Čifir
Čifir (rusky чифи́рь) je velmi silný výluh čaje s psychostimulačními účinky. V Česku je znám pod slangovým názvem „magorák“ a ve starší literatuře se používají termíny „čefír“, „džefír“ nebo „kulér“. Čifir je návykový a často se do něj přidávají tabák či analgetika.[1]
Původ názvu
[editovat | editovat zdroj]Existuje několik verzí vzniku slova:
- Od ruského slova чагир (čagir) — název náhražky čaje, používané ve Východní Sibiři.
- Od ruského slova чихирь (čichir') — název kavkazského vína.[2]
- Od sibiřského ruského slova чихирь (čichir') — označuje zkažené, zkyslé víno či obecně omamné látky nejasného složení a tmavé barvy.[3]
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Nejdříve je potřeba nádobu naplnit vodou a přivést ji k varu, načež se na hladinu nanáší vrstva čajových lístků, které se v žádném případě do vody nevmíchávají. Výsledný silný koncentrát vzniká dlouhým vařením (avšak těsně pod bodem varu), vypařením nadbytku vody a klesnutím čajových lístků na dno. Následně se lístky scedí.[4] Hotový výluh má tmavou až černou barvu, která je způsobena uvolněním velkého množství alkaloidu guaninu.[5] K přípravě je nejvhodnější černý čaj a doba vaření se liší v závislosti právě na typu použitého čaje.
Do výsledného produktu se i přes extrémně hořkou chuť nepřidává cukr, jelikož by umocnil nežádoucí účinky: bolest hlavy a tachykardii. U lidí se slabým srdcem by následkem přidání cukru mohl být i infarkt.[4]
Čifir se pije nalačno, aby bylo dosaženo co nejúčinnějšího výsledku, a po vypití je možné si dát sladký bonbon k zastavení třesu těla, ke kterému po požití trpkého nápoje dochází. Aby bylo možné ze zbytků čajových lístků získat co nejvíce, ve vězeňském prostředí je vaří ve vodě a přidávají sodu, nicméně tento způsob škodí zdraví ještě více než čifir samotný.[3]
Vlivy na organismus
[editovat | editovat zdroj]Chemické složení čifiru charakterizuje zejména vysoký obsah kofeinu, látek vznikajících převařením teinu, ale i tělu škodících alkaloidů: adeninu a guaninu, které při standardní přípravě zůstávají nerozpustné a do čaje se neuvolňují.[6] Proto je chuť trpčejší než nejsilnější typy čaje.[1] Díky obsahu kofeinu se uživatelé této látky cítí plni energie, což po ústupu účinku ústí v opačný stav. I přes tyto zápory se v čifiru schraňují vitamíny.[7]
Po požití nápoje tělo prožívá nával energie, ale i bolest hlavy, tachykardii, pocit tlaku v hlavě, zvýšení krevního tlaku, dokonce i dušnost. Látky obsažené v čifiru způsobují stahy hladkého svalstva ve střevech, což vede k potřebě defekace. Abstinenčními příznaky jsou deprese a podrážděnost.[8]
Čifir v ruském vězení
[editovat | editovat zdroj]V ruských věznicích se při přípravě čifiru do vroucí vody přidává po 2-3 lžičkách čajových lístků na konzumenta.[3] S pitím čifiru je spojená specifická slovní zásoba, např. výraz pro označení toho, že čifir je hotový (čajové lístky klesly na dno), je „čaj spadl“ (чай упал). Čifir doprovází rituál, při němž vězni sedí v kruhu, šálek s čifirem předávají jeden druhému a upíjejí po dvou doušcích. Do samostatného šálku se nalévá jen těm, kdo nejsou součástí skupiny. Na některých místech se vtipkovalo o tom, že tři loky pijí jen homosexuálové. Dostatečně silný výluh pak je oceněn výrazem „jed“.[9]
Čifir se i pašuje, a to ve formě zaschlého koncentrátu, jenž se před konzumací zalévá horkou vodou. Nejčastěji se k vězňům dostával gruzínský čaj, který byl obecně považován za nekvalitní, ale pro potřeby vězňů dostatečně silný. Účinky byly obzvlášť ceněné v době, kdy v sibiřských věznicích nebyl pro vězně dostatek jídla.
