Přeskočit na obsah

Karolina Slunéčková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Karolína Slunéčková)
Karolina Slunéčková
Karolina Slunéčková v divadelní hře Kočka na rozpálené plechové střeše (1966)
Karolina Slunéčková v divadelní hře Kočka na rozpálené plechové střeše (1966)
Rodné jménoKarolína Olga Slunéčková
Narození8. dubna 1934
Kladno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí11. června 1983 (ve věku 49 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníLnáře
AliasKarolka, Olinka, Olga
Alma materAkademie múzických umění v Praze
ChoťRudolf Vodrážka
DětiRudolf Vodrážka

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karolina Slunéčková, vlastním jménem Karolína Olga Slunéčková, používala i umělecké jméno Olga Sluníčková[1] (8. dubna 1934 Kladno11. června 1983 Praha), byla česká herečka, manželka herce Rudolfa Vodrážky.

Karolina Slunéčková se narodila 8. dubna 1934 v Kladně, odkud se s rodiči přestěhovala do Ústí nad Labem. Její dětství, ač měla velmi milující rodiče, nebylo idylické. Při obsazování Sudet německým obyvatelstvem se nestihli vystěhovat a tak během druhé světové války chodila do německé školy.

Již v dětství byla talentovaná a pohybově nadaná. Ráda tančila a dlouhá léta i stepovala. Herecké ambice se v ní projevovaly již při hře s kamarádkami, kdy si oblékala maminčiny šaty a přehrávala pohádkové postavy. Základy herectví jí předala profesorka Věra Petáková. Když její láska a vášeň k herectví během let nepolevily, vydala se za divadlem do Českých Budějovic, odkud vystudovala pražskou Divadelní fakultu Akademie múzických umění.

V roce 1956, hned po ukončení DAMU, získala angažmá v Divadle Vinohradech (v té době Divadlo československé armády). Hned od samého začátku hrála velké role, jednou z nich byla postava Natašy ve hře Vojna a mír, začínající jejím dlouhým monologem k publiku. Hrála role dramatické i komediální. Její životní rolí byla postava Margarety v Kočce na rozpálené plechové střeše (1966), kde polovinu představení odehrála v černém kombiné. Kromě dvou divadelních představení, která byla natočena, a to hra Brouk v hlavě (1969) a hra Přišel na večeři (1977), se z celé její divadelní kariéry dochovaly pouze fotografie.

Opakem její divadelní kariéry byla kariéra filmová. Režiséři si ji vybírali spíše do menších rolí prodavaček, drben či svůdnic. Největší šanci dostala ve filmu Pomerančový kluk (1975), kde hrála matku Otakara Brouska mladšího.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Karolína Slunéčková poznala svého manžela Rudolfa Vodrážku již na škole. Po pár letech se vzali a v roce 1960 se jim narodil syn Rudolf. Jejich manželství bylo spořádané, bez skandálů a intrik. Milovala módu, zvláště šátky, boty a klobouky, které nosila ve městech, který ve volném čase na venkově měnila za starý šátek. S manželem si pořídili chalupu ve Lnářích.

Velmi se bála nemocí, především když zemřela její kolegyně a blízká přítelkyně Nina Popelíková. I Karolínu Slunečkovou čekal podobný osud, po pár měsících ji lékaři diagnostikovali rakovinu plic, přesto dále účinkovala v divadle a natáčela v televizi. Jak říkala její kamarádka a kolegyně Jiřina Jirásková, ani ta zlá choroba nedokázala zničit její krásné rysy.

Když už byla moc nemocná a moc taková zdevastovaná, tak jsem jí řekla: ‚Tak takhle teda ne! S tím musíš něco udělat!‘ a ona přišla, no to nemáte představu, se zjevením. Já jsem pro ni jela autem. Ona na mě čekala před domem a tam stála skutečně světová hvězda! Ani ta choroba nedokázala ty krásný rysy zničit.
— Jiřina Jirásková

Ještě týden před svou smrtí přišla do divadla natěšená, že bude zase pracovat. Už se na jeviště nikdy nepodívala. Zemřela 11. června 1983.

Spolu se svým manželem je pohřbena v obci Lnáře na Strakonicku, kde měli rekreační chalupu.

Divadelní role, výběr (Vinohradské divadlo)

[editovat | editovat zdroj]

Rozhlasové role

[editovat | editovat zdroj]
  1. FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. Praha: Libri ISBN 978-80-7277-353-4. S. 153. 
  2. ZAJÍMAVOSTI. bulletiny.divadlonavinohradech.com [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  3. Brouk v hlavě (Divadlo na Vinohradech, 21. 5. 1969) – O divadle. www.odivadle.cz [online]. 2019-01-01CET15:39:30+01:00 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 
  4. VELÍŠEK, Martin. Sen noci svatojánské - dvě archivní nahrávky z let 1950 a 1964 [online]. Český rozhlas, 2016-06-09 [cit. 2016-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-06. 
  5. Stendhal: Kartouza parmská. Milostné pletky mladého šlechtice pokračují i za mřížemi • mujRozhlas. www.mujrozhlas.cz [online]. [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]