Holubinka brunátná
Holubinka brunátná | |
---|---|
Holubinka brunátná | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Třída | stopkovýtrusné (Agaricomycetes) |
Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
Rod | holubinka (Russula) |
Binomické jméno | |
Russula badia Quélet | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Holubinka brunátná je nejedlá, středně velká stopkovýtrusná houba z čeledi holubinkovitých[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Klobouk velikost 5–12 cm, masitý, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, ploše rozložený, široce prohloubený, s hladkým okrajem, v dospělosti s okrajem krátce rýhovaným.[1]
Barva klobouku je hnědá, červenohnědá, krvavě červená, někdy bývá nafialovělá. Uvnitř má barvu až černohnědou, vybledlou okrovou, skvrnitou okrovou, červenohnědou nebo narůžovělou.[1]
Pokožka bývá v mládí ojíněná na okrajích, později vrásčitá, zdrsnělá, za sucha matná, za vlhka lesklá a lepkavá.[1]
Lupeny husté, později bývají prořídlé, křehké, 4–10 mm široké, tlusté,volné, některé větvené, bílé, okrové, ostří při okraji klobouku bývá někdy načervenalé.[1]
Třeň 40–90 × 15–30 mm mírně kyjovitý nebo válcovitý, pevný, plný, v dospělosti houbovitě vycpaný pod kůrou, podélně vrásčitý, ojíněný, bílý, narůžovělý, ve stáří až rezavějící.[1]
Dužnina dlouho tuhá, v dospělosti houbovitá, bílá, načervenalá až nahnědlá pod pokožkou klobouku, ve vlhku nevýrazná vůně, za sucha voní po pryskyřici, chuť je palčivá.[1]
Výtrusy 7,5–11 × 6,5–8,5 µm, eliptické, bradavky propojené spojkami vytvářejícími úplnou nebo neúplnou síťku[1]
Výtrusný prach je sytě žlutý a okrový.[1]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Roste od července do listopadu, v jehličnatých lesích, nejčastěji pod smrky a borovicemi v kyselých půdách ve vyšších a středních polohách.[1]
Možné záměny
[editovat | editovat zdroj]- Holubinka celokrajná (Russula integra)[1]
- Holubinka révová (Russula xerampelina)[1]
- Holubinka tečkovaná (Russula vinosa)[1]
- Holubinka jahodová (Russula paludosa)[1]
- Holubinka jízlivá (Russula sardonia)[1]
- Holubinka Quéletova (Russula queletii)[1]
- Holubinka vrhavka (Russula emetica)[1]
- Holubinka černonachová (Russula atropurpurea)[1]
Kuchyňské využití
[editovat | editovat zdroj]Nejedlá, pro svou palčivost nepoživatelná houba.[1]