Ladislav Karel Feierabend
_BAR.svg){kind=small}
Ladislav Karel Feierabend, křtěný Ladislav Antonín (14. června 1891 Kostelec nad Orlicí[1] – 15. srpna 1969 Villach, Rakousko), byl český a československý meziválečný národohospodář a vrcholný představitel družstevnictví v éře jeho největšího tuzemského rozkvětu během meziválečného období: stal se vrchním ředitelem Kooperativy (obchodního ústředí hospodářských družstev) a předsedou Československé obilní společnosti. Po Mnichově se stal ministrem zemědělství. Téměř polovinu svého dospělého života strávil Ladislav Karel Feierabend v exilu, kam odešel hned dvakrát – v letech 1940 a 1948.[2] Je autorem řady odborných prací s tematikou zemědělského družstevnictví a rozsáhlých pamětí na události z období let 1938 až 1950.[3]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]První republika
[editovat | editovat zdroj]Po úspěšném vystudování gymnázia v Hradci Králové a práv na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se věnoval různým hospodářským funkcím v zemědělství. Již v roce 1917 nastoupil na místo tajemníka Ústřední jednoty českých hospodářských družstev. Později byl členem, vůči Hradu opoziční, pravicové agrární strany. Bydlel i s rodinou své dcery v exkluzivní rezidenční čtvrti na Ořechovce.[4]
Ve 20. a 30. letech dvacátého století se Ladislav Feierabend stal členem burzovní rady a později také prezidentem Pražské plodinové burzy (ta sídlila v současném Kongresovém centru ČNB).[2] Kromě toho, že se výrazně podílel na přestavbě vnitřku budovy Plodinové burzy (pocházející z let 1893 až 1895), zasadil se také o proražení pasáže spojující Senovážné náměstí s ulicí Na Příkopě.[2]
Roku 1930 se stal vrchním ředitelem Kooperativy (obchodního ústředí hospodářských družstev při agrární straně), členem představenstva Centrokooperativu (svaz jednot hospodářských družstev) a (v roce 1932) předsedou Pražské plodinové burzy. V roce 1934 se stal (z pověření vlády) předsedou Československé obilní společnosti, byl také místopředsedou Exportního ústavu.
Z pověření odstupujícího prezidenta Edvarda Beneše se stal ministrem zemědělství v druhé vládě generála Jana Syrového i protektorátních vládách Rudolfa Berana a generála Eliáše do roku 1940. Ladislav Karel Feierabend se zapojil i do činnosti centrálního odbojového orgánu – Politického ústředí, ale po jejím prozrazení emigroval v lednu 1940 do Anglie.
Období let 1940–1948
[editovat | editovat zdroj]V Londýně se stal v roce 1940 státním ministrem, roku 1941 ministrem financí exilové vlády. V roce 1942 se v londýnském exilu Ladislav Karel Feierabend z pozice ministra financí zasadil o řadu měnových opatření, která se měla realizovat po skončení druhé světové války (a to včetně včasné emise poválečných československých platidel).[2] Budoucí československá platidla nechal vytisknout v roce 1942 a v roce 1944 zřídil Československý měnový úřad, jenž měl po osvobození republiky plnit funkce cedulové banky.[3] V roce 1944 vedl československou delegaci na jednáních o mezinárodním měnovém systému v Bretton Woods.[3]
Jeho rodina se dostala do koncentračních táborů. V únoru 1945 z exilové vlády odešel kvůli nesouhlasu s Benešovou politikou. Po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti, kde se netajil s protikomunistickým postojem. Protože agrární strana nebyla po květnu 1945 povolena, vstoupil do národně socialistické strany.
Druhý exil
[editovat | editovat zdroj]Po únoru 1948 emigroval podruhé, nejdříve do Anglie a následně v roce 1950 do USA. Ve Spojených státech se zapojil v letech 1965–1969 do vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Na sklonku svého života napsal a vydal v USA obsáhlé osmidílné paměti, jejichž souborné vydání ve třech svazcích vyšlo po roce 1989 i v Česku.[5][6] Na zámku Mirošov, který v letech 1939 až 1948 vlastnil, je expozice věnovaná jeho osobě a dílu.[7] V roce 1995 mu byl prezidentem republiky in memoriam propůjčen řád T. G. Masaryka I. třídy.[8][2] Pohřben je v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.
„Musíme hledět k nebesům a nohama stát pevně na zemi…“Motto Ladislava Feierabenda (dle vzpomínek jeho tajemníka Jana Filípka)[3]
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- Politické vzpomínky I. Brno : Atlantis, 1994. 475 s. ISBN 80-7108-071-3.
- Politické vzpomínky II. Brno : Atlantis, 1994. 367 s. ISBN 80-7108-092-6.
