Seznam panovníků Nizozemska
Seznam nizozemských panovníků zahrnuje nizozemské místodržitele (severní provincie), holandské a nizozemské krále (a vládnoucí královny). Nizozemští místodržitelé sice nebyli dědičnými panovníky, ale po většinu doby vládli severnímu Nizozemí a od roku 1747 byla jejich funkce oficiálně dědičná. Po roce 1815 se stali dědičnými nizozemskými králi.
Nizozemští místodržitelé (1581–1795)
[editovat | editovat zdroj]Holandští králové (1806–1810)
[editovat | editovat zdroj]
vytvořený Napoleonem Bonaparte roku 1806 na většině území bývalé sesterské Batavské republiky. Jednalo se předchůdce Nizozemského království. Do čela království postavil Bonaparte svého bratra Ludvíka. Ten k zemi připojil i území východního Fríska. Králi Ludvíkovi byla v roce 1810 de facto vnucená abdikace ve prospěch jeho syna. Po pádu Napoleona, ale i padl holandský režim Bonapartů | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Ludvík I. Bonaparte | 1778–1846 | 1806–1810 | Carlo Buonaparte Laetitia Ramolino |
||
Ludvík II. Bonaparte | 1804–1831 | 1810 | Ludvík Bonaparte Hortense de Beauharnais |
Nizozemští králové (od 1815)
[editovat | editovat zdroj]
Po napoleonských válkách bylo vytvořeno na Vídeňském kongresu v roce 1815 Spojené království nizozemské. Vzniklo spojením bývalého Rakouského Nizozemí (území Jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalých Spojených nizozemských provincií (území Severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko). Jeho králem se stal Vilém I. z dynastie Oranžsko-nasavské, syn posledního nizozemského místodržícího Viléma V. Oranžského. Nizozemské království bylo v personální unii s Lucemburským velkovévodstvím. V roce 1830 se ale odtrhly jižní provincie a vytvořily Belgii. Personální unie Nizozemska a Lucemburska skončila v roce 1890, kdy zemřel král Vilém III. a Lucembursko zdědil nasavský vévoda Adolf zatímco nizozemskou královnou se stala Vilémova dcera Vilemína. | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Vilém I. | 1772–1843 | 1815–1840 | Vilém V. Oranžský Vilemína Pruská (1751–1820) |
také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský | |
Vilém II. | 1792–1849 | 1840–1849 | Vilém I. Nizozemský Vilemína Pruská (1774–1837) |
také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský | |
Vilém III. | 1817–1890 | 1849–1890 | Vilém II. Nizozemský Anna Pavlovna Ruská |
také velkovévoda lucemburský, vévoda Limburský (do 1866) | |
Vilemína Nizozemská | 1880–1962 | 1890–1948 | Vilém III. Emma Waldecko-Pyrmontská |
do roku 1898 vládla jako regentka její matka,abdikovala ve prospěch dcery Juliány |
Po abdikaci královny Vilemíny nastoupila na trůn její jediná dcera Juliána Nizozemská z dynastie Meklenburských a po abdikaci královny Juliány nastoupila její dcera Beatrix z dynastie Lippe, ale během jejich vlády se název rodu nezměnil a oficiálně vládne Nizozemsku stále dynastie Oranžsko-Nasavská. | |||||
Portrét | Jméno | Narození–úmrtí | Období vlády | Rodiče | Poznámky |
Juliána Nizozemská | 1909–2004 | 1948–1980 | Vilemína Nizozemská Jindřich Meklenbursko-Zvěřínský |
abdikovala v roce 1980 ve prospěch dcery Beatrix | |
Beatrix | 1938–žijící | od 1980–2013 | Juliána Nizozemská Bernhard z Lippe-Biesterfeldu |
abdikovala v roce 2013 ve prospěch syna Viléma-Alexandra | |
Vilém-Alexandr | 1967–žijící | od 2013 | královna Beatrix Claus van Amsberg |
Rodokmen
[editovat | editovat zdroj]Rodokmen klade důraz na kontinuitu trůnu.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam premiérů Nizozemska
- Dějiny Nizozemska
- Nizozemští místodržitelé
- Linie následnictví nizozemského trůnu