Přeskočit na obsah

Třebíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox sídlo Šablona:IBOM

Třebíč (rod ženský, ale původně mužský, německy Trebitsch[1]) je město s rozšířenou působností, nacházející se na západě Moravy, v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Třebíč leží na řece Jihlavě 30 km jihovýchodně od města Jihlavy a 56 km západně od Brna. Nadmořská výška města činí asi 400 metrů nad mořem. Třebíč má asi 39 700 obyvatel a je důležitým centrem západní Moravy a okresu Třebíč.

Historie města [2]

Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu les třebečský (Třebečský les) zmíněného v třebíčském opisu Kosmovy kroniky, sepsaném v třebíčském klášteře, (in silva trebecensis - v lese třebečském).[3]

Název může také pocházet ze slova třebiti[4], které má význam ničení lesa, kácení lesa, z toho se usuzuje že na území města byly hluboké lesy, ale tato možnost je méně pravděpodobná.

Středověk

První zmínky o Třebíči sahají až do roku 1101, kdy zde moravská údělná knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský založila benediktinský klášter. První stavbou tohoto kláštera byl kostel sv. Benedikta vysvěcený roku 1106. Asi v polovině 13. století byla přistavěna nová klášterní budova a bazilika svatého Prokopa. Nejstarší listina, kde je Třebíč již zmiňována jako město je z roku 1277. Povolení opevnit se hradbami a řídit se městským právem byla městu udělena roku 1335 Karlem IV. a Janem Lucemburským. V roce 1468 při válkách mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem bylo město velmi zničeno a na několik let přestalo dokonce existovat.

Novověk

Ani další doba městu Třebíči moc nepřála, město mnohokrát vyhořelo, až na některé domy se nezachovala jeho renesanční podoba. Třebíč se stává majetkem Pernštejnů a v roce 1525 zanikl vyhnáním řeholníků i klášter. O dva roky později, v roce 1527, se město stalo majetkem Buriana Osovského z Doubravice. Rod Osovských z Doubravice byl obecně významným v historii města a zasloužil se o jeho rozvoj. Po získání práva pečetě v roce 1582 se město stalo majetkem Valdštejnů. V druhé polovině 17. století se fara sv. Martina dočkala povýšení na děkanství. Tato událost velmi výrazně ovlivnila rekatolizaci. V druhé polovině 18. století město, stejně jako celá Morava, trpělo hladomorem.

19. století a 20. století

V letech 1821 a 1822 město poničil velký požár a o deset let později začala řádit i v Třebíči cholera. Mezitím se v roce 1830 městem prohnala jedna z větších povodní. Po roce 1850 je ve městě postupně založena spořitelna (1863), Národní dům a gymnázium (obojí 1871). Roku 1885 je postaveno i sousoší Cyrila a Metoděje na Karlově náměstí, o rok později bylo město připojeno k železnici. Na počátku 20. století je v Třebíči doktorem Jaroslavem Bakešem založena nemocnice. V třicátých letech byly zakoupeny koželužnické závody Budischowski firmou Tomáše Bati, který začal v Borovině stavět i dvojdomky. V 70. letech se začínají budovat nová sídliště, školy a další zařízení. Důvodem je stavba jaderné elektrárny. Roku 1985 se městem prohnala další z velkých povodní, později se povodně vrátily ještě v letech 2005 a 2006. 3. července 2003 se židovské ghetto a bazilika staly součástí seznamu UNESCO[5].

Vývoj počtu obyvatel

Rok 1970 1980 1991 2001 2003
Počet obyvatel 22 555 29 017 38 355 39 021 38 785

Pozoruhodnosti a zajímavosti [6][7]

Soubor:TREBIC WAY.JPG
Originální ukazatel v Židovském ghettu

V Třebíči se nachází mnoho památek a významných bodů. Nachází se zde starobylé židovské město a bazilika svatého Prokopa, obě památky byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. V centru města se nachází Karlovo náměstí, které je jedno z největších náměstí v České republice.

Zámostí a Podklášteří

Na levém břehu řeky Jihlavy, na místě zvaném Židy či Zámostí se rozkládá jedna z největších židovských čtvrtí v Evropě. Třebíčská židovská čtvrť je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou v seznamu UNESCO. Byla zapsána 3. července 2003. Nejcennějšími prvky tohoto území jsou křivolaké uličky, původní domy, klenuté průchody a mnoho dalších prvků. V současné době se většina památek nepoužívá k původním účelům. Radnice, rabinát i nemocnice tak neslouží svému původnímu účelu. V Podklášteří se nachází Bazilika svatého Prokopa, která je společně s židovskou čtvrtí zapsána na seznamu UNESCO. Kdysi se zde nacházelo benediktinské opatství, které bylo založeno v roce 1101. Klášter se postupem času stal náboženským centrem i vojenskou pevností, tuto pozici si udržel až do husitských válek. V roce 1468 byl dobyt uherskými vojáky a klášter přestaven do podoby zámku. Dnes zde sídlí Muzeum Vysočiny.

