Jeřáb oskeruše: Porovnání verzí

Jeřáb oskeruše
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	růžotvaré (Rosales);
Čeleď	růžovité (Rosaceae);
Rod	jeřáb (Sorbus);
Druh	jeřáb oskeruše (S. domestica)
Binomické jméno
	Sorbus domestica; L.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 11. 8. 2016, 14:38

Jeřáb oskeruše (někdy se uvádí jako oskoruše, nářečně oskoruša) (Sorbus domestica) je opadavý, listnatý ovocný strom dorůstající výšky až 15 m jako solitér nebo až 30 m v lese. V našich podmínkách se dožívá 300 až 500 let, v jižní Evropě až 600 let. V Česku je tato dřevina vzácná a vyskytuje se v Českém středohoří a na jihovýchodě Moravy. Název oskeruše je všeslovanský a je nejasného, asi již praevropského původu.

Poznávací znaky

Pupeny

Oskeruše má lysé a lepkavé pupeny hnědé až hnědozelené barvy.

Listy

Listy jsou střídavé, lichospeřené, jejich délka je 13 až 25 cm a skládají se z 13 až 21 lístků. Délka lístku je 3 až 6 cm, šířka 1 až 2 cm, tvar je podlouhle eliptický nebo oválný. Horní část listu je jednoduše pilovitá, spodní část celokrajná. Mladé listy jsou bíle ochlupené, toto ochlupení později mizí.

Květenství

Květenstvím je chocholík bílé, vzácně i růžové barvy. Kvete v květnu až červnu, květy odkvetou již za 14 dní.

Kůra

U mladých stromků je kůra hladká, po 7. roce šupinatá, později brázditá.

Koruna

Koruna je široce kulovitá, s mnoha většinou vodorovně rostoucími nebo lehce vzhůru směřujícími větvemi. Velikost koruny závisí na tom, zda je strom solitér nebo zda roste v lese. V případě solitéru může být její šířka až 20 m, u stromů rostoucí v lese je menší.

Výskyt

V našich podmínkách se oskeruše vyskytuje v dubovém a bukodubovém vegetačním stupni. Běžný výskyt je ve výškách od 160 do 500 m n. m. Oskeruše se může vyskytovat jako solitér ve volné krajině – pak má výšku asi 10 až 15 m, šířka koruny až 20 m – nebo v lese, kdy je vyšší než v otevřené krajině – její výška je na úrovni okolních stromů, další odlišností je menší koruna. Oskeruše je sice teplomilná rostlina, na druhou stranu vzrostlé stromy jsou mrazuodolné (vydrží teploty do −30 °C), dává přednost prosvětleným suchým a málo vlhkým stanovištím, která jsou bohatá na živiny. Je odolná proti exhalacím a smogu.

Rozšíření

Oskeruše se vyskytuje hlavně v jižní Evropě (Balkán, Itálie, část Španělska), ve Francii a středním Německu, kde je nejsevernější výskyt v Sasku-Anhaltsku. Na několika lokalitách lze najít oskeruši i v severní Africe a v Turecku. V Česku se oskeruše nachází v Českém středohoří a na jihovýchodě Moravy, na Slovácku, kde je rozšířena od Pálavských vrchů po Vizovickou vrchovinu. Původnost druhu u nás je nejasná, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní, většina výskytů je však pozůstatkem starých výsadeb. Oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin – v Česku není ani 800 vzrostlých stromů. V poslední době se sice vysazují tisíce mladých stromků, ale plodného věku (10 až 20 let) se dožije jen asi desetina, a stromů, které se dožijí 100 let, bude ještě mnohem méně. Podobná situace je i v jiných místech Evropy – i když je areál oskeruše velký, nikde neexistuje souvislý porost, pohromadě lze nalézt jen skupinku několika stromů.

Největší oskeruše na Moravě je Adamcova oskeruše, nacházející se pod kopcem Žerotín asi 3 km jižně od Strážnice. S obvodem kmene 462 cm je považována za největší ve střední Evropě. Koruna je vysoká 11 a široká 18 metrů, stáří je odhadováno na 400 let. V Čechách roste největší oskeruše v obci Jenčice. Má obvod kmene 390 cm.^[2] Obec má ratolesti oskeruše i na své vlajce.

