Přeskočit na obsah

Akce D.O.S.T.

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z D.O.S.T.)
Akce D.O.S.T.
Michal Semín na akci hnutí D.O.S.T. v roce 2012
Michal Semín na akci hnutí D.O.S.T.
v roce 2012
Právní formaspolek
Založeno1. února 2010
PředsedaPetr Bahník
AdresaTovární 1270/10, Praha, 170 00, Česko
IČO22818791
Další informace
Webhttp://www.akce-dost.cz/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Akce D.O.S.T. (Důvěra, Objektivita, Svoboda, Tradice) je občanské sdružení nacionalistického a národně konzervativního charakteru, registrované ministerstvem vnitra v roce 2010[1] a navazující svou činností na Manifest D.O.S.T. z konce roku 2007 a občanskou iniciativu, která se kolem něj utvořila.[2]

Manifest D.O.S.T.

[editovat | editovat zdroj]

Východiskem pro vznik a činnost sdružení byl Manifest D.O.S.T. ze 7. listopadu 2007.[3] V červnu 2010 sdružení na svých stránkách vykazovalo 556 signatářů manifestu a koncem července 2012 celkem 834 aktuálních signatářů a anonymně 38 osob, které svůj podpis odvolaly.[4]

Mezi iniciátory manifestu patřil Michal Semín, Jiří Hejlek a Petr Bahník. Po založení občanského sdružení v roce 2010 se však stal jeho předsedou Ladislav Bátora, který jím byl do konce roku 2011. Poté předsednictví získal Michal Semín a od roku 2014[zdroj⁠?!] je předsedou Petr Bahník. Všichni tři zakladatelé i první předseda Bátora pocházejí z konzervativně křesťanského prostředí (Semín z katolického, Hejlek z evangelického).[5] Bahník je přispěvatelem dezinformačního webu Protiproud, zakladatel petice Křesťané na obranu před ilegální migrací a příležitostný řečník na demonstracích Svobody a přímé demokracie. Místopředseda Hejlek přispívá do Parlamentních listů a podle svých slov "byl vždy proti zrůdnému programu Evropské unie"[6]

Mezi signatáři je krom jiných řada politiků ODS a dalších stran. Z politiků ODS patří mezi signatáře např. Petr Pleva, Eva Dundáčková, Alena Páralová, Juraj Raninec, Josef Ježek, Zdeněk Prosek či Karel Tejnor.[7] Petici podepsal také předseda Svobodných Petr Mach či předseda Konzervativní strany Martin Rejman. V létě 2010 podepsala manifest Jana Bobošíková, pozdější předsedkyně SBB. Na seznamu signatářů figurují také např. Radim Ucháč a Zdeňka Rybová z Hnutí pro život ČR.[8][9] Ne všichni signatáři Manifestu se stali členy Akce.

Novinář MF Dnes Pavel Eichler upozornil na přítomnost některých jmen, která řadí k české ultrapravici.[7][10] Také Martin Bastl s kolektivem v knize Krajní pravice a krajní levice v ČR z roku 2011 uvádí, že se na vzniku a chodu Akce D.O.S.T. podílely osoby z krajní pravice. Samotné sdružení pak řadí k zástupcům národoveckého proudu české krajně pravicové politiky ve formě registrovaných zájmových organizací, vedle Vlastenecké fronty či následnické Vlasti atp.[11] Petr Bahník v prezidentských volbách 2023 vyjádřil podporu Jaroslavu Baštovi.[12]

Postoje

[editovat | editovat zdroj]

Filip Krenar (2012) označuje iniciativu D.O.S.T. za „nejviditelnějšího a zřejmě i nejvýznamnějšího představitele“ konzervativně pravicového názoru v České republice.[13] Rozpoznává v iniciativě umírněně konzervativní proud, ultrakonzervativní katolický proud a radikální proud reprezentovaný mj. konfrontační rétorikou signatáře manifestu, publicisty Adama B. Bartoše.[14]

Mezi vyjádřené postoje patří:

Aktivity

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Veřejná činnost iniciativy a sdružení zahrnovala především vydání Manifestu D.O.S.T., několika prohlášení a otevřených dopisů a uspořádání několika demonstrací, které vyslovily podporu prezidentovi Václavu Klausovi, „tradiční rodině“ a soukromému vlastnictví a stavěly se proti Lisabonské smlouvě, antidiskriminační politice a Michaelu Kocábovi nebo Jiřímu Pehe.

V květnu 2009 bylo na sněmu D.O.S.T. vydáno memorandum Podporujeme svého prezidenta, ve kterém signatáři vyjádřili podporu Václavu Klausovi v jeho postoji vůči Lisabonské smlouvě.

