Přeskočit na obsah

Frederick Spencer, 4. hrabě Spencer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Frederick Spencer, 4. hrabě Spencer
Lord nejvyšší hofmistr Spojeného království
Ve funkci:
1854 – 1857
PředchůdceHenry Howard, 13. vévoda z Norfolku
NástupceEdward Eliot, 3. hrabě ze St Germans
Lord nejvyšší komoří Spojeného království
Ve funkci:
1846 – 1848
PředchůdceGeorge Sackville-West, 5. hrabě De La Warr
NástupceJohn Campbell, 2. markýz z Breadalbane
Stranická příslušnost
ČlenstvíWhigové
Narození14. dubna 1798
Londýn
Úmrtí27. prosince 1857 (ve věku 59 let)
Althorp
Místo pohřbeníChurch of St Mary the Virgin, Great Brington
ChoťGeorgiana Poyntz (od 1830)
Adelaide Seymour (od 1854)
RodičeGeorge John Spencer, 2. hrabě Spencer a Lavinia Spencer
DětiCharles Spencer, 6th Earl Spencer
John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer
Lady Georgina Spencer
Lady Sarah Spencer
Lady Victoria Spencer
PříbuzníJohn Charles Spencer, 3. hrabě Spencer[1], Sarah Lyttelton, Baroness Lyttelton[2], Robert Spencer[1], Ignatius Spencer, Richard Spencer, William Spencer, Lady Georgiana Charlotte Spencer a Lady Harriet Spencer (sourozenci)
Beauchamp Seymour (švagr)
Albert Spencer, 7th Earl Spencer[2], Margaret Douglas-Home, Lady Delia Peel[3], Cecil Spencer[3], Lady Lavinia Spencer[3] a George Spencer[3] (vnoučata)
Alma materEtonská kolej
Profesepolitik, aristokrat, sběratel umění a námořní důstojník
Oceněníspolečník Řádu lázně
Podvazkový řád
CommonsFrederick Spencer, 4th Earl Spencer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frederick Spencer, 4. hrabě Spencer (Frederick Spencer, 4th Earl Spencer, 4th Viscount Althorp, 4th Viscount Spencer of Althorp, 4th Baron Spencer) (14. dubna 1798, Londýn, Anglie – 27. prosince 1857, Althorp, Northamptonshire, Anglie) byl britský šlechtic, politik, dvořan a námořní důstojník. Od dětství sloužil u Royal Navy a v hodnosti kapitána vynikl během řecké války za nezávislost. Poté byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny a zastával hodnosti u dvora. V roce 1845 zdědil titul hraběte a vstoupil do Sněmovny lordů. Svou kariéru završil jako nejvyšší hofmistr Spojeného království[4]. V námořnictvu nakonec dosáhl hodnosti viceadmirála, byl též rytířem Podvazkového řádu. K jeho přímému potomstvu patřila princezna Diana, která byla jeho prapravnučkou.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Admirál Frederick Spencer, 4. hrabě Spencer

Pocházel z významného šlechtického rodu Spencerů, patřil k linii hrabat Spencerů, která byla mladší větví rodiny vévodů z Marlborough.[5] Narodil se v Londýně v budově Admirality (jeho otec George John Spencer, 2. hrabě Spencer byl v té době prvním lordem admirality). Studoval v Etonu a v roce 1811 vstoupil do Royal Navy. Ve Středozemním moři se zúčastnil závěru napoleonských válek, působil tehdy pod velením svého staršího bratra Sira Roberta Spencera (1791–1830). Již ve dvaceti letech byl poručíkem (1818) a poté sloužil u břehů jižní Ameriky. V roce 1821 dosáhl hodnosti komandéra a o rok později byl povýšen na kapitána (1822). Po návratu do Evropy se vyznamenal v řecké válce za nezávislost a po bitvě u Navarina obdržel Řád lázně. Za své další aktivity u břehů nové vzniklého Řeckého království získal také několik vyznamenání od zahraničních panovníků, stal se nositelem francouzského Řádu sv. Ludvíka, ruského Řádu sv. Anny a řeckého Řádu Spasitele (všechny tři řády obdržel v roce 1828).

