Přeskočit na obsah

Josef Žáček: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
tématick* - tem
Řádek 4: Řádek 4:
V jeho obrazech sledujeme často uplatňovaný princip opakování ústředního motivu, který se objevuje několikrát vedle sebe, buď v obrazech řazených jeden po druhém, nebo v kompozici jednoho obrazu. Sled jemně odlišných šablonově totožných motivů se při bližším pozorování projevuje jako polyptych složený z jedinečných výjevů.
V jeho obrazech sledujeme často uplatňovaný princip opakování ústředního motivu, který se objevuje několikrát vedle sebe, buď v obrazech řazených jeden po druhém, nebo v kompozici jednoho obrazu. Sled jemně odlišných šablonově totožných motivů se při bližším pozorování projevuje jako polyptych složený z jedinečných výjevů.


Jedná se většinou o monumentální monochromní plátna, které slouží spíše k veřejné konfrontaci. Jsou sociálním komentářem své doby; zrcadlí společenské či politické souvislosti. Jeho malba navazuje na odkaz symbolismu i dekadence. Pracuje zásadně v tématických cyklech.
Jedná se většinou o monumentální monochromní plátna, které slouží spíše k veřejné konfrontaci. Jsou sociálním komentářem své doby; zrcadlí společenské či politické souvislosti. Jeho malba navazuje na odkaz symbolismu i dekadence. Pracuje zásadně v tematických cyklech.


V roce [[1988]] stál u zrodu pražského centra Galerie mladých, dříve Galerie U Řečických, kde probíhaly nezávislé výstavy mladých umělců a organizované akce bez dohledu státní moci. V lednu [[1989]] měl v této galerii svoji první samostatnou výstavu abstraktních obrazů na téma [[Evangelium podle Matouše|Evangelium svatého Matouše]].
V roce [[1988]] stál u zrodu pražského centra Galerie mladých, dříve Galerie U Řečických, kde probíhaly nezávislé výstavy mladých umělců a organizované akce bez dohledu státní moci. V lednu [[1989]] měl v této galerii svoji první samostatnou výstavu abstraktních obrazů na téma [[Evangelium podle Matouše|Evangelium svatého Matouše]].

Verze z 24. 10. 2015, 13:11

Josef Žáček (* 26. května 1951, Praha) je český malíř.

Studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho malířská tvorba měla zpočátku blízko k abstraktnímu expresionismu. Postupně, soustředěně vyvíjel vlastní jazyk vycházející ze znaků a figurálních symbolů. V jeho obrazech sledujeme často uplatňovaný princip opakování ústředního motivu, který se objevuje několikrát vedle sebe, buď v obrazech řazených jeden po druhém, nebo v kompozici jednoho obrazu. Sled jemně odlišných šablonově totožných motivů se při bližším pozorování projevuje jako polyptych složený z jedinečných výjevů.

Jedná se většinou o monumentální monochromní plátna, které slouží spíše k veřejné konfrontaci. Jsou sociálním komentářem své doby; zrcadlí společenské či politické souvislosti. Jeho malba navazuje na odkaz symbolismu i dekadence. Pracuje zásadně v tematických cyklech.

V roce 1988 stál u zrodu pražského centra Galerie mladých, dříve Galerie U Řečických, kde probíhaly nezávislé výstavy mladých umělců a organizované akce bez dohledu státní moci. V lednu 1989 měl v této galerii svoji první samostatnou výstavu abstraktních obrazů na téma Evangelium svatého Matouše.

V roce 1992 se stal kmenovým autorem významné pražské Galerie Behémót.

Během svého studijního pobytu v Sant' Abbondiu ve Švýcarsku, v roce 1993, Žáček vytvořil kontroverzní portréty hledaných členů poslední generace Frakce Rudé armády, inspirované událostmi v Bad Kleinen v červnu téhož roku. Amorfně temné portréty jsou tvářemi páriů z policejních plakátů. Cyklus obrazů nazvaný Hledání ve ztraceném prostoru[1] byly vystaveny v roce 1994 v galérii Béhémot. Autor klade nepříjemné otázky o smyslu a povaze anarchie a terorismu.[2]

V Galerii hl.m. Prahy vystavil v roce 1995 rozměrnou kompozici Madony prosperity, alegorii na DürerovuRůžencovou slavnost”. Novodobá ikonografie má i novodobé atributy.[3] Madony prosperity – madonou peněz - ztvárňuje ve znakové podobě výrazný fenomén nové doby: konzumní šílenství s nastupující adoraci peněz.

V cyklu Genius loci (2004, Galerii kritiků v Praze), který je volným pokračováním předchozího cyklu Oči velkoměsta představeného v roce 2002, dominuje rozsáhlý obraz siluet černých psů. Autor se zde zabývá proměnou a mizejícím duchem města.[4]

V roce 2011, vystavil v Centru současného umění DOX portréty šesti členů ruské bojové guerilly přezdívaných Přímořští partyzáni, z nich dva jsou již po smrti. Podnětem k namalování souboru s názvem Bez komentáře[5] byla událost, která se odehrála v roce 2010 na ruském Dálném východě v Primorském kraji. V tomto cyklu se opět projevuje Žáčkova ostrá reflexe radikálních tendencí boje proti mocenské zvůli a totalitním praktikám všech autoritativních režimů. Portréty skupinu teenagerů Přímořských partyzánů (nejmladšímu je 18, nejstaršímu 23 let) děsí svojí syrovostí a nekompromisně krvavou brutalitou.[6]

Další významné cykly obrazů : Nebeští ptáci (1992, 2G, Gegenwart, Berlin), Vesmír (1998, Behémót), Sen o apokalypse (2007, Severočeské galerii v Litoměřicích), Krajina (2010, Galerie NoD), Osamělost (2012, Topičův salon)

Reference

  1. Hledání ve ztraceném prostoru 1993 , sérii portrétů hledaných příslušníků čtvrté generace německé R.A.F
  2. M. Kozelka: Portréty psanců, Josef Žáček, 2010 ISBN 978-80-254-7515-7 str. 92
  3. M. Pánková, Až budou lumíci létat..., 1995 ISBN 80-7010-041-9 str. 33
  4. O. Dabrowská O., Vidí to černě?, Literární noviny č. 27/2004
  5. Bez komentáře 2010, portréty skupinu teenagerů Přímořských partyzánů 2010
  6. Obrazy z cyklu Šepoty, Revolver Revue, č. 86, 2012


Literatura

  • PÁNKOVÁ Marcela, REZEK Petr, KOZELKA Milan: “Až budou lumíci létat.../Once lemmings fly up...“, Galerie hlavního města Prahy, 1995 ISBN 80-7010-041-9
  • GASPAROLI Roberto: Josef Žáček, Artest '93, Fondazione Bick di S. Abbondio, 1993
  • REZEK Petr, JIROUS Ivan M., KOSIK Antonín, ČIHÁKOVÁ NOSHIRO Vlasta: Josef Žáček 90.léta, Galerie Behémot, 2002
  • JIROUS Ivan M., MACHALICKÝ Jiří, DRURY Richard, KOZELKA Milan: Josef Žáček, Galerie Aspekt, 2010 ISBN 978-80-254-7515-7

Externí odkazy