- Politické vzpomínky III. Brno : Atlantis, 1996. 503 s. ISBN 80-7108-125-6.
- Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952. Volary : Stehlík, 2007. 161 s. ISBN 978-80-86913-03-2.
Odhalení busty v ČNB
[editovat | editovat zdroj]Bronzová busta Ladislava Karla Feierabenda byla dne 7. června 2017 slavnostně odhalena na odpočívadle schodiště do Kongresového centra České národní banky v Praze. Jedná se o druhý odlitek původní busty z 90. let dvacátého století. Autorkou busty je Anna Sedlecká. Odlitek byl zhotoven v umělecké slévárně HVH v Horní Kalné v Podkrkonoší. Slavnostního odhalení byla přítomna i Hana Ludikarová – dcera Ladislava Karla Feierabenda.[2]
- Busta Ladislava Karla Feierabenda v ČNB
-
Celek (popisné tabulky, podpis, busta) -
Polocelek (podpis a busta) -
Detail busty
Protektorátní dovětek
[editovat | editovat zdroj]| Období | Místo | Popis aktivity |
|---|---|---|
| 16. března 1939 | Nábřeží Edvarda Beneše 128/4 (v letech 1938–1948 Kramářovo nábřeží, německy Kramář-Ufer) – do prosince 1941 sídlo protektorátní vlády | Na svém prvním zasedání byla protektorátní vláda informována ministrem zemědělství Ladislavem Karlem Feierabendem o tom, že po zákroku státní správy rezignovali všichni neárijští členové Obilní společnosti, Plodinové burzy a Škrobárenského syndikátu.[9] |
| polovina ledna 1940 | Nábřeží Edvarda Beneše 128/4 (v letech 1938–1948 Kramářovo nábřeží, německy Kramář-Ufer) – do prosince 1941 sídlo protektorátní vlády | Předseda potektorátní vlády Alois Josef Eliáš se zde sešel s Ladislavem Karlem Feierabendem a oznámil mu požadavek říšského protektora Konstantina von Neuratha na Feierabendovu okamžitou rezignaci na post ministra zemědělství. Jako důvod bylo uvedeno, že Neurath získal informace o Feierabendově ilegální odbojové činnosti. Alois Eliáš v této souvislosti uvedl, že ministr protektorátní vlády nemá rezignovat, nýbrž emigrovat.[9] |
| 15. březen 1939 – do roku 1940 | Rašínovo nábřeží 2000/78 | Dům patřil rodině Havlových. V bytě stavebního podnikatele Václava Marii Havla a jeho manželky Boženy Havlové se na počátku německé okupace scházeli někteří protektorátní ministři: Vladislav Klumpar (ministr zdravotní a sociální správy); Ladislav Karel Feierabend; Dominik Čipera (ministr veřejných prací) s dalšími významnými osobnostmi, k nimž patřili: Hubert Masařík (předseda jednatelského sboru Československého rozhlasu); František Schwarzenberg; Jan Jína; Jan Antonín Baťa; František Bořek Dohalský atd. V domě bydlel i Miloš Havel.[9] |
| počátek německé okupace | Milady Horákové 534/59 | Na počátku okupace se v Procházkově plzeňské restauraci scházeli zednáři z rozpuštěných zednářských lóží a též někteří představitelé ilegální odbojové centrály Politické ústředí (PÚ) (např. Jaroslav Kvapil, JUDr. Emil Pavel Lány a Ladislav Karel Feierabend).[9] |
Numismatický dovětek
[editovat | editovat zdroj]Po uznání československé vlády v londýnském exilu dne 18. července 1940 a po ustavení vládních exilových orgánů byly zahájeny přípravy směřující k poválečné obnově československé státní měny. U tří britských firem (Thomas de la Rue Sussex; Waterlow Londýn; Bradburry and Wilkinson New Malden) byl zadán tisk papírových peněz. Numismatici v této souvislosti hovoří o tzv. „Londýnské emisi československé měny 1945“. Podle předválečných ustanovení o emisní bance mohly mít papírové peníze pouze formální náležitosti státovek. Po skončení druhé světové války s platností vyhlášky Ministerstva financí (ze dne 20. října 1945 číslo 92) byly státovky v nominálních hodnotách 100 Kčs, 500 Kčs a 1000 Kčs uznány jako bankovky.[10] Papírová platidla z „Londýnské emise“ byla používána v období od 1. listopadu 1945 do 31. května 1953 (ukončeno vyhláškou Ministerstva financí číslo 41 z roku 1953). Zajímavostí také je, že na dvacetikorunové státovce je uvedena předválečná zkratka měny Kč (takto se československá měna oficiálně označovala v letech 1921-1938, koruny za druhé republiky a protektorátní koruny se označovaly zkratkou K, korunové měna tzv. Slovenského státu pak zkratkou Ks, zkratka Kčs byla zavedena až po druhé světové válce). Na lícových stranách papírových peněz v nominálních hodnotách 5 Kčs, 10 Kčs, 20 Kčs, 50 Kčs, 100 Kčs, 500 Kčs a 1000 Kčs je podepsán jako ministr financí Ladislav Karel Feierabend.[10]
- Ukázky státovek a bankovek londýnské emise
-
Bankovka s nominální hodnotou 1000 Kčs (Jiří z Poděbrad) -
Bankovka s nominální hodnotou 100 Kčs (T. G. Masaryk) -
Státovka s nominální hodnotou 50 Kčs (generál Milan Rastislav Štefánik) -
Státovka s nominální hodnotou 20 Kčs (Karel Havlíček Borovský) -
Státovka s nominální hodnotou 10 Kčs -
Státovka s nominální hodnotou 5 Kčs
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1888-1902 v Kostelci nad Orlicí, sign.77-6159, ukn.4506, str.68. Dostupné online
- ↑ a b c d e f ZEMAN, Marek. ČNB odhalila bustu významného národohospodáře L. K. Feierabenda [online]. 2017-06-07 [cit. 2017-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-15.
