Přeskočit na obsah

Český Brod (nádraží): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava parametru infoboxu; kosmetické úpravy
m oprava parametru infoboxu
Řádek 23: Řádek 23:
| návazná doprava = [[Pražská integrovaná doprava|PID]]
| návazná doprava = [[Pražská integrovaná doprava|PID]]
| poznámky =
| poznámky =
| služby ve stanici = eu, vp, wc, vp, ro, ob,
| služby ve stanici = eu, vp, wc, pa, ro, ob,
| loc-map = {{LocMap |Česko |label= Nádraží Český Brod |position= right |width= 220 |lat= 50.076587 |long= 14.865403 |float=center |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label= Nádraží Český Brod |position= right |width= 220 |lat= 50.076587 |long= 14.865403 |float=center |caption=}}
| commonscat = Český Brod (train station)
| commonscat = Český Brod (train station)

Verze z 24. 1. 2020, 01:55

Český Brod
Průčelí staniční budovy z ulice Krále Jiřího
Průčelí staniční budovy z ulice Krále Jiřího
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoČeský Brod
Souřadnice
Nádraží Český Brod
Nádraží Český Brod
Provozovatel dráhySŽDC
Kód stanice530667
Trať011[1]
Nadmořská výška225 m n. m.
V provozu od1845
Zabezpečovací zařízeníRZZ ETB
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaPID
Služby ve staniciPlatba v EurechVnitrostátní pokladní přepážkaBezbariérové WCVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další služby
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český Brod je mezilehlá železniční stanice ve městě Český Brod na adrese Krále Jiřího čp. 212 na železniční trati Praha – Kolín. Doprava zde byla zahájena roku 1845.

Historie

První výpravní budova na českobrodském nádraží byla postavena v roce 1845 a autorem návrhu byl architekt Anton Jüngling. Budova byla situována na severní straně trati[2], tedy na opačné, než leží střed města. V letech 19281929 ji nahradila nynější budova na jižní straně trati, jejímž autorem byl architekt Ředitelství státních drah Praha-jih Ing. arch. František Koula, syn architekta (a shodou náhod i českobrodského rodáka) Jana Kouly. Stavbu provedla firma Františka Jilemnického z Prahy. Pro stavbu řaditelnou k rondokubismu je typické výrazné členění průčelí.

Dalšími úpravami prošlo nádraží v 50. letech 20. století v souvislosti s rozšířením úseku Praha-Běchovice – Poříčany o třetí kolej a elektrizací trati. V této době proběhla demolice výtopny, vybudování nástupišť a podchodů. Nové zakrytí vstupu do podchodu s úschovnou zavazadel stylově navázalo na stávající stavbu.

V roce 2010 prošla budova celkovou rekonstrukcí, která přišla téměř na 20 milionů Kč[3].

Dne 1. června 2012 se započalo s postupnými úpravami okolních prostor[4], které trvaly do 30. května 2013[5]. Předpokládaná cena byla před zahájením úprav odhadnuta na 31 168 135 Kč[4]. Bylo vybudováno nové parkoviště, rekonstruována přilehlá část ulice Krále Jiřího a silnice do Liblic (vč. vybudování nových zastávek)[6], a napojení na silnice III/3301 a II/113[4]. Při úpravách fyzicky zanikly ve veřejném prostoru zbytky vlečky do bývalého cukrovaru.

V roce 2015 bylo dokončeno prodloužení podchodu do místní části Škvárovna ležící na severní straně trati a vybudování bezbariérových přístupů na nástupiště nákladem téměř 116 milionů Kč.[7][8][9]

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy