Boj u hájenky Zlatý jelen
| Boj u hájenky Zlatý jelen | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: druhá světová válka | |||
 Pomník na místě události | |||
| Trvání | 6. února 1945 | ||
| Místo | Ždánický les, jižní Morava | ||
| Souřadnice | 49°5′30″ s. š., 16°58′58″ v. d. | ||
| Výsledek | úspěch partyzánů | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Boj u hájenky Zlatý jelen byl ozbrojený střet skupiny partyzánů s německými policisty a protektorátními četníky. Šlo o první boj partyzánské skupiny Olga.
Nástin událostí
[editovat | editovat zdroj]
Na počátku roku 1945 vznikl v Nemochovicích partyzánský oddíl Olga. Jeho velení převzal Josef Houfek. Skupina okamžitě začala shánět od lesníků zbraně. Bylo získáno několik loveckých zbraní a oddíl se rozrůstal. Tato činnost však zalarmovala okupační síly v okolí.
Dne 6. února odpočívala skupina šesti partyzánů v hájence Zlatý jelen. Místní hajný, Stanislav Dunaj, s nimi spolupracoval. Když se však chystali k odchodu, objevila se u hájenky skupina příslušníků německého Jagdkommanda z Žarošic a protektorátních četníků. Začala přestřelka, v níž měli partyzáni nevýhodu jak početní, tak ve vybavení. Přesto se jim povedlo těžce zranit četníka Petra Jahodu. Během boje byl však raněn a poté na místě umučen německým Jagdkomandem[1] partyzán Jiří Jirovský a zraněni byli velitel skupiny Rudolf Venhuda a Ladislav Verner. Partyzáni se schovali do seníku a poté uprchli do Brankovic. Hajný Dunaj byl následně zatčen, ale válku přežil.
Po boji
[editovat | editovat zdroj]Tento střet ukázal, že využití loveckých zbraní je proti Němcům nevýhodné a oddíl začal ukořisťovat vojenské zbraně, a to především od maďarských vojáků. Po válce na místě vznikly dva pomníky. Na nějakou dobu se do hájenky vrátil hajný Dunaj, ale brzy ji opustil. V šedesátých letech pak byla budova zbourána. Pamětní deska Jiřímu Jirovskému, zakládajícímu členu skautského vodáckého oddílu v Kroměříži, byla umístěna na jejich loděnici u vodní elektrárny Strž.
V roce 1947 byl Josef Houfek odsouzen na tři roky vězení pro násilné udržování kázně (včetně poprav bez soudu) ve své jednotce.[2][3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.brezovylistek.cz [online]. [cit. 2016-03-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Houdek vraždil bez partyzánského soudu. Národní obroda. 27. 8. 1947. Dostupné online.
- ↑ Houfek odsouzen do těžkého žaláře na tři roky. Národní obroda. 28. 8. 1947, s. 5. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Vznik partyzánského hnutí na Vyškovsku
- Stará hájenka pomohla partyzánům – Vyškovský deník
