Lanová dráha na Špilberk

Pozemní lanová dráha na Špilberk je uvažovaná dopravní stavba v Brně, záměr diskutovaný zejména od roku 2009.

Historie záměru

S prvním návrhem postavit na Špilberk lanovku přišel bývalý brněnský primátor a zakladatel občanského sdružení Více pro Brno Richard Svoboda.

Většina zpráv nespecifikuje, o jaký druh lanovky by mělo jít. Podle článku z března 2009 má jít o kolejovou dráhu za asi 80 milionů Kč (v případě varianty s jedním vozem) či 90 milionů (s dvěma vozy a výhybnou). Studii dráhy objednalo sdružení Více pro Brno, za které mluvil senátor Richard Svoboda. Autorem studie byl architekt Zdeněk Müller. 7. dubna 2009 ji sdružení mělo představit zastupitelstvu města. V jedné zprávě se objevila zmínka, že se do lanovky má vejít 50 lidí. Podle článku iDNES.cz z roku 2012 je hotova ideová studie, podle které by parkem sousedícím s Husovou a Údolní ulicí vedla ozubnicová dráha. Primátor Roman Onderka uvedl, že zamýšlené architektonické řešení je citlivé a vizuálně nenarušuje hrad. Müllerova studie navrhuje též další způsoby dopravního zpřístupnění Špilberku: propojení hradu s podzemními prostory, které ústí v Husově ulici, výtahem umístěným ve studni na druhém hradním nádvoří, dále krytý pojízdný chodník z Obilního trhu k západní bráně Špilberku, a lávku nad Úvozem od Starého Brna a Výstaviště (navazující na ulici Vinařskou) k západní části hradu. Z uvedených námětů ale jako nejvhodnější vybrala projekt pozemní lanové dráhy.

Předseda opoziční brněnské ODS Leo Venclík se k návrhu vyjádřil, že vzhledem ke krizi ty peníze v rozpočtu zatím vůbec nevidí, a kdyby tam byly, tak město potřebuje investovat do mateřských a základních škol a do oprav chodníků, což jsou věci pro lidi potřebnější než dráha na Špilberk.

9. února 2010 schválila Rada města Brna smlouvu se společností PPP Centrum o vypracování projektu lanové dráhy. Dodavatel měl projekt za 199 či 200 tisíc Kč dodat do dvou měsíců. Cílem koncesního projektu mělo být prokázat výhodnost lanové dráhy pro Brno a posoudit možnosti jejího financování. Cílem lanovky podle primátora Romana Onderky je přilákat na hrad co nejvíce turistů a zpřístupnit jej i starším a hendikepovaným obyvatelům Brna.

Původně se uvažovalo o lanovce s nástupním místem v Husově ulici, přímo v centru Brna, odkud by po východním úbočí překročila už opravenou část parku a celkem osm cest, proti čemuž se staví památkáři. Nástupní stanice, takzvaná Turnhala, měla být v Husově ulici naproti hotelu International. Lidé by mohli využít hotelové parkoviště, s dalšími se do budoucna počítalo v Panenské ulici a u Janáčkova kulturního centra. Horní stanice měla být u severního bastionu před vstupem do kasemat, asi 70 metrů od vstupu do hradu. Délka trasy měla být necelých dvě stě metrů, šířka tratě 2,4 metru. Lanovka byla navržena s jediným vozem, tedy bez výhybny, varianta s dvěma vozy a výhybnou by byla o osminu ceny dražší. Vůz se měl pohybovat rychlostí asi čtyři metry za sekundu, jízdní doba by pak byla asi jedna minuta.

Dříve rada města uvažovala i o zřízení druhé lanovky na Špilberk, z Obilního trhu. Tento námět je ale u ledu, protože potřebné pozemky nepatří městu a jsou zatíženy restitucemi. Ani původní Müllerova studie tuto variantu neprefereovala, protože dolní stanice by byla méně přístupná z turistických tras městem a od horní stanice by to lidé měli dále ke vstupu do hradu.

V květnu 2010 uvedl náměstek primátora Daniel Rychnovský (KDU-ČSL), že technicky je výhodnější vedení z Údolní ulice (po severním úbočí), které odborníci navrhli jako jednu z možných variant. Dolní stanice by mohla být v proluce mezi Kanceláří Veřejného ochránce práv a blízkými činžovními domy. Výhodou je, že by lanovka byla budována v dosud nezrevitalizované části parku. Nevýhodou je větší vzdálenost od centra města. Náklady na vybudování byly v té době odhadovány na 30 až 40 milionů korun. Bývalý primátor Richard Svoboda řekl, že uvítá každé řešení, které bude ekonomicky reálné, podaří se brzy uskutečnit a propojí centrum Brna přímo se Špilberkem, a vyjádřil obavu, že ani jednu z těchto podmínek nově navrhovaná trasa beze zbytku nesplňuje.

Město zatím v květnu 2010 nemělo představu, zda by provozovatelem byl dopravní podnik, nebo jiná firma.

Náměstek Rychnovský rovněž v květnu 2010 uvedl, že město bude jednat o tom, zda by prozatím našlo peníze na dotaci mikrobusů jezdících k hradu. V úvahu podle něj připadaly dvě linky. Ředitel Dopravního podniku města Brna Bedřich Prokeš k tomu uvedl, že DPMB je schopen provozovat jakékoli dopravní prostředky, jen ne vlaky a kolotoče. Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna, které má hrad ve správě, uvedl, že chce dosáhnout toho, aby tam jezdila běžná linka MHD, přičemž dobrou dopravní obslužnost si zaslouží i Pellicova ulice, ve které nic nejezdí.

Primátor Roman Onderka měl ideu lanovky na Špilberk ve svém volebním programu pro komunální volby na podzim 2010. Přestože jeho strana volby v Brně vyhrála, pro uskutečnění záměru pak nic neudělala, což Onderka zdůvodnil podmínkami dotací EU na předchozí opravy hradu. K záměru této lanovky se Onderka hlásil i před volbami v roce 2014, kdy navrhoval ještě lanovku Pisárky–Bohunice.

Podle zprávy ze srpna 2012 je nutné výstavbu nejméně o 6 let odložit, protože je z dotací Evropské unie obnovován park a podle podmínek dotace do něj po dokončení prací pět let nebude možné stavebně zasahovat. Jednání o konkrétní podobě projektu tak bylo podle primátora Onderky možno obnovit až někdy kolem roku 2018. Podle Onderky mělo být nejlepší, pokud by se pak městu podařilo najít soukromého investora.

Související články

• Lanová dráha Pisárky – Bohunice

Portály: Brno | Architektura a stavebnictví