Přeskočit na obsah

Antologie z oper/Starý král

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Verze z 25. 6. 2022, 15:16, kterou vytvořila Lenka64 (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{NavigacePaP | TITUL = Antologie z oper | PŘEDCHOZÍ = Jaroslav Jeremiáš | ČÁST = Starý král | DALŠÍ = Jindřich Káan z Albéstů }} {{Textinfo | TITULEK = Starý král | AUTOR = Alois Tvrdek | POPISEK = | LICENCE = PD old 70 | ZDROJ = Antologie z oper, díl 1., str. 106-107 | ONLINE = {{Kramerius|nkp|9a58f820-dbf2-11e7-bbbb-005056827e51}} | VYDÁNO = 1922 | WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Fo…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Údaje o textu
Titulek: Starý král
Autor: Alois Tvrdek
Zdroj: Antologie z oper, díl 1., str. 106-107
Národní knihovna České republiky
Vydáno: 1922
Licence: PD old 70

Jaroslav Jeremiáš: Starý král

[editovat]

Opera o 1 dějství na libreto od Rémyho de Gourmont. Přeložila H. Škorpilova-Lhotková.

Osoby

[editovat]

Gildas, král andainský…b. Guislaina, jeho dcera…s. Joland, princ z Locmarie…t. Germaina, čestná družka, levoboček krále andainského…a. Floraina služka, sestra Guislainy, dcera krále a otrokyně…s. Gautier, páže…t. — První provozování 13. IV. 1919 v Národním divadle.

Obsah

[editovat]

Děj impresionistické Gourmontovy »tragické novely« odehrávající se za jediné noci onoho roku »kdy se objevil na obloze ohnivý pták«, dává pociťovati ve svých nezrůdných projevech erotických a smyslných výbuších blízkost Maeiterlinckovy poesie modrých zjevův a duší. Její výstupy prochvívá divná směs útrpnosti a ukrutnosti, zbožných vzdechův a vášnivých tužeb, lítých náruživostí a sklonů perversních.

Na hradě andainském žije stařičký král Gildas se svými třemi dcerami: Guislainou, Germainou a Florainou. Pouze první dcera jest legitimní, kdežto obě druhé jsou děti nemanželské. Germaina, čestná družka Guislainina, nenávidí mužů, jsouc zmítána zrůdnou náklonností ke Guislaině, kdežto měkká a něžná Floraina, dcera otrokyně, touží stejně jako hrdá Guislaina po Jolandovi, rekovném krasavci, princi z Locmarie, dobývajícím okolních hradův a zemí. Obě zaplály touhou po něm, a již jeho jméno samo vzbudilo v oblou žízeň lásky, ačkoli dosud pravého muže vlastně nepoznaly. Neboť král, ploužící se neslyšně hradními komnatami, drží dcery v přísném zajetí obávaje se, aby mu jich nikdo neodloudil a nezbavil ho trůnu. Proto dovoluje jim pouze styk s domácí čeledí a pážetem Gautieram, téměř ještě dítětem. I toho však poruší atmosféra žízně lásky, takže vzplane vášnivou touhou po těle Florainině. Jeho mládí uchvacuje i Germainu, pouze však proto, že jí ve své mladistvé sličnosti připomíná půvaby Guislaininy. — Dívky vzkázaly potají Jolandovi, aby je přišel osvobodit; Guislaina jde ve své ukrutnosti tak daleko, že chce obětovati vlastního otce, by dopomohla Jolandovi ke trůnu.

Osudné noci, kdy Joland se má zmocniti hradu, sestry přiznávají se navzájem ke svým vášním: Guislaina k lásce hrdé, Floraina k lásce něžné, oddané. Germaina bez ostychu projevuje touhu po krásném bujném těle sestřině, a Gautier, náhle vyspěvší v muže, nabízí se opět Floraině. Starý král, dověděv se o spiknutí a chystaném přepadení hradu, obchází ohrožená místa a svěří jejich ochranu Gautierovi. Při poplašném úderu na zvon ulekne a zabije se pádem se schodů věžních. Jolanda odzbrojí a v souboji zabíji Gautier. Na mrtvoJe Jolandově probodne se mečem padlého Guislaina, a Gautier byv provolán čeledí za krále, pojímá za manželku Germainu. Floraina truchlící nad zapadlým štěstím svým, odhodlává se státi sestrou obou.