Vilémov (okres Olomouc)
| Vilémov | |
|---|---|
 | |
_znak.jpeg) _vlajka.jpeg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litovel |
| Obec s rozšířenou působností | Litovel (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′8″ s. š., 16°59′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 428 (2024)[1] |
| Rozloha | 8,55 km²[2] |
| Katastrální území | Vilémov u Litovle |
| Nadmořská výška | 395 m n. m. |
| Počet domů | 155 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vilémov 7 78322 Cholina vilemov |
| Starosta | Ing. Vladimír Huf |
| Oficiální web: www | |
  Vilémov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 568961 |
| Kód části obce | 182001 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilémov je obec v okrese Olomouc. Leží v podhůří Drahanské vrchoviny přibližně 14 km jihozápadně od Litovle. Obec se svažuje od západu k východu, střední nadmořská výška obce je 401 m n. m. Půda je zde míň úrodná než na Hané, ale za to se zde nalézá víc přírodních krás. Jeho katastrální území má rozlohu 855 ha.
Historie
Vilémov je starobylá obec. Jméno obce – Wylemow – je poprvé zaznamenáno v zemských deskách olomouckých z roku 1368, kdy ji Janek ze Stražiště prodal Albrechtu ze Stařechovic. Od konce 14. století se vyskytuje název Vilímov, až v roce 1925 získala obec současný název. Litovelský historik Viktor Pinkava dokládá, že při kopání hrobů na vilémovském hřbitově bylo nalezeno mnoho starých mincí, nádob a jiných předmětů. To dosvědčuje pravdivost pověsti o vilémovské hradu, který patřil jistému panu Vilémovi. V písemných pramenech je ale vilémovská tvrz na místě dnešního hřbitova zmiňována až v 17. století. Pravděpodobně ji šlechta později opustila a lidé ji rozebrali.
V historických pramenech se o Vilémovu píše jako o samostatném statku, který se v průběhu staletí stal několikrát součástí větších panství. Roku 1672 potvrdil Leopold Volčinský svobodný pán z Volčína unikátní listinou, která se zachovala do současnosti, povolení obci používat pečeť.
Ve Vilémově bývala obora s černou zvěří, bažantnice a pivovar. V roce 1758 dal hrabě František Reginald postavit kostel sv. Kateřiny tam, kde stával dřív starý kostelík. Roku 1785 byla ve Vilémově postavena triviální škola. V letech 1927–1932 byl ve vsi postaven pravoslavný kostel. Od druhé světové války v obci trvale klesá počet obyvatel. V roce 1930 žilo ve Vilémově 706 obyvatel, v roce 2006 jen 462. Roku 1991 bylo v obci založeno Cyrilometodějské duchovní centrum sv. Gorazda při pravoslavném monastýru Zesnutí Přesvaté Bohorodice.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[4]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Vilémov | 750 | 751 | 735 | 750 | 750 | 756 | 706 | 546 | 542 | 499 | 492 | 494 | 483 | 432 |
| Počet domů | část Vilémov | 115 | 126 | 136 | 134 | 136 | 137 | 140 | 150 | 147 | 141 | 135 | 139 | 143 | 146 |
Pamětihodnosti a zajímavosti
- kostel sv. Kateřiny
- výklenková kaple sv. Floriána
- smírčí kříž v předzahrádce domu
- Gorazdovo centrum
- výhled z kopce „Homola“
Rodáci
- Antonín Lakomý (* 1878) je autorem divadelní hry v hanáčtině Zpovědní léstek s hlavním hrdinou „stréčkem Křópalem“
- Josef Matoušek (* 1885) studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, byl významným překladatelem
- František Kollmann (1. 9. 1871 – 2. 8. 1939). Proslul jako výrobce četných medikamentů, z nichž nejznámější se stala jeho mast na uchování a růst vlasů a později velmi vyhledávaný a oblíbený prostředek na mírnění bolestí, zvaný „Salviol“. V krátké době se stal velmi zámožným člověkem, známým po všech českých zemích i v cizině. O popularitě tohoto vynálezce-samouka svědčí i fejeton vytištěný v pražském časopise Čas, který o F. Kollmannovi napsal věhlasný básník, spisovatel a publicista J. S. Machar. V roce 1910 zakoupil se svou manželkou v Litovli dům na náměstí s lékárnou „U dobrého pastýře“, kterou pronajímal odborníkům. Vydal rovněž sérii prvních pohledů z rodné obce.
Společenský život
Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[5]
Galerie
-
Kostel sv. Kateřiny s farou -
Výklenková kaple sv. Floriána -
Přehrada v dolní části obce
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vilémov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154031992745661&id=224337820660
Literatura
- KOUDELA, Miroslav: Paměti obce Vilémova, Danal, Olomouc 1995, ISBN 80-85973-06-5
- MACHOVSKÝ, Jan: Region Haná – mapový průvodce památkami, Region Haná, Těšetice 2004
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilémov na Wikimedia Commons - stránky obce
- mikroregion Litovelsko
- region Haná
