MENA
MENA (z anglického „Middle East and North Africa“) je geografická oblast zemí Středního východu a Severní Afriky.[1] Označuje se také jako WANA, SWANA[2][3] nebo NAWA, přičemž Blízký východ se alternativně označuje jako Západní Asie („West Asia“) nebo Jihozápadní Asie („Southwest Asia“); jedná se o jiný způsob označení této geografické oblasti namísto používání běžnější politické terminologie.
Jako označení regionu se MENA často používá v akademické sféře, při vojenském plánování, pomoci při katastrofách, mediálním plánování (jako označení oblasti vysílání) a v obchodní komunikaci. Kromě toho má tento region řadu společných kulturních, ekonomických a environmentálních rysů napříč zeměmi, které jej tvoří; například některé z nejextrémnějších dopadů změny klimatu se projeví právě v MENA.[4][5]
Některá označení zahrnují více států než MENA, například MENASA,[6] MENAP nebo Širší Střední východ, které zahrnují i země v oblastech Střední Asie (Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán) a Jižní Asie (Afghánistán, Maledivy a Pákistán), kde je patrný významný vliv islámu a používá se zde arabské písmo. Označení MENAT pak výslovně zahrnuje Turecko, které bývá z některých definic MENA vyloučeno, přestože je Turecko téměř vždy považováno za součást Blízkého východu.
Definice
[editovat | editovat zdroj]Oblast NEMA nemá standardizovanou definici; různé organizace ji definují jako region zahrnující různá území nebo ji jako region nedefinují vůbec.
Organizace spojených národů
[editovat | editovat zdroj]Regionální skupiny OSN ani geosystém OSN používaný UNSD region MENA neobsahují. Některé agentury a programy OSN sice region MENA definují, ale jejich definice si mohou navzájem odporovat a někdy se vztahují pouze na konkrétní studie nebo zprávy.
- Studie Světové banky z roku 2003 uvádí: „V geografické klasifikaci Světové banky tvoří region Blízkého východu a severní Afriky (MENA) následujících 21 zemí nebo území: šest členů Rady pro spolupráci v Perském zálivu (Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty [SAE]) a 15 dalších zemí nebo území: Alžírsko, Džibutsko, Egyptská arabská republika, Irák, Íránská islámská republika, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Malta, Maroko, Jemenská republika, Syrská arabská republika, Tunisko a Západní břeh Jordánu a Gaza.“[8] K lednu 2021 uvádějí webové stránky Světové banky jako definice MENA stejný soubor 21 zemí/území: „Alžírsko; Bahrajn; Džibutsko; Egypt, Arabská republika; Írán, Islámská republika; Irák; Izrael; Jordánsko; Kuvajt; Libanon; Libye; Malta; Maroko; Omán; Katar; Saúdská Arábie; Syrská arabská republika; Tunisko; Spojené arabské emiráty; Západní břeh Jordánu a Gaza; Jemenská republika“.[9]
- Zpráva Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky z roku 2010 uvádí: „Pro účely této studie byl region MENA definován jako zahrnující následujících 18 zemí: Alžírsko, Bahrajn, Egypt, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Mauretánie, Maroko, Omán, Katar, Okupovaná palestinská území, Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen.“[10]
- Zpráva Organizace pro výživu a zemědělství z roku 2015 uvádí: „Mezi 21 zemí MENA patří Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán, Izrael, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Libye, Malta, Maroko, Omán, Palestina, Saúdská Arábie, Sýrie, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen“.[11]
- Jak uvádí zpráva UNICEF z roku 2019, regionální klasifikace UNAIDS pro oblast MENA „zahrnuje 20 zemí/území: Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán, Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Somálsko, Súdán, Syrská arabská republika, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen.“[12]
- K lednu 2021 se na webových stránkách Dětského fondu Organizace spojených národů jako MENA označuje následujících 20 zemí: „Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Írán (Islámská republika), Irák, Jordánsko, Kuvajt, Libanon, Libye, Maroko, Omán, Katar, Saúdská Arábie, Stát Palestina, Súdán, Syrská arabská republika, Tunisko, Spojené arabské emiráty, Jemen“.
