Přeskočit na obsah

Český Brod (nádraží): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m prohození šablon
drobné úpravy napříč celým článkem
Řádek 24: Řádek 24:
| poznámky =
| poznámky =
| služby ve stanici = eu, vp, wc, pa, ro, ob,
| služby ve stanici = eu, vp, wc, pa, ro, ob,
| loc-map = {{LocMap |Česko |label= Nádraží Český Brod |position= right |width= 220 |lat= 50.076587 |long= 14.865403 |float=center |caption=}}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Český Brod|position= right |width= 220 |lat= 50.076587 |long= 14.865403 |float=center |caption=}}
| commonscat = Český Brod (train station)
| commonscat = Český Brod (train station)
}}
}}
'''Český Brod''' je mezilehlá [[železniční stanice]] ve městě [[Český Brod]] na adrese Krále Jiřího čp. 212 na [[Železniční trať Praha–Kolín|železniční trati Praha – Kolín]]. Doprava zde byla zahájena roku [[1845]].
'''Český Brod''' je [[železniční stanice]] ve [[Český Brod|stejnojmenném městě]] na adrese Krále Jiřího 212 na [[Železniční trať Praha–Česká Třebová|železniční trati Praha–Kolín]]. Doprava zde byla zahájena roku [[1845]].


== Historie ==
== Historie ==
První výpravní budova na českobrodském nádraží byla postavena v roce [[1845]] a autorem návrhu byl architekt [[Anton Jüngling]]. Budova byla situována na severní straně trati<ref>[https://mapy.cz/19stoleti?x=14.8626098&y=50.0782129&z=15 viz Stationsplatz zakreslený při druhém vojenském mapování]</ref>, tedy na opačné, než leží střed města. V letech [[1928]]–[[1929]] ji nahradila nynější budova na jižní straně trati, jejímž autorem byl architekt [[Ředitelství státních drah Praha-jih]] [[František Koula|Ing. arch. František Koula]], syn architekta (a shodou náhod i českobrodského rodáka) [[Jan Koula|Jana Kouly]]. Stavbu provedla firma Františka Jilemnického z Prahy. Pro stavbu řaditelnou k [[České art deco|rondokubismu]] je typické výrazné členění [[průčelí]].
První výpravní budova na českobrodském nádraží byla postavena v roce [[1845]] a autorem návrhu byl architekt [[Anton Jüngling]]. Budova byla situována na severní straně trati<ref>[https://mapy.cz/19stoleti?x=14.8626098&y=50.0782129&z=15 viz Stationsplatz zakreslený při druhém vojenském mapování]</ref>, tedy na opačné, než leží střed města. V letech [[1928]]–[[1929]] ji nahradila nynější budova na jižní straně trati, jejímž autorem byl architekt [[Ředitelství státních drah Praha-jih]] [[František Koula|Ing. arch. František Koula]], syn architekta (a shodou náhod i českobrodského rodáka) [[Jan Koula|Jana Kouly]]. Stavbu provedla firma Františka Jilemnického z Prahy. Pro stavbu řaditelnou k [[České art deco|rondokubismu]] je typické výrazné členění [[průčelí]].


Dalšími úpravami prošlo nádraží v 50. letech 20. století v&nbsp;souvislosti s&nbsp;rozšířením úseku Praha-Běchovice – Poříčany o třetí kolej a elektrizací trati. V této době proběhla demolice výtopny, vybudování nástupišť a podchodů. Nové zakrytí vstupu do podchodu s&nbsp;úschovnou zavazadel stylově navázalo na stávající stavbu.
Dalšími úpravami prošlo nádraží v 50.&nbsp;letech 20.&nbsp;století v&nbsp;souvislosti s&nbsp;rozšířením úseku Praha-Běchovice – Poříčany o třetí kolej a elektrizací trati. V této době proběhla demolice výtopny, vybudování nástupišť a podchodů. Nové zakrytí vstupu do podchodu s&nbsp;úschovnou zavazadel stylově navázalo na stávající stavbu.


V roce [[2010]] prošla budova celkovou rekonstrukcí, která přišla téměř na 20 milionů Kč<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/stredocesky/clanek.phtml?id=683393 Nádraží v Českém Brodě se dočkalo oprav za 20 milionů], Aktuálně.cz</ref>.
V roce [[2010]] prošla budova celkovou rekonstrukcí, která přišla téměř na 20 milionů Kč<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/stredocesky/clanek.phtml?id=683393 Nádraží v Českém Brodě se dočkalo oprav za 20 milionů], Aktuálně.cz</ref>.
Řádek 41: Řádek 41:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 47: Řádek 46:
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Český Brod]] 
* [[Český Brod]] 
* [[Železniční trať Praha–Kolín|Železniční trať Praha – Kolín]]
* [[Železniční trať Praha – Česká Třebová]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
Řádek 58: Řádek 57:
{{Pahýl}}
{{Pahýl}}


{{Železniční trať Praha – Česká Třebová}}
{{Trať 011}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Železnice}}
{{Portály|Česko|Železnice}}

Verze z 4. 5. 2022, 10:57

Český Brod
Průčelí staniční budovy z ulice Krále Jiřího
Průčelí staniční budovy z ulice Krále Jiřího
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoČeský Brod
Souřadnice
Český Brod
Český Brod
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice530667
Trať011[1]
Nadmořská výška225 m n. m.
V provozu od1845
Zabezpečovací zařízeníRZZ ETB
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaPID
Služby ve staniciPlatba v EurechVnitrostátní pokladní přepážkaBezbariérové WCVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další služby
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Český Brod je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adrese Krále Jiřího 212 na železniční trati Praha–Kolín. Doprava zde byla zahájena roku 1845.

Historie

První výpravní budova na českobrodském nádraží byla postavena v roce 1845 a autorem návrhu byl architekt Anton Jüngling. Budova byla situována na severní straně trati[2], tedy na opačné, než leží střed města. V letech 19281929 ji nahradila nynější budova na jižní straně trati, jejímž autorem byl architekt Ředitelství státních drah Praha-jih Ing. arch. František Koula, syn architekta (a shodou náhod i českobrodského rodáka) Jana Kouly. Stavbu provedla firma Františka Jilemnického z Prahy. Pro stavbu řaditelnou k rondokubismu je typické výrazné členění průčelí.

Dalšími úpravami prošlo nádraží v 50. letech 20. století v souvislosti s rozšířením úseku Praha-Běchovice – Poříčany o třetí kolej a elektrizací trati. V této době proběhla demolice výtopny, vybudování nástupišť a podchodů. Nové zakrytí vstupu do podchodu s úschovnou zavazadel stylově navázalo na stávající stavbu.

V roce 2010 prošla budova celkovou rekonstrukcí, která přišla téměř na 20 milionů Kč[3].

Dne 1. června 2012 se započalo s postupnými úpravami okolních prostor[4], které trvaly do 30. května 2013[5]. Předpokládaná cena byla před zahájením úprav odhadnuta na 31 168 135 Kč[4]. Bylo vybudováno nové parkoviště, rekonstruována přilehlá část ulice Krále Jiřího a silnice do Liblic (vč. vybudování nových zastávek)[6], a napojení na silnice III/3301 a II/113[4]. Při úpravách fyzicky zanikly ve veřejném prostoru zbytky vlečky do bývalého cukrovaru.

V roce 2015 bylo dokončeno prodloužení podchodu do místní části Škvárovna ležící na severní straně trati a vybudování bezbariérových přístupů na nástupiště nákladem téměř 116 milionů Kč.[7][8][9]

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy