, shodují se však na tzv. "únavě z pomoci", která reflektuje ambivalentní výsledky dlouholetého úsilí. Všeobecně by však v současnosti měla být mířena rozvojová pomoc konkrétněji, transparentněji a podmíněněji než dříve. Zpřesnění evaluace projektů lze dosáhnout například logickým rámcem.[10]

Dle studie MIT[11] mezi nejefektivnější oblasti rozvojové spolupráce patří:

  • přímá podpora rodinám na vzdělání a zdraví dětí
  • poukazy na uniformy a učebnice
  • alfabetizace dospělých
  • antiparazitické léky a vitaminové přídavky
  • očkování a programy prevence HIV/AIDS
  • spreje a sítě proti komárům
  • hnojiva
  • dodávky čisté vody

Problémy

Navýšení peněžních prostředků bez zlepšení technologií může vést k ekonomicky neefektivním řešením, označovaným jako tzv. [nemoc], kdy obyvatelé vlivem přebytku prostředků získaných z rozvojové pomoci (v jiných případech často např. z těžby surovin) zvyšují svou kupní sílu, dochází k apreciaci domácí měny a ostatní výrobní sektory (zemědělství či zpracovatelský průmysl) ztrácejí svou konkurenceschopnost ve vztahu k ostatním zemím.[12] Cesta přerozdělování bývá mnohdy dlouhá a během ní je mnoho příležitostí ke zpronevěře. Jedním z mnoha případů je osoba prezidenta Zairu Mobuta.[12] V jiném případě byl v Čadu podporován Světovou bankou projekt Chad Export Project na rozvoj těžby ropy, avšak peníze byly využity na nákup zbraní.

Další kritikou je kulturní ovlivnění Západem, kdy jsou vnucována místním kulturám řešení vycházející z paradigmat Západní kultury.[13] Jindy jsou cílem rozvojové spolupráce přímo zakázky následně přiřknuté západním společnostem, tzv. bílí sloni.

Neoliberální ekonomové Milton Friedman a Peter Bauer již v 60. letech řekli, že mezinárodní rozvojová spolupráce je prostředkem pro přesun peněz chudých k bohatým.[14]

V současnosti se může koncept rozvojové spolupráce zdát jako přežitý, z důvodů přílišné orientace na vklady, nikoliv na skutečné dopady, podporování zjednodušující dichotomie "bohatý Sever - chudý Jih", snižujícího se významu v porovnání s dalšími toky kapitálu, nižším zapojením zemí se středním příjmem a rozsáhlého omezování (a ovlivňování) směřování a obsahu spolupráce.[15]

Rozvojová spolupráce České republiky

Československo se před rokem 1989 výrazně angažovalo v rozvojovém světě. Tehdy se zaměřovalo zejména na země socialistické nebo uplatňující určité prvky plánovaného hospodářství. Jednalo se zejména o hmotnou (léky, potraviny), technickou pomoc (vysílání odborníků) a stipendia zahraničním studentům [16].

Tradici pomoci rozvojovým zemím obnovila Česká republika krátce po svém vstupu do OECD. V roce 1995 se výchozí koncepcí pro organizaci rozvojové spolupráce stal vládní dokument Zásady pro poskytování zahraniční pomoci. Ten dával hlavní pravomoci ministerstvům a pro následující léta tak byla typická izolovanost jednotlivých projektů a chybějící koncepce. Docházelo tak k velkému tříštění sil (v letech 1996-2000 byly realizovány významnější projekty ve 40 státech) [16].

Tuto situaci měla zlepšit nová Koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002—2007 přijata vládou v roce 2002. V té se ČR plně přihlásila k Rozvojovým cílům tisíciletí, programu OSN na omezení světové chudoby. Na dvacet byl omezen počet zemí, na které by se měla česká zahraniční rozvojová spolupráce zaměřit. Zároveň se začala připravovat institucionální změna a při Ústavu mezinárodních vztahů vzniklo Rozvojové středisko[17], které zajišťovalo koordinaci mezi ministerstvy a odborný dohled. Tato koncepce také počítá se značným zapojením soukromých firem a nevládních a společenských organizací. Ty v roce 2002 vytvořily zastřešující organizaci České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS)[18].

Další změny přišly po vstupu ČR do EU, zejména v důsledku harmonizace české a evropské legislativy. Došlo k významnému posunu od situace, kdy s rozličnými projekty přicházeli sami realizátoři. Nový přístup vyžaduje, aby vláda (resp. ministerstva) stanovily priority (jak geografické, tak sektorové) a vyhlásila výběrová řízení na jejich uskutečnění. Jako dlouhodobé prioritní země české rozvojové spolupráce byly stanoveny: Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko a Černá Hora, Vietnam a Zambie. Střednědobými prioritami jsou Afghánistán a Irák.