Rozmnožování

Oskeruše je jednodomá dřevina schopná samoopylení. Aby semena mohla vyklíčit, musejí ve volné přírodě projít zažívacím ústrojím ptáků nebo savců. Oskeruši je možné rozmnožovat i uměle. Z metod umělého rozmnožování můžeme uvést vegetativní metody roubování a odběr kořenových, popřípadě bylinných řízků. Nepříliš vhodný je u oskeruše inbreeding, kdy dochází k menší životnosti, větší náchylnosti na houbové choroby a menšímu vzrůstu. Celkem překvapivé je, že i přes malý počet stromů a malou hustotu rozšíření je i u skupinek stromů jejich vzájemná genetická odlišnost celkem vysoká.

Plody

Oskeruše začíná plodit ve věku 10 až 20 let. Plody většinou dozrávají a opadávají od září do října. Množství ovoce je různé, v případě vzrostlého stromu se uvádí hodnoty od 300 do 1200 kg, přičemž platí, že solitérní stromy díky své velké koruně jsou na úrodu bohatší než stromy rostoucí v lese. Avšak úroda ovoce však nebývá každoroční, některý rok se totiž neurodí nic.
V souvislosti s neúrodou oskeruší se často traduje, že pokud je květ oskeruše ozářen bleskem, pak opadne a nedojde ke tvorbě plodu. Údajně byly spatřeny stromy, u kterých byly plody jen na jedné straně stromu, na druhé v důsledku ozáření květů bleskem nebyly plody žádné. (zdroj: Vít Hrdoušek a kol.)
Nutno dodat, že jde samozřejmě o pověru nezakládající se na pravdě(zdroj?).

Plodem oskeruše je malvice. Tvar plodů je různý, může být kulovitý, hruškovitý nebo i vejčitý. Barva žlutozelená až hnědozelená, na straně přivrácené ke slunci oranžová až červená. Váha plodu u nás 6 až 15 g, průměr plodu 2,5 až 3,0 cm. V jižní Evropě mohou být plody větší, s průměrem až 5 cm a váhou přes 25 g. Plody jsou sladké, šťavnaté a aromatické, ale pro konzumaci je vhodné je nechat uležet do té doby, než zhnědnou, tzv. zhniličkovatí.

Plody obsahují:

cukry
bílkoviny
pektiny
vitaminy – např. vitamín A, C
organické kyseliny
minerály
tříslovinu (tanin)

Využití

Využití plodů

Plody je možné po uležení konzumovat bez jakékoliv další úpravy (jsou chuťově výborné), je možné z nich dělat kompoty, marmelády či je usušit. Po umletí sušených oskeruší je možné prášek používat k ochucování jídel (má příchuť skořice). Dále se používá ke konzervování jablečného moštu či jiných ovocných šťáv. Další možností je výroba likérů či velmi kvalitní pálenky – oskerušovice. Plody mají i léčivé účinky: používají se při střevních potížích (sušené ovoce se používá jako statikum, zatímco syrové má projímavé účinky), na revma a při horečce. V případě smísení oskerušovice s bylinkami a medem je možné léčit i nachlazení.

Využití dřeva

Dřevo oskeruše je nejtěžší v celé Evropě^[zdroj⁠?!], je velmi pevné a má pěknou barvu i kresbu, proto se používalo v truhlářství, řezbářství, používalo se jako materiál pro hudební nástroje, vinné lisy a mechanické nástroje. Dále se používalo jako materiál na ozdobné vykládání nábytku (intarzie). V současné době je oskerušové dřevo zpracováváno jen několika málo podniky v Evropě, což je dáno vzácností oskeruše. Každopádně oskerušové dřevo je velmi kvalitní a je možné, že v budoucnosti dojde k rozšíření pěstování oskeruší a využívání jejich dřeva.

Historie

Oskeruše je snad zčásti původním druhem teplých doubrav a dubohabřin na jižní Moravě, zvláště na Slovácku, kde její výskyt navazuje na Slovensko a Rakousko. Výskyt v Českém středohoří je od dob středověku, kdy se sem rozšířila s vinnou révou. Lze najít spoustu názorů na to, jak se oskeruše dále dostala na moravské a české území. Mezi lidové názory na její původ patří přinesení rostliny v době tureckých válek, kdy k nám měla být donesena z Balkánu. Dalším názorem je, že ji sem zanesli už staří Římané, jejichž vojska ji vysazovala na dobytém území, takže sloužila i jako obdoba hraničních kamenů (Limes Romanus).