Akce D.O.S.T. pořádala pravidelně diskusní setkání Hovory na pravici.[15] V České republice na její pozvání vystupoval i britský poslanec Evropského parlamentu Nigel Farage.[16]

Iniciativa spolupracovala s politickými stranami (Suverenita, SBB, NE Bruselu – Národní demokracie), jednotlivými politiky (včetně několika zákonodárců ODS) i občanskými sdruženími (Občanský institut, Institut sv. Josefa a Mladí křesťanští demokraté).[zdroj?] Představitelé Akce D.O.S.T. se pravidelně účastnili např. Pochodu pro život pořádaného Hnutím pro život ČR,[17] což se v roce 2016 stalo předmětem kritiky.[8][18][19] V roce 2012 Hnutí pro život podpořilo protestní shromáždění pořádané Akcí D.O.S.T. proti Prague Pride.[20] Obě iniciativy se rovněž v roce 2013 připojily k rezoluci podporující ruský zákon proti propagaci homosexuality.[21]

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

22. října 2010 demonstrovali proti nové knize Jiřího Pehe Klaus: portrét politika ve dvaceti obrazech, a ačkoli účastníci demonstrace ČTK přiznali, že ji nečetli, jejího autora označili za „zemského škůdce“ a „vlastizrádce“. Podle oficiálního vyjádření iniciativy to bylo z důvodu autorova „léta trvajícího protistátního a protinárodního mudrování“.[22][23][24]

Právní teoretik a sociolog Jiří Přibáň Akci D.O.S.T. vidí jako „fašizující“ a „žlučovitě nenávistné hnutí“.[25]

Federace židovských obcí ve své zprávě o stavu antisemitismu v ČR za rok 2010 uvedla, že tuto iniciativu chápe „jako poměrně nebezpečný fenomén, nejen pro české Židy, ale pro celý demokratický vývoj ČR.“ Manifest D.O.S.T. hodnotí jako „prostředek pro prosazování neofašistických, šovinistických a xenofobních tendencí ve vysoké politice a ve veřejném prostoru“.[26][27] Podobný postoj zaujal i Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze.[28] Proti zprávě židovské obce se Akce D.O.S.T. ohradila.[29] Ladislav Bátora hodnocení odmítl jako „veřejně šířená zlovolná, nepodložená, ba lživá a vpravdě extremistická tvrzení.“[30] O rok později zpráva o projevech antisemitismu uvádí Akci D.O.S.T. zejména v souvislosti s postavou Ladislava Bátory, jeho působení na ministerstvu školství a odchodu z vedení hnutí. Zmiňuje také výskyt výroků „otevřeně antisemitského ladění“ na webu hnutí.[31]

Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach v on-line rozhovoru v říjnu 2013 vyjádřil své rozladění z toho, že Akce D.O.S.T. využívá jeho jméno, ačkoliv nikdy nebyl členem sdružení, a s jeho postoji nesouhlasí.[32]