Další významnou změnou byla transformace Rozvojového střediska do Rozvojové agentury k 1. lednu 2008. Ta získala významné pravomoci v oblasti koordinace rozvojové spolupráce, provádění výběrových řízení na jednotlivé projekty a dohledu nad nimi i co se týče komunikace s jednotlivými ministerstvy, nevládním sektorem, Evropskou komisí i širokou veřejností.[19]

V roce 2010 byla přijata Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017, jenž stanovuje nové teritoriální a sektorové priority. Mezi tzv. programové země (s nejvyšší prioritou) řadí Afghánistán, Bosnu a Hercegovinu, Etiopii, Moldavsko a Mongolsko. Mezi tzv. projektové země potom řadí Gruzii, Kambodžu, Kosovo, Palestinu a Srbsko. Nové sektorové priority obsahují mj. témata životního prostředí, sociální rozvoj a podporu demokracie, lidských práv a společenské transformace.[20]

Podle mezinárodních závazků by měla Česká republika v roce 2015 na rozvojovou spolupráci vydávat 0,7% svého hrubého národního důchodu. V rámci Evropské unie je nicméně stanoven pro nové členy nižší závazek 0,33% HND. Vše však nasvědčuje tomu, že ani jedno z čísel se nepodaří naplnit, dokonce ani interně stanovený mezistupeň 0,17% HND do roku 2010[21]. "V roce 2007 měly na realizaci projektů české zahraniční rozvojové spolupráce největší podíl podnikatelské subjekty (45 procent), ovšem značný byl i podíl nestátních neziskových organizací (24 procent). Zbytek tvořily státní příspěvkové a rozpočtové organizace (24 procent) a akademické instituce (7 procent)."[22] V letech 2008 - 2012 Česká republika souhrnně vynaložila 4 - 4,5 mld. každý rok. V roce 2012 do pěti programových zemí směřovalo 41 % objemu v čele s Afghánistánem (18,11 %), do pěti projektových zemí poté dalších 15 %. Dle sektorů bylo nejvíce prostředků poskytováno na podporu státní správy a občanské společnosti (259 mil. Kč), dále na uprchlíky na území ČR (186 mil. Kč) a vzdělávání (158 mil. Kč).[23]

Reference

  1. ↑ a b http://www.rozvojovka.cz/rozvojove-cile-tisicileti_228_8.htm
  2. ↑ http://www.oecd.org/newsroom/aid-to-developing-countries-rebounds-in-2013-to-reach-an-all-time-high.htm
  3. ↑ http://www.oecd.org/newsroom/aid-to-developing-countries-rebounds-in-2013-to-reach-an-all-time-high.htm
  4. ↑ OECD, DAC1 Official and Private Flows (op. cit.). The calculation is Net Private Grants / ODA.
  5. ↑ OECD Stats. Portal >> Extracts >> Development >> Other >> DAC1 Official and Private Flows. Retrieved April 2009.
  6. ↑ http://www.oecd.org/dac/stats/totaldacflowsataglance.htm
  7. ↑ 1 The Economics of International Aid [online]. [cit. 2012-12-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.rozvojovka.cz/humanitarni-pomoc-a-rozvojova-spoluprace
  9. ↑ http://udrzitelnost.cz/?id=11-energie
  10. ↑ PEŠTOVÁ, M. (2012): Hodnocení efektivnosti zahraniční rozvojové spolupráce Česka v období 1996 - 2010. Diplomová práce, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze. [online]. 2003 [cit. 2008-02-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Making aid work [online]. 2003 [cit. 2008-02-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Aid Effectiveness and Governance: The Good, the Bad and the Ugly
  13. ↑ The Future of The Anti-Corruption Movement, Nathaniel Heller, Global Integrity
  14. ↑ The sad loss of Lord Bauer [online]. Dostupné online. 
  15. ↑ http://www.info-cooperazione.it/EN/2014/04/the-donors-dilemma-from-charity-to-social-justice/
  16. ↑ a b http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=228&idArt=3
  17. ↑ http://www.rozvojovestredisko.cz/aktualne.php
  18. ↑ http://www.fors.cz/
  19. ↑ http://www.rozvojovka.cz/index.php?id=236
  20. ↑ http://www.rozvojovka.cz/zahranicni-rozvojova-spoluprace-cr
  21. ↑ http://www.rozvojovka.cz/prioritnich-zemi-ma-byt-mene-rozhovor_221_572.htm
  22. ↑ http://www.rozvojovka.cz/zahranicni-rozvojova-spoluprace-cr
  23. ↑ Ministerstvo zahraničních věcí ČR (2012): Česká republika pomáhá
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rozvojová_spolupráce&oldid=11430669“