Mělnická kotlina
| Mělnická kotlina | |
|---|---|
 Soutok Labe s laterálním kanálem u Mělníka | |
| Nejvyšší bod | 247 m n. m. (Dřínov) |
| Rozloha | 428 km² |
| Střední výška | 179 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Středolabská tabule |
| Sousední jednotky | Nymburská kotlina Českobrodská tabule Jizerská tabule Dolnooharská tabule |
| Podřazené jednotky | Lužecká rovina Staroboleslavská rovina Všetatská pahorkatina Labsko-vltavská niva Vojkovická rovina Kostelecká rovina Čelákovická pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | slínovec, jílovec, prachovec, sediment |
| Povodí | Labe, Vltava |
| Souřadnice | 50°16′22″ s. š., 14°34′18″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIB-3C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mělnická kotlina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Středolabské tabule ležící v okresech Mělník, Nymburk, Mladá Boleslav a Praha-východ Středočeského kraje a v okrese Litoměřice Ústeckého kraje.
Poloha a sídla
[editovat | editovat zdroj]
Území podcelku se rozkládá zhruba mezi městy Kralupy nad Vltavou na západě, Liběchov na severu, Lysá nad Labem na východě a Český Brod na jihovýchodě. Dále do podcelku zasahují, nebo zcela uvnitř leží města Mělník, Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Čelákovice.
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Podcelek Mělnická kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIB–3C) náleží do celku Středolabská tabule. Dále se člení na okrsky Lužecká rovina (VIB–3C–1) na severozápadě, Staroboleslavská rovina (VIB–3C–2) v centru a na východě, Všetatská pahorkatina (VIB–3C–3) na severu, Labsko-vltavská niva (VIB–3C–4) protínající jednotku, Vojkovická rovina (VIB–3C–5) na západě, Kostelecká rovina (VIB–3C–6) na jihu a Čelákovická pahorkatina (VIB–3C–7) na jihovýchodě.[1]
Podle členění Balatky a Kalvody[2] má Mělnická kotlina jen 3 okrsky, které jsou územně rozsáhlejší (Lužecká kotlina, Staroboleslavská kotlina, Všetatská pahorkatina).
Kotlina sousedí s dalšími podcelky Středolabské tabule (Nymburská kotlina na východě a Českobrodská tabule na jihu) a s celky Jizerská tabule na severu a Dolnooharská tabule na západě.[1]
Kompletní geomorfologické členění celé Středolabské tabule uvádí následující tabulka:
Nejvyšší vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem Mělnické kotliny je Dřínov (247 m n. m.).
- Dřínov (247 m), Vojkovická rovina
- Cecemín (238 m), Všetatská pahorkatina
- Záboří (229 m), Všetatská pahorkatina
- Šibeňák (205 m), Čelákovická pahorkatina
- Jenišovický vrch (188 m), Lužecká rovina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]