Brušperk
| Brušperk | |
|---|---|
 Západní strana náměstí J. A. Komenského | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Frýdek-Místek |
| Obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek (správní obvod) |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′ s. š., 18°13′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 157 (2024)[1] |
| Rozloha | 10,27 km²[2] |
| Katastrální území | Brušperk |
| Nadmořská výška | 265 m n. m. |
| PSČ | 739 44 |
| Počet domů | 1 196 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | K Náměstí 22 739 44 Brušperk mesto.brusperk@iol.cz |
| Starosta | Lucie Krátká |
| Oficiální web: www | |
  Brušperk | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598038 |
| Kód části obce | 13382 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brušperk (německy Braunsberg[4], při založení Brunsperch, často též nazýván jako Lašský Betlém) je malé moravské město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Leží na severovýchodě České republiky, nedaleko podhůří Beskyd. Městem protéká řeka Ondřejnice, která jej rozděluje na dvě části. Svou polohou se Brušperk nachází zhruba uprostřed území mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Příborem, v oblasti zvané Lašsko. Město leží ve výšce 260 metrů, (dno řeky 235 metrů). Nejvyšším bodem Brušperka je kopec svatého Marka s nadmořskou výškou 312 metrů. Historické jádro města, obsahující zachovaný gotický půdorys náměstí, podloubí a historické budovy včetně barokního kostela sv. Jiří, bylo prohlášeno v roce 1992 za městskou památkovou zónu. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Město založeno pod jménem Brunsberg („Brunův vrch“) podle zakladatele, olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. České jméno vzniklo hláskovou úpravou jména německého.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Brušperku se objevuje v lokační listině z 6. prosince 1269, vydané olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku, kterou pověřoval fojty nedalekých vsí Bertholda ze Staříče a Jindřicha z Fryčovic založením města, které mělo nést biskupovo jméno – Brunsperch ( něm. „Brunův vrch“). Tak povstalo staré město, jehož nejstarší jádro se nacházelo ve svahu na pravém břehu Ondřejnice. Ke konci 13. století zde byly na doporučení biskupa pravděpodobně vybudovány dřevěné hradby, které však patrně nepřežily dobytí a poničení města švédskými vojsky roku 1643.
Biskup Bruno ze Schauenburku osvobodil měšťany zakládací listinou po dobu dvaceti let a udělil jim mnohá privilegia, čímž položil dobrý základ pro budoucí prosperitu města, které se tak stalo dodavatelem řemeslných výrobků pro okolní lašské vsi. Pro Brušperk, podobně jako pro mnohá jiná lašská města se stal důležitým obchod suknem, které vyráběli podomácku jak sami měšťané, tak i venkovští poddaní.
Město se po celou dobu utěšeně rozvíjelo až doznalo v prvních desetiletích 19. století vrcholu, avšak s postupným nahrazováním řemesla průmyslem stále více zaostává. Když se Brušperk nestal sídlem soudního okresu roku 1850 a následně se mu vyhnula i železnice, byl definitivně odsouzen k provinčnosti. Díky tomu se zachovala rázovitá maloměšťanská architektura severomoravského typu, která v okolních městech vlivem dynamického rozvoje vzala za své. Proto také bylo městské jádro roku 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 3 165 | 2 938 | 3 101 | 3 290 | 3 277 | 2 909 | 3 123 | 2 999 | 3 388 | 3 392 | 3 558 | 3 590 | 3 587 | 3 827 | 4 111 |
| Počet domů | 460 | 517 | 471 | 471 | 475 | 487 | 533 | 617 | 704 | 751 | 833 | 967 | 1 004 | 1 080 | 1 196 |
-
Věková struktura obyvatel obce Brušperk roku 2011
Městská správa
[editovat | editovat zdroj]Městské symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 15. července 1993.[8]
Na červeném štítě je sv. Jiří na vzpínajícím se stříbrném koni. Je v ocelovém odění a s přilbou na hlavě. Na přílbě má tři pštrosí péra. Oběma rukama drží kopí, jímž probodává tlamu zeleného draka, který leží v patě štítu.
Městská vlajka je, stejně jako znak, spojen s patronem města a představuje Kříž svatého Jiří, který se skládá z červeného kříže umístěného na stříbrném podkladu.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
- Památník Vojtěcha Martínka
- Kostel svatého Jiří s Křížovou cestou – stojí nad náměstím
- Bývalý větrný mlýn – na kopci u hřbitova
- Náměstí J. A. Komenského – stojí na něm socha Jana Nepomuckého
- Svatý Marek – kopec, boží muka, a vyhlídkové místo
- Sirkovica – studánka
Slavní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Samuel Oppenheim (1857–1928), rakouský astronom
- Edmund Palkovský (1858–1930), vlastenecký právník
- Vojtěch Martínek (1887–1960), spisovatel (byla podle něj pojmenována základní škola v nové části města)
- Václav Frýdecký (1922–1989), římskokatolický kněz, salesián, misionář v Kolumbii[9]
- Josef Matěj (1922–1992), pozounista a hudební skladatel
- Marek Kozák (* 1993), klavírista, varhaník a skladatel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 702.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 117.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Brušperk [online]. 1993-07-15 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PINKAVA, František. Brušperk a jeho okolí. Olomouc: [s.n.], 1869. Dostupné online.
- DOKOUPIL, Lumír (ed.): Brušperk, město nikoli nejmenší. Brušperk 1971.
- JUŘÁK, Petr: Brušperk, nahlédnutí do historie města. Brušperk 2009.
- KOCOUREK, Tomáš: 750 let města Brušperk a jeho historie v kontextu dějin českých zemí. Brušperk 2019.
- KNOPOVÁ, Kateřina. Středověký Brušperk. Brušperk, 2019.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brušperk na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Brušperk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
