Královna manželka

Královna manželka^[zdroj?] (anglicky Queen consort, španělsky Reina consorte) je označení pro manželku panujícího panovníka (jako oficiální označení této pozice se užíval či užívá nově v některých monarchiích – výraz je prvně doložen roku 1765 v angličtině – které potřebovaly jasněji vymezit koncepty nepanující manželky krále a panující královny). Královna manželka obvykle získává ženský ekvivalent manželových titulů, ovšem nenáleží jí politická ani vojenská moc panovníka.

Titulatura

Elizabeth Bowes-Lyon, známá jako královna matka

Označení manželky panujícího krále je královna manželka. Královna manželka zároveň s manželovým nastoupením do úřadu získává v evropských monarchiích ženské tituly svého manžela. Manžel panující královny ovšem zpravidla automaticky postavení „krále manžela“ nezískává (tedy, že by mohl automaticky užívat titulů své panující ženy). V minulosti bylo v Evropě obvyklejší pro manžela panující královny, že se sám stal panujícím králem (např. Filip II. Španělský v Anglii, Antonín Bourbonský-Vendôme v Navarrsku, Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský v Portugalsku, ad.) nebo skutečně jen manžely královen (František Španělský). Dnes se zpravidla manželé panujících královen označují jako princové manželé (kteří titul krále nesmějí užívat).

V některých monarchiích (např. muslimských apod.), kde existovala polygamie (Maroko, Thajsko ad.), se počet králových manželek lišil. Současný marocký král Mohammed VI. zrušil tuto tradici a jeho manželka, Lalla Salma byla povýšena do šlechtického stavu a nosí titul princezny. Předtím v Marockém království takový titul neexistoval. V Thajsku musejí být král i královna královského rodu, zatímco ostatním královnám je titul pouze propůjčen. Také v jiných kulturních oblastech se mohou tradice lišit (Zulu, Jorubové aj.)

Role královny manželky

Obvykle manželky panovníků nedisponují mocí per se, a to ani když jejich postavení rozeznává ústava nebo jiná norma. Nicméně královna manželka po smrti krále (královna vdova nebo královna matka) získávala moc skrze roli regentky v době nezletilosti jejího dítěte, následníka trůnu:

• Anna Kyjevská, manželka Jindřicha I.
• Marie Medicejská, matka Ludvíka XIII.
• Anna Rakouská, matka Ludvíka XIV.
• Marie de Guise, matka Marie Skotské
• Marie Kristina Rakouská, matka Alfonse XIII. Španělského
• Helena Řecká, matka krále Michala Rumunského
• Marie Antoinetta, matka Ludvíka XVII. (sporné)
• Munjeong, matka korejského krále Myeongjonga
• Emma Waldecko-Pyrmontská, matka Vilemíny Nizozemské
• Lakšmí Bai, Rani Jhansijská a matka Damodara Rao
• Genenpil, druhá manželka 8. Bogd-chána

Vedle těchto příkladů existují také případy královen manželek, coby ambiciozních státnic, které někdy neoficiálně patřily mezi nejbližší a nejdůvěrnější poradce panovníka, např. císařovna Zita, manželka císaře rakouského, krále českého a uherského, Karla I. V některých případech královna manželka dokonce disponovala podobnou mocí vedle trůnu svého manžela, jako např. Marie Luisa Parmská, manželka Karla IV. Španělského nebo Alexandra Fjodorovna Ruská, manželka Mikuláše II.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Queen consort na anglické Wikipedii.

Související články

• Král manžel
• Královna matka
• Metresa

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu královna-manželka na Wikimedia Commons