Přeskočit na obsah

Karel III. Monacký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel III. Monacký
Narození8. prosince 1818
Paříž
Úmrtí10. září 1889 (ve věku 70 let)
Marchais
Místo pohřbeníKatedrála Neposkvrněné Matky Boží
Povolánípolitik
OceněníNejvyšší řád Kristův
velkokříž Řádu Karla III.
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťAntoinetta de Mérode (od 1846)[1]
DětiAlbert I. Monacký
RodičeFlorestan I. Monacký a Marie Karolína Gibert de Lametz
RodGrimaldiové
PříbuzníFlorestina z Urachu (sourozenec)
Ludvík II. Monacký (vnuk)
Funkcemonacký kníže
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel III. Monacký (Charles Honoré Grimaldi; 8. prosince 1818 Paříž10. září 1889 Marchais) byl od 20. června 1856 do své smrti monacký kníže a vévoda z Valentinois. Byl zakladatelem proslulého kasina v Monte Carlu; jeho jméno v monégasque a italštině bylo Carlo III.[2] Narodil se v Paříži jako jediný syn monackého knížete Florestana a Marie Karolíny Gibert de Lametz.

Manželství a vláda

[editovat | editovat zdroj]

Karel se oženil ještě jako dědičný kníže 28. září 1846 v Bruselu s hraběnkou Antoinettou de Mérode-Westerloo.[3]

Na trůn po svém otci knížeti Florestanovi nastoupil v roce 1856.

Během jeho panování vypukla vzpoura ve městech Menton a Roquebrune, jež tehdy představovala asi 80 procent monackého území. V důsledku toho byla postoupena Francii, což připravilo cestu k formálnímu francouzskému uznání monacké nezávislosti. Povstání, podporovaná Sardinským královstvím, nicméně na desetiletí vyčerpala monacké vojenské zdroje.[3]

Knížectví nutně potřebovalo nové zdroje příjmu,[4] takže kníže a jeho matka, princezna Karolína, přišli s plánem na vybudování kasina.[5] Kasino Monte Carlo bylo vybudováno, jak kníže chtěl, v německém stylu a umístěno na místě zvaném Les Spélugues.[6] Samotné Monte Carlo (v češtině Karlova hora) má své jméno odvozené od Karla, svého zakladatele.[5][7] Karel založil společnost, která měla kasino provozovat; tato společnost se dnes jmenuje Société des bains de mer de Monaco.[4]

Kníže též zintenzivnil diplomatickou činnost; například v roce 1864 uzavřel Smlouvu o přátelství s tuniským bejem, Muhammadem III. as-Sádikem, která také regulovala obchod a námořní záležitosti.[8]

Ve středních letech jeho zrak velmi zeslábl a v posledním desetiletí svého života téměř úplně oslepl. Dr. Thomas Henry Pickering v roce 1882 dokonce napsal: „Už v roce 1860 kníže Karel ztratil zrak...“[6]

Zemřel 10. září 1889 v Château de Marchais.[3] Na trůn po něm nastoupil jeho syn Albert I. Monacký.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles III, Prince of Monaco na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. Monaco- a place to be- for Income tax réfugés - Monte-Carlo, Monaco. VirtualTourist.com [online]. 2009-07-07 [cit. 2024-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. a b c SAIGE, Gustave. Monaco: Ses Origines et Son Histoire. [s.l.]: Imprimerie de Monaco, 1897. (francouzsky) 
  4. a b All that glitters in Monte Carlo - Europe - Travel. The Independent [online]. 2013-06-03 [cit. 2024-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-03. 
  5. a b ENGLUND, Steven. Grace of Monaco : an interpretive biography. [s.l.]: Garden City, N.Y. : Doubleday 442 s. Dostupné online. ISBN 978-0-385-18812-8. 
  6. a b THOMAS HENRY PICKERING. Monaco: the beauty-spot of the Riviera. [s.l.]: Fleet Printing Works 203 s. Dostupné online. (English) 
  7. « Entretenir la flamme “Monte-Carlo” ». Monaco Hebdo [online]. 2016-06-16 [cit. 2024-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-06-16. 
  8. MADMONARCHIST. Mad for Monaco: H.S.H. Prince Charles III [online]. 2009-07-10 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]