Památné stromy v CHKO Bílé Karpaty

Na jižní Moravě se nachází největší a nejstarší oskeruše v celé Česku. Mezi památnými stromy v CHKO Bílé Karpaty nalezneme následující čtyři oskeruše.
Pozn.: obvod kmene se měří ve výšce 1,3 m nad zemí.

Adamcova oskeruše

Katastr: Strážnice, vinice Žerotín
Obvod kmene: 458 cm
Stáří (odhad): 400 let
Výška koruny: 11 m
Šířka koruny: 18 m
Adamcova oskeruše je největší oskeruší v Evropě a navíc patří i k nejstarším.

Karlova oskeruše

Katastr: Strážnice
Obvod kmene: 337 cm
Stáří (odhad): 300 let

Špidurova oskeruše

Katastr: Tvarožná Lhota
Obvod kmene: 370 cm
Stáří (odhad): 300 let

Nejedlíkova oskeruše

Katastr: Kněždub
Obvod kmene: 290 cm
Stáří (odhad): 250 let

Polichenská oskeruše

Katastr: Polichno
Obvod kmene: 328 cm
Stáří (odhad): 275 let

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ KUBÁT, Karel. Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.) v sz. Čechách [online]. Katedra biologie PřF UJEP [cit. 2008-07-17]. Dostupné online.

Literatura

HRDOUŠEK, Vít a kol. Oskeruše … od A do Z. INEX – SDA Bílé Karpaty, 2003. 64 s.

Externí odkazy

Taxon Sorbus domestica ve Wikidruzích
Ovocná školka Bojkovice: Staré odrůdy – Oskeruše domácí
Bílé Karpaty – zvláště chráněná území
EUFORGEN: Service tree (Sorbus domestica) – dostupné on-line (formát PDF), ISBN 92-9043-573-9
Muzeum oskoruše
VIII. ročník Slavnosti oskoruší v Tvarožné Lhotě

