Vilémov (okres Olomouc)
Vilémov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Litovel |
Obec s rozšířenou působností | Litovel (správní obvod) |
Okres | Olomouc |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′8″ s. š., 16°59′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 428 (2024)[1] |
Rozloha | 8,55 km² |
Katastrální území | Vilémov u Litovle |
Nadmořská výška | 395 m n. m. |
PSČ | 783 23 |
Počet domů | 155 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Vilémov 7 78322 Cholina vilemov@mybox.cz |
Starosta | Radmila Matoušková |
Oficiální web: www | |
Vilémov | |
Další údaje | |
Kód obce | 568961 |
Kód části obce | 182001 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilémov je obec v okrese Olomouc. Leží v podhůří Drahanské vrchoviny přibližně 14 km jihozápadně od Litovle. Obec se svažuje od západu k východu, střední nadmořská výška obce je 401 m n. m. Půda je zde míň úrodná než na Hané, ale za to se zde nalézá víc přírodních krás. Jeho katastrální území má rozlohu 855 ha. Žije zde 428[1] obyvatel.
Historie
Vilémov je starobylá obec. Jméno obce – Wylemow – je poprvé zaznamenáno v zemských deskách olomouckých z roku 1368, kdy ji Janek ze Stražiště prodal Albrechtu ze Stařechovic. Od konce 14. století se vyskytuje název Vilímov, až v roce 1925 získala obec současný název. Litovelský historik Viktor Pinkava dokládá, že při kopání hrobů na vilémovském hřbitově bylo nalezeno mnoho starých mincí, nádob a jiných předmětů. To dosvědčuje pravdivost pověsti o vilémovském hradu, který patřil jistému panu Vilémovi. V písemných pramenech je ale vilémovská tvrz na místě dnešního hřbitova zmiňována až v 17. století. Pravděpodobně ji šlechta později opustila a lidé ji rozebrali.
V historických pramenech se o Vilémovu píše jako o samostatném statku, který se v průběhu staletí stal několikrát součástí větších panství. Roku 1672 potvrdil Leopold Volčinský svobodný pán z Volčína unikátní listinou, která se zachovala do současnosti, povolení obci používat pečeť.
Ve Vilémově bývala obora s černou zvěří, bažantnice a pivovar. V roce 1758 dal hrabě František Reginald postavit kostel sv. Kateřiny tam, kde stával dřív starý kostelík. Roku 1785 byla ve Vilémově postavena triviální škola. V letech 1927–1932 byl ve vsi postaven pravoslavný kostel. Od druhé světové války v obci trvale klesá počet obyvatel. V roce 1930 žilo ve Vilémově 706 obyvatel, v roce 2006 jen 462. Roku 1991 bylo v obci založeno Cyrilometodějské duchovní centrum sv. Gorazda při pravoslavném monastýru Zesnutí Přesvaté Bohorodice.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[3]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Vilémov | 750 | 751 | 735 | 750 | 750 | 756 | 706 | 546 | 542 | 499 | 492 | 494 | 483 | 432 |
Počet domů | část Vilémov | 115 | 126 | 136 | 134 | 136 | 137 | 140 | 150 | 147 | 141 | 135 | 139 | 143 | 146 |
Pamětihodnosti a zajímavosti
- kostel sv. Kateřiny
- výklenková kaple sv. Floriána
- smírčí kříž v předzahrádce domu
- Gorazdovo centrum
- výhled z kopce „Homola“
Rodáci
- Antonín Lakomý (* 1878) je autorem divadelní hry v hanáčtině Zpovědní léstek s hlavním hrdinou „stréčkem Křópalem“
- Josef Matoušek (* 1885) studoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci, byl významným překladatelem
- František Kollmann (1. 9. 1871 – 2. 8. 1939). Proslul jako výrobce četných medikamentů, z nichž nejznámější se stala jeho mast na uchování a růst vlasů a později velmi vyhledávaný a oblíbený prostředek na mírnění bolestí, zvaný „Salviol“. V krátké době se stal velmi zámožným člověkem, známým po všech českých zemích i v cizině. O popularitě tohoto vynálezce-samouka svědčí i fejeton vytištěný v pražském časopise Čas, který o F. Kollmannovi napsal věhlasný básník, spisovatel a publicista J. S. Machar. V roce 1910 zakoupil se svou manželkou v Litovli dům na náměstí s lékárnou „U dobrého pastýře“, kterou pronajímal odborníkům. Vydal rovněž sérii prvních pohledů z rodné obce.
Společenský život
Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[4]
Galerie
-
Kostel sv. Kateřiny s farou
-
Výklenková kaple sv. Floriána
-
Přehrada v dolní části obce
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vilémov [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154031992745661&id=224337820660
Literatura
- KOUDELA, Miroslav: Paměti obce Vilémova, Danal, Olomouc 1995, ISBN 80-85973-06-5
- MACHOVSKÝ, Jan: Region Haná – mapový průvodce památkami, Region Haná, Těšetice 2004
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilémov na Wikimedia Commons
- Vilémov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- stránky obce
- mikroregion Litovelsko
- region Haná