Přeskočit na obsah

Chodské nářečí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.

Chodské nářečí, označované také jako bulačina[1] (buláci, protože místo slovesa být používali bul - já jsem byl = já jsem bul) je dialekt češtiny užívaný na území Chodska (v okolí Domažlic). Toto nářečí patří do západního úseku jihozápadočeské podskupiny české nářeční skupiny, nicméně je velmi odlišné a rozdílné od ostatních. Jako u všech dialektů jeho užívání upadává.

Hlavní znaky

  • změna d > r mezi samohláskami, například dědek > děrek, stodola > storola, bude > bure, teda > tera
  • náslovné h, zejména u slov začínajících na u, ale i jindy, například aby > haby, utřít > hutřít, almara > halmara, udit > hudit
  • přehlásky typu smál se > smíl se, držel > držíl, sedět > seďít apod.
  • dlouhá samohláska u některých tvarů zájmen, infinitivů a příčestí minulých, například vaše > váše, volat > volát, oral > vorál
  • nadměrná délka samohlásky u dvojslabičných podstatných jmen: droužka (družička), půdzim, dívče
  • příčestí minulé slovesa být ve tvarech bul, bula, buli apod. (spisovně byl, byla, byli) - tato podoba je pravděpodobně již zaniklá, nicméně stala se obecně známou, Chodům bylo kvůli ní přezdíváno Buláci
  • dvojhláska ou často se vyslovuje ú př. :dlúho, kúpím...
  • zjednodušení skupiny vj > j: sjet, zjedavej, kjet
  • výslovnost slabikotvorného r, l s průvodní polosamohláskou ә (sәrce, hәrneček, vәlk, pәlno), někdy s a (vichr > věchar)

V beletrii

V beletrii je chodské nářečí zachyceno např. v dílech J. Š. Baara nebo v jediné Erbenově nářeční pohádce Jirka s kozú.[2]

Bulačinou jsou též psány dialogy v románu Aloise Jiráska Psohlavci.

Odkazy

Literatura

  • BĚLIČ, Jaromír. Nástin české dialektologie. Praha: SPN, 1972. S. 227. 
  • BACHMANNOVÁ, Jarmila. Česká nářeční skupina [online]. Nový encyklopedický slovník češtiny, 2017 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 

Reference

  1. ↑ JAKLOVÁ, Alena. K současnému stavu chodského nářečí z hlediska sociolingvistického I. Naše řeč [online]. 1997 [cit. 2015-7-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ FORMÁNKOVÁ, Věra. K Erbenovu překladu slovanských pohádek. Naše řeč [online]. 1972 [cit. 2015-7-22]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chodské_nářečí&oldid=21882614“