Související informace naleznete také v článku Třebíčská židovská čtvrť.

Vnitřní město

Centrum města tvoří Karlovo náměstí, zvané také rynek vytčený při založení města jako tržiště s plochou 22000 m². Těmito rozměry je jen o pár metrů menší než Václavské náměstí v Praze, tímto se město v minulosti mohlo rovnat městům královským. Na začátku 19. století mělo ještě renesanční a barokní podobu, kterou bohužel zničil požár v roce 1822. Ve vnitřním městě se nachází ještě 75 metrů vysoká městská věž, která patří ke kostelu sv. Martina. Dále zde leží kapucínský klášter a pravoslavný a evangelický kostel. Na Karlově náměstí se nachází i Malovaný dům, Černý dům a sousoší Cyrila a Metoděje.

Související informace naleznete také v článku Vnitřní město (Třebíč).

Stařečka

Na Stařečce se říká východní oblasti města, směrem do čtvrti Borovina. Nachází se zde kaple Povýšení sv. Kříže, na místě zvaném Kostelíček. Tato kaple má půdorys kříže a jejím stavitelem byl Jan Fulík. Bylo tomu v roce 1644. U řeky Jihlavy leží říční lázně Polanka z roku 1933. Dřevěné šatny z téhož roku jsou stále v provozu a stále jsou předmětem obdivu. Autorem návrhu byl Bohuslav Fuchs. Na tzv. Kanciborku se nachází Větrný mlýn, který sloužil na úpravu třísla pro koželuhy.

Související informace naleznete také v článku Větrný mlýn (Třebíč).

Doprava

Třebíč je dopravním uzlem spádové oblasti okresu Třebíč. Neprochází tudy žádný hlavní tranzitní tah. Leží na spojnici silnic I/23 (východ-západ) a II/360 (sever-jih). Prochází tudy železnice z Brna do Jihlavy. V Třebíči se nachází železniční stanice Třebíč, zastávka Třebíč-Borovina a autobusové nádraží. Dopravní obslužnost ve městě je zajišťována autobusy MHD a vozy taxislužby.

Související informace naleznete také v článku Doprava v Třebíči.

Kultura

Kulturní vyžití v Třebíči zajišťuje nově otevřené Divadlo Pasáž na Masarykově náměstí, kino Pasáž a donedávna i kino Moravia, které bylo 31. března 2006 uzavřeno. Konají se zde i hudební festival Zámostí (festival), festival židovské kultury Šamajim, festival etnické kultury Třebíčský Zvonek a folklorní festival Třebíčské Bramborobraní. Každý rok v květnu se zde koná i Divadelní Třebíč, v březnu zase Festival divadla 2-3-4 herců, také je Třebíč jedním z 13 měst, ve kterých se odehrává mezinárodní hudební festival klasické hudby Concentus Moraviae. Každý rok se zde konají oslavy zápisu města do seznamu UNESCO. V roce 2002 byla v Zámostí otevřena stálá výstava, věnovaná Ladislavu Novákovi. Některá jeho díla jsou vystavena i ve vinárně Ráchel.

Ve městě je i Muzeum Vysočiny, které se nachází v prostorách zámku, Galerie Malovaný dům v Malovaném domě a galerie v Zadní synagoze. Pozorování noční oblohy zajišťují nadšenci v třebíčské hvězdárně, děti mají možnost navštěvovat skautské a vodácké oddíly pod ORJ Třebíč, Sokola a mnoho dalších zájmových činností.

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních událostí v Třebíči.

Průmysl

V Třebíči se dlouhou dobu udržovala tradice výroby bot. V současnosti je ovšem továrna v Borovině, ve které jako poslední sídlila firma BOPO, mimo provoz. Kožedělný a obuvnický průmysl v Třebíči je zcela v úpadku. Dalším druhem průmyslového zboží, který je spjat s Třebíčí jsou ponožky. Ty se také vyráběly v borovinském BOPU (odtud také název - BOty-POnožky). V dnešní době je činná řada menších provozoven, kde se výrobě ponožek věnují (např. TREPON).

V Třebíči dále působí společnost Uniplet vyrábějící pletařské stroje. Od roku 2007 se zde, také vyrábějí autobusy TEDOM.

Známé třebíčské společnosti

Rodáci a obyvatelé Třebíče


Místní části [10]

celkem: 4 895 domů, 39 021 obyvatel

Sportovní a kulturní vyžití

Školy

Partnerská města [11]

Čestní občané

Čestné občanství třebíče je udělováno jen významným osobám, které se zasloužily o Třebíč nebo o České země. Kontroverzními[12] osobami v seznamu jsou prezidenti z dob před Sametovou revolucí.

