Přeskočit na obsah

Čestlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čestlice
Fara u kostela sv. Prokopa
Fara u kostela sv. Prokopa
Znak obce ČestliceVlajka obce Čestlice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŘíčany
Obec s rozšířenou působnostíŘíčany
(správní obvod)
OkresPraha-východ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel741 (2024)[1]
Rozloha4,43 km²[2]
Katastrální územíČestlice
Nadmořská výška309 m n. m.
PSČ251 70
Počet domů258 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPitkovická 290
Čestlice
251 01 Říčany u Prahy
obec@cestlice-obec.cz
StarostaMartin Diviš
Oficiální web: www.cestlice-obec.cz
Čestlice na mapě
Čestlice
Čestlice
Další údaje
Kód obce538141
Kód části obce23442
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čestlice jsou obec ve Středočeském kraji. Rozkládá se asi šestnáct kilometrů jihovýchodně od centra Prahy a šest kilometrů západně od města Říčany. Žije zde 741[1] obyvatel. Většinu zastavěné rozlohy obce zabírá Obchodní a zábavní zóna Čestlice ležící u dálnice D1.

První písemná zmínka o obci, tehdy jmenované jako Šestlice, pochází z roku 1227.[4] Majitelé vsi se často měnili.

V letech 1228–1323 náležela ke statkům Kláštera svatého Jiří, v letech 1336–1372 patřila pánům z Říčan.

V roce 1457 je v zápisu o prodeji zdejší tvrze a poplužního dvora poprvé doložena tvrz.[4] V roce 1541 byly Čestlice přiděleny k Průhonicím, kam patřily až do roku 1927.[4] Po rozparcelování pozemků jako důsledku pozemkové reformy hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca zbytek o výměře 61 ha prodal.

Roku 1932 byly v Čestlicích s 385 obyvateli a katolickým kostelem evidovány tyto živnosti a obchody:[5] holič, 3 hostince, kovář, krejčí, obuvník, pohřební ústav, pojišťovací jednatelství, sklad rakví, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Čestlice, trafika.

V devadesátých letech 20. století vyrostla na západ od obce podél dálnice D1 obchodní zóna. Ta svou rozlohou přesahuje rozlohu obytné části Čestlic. Zahrnuje několik velkých nadnárodních obchodních řetězců (Makro, XXXLutz, Albert, Bauhaus), obchodní centrum Spektrum a například autosalony. Od roku 2008 se zde nachází akvapark Čestlice Aquapalace Praha.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec uvádí tabulka níže.

Vývoj počtu obyvatel[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
313 341 345 316 348 352 389 313 300 280 347 405 405 633

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1964–1990 k obci patřily Nupaky.[7]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územně správního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Jílové, soudní okres Říčany[8]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Říčany[8]
  • 1868 země česká, politický okres Český Brod, soudní okres Říčany[8]
  • 1898 země česká, politický okres Žižkov, soudní okres Říčany[9]
  • 1921 země česká, politický okres Žižkov sídlo Říčany, soudní okres Říčany[10]
  • 1925 země česká, politický i soudní okres Říčany[11]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Říčany[12]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Říčany[13]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Říčany[14]
  • 1949 Pražský kraj, okres Říčany[15]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[16]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • kostel svatého Prokopa na návsi, jednolodní s věží z období historismu (1863-1864), s gotickou kaplí Panny Marie (podél kostela jsou pozůstatky staré vsi)
  • socha svatého Václava na návsi, barokní ze 2. čtvrtiny 18. století
  • památník obětem první světové války

Územím obce prochází dálnice D1 se sjezdem 8 (Čestlice). Dále zde prochází silnice III. třídy:[17]

  • III/00339 Průhonice – Čestlice – Benice
  • III/00310 po hranici Prahy z Průhonic do Pitkovic
  • III/00311 Pitkovice – Čestlice – Dobřejovice
  • III/00312 Čestlice–Nupaky
  • III/3338 po hranici Prahy z Benic do Nupak

Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Praha-Uhříněves ve vzdálenosti čtyř kilometrů ležící na železniční trati Praha–Benešov. Příměstské autobusové linky projíždějící obcí vedly v roce 2011 do těchto cílů: Praha-Uhříněves v pracovních dnech (dopravce ČSAD POLKOST), Modletice, Praha-Opatov, Říčany denně (dopravce Veolia Transport Praha), Praha-Opatov, Velké Popovice v pracovních dnech (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy).

Další fotografie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b c Archivovaná kopie. www.cestlice-obec.cz [online]. [cit. 2020-11-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-26. 
  5. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 175. (česky a německy)
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 389. 
  8. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  9. Vyhláška ministra vnitra č. 141/1898
  10. Nařízení vlády č. 414/1921 Sb.
  11. Vládní nařízení č. 311/1924 Sb.
  12. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  13. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  14. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  15. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  16. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  17. Webová mapová aplikace "Silniční a dálniční síť ČR". www.rsd.cz [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-23. 
  18. HROCH, Jaroslav; HORÁČKOVÁ, Anna. Posprejovaná tramvaj u D1? Patří společnosti, která investuje do obří obchodní zóny za Prahou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-05-15 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]