Přeskočit na obsah

Chodské nářečí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Drobupr
Qxbase (diskuse | příspěvky)
366 editací
rozšíření, dovyplnění referencí
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Chodské nářečí''', označované také jako '''bulačina'''<ref>{{Citace elektronického periodika
⚫
'''Chodské nářečí''', označované také jako '''bulačina'''<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7362</ref> (''buláci'', protože místo slovesa být používali bul - já jsem byl = já jsem bul) je [[dialekt]] [[čeština|češtiny]] užívaný na území [[Chodsko|Chodska]]. Toto nářečí patří do [[česká nářeční skupina|české nářeční skupiny]] a její jihozápadočeské podskupiny, nicméně je velmi odlišné a rozdílné od ostatních. Jako u všech dialektů jeho užívání upadává.
| příjmení1 = Jaklová
| jméno1 = Alena
| titul = K současnému stavu chodského nářečí z hlediska sociolingvistického I
| periodikum = Naše řeč
| datum_vydání = 1997
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7362
| datum_přístupu = 2015-7-22
⚫
}}</ref> (''buláci'', protože místo slovesa být používali bul - já jsem byl = já jsem bul) je [[dialekt]] [[čeština|češtiny]] užívaný na území [[Chodsko|Chodska]] (v okolí [[Domažlice|Domažlic]]). Toto nářečí patří do západního úseku jihozápadočeské podskupiny [[česká nářeční skupina|české nářeční skupiny]], nicméně je velmi odlišné a rozdílné od ostatních. Jako u všech dialektů jeho užívání upadává.


== Hlavní znaky ==
== Hlavní znaky ==
*změna ''d > r'' mezi [[samohláska]]mi, například ''dědek > děrek''
* změna '''d''' > '''r''' mezi [[samohláska]]mi, například ''dědek > děrek, stodola > storola, bude > bure, teda > tera''
*[[násloví|náslovné]] h, zejména u slov začínajících na [[u]], ale i jindy, například'' aby > haby, utřít > hutřít, almara > halmara, udit > hudit''
* [[násloví|náslovné]] '''h''', zejména u slov začínajících na [[u]], ale i jindy, například'' aby > haby, utřít > hutřít, almara > halmara, udit > hudit''
*[[přehláska|přehlásky]] typu ''smál se > smíl se'', ''sedět > seďít'' apod.
* [[přehláska|přehlásky]] typu ''smál se > smíl se'', ''držel > držíl'', ''sedět > seďít'' apod.
*[[dlouhá samohláska]] u některých tvarů [[zájmeno|zájmen]] a [[infinitiv]]ů, například ''vaše > váše, volat > volát''
* [[dlouhá samohláska]] u některých tvarů [[zájmeno|zájmen]], [[infinitiv]]ů a příčestí minulých, například ''vaše > váše, volat > volát, oral > vorál''
* nadměrná délka samohlásky u dvojslabičných podstatných jmen: ''droužka'' (družička), ''půdzim'', ''dívče''
*[[příčestí minulé]] slovesa být ve tvarech ''bul, bula, buli'' apod. (spisovně ''byl, byla, byli'') - tato podoba je pravděpodobně již zaniklá, nicméně stala se obecně známou, Chodům bylo kvůli ní přezdíváno ''Buláci''
* [[příčestí minulé]] slovesa být ve tvarech ''bul, bula, buli'' apod. (spisovně ''byl, byla, byli'') - tato podoba je pravděpodobně již zaniklá, nicméně stala se obecně známou, Chodům bylo kvůli ní přezdíváno ''Buláci''
*[[dvojhláska ou]] často se vyslovuje '' ú'' př. :''dlúho'', '' kúpím''...
* [[dvojhláska ou]] často se vyslovuje '''ú''' př. :''dlúho'', '' kúpím''...
* zjednodušení skupiny '''vj''' > '''j''': ''sjet, zjedavej, kjet''
* výslovnost slabikotvorného '''r, l''' s průvodní polosamohláskou [[šva|ә]] (''sәrce, hәrneček, vәlk, pәlno''), někdy s '''a''' (''vichr > věchar'') <br/>