Akce D.O.S.T pravidelně pořádá tzv. Hovory na pravici, jejichž přednášky bývají kritiky vnímány jako znepokojivé či přímo nebezpečné.[zdroj⁠?!] Např. tématem Hovorů č. XXVI byla Obrana domova – Jak a před kým?[33] a vystoupil v nich předseda Národní domobrany (poloextremistické organizace navádějící k „domobraně“ před „milióny uprchlíků“)[34] Marek Obrtel. Akce D.O.S.T je svými kritiky vnímána jako neofašistická, šovinistická, homofobní a xenofobní organizace, která šíří přinejmenším konspirační teorie, v horším případě přímo dezinformace pod zástěrkou „svobodného vyjadřování“, a pochybnou snahou o navrácení médií (především České televize) „zpět do rukou koncesionářů“. Diskusi na toto téma vedl Michal Semín se Stanislavem Novotným, předsedou tzv. Asociace nezávislých medií, která sdružuje i dezinformační weby a uděluje kontroverzní Krameriovu cenu.[35]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BASTL, Martin; MAREŠ, Miroslav; SMOLÍK, Josef; VEJVODOVÁ, Petra. Krajní pravice a krajní levice v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3797-3. Kapitola Nacionalismus, s. 240–241. 
  2. ↑ Akce D.O.S.T.: Kdo jsme. www.akce-dost.cz [online]. [cit. 2010-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-04. 
  3. ↑ a b Akce D.O.S.T.: Manifest D.O.S.T.. www.akce-dost.cz [online]. [cit. 2009-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-10. 
  4. ↑ Akce-dost.cz, cit. 27-07-2012. www.akce-dost.cz [online]. [cit. 13-09-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-11-2012. 
  5. ↑ Krenar, S. 8–9
  6. ↑ NEUMANN, Ondřej. Ondřej Neumann: Vlastenci na Prima Zoom. HlídacíPes.org [online]. 2019-10-07 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Politici ODS podepsali petici, kterou iniciují extremisté. iDNES.cz [online]. 2008-01-07 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b BOHÁČOVÁ, Kristýna. Znepokojeny spojením s extremisty. Pochod pro náš život?. Christnet.eu [online]. 2016-04-17 [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ ORT, Jakub; ŠKROB, Jan. Hnutí pro život: rodičovské poradenství a boj za „čistý národ“. A2larm [online]. 2019-03-18 [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Politikům ODS dělá společnost extrémní pravice Archivováno 16. 3. 2008 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  11. ↑ BASTL, Martin; MAREŠ, Miroslav; SMOLÍK, Josef; VEJVODOVÁ, Petra. Krajní pravice a krajní levice v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 288 s. ISBN 978-80-247-3797-3. Kapitola Nacionalismus, s. 275 a 258. 
  12. ↑ MÁLEK, Albert. Celebrity jako lákadlo na voliče. Podívejte se, kdo koho podporuje. www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-01-10 [cit. 2023-01-11]. Dostupné online. 
  13. ↑ KRENAR, Filip. Akce D.O.S.T. – mezi tradicí a modernitou. Brno: FSS MU, 2012. Dostupné online. S. 7. 
  14. ↑ Krenar, S. 22
  15. ↑ Who is Who Mgr. Michal Semín[nedostupný zdroj] – neplatný odkaz !
  16. ↑ Bouře smíchu a ovace. Přijde revoluce, burácel drsňák Farage před klausovci. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ D.O.S.T. Akce D.O.S.T. podporuje Pochod pro život [online]. Akce D.O.S.T., 2016-03-13 [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. 
  18. ↑ Redakce DR. Redakce DR: Otevřený dopis Pochodu pro život: křesťanská je solidarita, nikoli netolerance - Deník Referendum. denikreferendum.cz [online]. 2016-04-05 [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ ADAM, Robert. Národní pochod pro život 2016 a jeho mediální obraz. S. 7–16. Nová čeština doma a ve světě [PDF online]. 2017 [cit. 2019-06-13]. Roč. 2017, čís. 2, s. 7–16. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISSN 1805–367X. 
  20. ↑ Hnutí Pro život ČR vydalo prohlášení k Prague Pride 2012. www.rodon.cz [online]. [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Stovka lidí se na protest líbala před ruskou ambasádou. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-09-08 [cit. 2019-06-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ ČTK: Pehe napsal knihu o Klausově kariéře, politicky podle něj chátrá
  23. ↑ Parlamenilisty.cz: Pehe napsal kriticky o Klausovi. Je to škůdce, bouří D.O.S.T.
  24. ↑ Akce D.O.S.T.: Vari, Pehe, zemský škůdce! Archivováno 13. 11. 2011 na Wayback Machine.
  25. ↑ Jiří Přibáň: Čekání na vůdce? Archivováno 12. 8. 2011 na Wayback Machine., novinky.cz, 29. 6. 2011
  26. ↑ Zpráva o stavu antisemitismu v ČR za rok 2010, Federace židovských obcí
  27. ↑ redakce. Zpráva o antisemitismu za rok 2010. Židovské listy: redakční blog [online]. 17. 4. 2011 [cit. 2012-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  28. ↑ Leo Pavlát: Je toho dost Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine., rozhlas.cz, 23. 5. 2011
  29. ↑ Ještě k nepravdivým obviněním ve Zprávě o stavu antisemitismu za rok 2010 Archivováno 3. 6. 2013 na Wayback Machine. (Stanovisko Akce D.O.S.T. ze dne 21. června 2011)
  30. ↑ BÁTORA, Ladislav. D.O.S.T. odmítá zlovolná, nepodložená, lživá a vpravdě extremistická tvrzení Židovské obce. web.archive.org [online]. 2011-05-05 [cit. 2023-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-05-05. 
  31. ↑ Výroční zpráva o projevech antisemitismu v České republice za rok 2011, Židovská obec v Praze, navštíveno 30. 8. 2012.
  32. ↑ On-line rozhovor Předseda Svobodných Petr Mach. iDnes [online]. 3. října 2013 [cit. 2013-12-16]. Dostupné online. 
  33. ↑ D.O.S.T. Akce D.O.S.T. [online]. 2019-02-13 [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ DEKLARACE RADY NÁRODNÍ DOMOBRANY [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online. 
  35. ↑ Archivy | Akce D.O.S.T. [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Stránky Akce D.O.S.T.
  • KRENAR, Filip. Akce D.O.S.T. – mezi tradicí a modernitou. Brno, 2012. 57 s. magisterská práce. FSS MU. Vedoucí práce Roman Vido. Dostupné online.
  • KŘÍHOVÁ, Dominika. Iniciativa D.O.S.T. jako radikálně konzervativní výzva současnosti. Praha, 2012. 111 s. magisterská práce. FMZ VŠE. Vedoucí práce Jan Rataj. Dostupné online.
  • HANZELKA, Jan. Akce D.O.S.T. jako příklad radikálního konzervatismu. Brno, 2013. 77 s. bakalářská práce. FSS MU. Vedoucí práce Josef Smolík. Dostupné online.
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Akce_D.O.S.T.&oldid=24348902“