- Ekonomové Hamid Reza Davoodi a George T. Abed, kteří pracovali pro Mezinárodní měnový fond (MMF), v roce 2003 uvedli: „Region MENA zahrnuje arabské státy na Blízkém východě a v severní Africe – Alžírsko, Bahrajn, Džibutsko, Egypt, Irák, Jordánsko, Katar, Kuvajt, Libanon, Libyi, Mauretánii, Maroko, Omán, Saúdskou Arábii, Somálsko, Súdán, Syrskou arabskou republiku, Tunisko, Spojené arabské emiráty a Jemen – plus Islámský stát Afghánistán, Íránskou islámskou republiku, Pákistán, Západní břeh Jordánu a Gazu.“ Autoři zdůrazňují, že těchto „24 zemí MENA (…) je seskupeno pouze pro analytické účely“. Přestože údajně „sdílejí společné problémy a kulturní vazby odlišné od sousedních ekonomik“, jako je Izrael a Turecko, islám je dominantním náboženstvím a arabština hlavním jazykem, existují v regionu MENA „značné náboženské menšiny“ a „významné jazykové rozdíly“, přičemž v Afghánistánu, Íránu a Pákistánu není arabština většinovým jazykem.[13]
Země nebo území |
WB MENA 2003[8][9] |
FAO MENA 2015[11] |
UNAIDS MENA 2019[12] |
UNICEF MENA 2021 |
UNHCR MENA 2010[10] |
MMF MENA 2003[13] |
UNSD WA+NA[14] |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Afghánistán | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano | Ne |
Alžírsko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Arménie | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Ázerbájdžán | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Bahrajn | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Džibutsko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ne | Ano | Ne |
Egypt | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Gruzie | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Írán | Ano | Ano | Ano | Ano | Ne | Ano | Ne |
Irák | Ano | Ne | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Izrael | Ano | Ano | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Jemen | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Jordánsko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Katar | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Kuvajt | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Kypr | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Libanon | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Libye | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Malta | Ano | Ne | Ne | Ne | Ano | Ne | Ne |
Mauritánie | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano | Ano | Ne |
Maroko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Omán | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Pákistán | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano | Ne |
Palestina* | Ano | Ano | Ne | Ano | Ano | Ano | Ano |
Saúdská Arábie | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Somálsko | Ne | Ne | Ano | Ne | Ne | Ano | Ne |
Spojené arabské emiráty | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Súdán | Ne | Ne | Ano | Ano | Ne | Ano | Ano |
Sýrie | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Tunisko | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano | Ano |
Turecko | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ne | Ano |
Západní Sahara | Nejasné | Nejasné | Nejasné | Nejasné | Nejasné | Nejasné | Ano |
*Také nazývána jako Stát Palestina, (Okupovaná) palestinská území, Palestinská samospráva nebo Západní břeh a Gaza. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Middle East and North Africa na anglické Wikipedii.
- ↑ CHEN, James. Middle East and North Africa (MENA): Countries and Economy [online]. investopedia.com, rev. 2023-04-30 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What is SWANA? [online]. aapirc.ucsc.edu [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In search of equal partners: On being a SWANA artist and cultural worker in the EU [online]. Culture Action Europe, 2022 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHERR, Lydia Anne. Climate Change Impacts in MENA [online]. ecomena.org, 2021-04-29 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHIBANI, Achref. Climate Change in MENA: Current Pressures and Future Dangers. wilsoncenter.org [online]. 2022-03-25 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ United Nations selects Dubai as data hub for Menasa. tradearabia.com [online]. 2017-07-19 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PERTHES, Völker. America’s “Greater Middle East” and Europe: Key Issues for Dialogue. Middle East Policy [online]. 2023. Roč. 30, čís. 3. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Trade, Investment, and Development in the Middle East and North Africa [online]. Světová banka, 2003-08 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Middle East & North Africa [online]. Světová banka [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b VAN WAAS, Laura. The situation of stateless persons in the Middle East and North Africa [online]. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, 2010-10 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Egypt, Jordan, Morocco and Tunisia: Key trends in the agrifood sector [online]. Organizace pro výživu a zemědělství, 2015 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Seizing the Opportunity: Ending AIDS in the Middle East and North Africa [online]. Dětský fond Organizace spojených národů, 2019-07 [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. ISBN 978-92-806-5043-3. (anglicky)
- ↑ a b c ABED, George T.; DAVOODI, Hamid. Challenges of growth and globalization in the Middle East and North Africa. Washington, D.C: Mezinárodní měnový fond, 2003. ISBN 978-1-58906-229-0. (anglicky)
- ↑ Standard country or area codes for statistical use (M49) [online]. Statistický odbor OSN [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu MENA na Wikimedia Commons