Zámek Althorp House (Northamptonshire), hlavní sídlo hrabat Spencerů

V roce 1831 opustil aktivní službu u námořnictva a vstoupil do politiky. V letech 1831–1834 a 1837–1841 byl poslancem Dolní sněmovny a v rodinné tradici se připojil ke straně whigů. Souběžně v letech 1836–1846 působil ve dvorských službách vévodkyně z Kentu, matky královny Viktorie. V roce 1845 po starším bratrovi zdědil rodové tituly a stal se členem Sněmovny lordů (do té doby jako mladší syn hraběte užíval titul Honourable). Díky předchozímu působení ve službách vévodkyně z Kentu měl blízko ke královské rodině, což přispělo k jeho další kariéře. V roce 1846 byl jmenován členem Tajné rady a v liberální vládě lorda Russella zastával v letech 1846–1848 lorda nejvyššího komořího. V roce 1849 získal Podvazkový řád[6], mezitím obdržel také čestný doktorát na univerzitě v Cambridge (1849). Do koaliční vlády hraběte Aberdeena byl povolán jako lord nejvyšší hofmistr a v této funkci setrval i v následující Palmerstonově vládě až do své smrti. Mezitím jako vysoce postavený dvořan postoupil i v námořní hierarchii, i když v Royal Navy ukončil aktivní službu již v roce 1831. V roce 1854 dosáhl hodnosti kontradmirála a nakonec byl krátce před smrtí povýšen na viceadmirála (1857).[7] Zemřel ve věku 59 let v hrabství Northamptonshire na hlavním rodovém sídle Althorp, které je dnes vyhledávaným turistickým cílem jako místo posledního odpočinku princezny Diany.[8]

Rodina

[editovat | editovat zdroj]

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil se svou vzdálenou sestřenicí Georgianou Poyntzovou (1799-1851) z bohaté statkářské rodiny. Po ovdovění se v roce 1854 podruhé oženil s Adelaidou Seymourovou (1825-1877), dcerou plukovníka Horace Seymoura z významného rodu Seymourů. Z obou manželství měl celkem pět dětí.

  • Georgiana Frances (1832–1852), neprovdala se a neměla potomky
  • John Poyntz Spencer, 5. hrabě Spencer (1835–1910), 1857 hrabě Spencer a člen Sněmovny lordů, místokrál v Irsku 1868–1875, 1882–1885 a 1886, první lord admirality 1892–1895, rytíř Podvazkového řádu, ⚭ 1858 Charlotte Seymour (1835–1903)
  • Sarah Isabella (1838–1919), neprovdala se a neměla potomky
  • Victoria Alexandrina (1855–1906), ⚭ 1881 William Mansfield, 1. vikomt Sandhurst (1855–1921), guvernér v Bombaji 1895–1899, lord nejvyšší komoří 1912–1921
  • Charles Robert Spencer, 6. hrabě Spencer (1857–1922), poslanec Dolní sněmovny, 1910 hrabě Spencer a člen Sněmovny lordů, lord nejvyšší komoří 1905–1912, rytíř Podvazkového řádu, ⚭ 1887 Margaret Baring (1868–1906)

Díky své první manželce byl mimo jiné švagrem 2. markýze z Exeteru z rodu Cecilů, který byl také nejvyšším komořím a nejvyšším hofmistrem. Přes svou druhou manželku získal příbuzenské vazby na rod Seymourů a byl švagrem admirála lorda Alcestera.

Jeho starší nevlastní bratr John Charles Spencer, 3. hrabě Spencer (1782–1845) patřil k dlouholetým významným osobnostem strany whigů a v letech 1830–1834 byl ministrem financí. Jejich sestra Sarah (1787–1870), provdaná za 3. barona Lyttletona, byla v letech 1842–1850 guvernantkou dětí královny Viktorie.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b SPENCER, Earl, K.S.L., K.S.A., K.R.G.. In: A Naval Biographical Dictionary.
  2. ↑ a b Kindred Britain.
  3. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ Ottův slovník naučný, 23. díl; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 792 (heslo Spencer) ISBN 80-7185-338-0
  5. ↑ Rodokmen vévodů z Marlborough dostupné online
  6. ↑ LOUDA, Jiří: Coats of Arms of the Knights of the Order of the Garter; Univerzita Palackého, Olomouc, 2020; s. 486 ISBN 978-80-244-5621-8
  7. ↑ Životopis admirála 4. hraběte Spencera in: A Naval Biographical Dictionary dostupné online
  8. ↑ Historic Houses and Gardens; Banbury, Oxfordshire, 1998; s. 199 ISBN 0953142612

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Frederick_Spencer,_4._hrabě_Spencer&oldid=23880543“