[33fe5cda6fcaf28026ae19378421646a45f1b1b2-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[2] KUBÁT, Karel. Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.) v sz. Čechách [online]. Katedra biologie PřF UJEP [cit. 2008-07-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
  | druh popsal = [[Carl Linné|L.]]
 }}
-'''Jeřáb oskeruše''' (někdy se uvádí jako '''oskoruše''', nářečně '''oskoruša''') ''(Sorbus domestica)'' je opadavý, listnatý ovocný strom dorůstající výšky až 15&nbsp;m jako [[solitér]] nebo až 30&nbsp;m v&nbsp;lese. V&nbsp;našich podmínkách se dožívá 300 až 500&nbsp;let, v&nbsp;jižní Evropě až 600&nbsp;let. V&nbsp;[[Česko|České republice]] je tato dřevina vzácná a&nbsp;vyskytuje se v&nbsp;[[české středohoří|Českém středohoří]] a&nbsp;na jihovýchodě [[Morava|Moravy]]. Název '''oskeruše''' je všeslovanský a je nejasného, asi již praevropského původu.
+'''Jeřáb oskeruše''' (někdy se uvádí jako '''oskoruše''', nářečně '''oskoruša''') ''(Sorbus domestica)'' je opadavý, listnatý ovocný strom dorůstající výšky až 15&nbsp;m jako [[solitér]] nebo až 30&nbsp;m v&nbsp;lese. V&nbsp;našich podmínkách se dožívá 300 až 500&nbsp;let, v&nbsp;jižní Evropě až 600&nbsp;let. V&nbsp;[[Česko|Česku]] je tato dřevina vzácná a&nbsp;vyskytuje se v&nbsp;[[české středohoří|Českém středohoří]] a&nbsp;na jihovýchodě [[Morava|Moravy]]. Název '''oskeruše''' je všeslovanský a je nejasného, asi již praevropského původu.
 == Poznávací znaky ==
@@ Řádek 39: / Řádek 39: @@
 == Rozšíření ==
 [[Soubor:Vlajka obce Jenčice.gif|right|200px|Vlajka obce Jenčice]]
-Oskeruše se vyskytuje hlavně v&nbsp;jižní Evropě ([[Balkán]], [[Itálie]], část [[Španělsko|Španělska]]), ve [[Francie|Francii]] a středním [[Německo|Německu]], kde je nejsevernější výskyt v&nbsp;[[Sasko-Anhaltsko|Sasku-Anhaltsku]]. Na několika lokalitách lze najít oskeruši i&nbsp;v&nbsp;severní Africe a&nbsp;v&nbsp;Turecku. V&nbsp;[[Česko|České republice]] se oskeruše nachází v&nbsp;[[České středohoří|Českém středohoří]] a&nbsp;na jihovýchodě Moravy, na [[Slovácko|Slovácku]], kde je rozšířena od [[Pálavské vrchy|Pálavských vrchů]] po [[Vizovická vrchovina|Vizovickou vrchovinu]]. Původnost druhu u nás je nejasná, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní, většina výskytů je však pozůstatkem starých výsadeb.
+Oskeruše se vyskytuje hlavně v&nbsp;jižní Evropě ([[Balkán]], [[Itálie]], část [[Španělsko|Španělska]]), ve [[Francie|Francii]] a středním [[Německo|Německu]], kde je nejsevernější výskyt v&nbsp;[[Sasko-Anhaltsko|Sasku-Anhaltsku]]. Na několika lokalitách lze najít oskeruši i&nbsp;v&nbsp;severní Africe a&nbsp;v&nbsp;Turecku. V&nbsp;[[Česko|Česk]]<nowiki/>u se oskeruše nachází v&nbsp;[[České středohoří|Českém středohoří]] a&nbsp;na jihovýchodě Moravy, na [[Slovácko|Slovácku]], kde je rozšířena od [[Pálavské vrchy|Pálavských vrchů]] po [[Vizovická vrchovina|Vizovickou vrchovinu]]. Původnost druhu u nás je nejasná, snad jen na jižní Moravě může být zčásti původní, většina výskytů je však pozůstatkem starých výsadeb.
-Oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin – v&nbsp;[[Česko|České republice]] není ani 800&nbsp;vzrostlých stromů. V&nbsp;poslední době se sice vysazují tisíce mladých stromků, ale plodného věku (10&nbsp;až 20&nbsp;let) se dožije jen asi desetina, a&nbsp;stromů, které se dožijí 100&nbsp;let, bude ještě mnohem méně. Podobná situace je i&nbsp;v&nbsp;jiných místech Evropy – i&nbsp;když je [[areál (biologie)|areál]] oskeruše velký, nikde neexistuje souvislý porost, pohromadě lze nalézt jen skupinku několika stromů.
+Oskeruše patří mezi ohrožené druhy dřevin – v&nbsp;[[Česko|Česk]]<nowiki/>u není ani 800&nbsp;vzrostlých stromů. V&nbsp;poslední době se sice vysazují tisíce mladých stromků, ale plodného věku (10&nbsp;až 20&nbsp;let) se dožije jen asi desetina, a&nbsp;stromů, které se dožijí 100&nbsp;let, bude ještě mnohem méně. Podobná situace je i&nbsp;v&nbsp;jiných místech Evropy – i&nbsp;když je [[areál (biologie)|areál]] oskeruše velký, nikde neexistuje souvislý porost, pohromadě lze nalézt jen skupinku několika stromů.
 Největší oskeruše na [[Morava|Moravě]] je Adamcova oskeruše, nacházející se pod kopcem [[Žerotín (přírodní památka)|Žerotín]] asi 3 km jižně od [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnice]]. S obvodem kmene 462 cm je považována za největší ve střední [[Evropa|Evropě]]. Koruna je vysoká 11 a široká 18 metrů, stáří je odhadováno na 400 let. V&nbsp;[[Čechy|Čechách]] roste největší oskeruše v&nbsp;obci [[Jenčice]]. Má obvod kmene 390&nbsp;cm.<ref>{{Citace elektronické monografie
@@ Řádek 87: / Řádek 87: @@
 == Památné stromy v&nbsp;CHKO Bílé Karpaty ==
-Na jižní Moravě se nachází největší a&nbsp;nejstarší oskeruše v&nbsp;celé České republice. Mezi [[památný strom|památnými stromy]] v&nbsp;[[Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty|CHKO Bílé Karpaty]] nalezneme následující čtyři oskeruše. <br />
+Na jižní Moravě se nachází největší a&nbsp;nejstarší oskeruše v&nbsp;celé Česku. Mezi [[památný strom|památnými stromy]] v&nbsp;[[Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty|CHKO Bílé Karpaty]] nalezneme následující čtyři oskeruše. <br />
 Pozn.: obvod [[kmen (botanika)|kmene]] se měří ve výšce 1,3&nbsp;m nad zemí.