Mikrospektrofotometrie: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 8. 8. 2021, 14:23

Mikrospektrofotometrie (zkratka MSF) je metoda analytické chemie, která vznikla kombinací mikroskopie a spektrometrie. Její vznik byl nutný, protože srovnávací mikroskopy mají tu vadu, že nedokáží rozlišit složení dvou červených barev, které vypadají stejně, ale ve skutečnosti se mohou lišit ve složení, a naopak spektrální metody mají tu vadu, že se jimi změří spektrum, ale jen celého vzorku. Řešením problémů se tedy stala mikrospektrofotometrie (MSF), která v sobě spojuje mikroskopické i spektroskopické metody, přičemž toto spojení donedávna naráželo především na technická omezení - na konstrukci čoček a na slabé zdroje záření. Konstrukce čoček se napravila používáním elektromagnetických cívek, případně naleštěných ocelových zrcadel místo skleněných a o dostatečně silné zdroje záření se postaraly lasery.

Hlavní výhodou mikrospektrofotometrie je možnost zkoumat vzorky do většího detailu. Ve forenzní chemii lze takto pozorovat jen jedno vlákno, které lze rovnou prověřit i spektrálně. Mikroelementární analýza je z části zvláštním případem skenovacího elektronového mikroskopu (SEM), který skládá obraz objektu pomocí proudu elektronů, které se na vzorku rozptylují.

Metody mikrospektrofotometrie a jejich využití

Jednotlivé mikrometody našly uplatnění ve forenzní chemii pro:

Mikro-UV/VIS - nedestruktivní analýza vláken, inkoustů a barev
Mikro-ATR - analýza drog a barev
Mikro-Raman - analýza pigmentů a inkousty.

Reference

Zdroje

Seriál o detektivní chemii v brožuře KSICHTu

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Mikrospektrofotometrie''' (zkratka ''MSF'') je metoda [[analytická chemie|analytické chemie]], která vznikla kombinací [[mikroskopie]] a [[spektrometrie]]. Její vznik byl nutný, protože [[porovnávací mikroskop|srovnávací mikroskopy]] mají tu vadu, že nedokáží rozlišit složení dvou červených barev, které vypadají stejně, ale ve skutečnosti se mohou lišit ve složení, a naopak spektrální metody mají tu vadu, že se jimi změří spektrum, ale jen celého vzorku. Řešením problémů se tedy stala mikrospektrofotometrie (MSF), která v sobě spojuje mikroskopické i [[spektroskopie|spektroskopické]] metody, přičemž toto spojení donedávna naráželo především na technická omezení - na konstrukci [[čočka (optika)|čoček]] a na slabé zdroje záření. Konstrukce čoček se napravila používáním  [[elektromagnetismus|elektromagnetických]] [[cívka|cívek]], případně naleštěných [[ocel|ocelových]] zrcadel místo [[sklo|skleněných]] a o dostatečně silné zdroje záření se postaraly [[laser]]y.
+'''Mikrospektrofotometrie''' (zkratka ''MSF'') je metoda [[analytická chemie|analytické chemie]], která vznikla kombinací [[mikroskopie]] a [[spektrometrie]]. Její vznik byl nutný, protože [[porovnávací mikroskop|srovnávací mikroskopy]] mají tu vadu, že nedokáží rozlišit složení dvou červených barev, které vypadají stejně, ale ve skutečnosti se mohou lišit ve složení, a naopak spektrální metody mají tu vadu, že se jimi změří spektrum, ale jen celého vzorku. Řešením problémů se tedy stala mikrospektrofotometrie (MSF), která v sobě spojuje mikroskopické i [[spektroskopie|spektroskopické]] metody, přičemž toto spojení donedávna naráželo především na technická omezení - na konstrukci [[čočka (optika)|čoček]] a na slabé zdroje záření. Konstrukce čoček se napravila používáním [[elektromagnetismus|elektromagnetických]] [[cívka|cívek]], případně naleštěných [[ocel]]ových zrcadel místo [[sklo|skleněných]] a o dostatečně silné zdroje záření se postaraly [[laser]]y.
 Hlavní výhodou mikrospektrofotometrie je možnost zkoumat vzorky do většího detailu. Ve [[forenzní chemie|forenzní chemii]] lze takto pozorovat jen jedno vlákno, které lze rovnou prověřit i spektrálně. Mikroelementární analýza je z části zvláštním případem [[skenovací elektronový mikroskop|skenovacího elektronového mikroskopu]] (''SEM''), který skládá obraz objektu pomocí proudu [[elektron]]ů, které se na vzorku rozptylují.
 == Metody mikrospektrofotometrie a jejich využití ==
 Jednotlivé mikrometody našly uplatnění ve forenzní chemii pro:
@@ Řádek 12: / Řádek 11: @@
 == Reference ==
 === Zdroje ===
 * [http://ksicht.natur.cuni.cz/serialy/detektivni-chemie/2 Seriál o detektivní chemii v brožuře KSICHTu]
 {{Pahýl}}
+{{Autoritní data}}
 [[Kategorie:Spektroskopie]]