Listy zbylé po prvním vaření většinou slouží jako odměna tomu, kdo se o přípravu postaral, protože je možné je znova vařit. Čifir je možné ve vězení použít i jako platidlo.[7] Zbytky čifiru někteří vězni vtírali do svého oblečení, aby se lépe připravili např. na samovazbu.[10]
Čifir v umění
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]Pravděpodobně první zmínkou o čifiru (či nápoji jemu podobném) je popis australského čaje v beletristickém díle Julese Verna Děti kapitána Granta (část druhá, kapitola XVII):
"V jedenáct hodin byl podáván čaj, výborný čaj, jak ho dovedou připravit jen Angličané. Když však Paganel požádal, že by chtěl ochutnat čaj australský, přinesli mu tekutinu černou jako inkoust, litr vody, v níž se čtyři hodiny vařilo půl libry čaje. Paganel se sice ošklíbal, ale prohlásil nápoj za výtečný."
O čifiru se ve sbírce Kolymské povídky, jež se odehrává v prostředí pracovních táborů, několikrát zmiňuje také Varlam Šalamov. Připomínán je též v tvorbě Olega Kuvajeva; zejména v jeho románu Teritorium, kde Kuvajev popisuje, jak ve zhoršující se situaci Ruska při bojích na Východní frontě horníci těžící zlato a jiné drahé nerosty dostávali doping v podobě čifiru s tvrdým alkoholem, aby prý stimulovali jejich výkon a léčili nemoci. Kuvajev podotýká, že lidé užívající tuto látku často předčasně umírali. Dále se o nápoji zmiňuje i Alexandr Solženicyn v románu Souostroví gulag, Vasilij Aksjonov v knize Popálenina, moldavský spisovatel Nicolai Lilin v próze Sibiřská výchova a litevský spisovatel Jurgis Kunčinas ve svém díle "Tula" (Tūla), v němž je čifir součástí každodenního života v psychiatrické léčebně.
Hudba
[editovat | editovat zdroj]Hudební skupina Leningrad se o čifiru zmiňuje v textu své písně Svoboda (Свобода).
Hudební skupina Bělomorkanal má v repertoáru píseň s názvem Čifírek a papirosa (Чифирок и папироса).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Что такое чайное пьянство. trendymen.ru [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ DŽODLA, P. Z folklóru toxikomanov delikventov. 6. vyd. [s.l.]: Protialkoholický obzor, 1990. S. 356.
- ↑ a b c ЛОЗОВСКИЙ, Виталий. Чай, чифирь, купец. Всё о жизни в тюрьме [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Как правильно заварить Чифирь, рецепты. www.globalomsk.ru [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Чифирь. kuking.net [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-28.
- ↑ ПОХЛЕБКИН, В. В. Чай и водка в истории России. Красноярск; Новосибирск: Красноярское книжное изд-во ; Новосибирское книжное изд-во Dostupné online. ISBN 978-5-7479-0603-7, ISBN 978-5-7620-0765-8. OCLC 33196241 (rusky) OCLC: 33196241.
- ↑ a b Энциклопедия Технологий и Методик - Рецепт чифира. patlah.ru [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Что такое чайное пьянство. trendymen.ru [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ЗОНА - специальный проект. Дело Левоневского и Васильева. Тюремная жизнь. zone.levonevsky.org [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Майер Вячеслав - Чешежопица, скачать бесплатно книгу в формате fb2, doc, rtf, html, txt. royallib.com [online]. [cit. 2019-12-14]. Dostupné online.