Hrabová (Ostrava)
| Hrabová | |
|---|---|
 Dřevěný kostel svaté Kateřiny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′32″ s. š., 18°16′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 758 (2021)[1] |
| Rozloha | 9,21 km² |
| Katastrální území | Hrabová |
| Nadmořská výška | 235 m n. m. |
| PSČ | 720 00 |
| Počet domů | 906 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Bažanova 174/4 720 00 Ostrava sekretariat@ostrava-hrabova.cz |
| Starosta | Milan Slíva |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Hrabová | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554669 |
| Kód části obce | 114537 |
| Kód k. ú. | 714534 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrabová je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na jižní straně města. Obvodem protéká řeka Ostravice.
Název
Nejstarší jméno vesnice bylo Hrabov, což byl jmenný tvar přídavného jména hrabový - „habrový“. Od 14. století se jméno uvádělo v ženském rodě. Od 14. do 20. století se přidával přívlastek Veliká (německy Groß) nebo Stará (latinsky Antiqua) na odlišení od sousední Nové/Malé Hrabové. V roce 1915 je doloženo pojmenování Hrabová u Vítkovic (Hrabowa bei Witkowitz),[2] které se objevuje i v opise mírně staršího pečetidla starostenského úřadu obce Hrabové u Vítkovic s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem.[3] Název obce byl totiž změněn výnosem císařsko-královského ministerstva financí z 23. ledna 1904 číslo 4438, kdy došlo i ku změně německého jména Gross Hrabowa na Hrabowa bei Witkowitz.[4]
Historie
.jpg)
Samostatná obec vznikla před polovinou 13. století. Současné názory historiků se přiklánějí k tomu, že „Grabowe“ zmíněné v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267 je právě Hrabová. Další písemná zmínka o ní pochází z roku 1297 ze smlouvy mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem. Obyvatelé se živili zemědělstvím a především rybářstvím. Obecní rybníky se táhly od Paskova po Hrabůvku. Od 1. července 1941 byla připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války zbavena nacistické okupace Rudou armádou dne 1. května 1945. V letech 1957–1960 obnovila svou samostatnost, poté se však definitivně stala součástí velké Ostravy.
Symboly
Znak a prapor byly schváleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/88 ze 4. října 1994, avšak udělení z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se podle registru komunálních symbolů nedočkala vlajka, ale pouze znak a to rozhodnutím číslo 50 z 20. ledna 2005.[7] Původně měla obec v pečetním obraze legendární starokřesťanskou pannu a mučednici Kateřinu Alexandrijskou s jejími atributy, tedy s nožovým kolem a s mečem, v současnosti ve znaku najdeme dřevěný kostel, který bývá zobrazován proti heraldickým zvyklostem nezobrazování skutečné stavby, jako místní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské a polovinu nožového kola.
- Znak
Ve stříbrno-modře děleném štítě nahoře vyrůstá dřevěný kostel přirozené barvy s věží vpravo, dole vyniká půl zlatého nožového kola.[7]
- Prapor
Modrý list se žlutým nožovým kolem.
Pamětihodnosti
Slavní rodáci
Ke známým rodákům patří básník, publicista, překladatel a knihovník Vilém Závada. V Hrabové je pohřben spisovatel, disident a chartista Jaromír Šavrda.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 288.
- ↑ Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ I Hrabowa bei Witkowitz ⟨Gross Hrabowa (Welka Hrabowa)⟩ in Mähren Prerauer Kreis. Bezirk Paskau. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Registr komunálních symbolů. Kapitola Symboly – Hrabová: Kraj: Moravskoslezský: Okres: Ostrava-město: Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Ostrava. rekos.psp.cz [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [cit. 2024-09-04]. Dostupné online.
Literatura
- BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová 1297–1997. Ostrava: Úřad městského obvodu Hrabová, 1997. Dostupné online.
- SLAVÍK, Vladimír, SLEPIČKA, Martin a SLÍVA, Milan. Hrabová v období druhé světové války. Fakta a vzpomínky. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2015. Dostupné online.
- SLEPIČKA, Martin. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. 1. vyd. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, 2015. Dostupné online.
- SLEPIČKA, Martin (ed.). Historie obce Hrabová. Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2017. Dostupné online.
- SLEPIČKA, Martin. Hrabová v čase první světové války a formování samostatného Československa 1914–1919. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2018. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrabová na Wikimedia Commons - https://ostrava-hrabova.cz/ Oficiální web městského obvodu Hrabová.
- https://www.hrabova.info/ je místní komunitní portál, který široké veřejnosti přináší spoustu informací z městského obvodu Ostrava - Hrabová.
- http://vladimirslavik.netstranky.cz/ Internetová stránka Hrabovské noviny vydavatele Ing. Vladimíra Slavíka.
- https://www.zonerama.com/Ostrava-Hrabova/978983 Fotogalerie ze života Hrabové.