Související informace naleznete také v článku Seznam čestných občanů Třebíče.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Galerie Třebíč na Wikimedia Commons

Šablona:Portál Třebíč

Reference

  1. ↑ Třebíčské pověsti a zajímavosti / Miroslav Hedbávný ; [ilustrace Josef Dvořák]. – 2., rozš. vyd. – Třebíč : Akcent, 2005. – 198 s.
  2. ↑ Historie Třebíče na stránkách města Třebíče
  3. ↑ Třebíč - Z historie benediktinského opatství/ Rudolf Fišer – Edice Vysočiny - Fibox Třebíč, 2004 – 183 s.; str. 76
  4. ↑ Třebíčské pověsti a zajímavosti / Miroslav Hedbávný ; [ilustrace Josef Dvořák]. – 2., rozš. vyd. – Třebíč : Akcent, 2005 – 198 s.
  5. ↑ ARCHiNET.cz: Třebíč na seznamu UNESCO
  6. ↑ Památky UNESCO, Ostatní památky
  7. ↑ Židovské památky Třebíče / Jaroslav Klenovský. – 3. dopl. vyd. – Brno : CERM-Akademické nakladatelství, 2003. – 68 s.
  8. ↑ [www.astro.cz/_data/files/2001/07/04/t_kvizrtf Zpráva o jmenování čestným občanem]
  9. ↑ idnes.cz: Spolupracovníka premiérů Doležela zatkla policie
  10. ↑ údaje ze sčítání lidu roku 2001
  11. ↑ Výsledek ankety s výpisem partnerských měst
  12. ↑ Televizní noviny, 9. února 2007, TV Nova

Fotogalerie

Povodně jaro 2006

Třebíčské památky

Šablona:Třebíč


Města, městyse a obce okresu Třebíč
Babice • Bačice • Bačkovice • Benetice • Biskupice-Pulkov • Blatnice • Bohušice • Bochovice • Bransouze • Březník • Budišov • Budkov • Cidlina • Čáslavice • Častohostice • Čechočovice • Čechtín • Červená Lhota • Číhalín • Číchov • Čikov • Číměř • Dalešice • Dědice • Dešov • Dolní Lažany • Dolní Vilémovice • Domamil • Dukovany • Hartvíkovice • Heraltice • Hluboké • Hodov • Horní Heřmanice • Horní Smrčné • Horní Újezd • Horní Vilémovice • Hornice • Hrotovice • Hroznatín • Hvězdoňovice • Chlístov • Chlum • Chotěbudice • Jakubov u Moravských Budějovic • Jaroměřice nad Rokytnou • Jasenice • Jemnice • Jinošov • Jiratice • Kamenná • Kdousov • Kladeruby nad Oslavou • Klučov • Kojatice • Kojatín • Kojetice • Komárovice • Koněšín • Kostníky • Kouty • Kozlany • Kožichovice • Krahulov • Kralice nad Oslavou • Kramolín • Krhov • Krokočín • Kuroslepy • Láz • Lesná • Lesní Jakubov • Lesonice • Lesůňky • Lhánice • Lhotice • Lipník • Litohoř • Litovany • Lomy • Loukovice • Lovčovice • Lukov • Markvartice • Martínkov • Mastník • Menhartice • Meziříčko • Mikulovice • Mladoňovice • Mohelno • Moravské Budějovice • Myslibořice • Naloučany • Náměšť nad Oslavou • Nárameč • Nimpšov • Nová Ves • Nové Syrovice • Nový Telečkov • Ocmanice • Odunec • Okarec • Okřešice • Okříšky • Opatov • Oponešice • Ostašov • Pálovice • Petrovice • Petrůvky • Pokojovice • Police • Popůvky • Pozďatín • Přeckov • Předín • Přešovice • Přibyslavice • Příštpo • Pucov • Pyšel • Rácovice • Račice • Radkovice u Budče • Radkovice u Hrotovic • Radonín • Radošov • Radotice • Rapotice • Rohy • Rokytnice nad Rokytnou • Rouchovany • Rudíkov • Římov • Sedlec • Slavětice • Slavičky • Slavíkovice • Smrk • Stařeč • Stropešín • Střítež • Studenec • Studnice • Sudice • Svatoslav • Šebkovice • Štěměchy • Štěpkov • Trnava • Třebelovice • Třebenice • Třebíč • Třesov • Valdíkov • Valeč • Vícenice • Vícenice u Náměště nad Oslavou • Vladislav • Vlčatín • Výčapy • Zahrádka • Zárubice • Zašovice • Zvěrkovice • Želetava
legenda: město, městys.

Šablona:Památky UNESCO


Šablona:Geo

Šablona:Okresní město Šablona:InfoAktual

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třebíč&oldid=1505324“