- ↑ a b c d Informační tabulka s životopisem L. K. Feierabenda umístěná na zdi po levé straně busty L. K. Feierabenda na odpočivadle schodiště Plodinové burzy.
- ↑ https://ndk.cz/view/uuid:70892390-d54b-11e9-84ef-005056827e51?page=uuid:c63822bb-c659-4fd5-a311-fb6fad93ba9b&fulltext=O%C5%99echovka
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Feierabend Ladislav, s. 569.
- ↑ TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-245-7. S. 303.
- ↑ http://www.zamek-mirosov.cz/historie
- ↑ http://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/rad-t-g-masaryka/seznam-vyznamenanych.shtml
- ↑ a b c d PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Feierabend Ladislav Karel). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 49, 381, 601, 632.
- ↑ a b HÁSKOVÁ, Jarmila; KOŠTEL, Miroslav; NOVOTNÝ, Jiří, Pekárek Jiří; Surga Leopold. Československé bankovky, státovky a mince 1919-1992. Ilustrace Antalovský Jiří; Pekárek Jiří. 1. vyd. Praha: Lunarion, v.o.s., 1993. 132 s. Dostupné online. ISBN 80-85774-05-4. Kapitola Kapitola IV. Státovky a bankovky, podkapitola 8: Československé bankovky a státovky 1945-1953, s. 77, 78, 79, 80, 81.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FEIERABEND, Ladislav Karel. Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952 (ang. orig. vydání z r. 1952 Agricultural cooperatives in Czechoslovakia). Volary: Stehlík, 2007. 161 s. ISBN 978-80-86913-03-2.
- GEBHART, Jan; KUKLÍK, Jan. Druhá republika 1938–1939 : svár demokracie a totality v politickém, společenském a kulturním životě. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2004. 315 s. ISBN 80-7185-626-6.
- KOSATÍK, Pavel. Čeští demokraté : 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta, 2010. 280 s. ISBN 978-80-204-2307-8.
- KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Ladislav Feierabend, s. 89–92.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-245-7. S. 303.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Karel Feierabend na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Karel Feierabend
- https://web.archive.org/web/20090508102411/http://unueco.cz/zemedelske-druzstevnictvi.php
- Ladislav Karel Feierabend Archivováno 19. 1. 2022 na Wayback Machine. na webu nakladatelství Atlantis
- Ladislav Karel Feierabend: Politické vzpomínky na webu Českého rozhlasu Plus
- L. K. Feierabend v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine.
- Johanisová, Naďa: Ladislav Feierabend: pluralitní ekonomika a ekonomická demokracie - portrét L. K. Feierabenda v časopise Sedmá generace 2/2009
- Pořad Českého rozhlasu Plus Feierabendův útěk po Labi
- Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy
- Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu
- Členové Strany národní jednoty
- Členové Národního souručenství
- Členové České strany národně sociální
- Českoslovenští politici české národnosti
- Českoslovenští ministři zemědělství
- Českoslovenští ministři spravedlnosti
- Ministři zemědělství České republiky
- Ministři vlád Protektorátu Čechy a Morava
- Českoslovenští ministři financí
- Českoslovenští ministři pro sjednocení zákonů a organisace správy Československa
- Čeští exiloví spisovatelé
- Čeští političtí spisovatelé
- Čeští svobodní zednáři
- Pořadatelé družstev
- Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy
- Narození v roce 1891
- Narození 14. června
- Narození v Kostelci nad Orlicí
- Úmrtí v roce 1969
- Úmrtí 15. srpna
- Úmrtí ve Villachu
- Pohřbení na Vinohradském hřbitově