== V beletrii ==
== V beletrii ==
V beletrii je chodské nářečí zachyceno např. v dílech [[Jindřich Šimon Baar|J. Š. Baara]] nebo v jediné [[Karel Jaromír Erben|Erbenově]] nářeční pohádce ''Jirka s kozú''.<ref>http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5631</ref>
V beletrii je chodské nářečí zachyceno např. v dílech [[Jindřich Šimon Baar|J. Š. Baara]] nebo v jediné [[Karel Jaromír Erben|Erbenově]] nářeční pohádce ''Jirka s kozú''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Formánková
| jméno1 = Věra
| titul = K Erbenovu překladu slovanských pohádek
| periodikum = Naše řeč
| datum_vydání = 1972
| url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5631
| datum_přístupu = 2015-7-22
}}</ref>


Bulačinou jsou též psány dialogy v románu [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] ''[[Psohlavci]]''.
Bulačinou jsou též psány dialogy v románu [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] ''[[Psohlavci]]''.
Řádek 16: Řádek 35:
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Literatura ===
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
*[[Jaromír Bělič]]: ''Nástin české dialektologie'', str. 227. Vydáno v nakladatelství SPN v Praze, 1972.
| příjmení1 = Bělič
| jméno1 = Jaromír
| titul = Nástin české dialektologie
| vydavatel = SPN
| rok = 1972
| odkaz_na_autora1 = Jaromír Bělič
| místo = Praha
| strany = 227
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Bachmannová
| jméno1 = Jarmila
| titul = Česká nářeční skupina
| url = https://www.czechency.org/slovnik/%C4%8CESK%C3%81%20N%C3%81%C5%98E%C4%8CN%C3%8D%20SKUPINA
| vydavatel = Nový encyklopedický slovník češtiny
| datum_vydání = 2017
| datum_přístupu = 2022-11-12
}}


=== Reference ===
=== Reference ===

Aktuální verze z 14. 11. 2022, 17:55

Chodské nářečí, označované také jako bulačina[1] (buláci, protože místo slovesa být používali bul - já jsem byl = já jsem bul) je dialekt češtiny užívaný na území Chodska (v okolí Domažlic). Toto nářečí patří do západního úseku jihozápadočeské podskupiny české nářeční skupiny, nicméně je velmi odlišné a rozdílné od ostatních. Jako u všech dialektů jeho užívání upadává.

Hlavní znaky

[editovat | editovat zdroj]
  • změna d > r mezi samohláskami, například dědek > děrek, stodola > storola, bude > bure, teda > tera
  • náslovné h, zejména u slov začínajících na u, ale i jindy, například aby > haby, utřít > hutřít, almara > halmara, udit > hudit
  • přehlásky typu smál se > smíl se, držel > držíl, sedět > seďít apod.
  • dlouhá samohláska u některých tvarů zájmen, infinitivů a příčestí minulých, například vaše > váše, volat > volát, oral > vorál
  • nadměrná délka samohlásky u dvojslabičných podstatných jmen: droužka (družička), půdzim, dívče
  • příčestí minulé slovesa být ve tvarech bul, bula, buli apod. (spisovně byl, byla, byli) - tato podoba je pravděpodobně již zaniklá, nicméně stala se obecně známou, Chodům bylo kvůli ní přezdíváno Buláci
  • dvojhláska ou často se vyslovuje ú př. :dlúho, kúpím...
  • zjednodušení skupiny vj > j: sjet, zjedavej, kjet
  • výslovnost slabikotvorného r, l s průvodní polosamohláskou ә (sәrce, hәrneček, vәlk, pәlno), někdy s a (vichr > věchar)

V beletrii

[editovat | editovat zdroj]

V beletrii je chodské nářečí zachyceno např. v dílech J. Š. Baara nebo v jediné Erbenově nářeční pohádce Jirka s kozú.[2]

Bulačinou jsou též psány dialogy v románu Aloise Jiráska Psohlavci.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BĚLIČ, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972. S. 227. 
  • BACHMANNOVÁ, Jarmila. Česká nářeční skupina [online]. Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ JAKLOVÁ, Alena. K současnému stavu chodského nářečí z hlediska sociolingvistického I. Naše řeč [online]. 1997 [cit. 2015-7-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ FORMÁNKOVÁ, Věra. K Erbenovu překladu slovanských pohádek. Naše řeč [online]. 1972 [cit. 2015-7-22]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chodské_nářečí&oldid=21882614“