Peníze nebo život: Porovnání verzí
m →Děj: odstranění šablony podle proběhlé diskuse za použití AWB |
+ info úvod značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| premiéra = 13. říjen 1932 |
| premiéra = 13. říjen 1932 |
||
}} |
}} |
||
'''''Peníze nebo život''''' je |
'''''Peníze nebo život''''' je československý film z roku 1932, druhý film [[Jiří Voskovec|Voskovce]] a [[Jan Werich|Wericha]]. Ve filmu zazněla píseň [[Jaroslav Ježek|Jaroslava Ježka]] ''Život je jen náhoda'', kterou zpívají [[Hana Vítová]] a [[Ljuba Hermanová]]. Snímek obsahuje i další písně, například valčík ''Rej vážek'' či ''Beguine Hydroplan''. Režisérem filmu byl člen Osvobozeného divadla [[Jindřich Honzl]]. |
||
== Tvůrčí tým == |
== Tvůrčí tým == |
Aktuální verze z 22. 10. 2024, 10:38
Peníze nebo život | |
---|---|
Země původu | Československo |
Žánr | filmová komedie |
Scénář | Jan Werich, Jiří Voskovec |
Režie | Jindřich Honzl |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Jiří Voskovec Jan Werich Hana Vítová Ljuba Hermanová Theodor Pištěk … více na Wikidatech |
Hudba | Jaroslav Ježek |
Kamera | Václav Vích |
Střih | Antonín Zelenka |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 13. říjen 1932 |
Peníze nebo život na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Peníze nebo život je československý film z roku 1932, druhý film Voskovce a Wericha. Ve filmu zazněla píseň Jaroslava Ježka Život je jen náhoda, kterou zpívají Hana Vítová a Ljuba Hermanová. Snímek obsahuje i další písně, například valčík Rej vážek či Beguine Hydroplan. Režisérem filmu byl člen Osvobozeného divadla Jindřich Honzl.
Tvůrčí tým
[editovat | editovat zdroj]- Režie: Jindřich Honzl
- Námět a scénář: J. Voskovec, J. Werich, J. Honzl
- Hudba: Jaroslav Ježek
- Kamera: Václav Vích
- Architekt: Vilém Rittershain
- Produkce: Lloyd
- Exteriéry: Jevany, rybník Svět u Třeboně
- Ateriéry: A-B Vinohrady
Obsazení
[editovat | editovat zdroj]Jiří Voskovec | Pepík |
Jan Werich | Tonda |
Hana Vítová | Hana |
Ljuba Hermanová | Tondova dívka |
Eliška Pleyová | Pepíkova žena |
Theodor Pištěk | Pepíkův strýc |
Theo Amady | Maurice van den Branden |
Jaroslav Vojta | strýc Otto |
Vladimír Majer | náčelník lupičů |
Josef Skřivan | průvodce v muzeu |
Miloš Nedbal | policejní prefekt |
František Černý | starosta |
Jaroslav Hurt | tchán |
Marie Grossová | teta |
Jaroslav Průcha | detektiv |
Emil Bolek | zloděj náhrdelníku |
Darja Hajská | Pepíkova sestřenice |
Děj
[editovat | editovat zdroj]Tonda, který byl dříve zlodějem, našel zlatý náhrdelník, jenž ztratil lupič běžící kolem. Když plánuje Tonda svůj nález skrýt v parku, potká svého kamaráda a spolužáka Pepíka, jenž v těchto místech právě plánoval provést sebevraždu kvůli nevěře své manželky.
Tonda se rozhodne, že půjde s Pepíkem k němu domů. Tam se nacházejí jeho příbuzní, kteří oslavují výročí svatby Pepíka s Helenou. Když jsou v nejlepším, přijde tajný policista, který dříve zatýkal Tondu. Tonda ukryje šperk do vázy s kyticí, kterou Helena dostala od svého tajného ctitele. Helena ale šperk najde a myslí si, že to je dárek od onoho ctitele. Odjede s tímto mužem na pustý ostrov, kde ji ctitel okrade a opustí. Jakmile se Tonda s Pepíkem dozví o jejím zmizení, začnou po Heleně pátrat. Najdou jejího nepoctivého ctitele a šperk mu zase vezmou. Poté přepadnou zloději Tondu s Pepíkem v muzeu a vznikne z toho rvačka. Nakonec vše dopadne dobře a Tonda s Pepíkem poctivě odevzdají šperk zlatníkovi, jemuž byl původně ukraden.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 45, 47, 76, 261, 288, foto 95, 96, 102, 103, 104, 105