Přeskočit na obsah

Alergická rýma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
alergická rýma
Klasifikace
MKN-10J30
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alergická rýma, polinóza, pollinosis, nebo také senná rýma[1] je taková rýma, jejímž vyvolatelem je alergen.

Alergen může mít mnoho podob. Nejčastěji to jsou pylová zrna, dále roztoči obsažení v domácím prachu, plísňové spory rovněž se vyskytující v domácím prostředí nebo nakonec domácí zvířata, především jejich chlupy, sliny a kůže.

Alergická reakce

[editovat | editovat zdroj]

Zdravý organismus si neškodných alergenů nevšímá a alergickou reakci proti nim nevytváří, bojuje pouze proti skutečným nepřátelům, jako jsou například bakterie nebo viry. Alergický organismus je citlivý na alergen a bojuje proti němu stejně, jako by šlo o nebezpečnou infekci.

Jak alergen působí

[editovat | editovat zdroj]

Alergen působí na imunitní buňky v nosní sliznici, které následkem toho začnou produkovat látky dráždivé pro nosní sliznici. Tyto látky pak způsobí podráždění nosní sliznice a výsledkem jsou všechny známé příznaky alergické rýmy:

  • hojná vodnatá sekrece
  • svědění
  • kýchání
  • pocit ucpaného nosu.

Sliznice je epitelová tkáň jako pokožka. Dermatitida je geneticky příbuzná nemoc.[2]

Diagnostika alergické rýmy

[editovat | editovat zdroj]

Alergická rinitida se diagnostikuje především podle charakteristických obtíží pacienta, dále podle vzhledu nosní sliznice a podle výsledků alergologických testů. Na diagnostice alergické rýmy se tedy může podílet alergolog, ORL specialista a praktický lékař.

Léčba alergické rýmy

[editovat | editovat zdroj]

Alergická rýma se dá léčit, ale většinou je třeba léčit dlouhodobě a také zachovávat určitá opatření, jako nevystavovat se zbytečně alergenu.

V léčbě se využívá působení těchto skupin léků:

  • Antihistaminika – působí proti účinkům histaminu, látky, která dráždí nosní sliznici a způsobuje tak příznaky alergické rýmy.
  • Antihistaminika II. generace – mají méně vedlejších účinků než běžné antialergenní přípravky. Mají výhodu především v tom, že nezpůsobují ospalost.
  • Kortikosteroidy – většinou ve formě sprejů a kapek, protože užívání tablet má závažné nežádoucí účinky. Steroidy mají silné protizánětlivé účinky, snižují nadměrnou nosní sekreci a zlepšují nosní průchodnost.
  • Dekongestiva – zlepšují nosní průchodnost. Jejich účinek je velmi rychlý a dobrý, ale užívání těchto léků se příliš nedoporučuje. Příznivý účinek totiž po čase vyprchá a nosní průchodnost se ještě zhorší, tentokrát už neléčitelně. Proto dekongestiva užíváme jen výjimečně a krátkodobě.

Zásady prevence vzniku alergické rýmy

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní zásadou v léčbě alergické rýmy je vyhýbat se alergenu, jak je to jen možné. Je proto žádoucí poznat alergen, který konkrétně způsobuje pacientovy obtíže, a toho se potom vyvarovat. Ne vždy je to však možné. Pak se alespoň v případě pylu vyhýbáme rozkvetlým loukám a podobnému prostředí. Za letních nocích se nedoporučuje otvírat okno, protože čerstvý vzduch s sebou nese také množství pylových částic.

Pobyt v dětství mezi zvířaty (tzv. efekt farmy) částečně chrání před vznikem alergické rýmy.[3]

  1. polinóza (pollinosis) | Velký lékařský slovník On-Line. lekarske.slovniky.cz [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné online. 
  2. Big data yields surprising connections between diseases. medicalxpress.com [online]. 2017-08-07 [cit. 2021-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. VON MUTIUS, Erika; VERCELLI, Donata. Farm living: effects on childhood asthma and allergy. S. 861–868. Nature Reviews Immunology [online]. 2010-11-09 [cit. 2021-05-11]. Roč. 10, čís. 12, s. 861–868. Dostupné online. DOI 10.1038/nri2871. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.