Přeskočit na obsah

Hrabová (Ostrava)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrabová
Dřevěný kostel svaté Kateřiny
Dřevěný kostel svaté Kateřiny
Znak městské části HrabováVlajka městské části Hrabová
znakvlajka
Lokalita
Statusměstský obvod
Statutární městoOstrava
OkresOstrava-město
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 758 (2021)[1]
Rozloha9,21 km²
Katastrální územíHrabová
Nadmořská výška235 m n. m.
PSČ720 00
Počet domů906 (2021)[1]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu MOBažanova 174/4
720 00 Ostrava
sekretariat@ostrava-hrabova.cz
StarostaMilan Slíva
Oficiální web: www.ostrava-hrabova.cz
Hrabová na mapě
Hrabová
Hrabová
Další údaje
Kód MO554669
Kód části obce114537
Kód k. ú.714534
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrabová je od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy. Leží na jižní straně města. Obvodem protéká řeka Ostravice.

Nejstarší jméno vesnice bylo Hrabov, což byl jmenný tvar přídavného jména hrabový - „habrový“. Od 14. století se jméno uvádělo v ženském rodě. Od 14. do 20. století se přidával přívlastek Veliká (německy Groß) nebo Stará (latinsky Antiqua) na odlišení od sousední Nové/Malé Hrabové. V roce 1915 je doloženo pojmenování Hrabová u Vítkovic (Hrabowa bei Witkowitz),[2] které se objevuje i v opise mírně staršího pečetidla starostenského úřadu obce Hrabové u Vítkovic s věrozvěsty Cyrilem a Metodějem.[3] Název obce byl totiž změněn výnosem císařsko-královského ministerstva financí z 23. ledna 1904 číslo 4438, kdy došlo i ku změně německého jména Gross Hrabowa na Hrabowa bei Witkowitz.[4]

Pečetní obraz[5] pečetidla Hrabové se jménem majitele „OBEC WELKA HRABOWA“ i s datací rokem „1805“[6]

Samostatná obec vznikla před polovinou 13. století. Současné názory historiků se přiklánějí k tomu, že „Grabowe“ zmíněné v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku z roku 1267 je právě Hrabová. Další písemná zmínka o ní pochází z roku 1297 ze smlouvy mezi olomouckým biskupem a těšínským knížetem. Obyvatelé se živili zemědělstvím a především rybářstvím. Obecní rybníky se táhly od Paskova po Hrabůvku. Od 1. července 1941 byla připojena k Moravské Ostravě. Obec byla během druhé světové války zbavena nacistické okupace Rudou armádou dne 1. května 1945. V letech 19571960 obnovila svou samostatnost, poté se však definitivně stala součástí velké Ostravy.

Znak a prapor byly schváleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3581/88 ze 4. října 1994, avšak udělení z Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se podle registru komunálních symbolů nedočkala vlajka, ale pouze znak a to rozhodnutím číslo 50 z 20. ledna 2005.[7] Původně měla obec v pečetním obraze legendární starokřesťanskou pannu a mučednici Kateřinu Alexandrijskou s jejími atributy, tedy s nožovým kolem a s mečem, v současnosti ve znaku najdeme dřevěný kostel, který bývá zobrazován proti heraldickým zvyklostem nezobrazování skutečné stavby, jako místní kostel svaté Kateřiny Alexandrijské a polovinu nožového kola.

Znak

Ve stříbrno-modře děleném štítě nahoře vyrůstá dřevěný kostel přirozené barvy s věží vpravo, dole vyniká půl zlatého nožového kola.[7]

Prapor

Modrý list se žlutým nožovým kolem.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Ke známým rodákům patří básník, publicista, překladatel a knihovník Vilém Závada. V Hrabové je pohřben spisovatel, disident a chartista Jaromír Šavrda.

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  2. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 288.
  3. Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 
  4. I Hrabowa bei Witkowitz ⟨Gross Hrabowa (Welka Hrabowa)⟩ in Mähren Prerauer Kreis. Bezirk Paskau. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 
  6. Digitální archiv města Ostravy. badatelna.ostrava.cz [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 
  7. a b Registr komunálních symbolů. Kapitola Symboly – Hrabová: Kraj: Moravskoslezský: Okres: Ostrava-město: Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem: Ostrava. rekos.psp.cz [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BARCUCH, Antonín a ROHLOVÁ, Eva. Sedm století obce Hrabová 1297–1997. Ostrava: Úřad městského obvodu Hrabová, 1997. Dostupné online.
  • SLAVÍK, Vladimír, SLEPIČKA, Martin a SLÍVA, Milan. Hrabová v období druhé světové války. Fakta a vzpomínky. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2015. Dostupné online.
  • SLEPIČKA, Martin. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové. 1. vyd. Ostrava: Římskokatolická farnost Ostrava-Hrabová, 2015. Dostupné online.
  • SLEPIČKA, Martin (ed.). Historie obce Hrabová. Dějiny, památky a osobnosti Hrabové od 13. století po současnost. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2017. Dostupné online.
  • SLEPIČKA, Martin. Hrabová v čase první světové války a formování samostatného Československa 1914–1919. 1. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava – městský obvod Hrabová, 2018. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]