Černý dům
| Černý dům | |
|---|---|
 Černý dům | |
| Účel stavby | |
dům, restaurace | |
| Základní informace | |
| Přestavba | 1637 |
| Materiál | kámen |
| Další majitelé | Fried, Taussing, Jan Rábl |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovo náměstí, Třebíč,  Česko |
| Ulice | Karlovo náměstí |
| Souřadnice | 49°12′59,04″ s. š., 15°52′51,96″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35604/7-3130 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černý dům je renesanční nemovitá kulturní památka[1] na severní, dolní straně Karlova náměstí v Třebíči; na horní straně náměstí je podobného rázu Malovaný dům.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Do téměř dnešní podoby nechal Černý dům přestavět bohatý třebíčský měšťan Jan Rábl, mistr mydlářský. Ten dům zakoupil a roku 1637 nechal jeho stranu obrácenou do náměstí pokrýt figurálními sgrafity. Ty přetrvaly do svého zalíčení v roce 1862, které si objednal nový majitel domu. Tento stav přetrval až do roku 1927, kdy byla sgrafita odborně obnovena pod dohledem památkového úřadu. V nové době byl dům v majetku židovských obchodníků Frieda a Taussiga; tamnímu obchodu s textilem se proto dlouho říkalo „U Taussiků“.
Dům dlouhá léta sloužil též provozu hospody Černý dům. Na tuto tradici navázala v 21. století restaurace V Černém domě. Mimo ni jsou zde obchody s textilním zbožím, kancelářskými a školními potřebami, nábytkem, cestovní kancelář, šicí dílna a dalš.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Stěna domu směřující do náměstí je pokryta figurálními sgrafity. Postavy v horních výklencích představují tyto lidské ctnosti:[2]
- Fides, víra – žena upřímně hledící na kříž svírající v rukách;
- Charitas, láska – znázorněna srdečným vztahem lásky matky a dítěte;
- Spes, naděje – symbolicky představována děvčetem pevně stojícím proti větru;
- Justitia, spravedlnost – žena s typickými atributy váhami a mečem;
- Fragilitas, pomíjivost – žena zpytující své bytí pomocí zrcadla (věčnosti);[3]
- Laetitia, veselost – poskakující dívka s květinami a mečem.[4]
Ve zbylých třech výklencích jsou okna. Pod římsou prvního poschodí jsou arabesky. Pod nimi pak lovecké výjevy a římští císaři Vespasián a Titus a cválající jezdec s mečem. Další postavou je potácející se rytíř, který se opírá o kopí, vedle něho své místo zaujímají tři erby: říšský, waldštejnský a žerotínský. Zbylé dva velké obrazy nejsou jednoznačně vyloženy; poslední obraz napravo má znaky biblického motivu.
Dům míval dva vysoké kamenné štíty, taktéž zdobené obrazy: Šalamounovým rozsudkem a volba a zavržení krále Saula. Na domě je i portál tesaný z pískovce, nad nímž se nacházely tři štíty s erby, první štít ukazuje říšského orla, prostřední představuje erb Waldštejnský a třetí je erb Žerotinský. Pod nimi je nápis POZIEHNEG HOSPODINE TOMUTO DOMU Y WSSECHNIEM W NIEM PRZEBYWAGYCZYM (současnou češtinou: Požehnej Hospodine tomuto domu i všem v něm přebývajícím). Pod nápisem je hvězdářské znamení planety Smrtonoše (Marsu), po obou stranách je letopočet 1619[5].
-
Sgrafita a údaje o rekonstrukci na stěně domu -
Portál s nápisem -
Trappův nákres Černého domu -
Průchod do dvora
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Evidenční číslo rejstříku: 35604/7-3130.
- ↑ Uváděno podle Trappa, l. c., str. 355.
- ↑ Zde Joura, l. c., uvádí Prudentia, rozumnost.
- ↑ Jinak uvádí Joura, l. c., Gloria, sláva.
- ↑ Památky archaeologické a místopisné, rok 1857, II díl, sešit VIII, str. 356 Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TRAPP, M. V. Některé starožitné památky města Třebíče v Moravě. In Památky archeologické, 1857.
- JOURA, J. Černý dům na Karlově náměstí. In Horácké noviny. Roč. 13, č. 68 (2002).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černý dům na Wikimedia Commons 
Dílo Některé starožitné památky města Třebíče v Moravě ve Wikizdrojích
