Martin Bucer

Martin Bucer
Martin Bucer
Narození	11. listopadu 1491; Sélestat
Úmrtí	28. února 1551 (ve věku 59 let) nebo 1. března 1551 (ve věku 59 let); Cambridge
Alma mater	Univerzita Heidelberg
Povolání	teolog, spisovatel, vysokoškolský učitel a protestantský reformátor
Zaměstnavatelé	Univerzita v Cambridgi; Heidelberg
Nábož. vyznání	kalvinismus
Choť	Wibrandis Rosenblatt
Funkce	Regius Professor of Divinity
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Bucer, též Butzer nebo Bucerus, (11. listopadu 1491 Sélestat, Alsasko, v současnosti Francie – 28. února 1551 Cambridge, Anglie) byl německý náboženský reformátor a teolog usazený ve Štrasburku, jehož názory ovlivnily všechny tradiční směry protestantismu.

Původně byl členem dominikánského řádu, ale poté co se setkal s naukou Martina Luthera, z řádu roku 1518 odešel a s podporou šlechtice Franze von Sickingen začal pracovat pro reformaci. Začal ve Wissembourgu v Alsasku, narazil tam však na odpor, byl vyloučen z římskokatolické církve a musel uprchnout do Štrasburku. Snažil se o zprostředkování mezi názory Luthera a Ulricha Zwingliho a také o shodu s kalvinisty, a tak se stal předchůdcem vnitroprotestantského ekumenismu. Roku 1549 musel následkem šmalkaldské války odejít do exilu do Anglie, kde ovlivnil formování anglikánské liturgie a kde v roce 1551 zemřel.

Bucerovy spisy došly obliby také v jednotě bratrské a někteří bratří si s Bucerem dopisovali, jmenovitě Jan Augusta a Arnošt Krajíř z Krajku. Matěj Červenka ho z pověření jednoty navštívil ve Štrasburku. Bucer kladně hodnotil zejména přísnou mravní kázeň, která panovala v bratrských sborech.^[1] Jeho knihu Von der wahren Seelsorge und dem rechten Hirtendienst přeložili bratří do češtiny, a to s jistými úpravami, k nimž dal autor svolení. Spis vyšel v roce 1545 pod názvem Kniha o opravdové péči o duše a o pravé službě pastýřské.^[2] ^[3]

Od počátku velké vojny o večeři Páně v letech dvacátých až do smrti v anglickém vyhnanství stravuje „fanatik svornosti“ nejlepší své schopnosti v duchu Erasmově ve vysilujícím zápase proti fanatikům nenávisti na obojím křídle světové reformace, kteří ji hrozili strhnout do zkázy. V tomto úsilí neznal Bucer únavy ani oddechu. Byl nevyčerpatelný ve vymýšlení formulí, jež by vyhověly oběma stranám, nezdolný v trpělivosti s Lutherem a Zwinglim i jejich žáky, kteří ho zahrnovali útoky a urážkami a vyčítali mu zradu, a nedal se mýlit trpkostmi a hrubostmi odpůrců v síle přesvědčení, jež sdílel s Erasmem a nevědomky s Bratřími, že podstata křesťanství, ten pojem razil první, není v hledání čistého učení, ale čistého života.

František Michálek Bartoš, Jednota a reformátoři^[4]

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 4. díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. S. 828.
↑ ŘÍČAN, Rudolf a MOLNÁR, Amedeo. Dějiny Jednoty bratrské. 1. vyd. Praha: Kalich, 1957. 518 s. cnb000439830. S. 162–163.
↑ BUTZER, Martin, ŘIHEL, Vendelín a ROH, Jan. Knjha o Oprawdowé Péčy o Dusse, a o prawé službě Pastýřské: yak by w Cjerkwi Krystowě zřjezena a wykonáwána býti měla. W této Knjze naydessty wlastnje prostředky, skrze kteréž my, od těch tak žalostných a sskodliwých rozdělenj a roztrhánj Náboženstwje, k prawému sgednocenj Cjerkwe A gegjemu prawému Křesťanskému řádu zase přigijti muožeme. Překlad Urban Němec. Wytisstiena w Lithomyssli: Allexander ; ten Pátek po Rozeslánij Aposstoluow, 1545. [10], CXXXVIII listů. Dostupné online
↑ BARTOŠ, František Michálek. Jednota a reformátoři. In: ŘÍČAN, Rudolf et al. Jednota Bratrská 1457-1957: sborník k pětistému výročí založení. Vyd. 1. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1956. 304 s. cnb000727994. [Stať F. M. Bartoše je na str. 109–146, citovaný text je na str. 126.]

Literatura

LANE, Tony. Dějiny křesťanského myšlení. Překlad Jiří Bartoň. 1. vyd. Praha: Návrat domů, [1996]. 286 s. ISBN 80-85495-47-3. S. 154–156.
MOLNÁR, Amedeo. Čeští bratři a Martin Bucer: listy kritického přátelství. [1. vydání]. Praha: Komenského evangelická bohoslovecká fakulta, 1972. 85 stran. cnb000439354.
MOLNÁR, Amedeo. Na rozhraní věků: cesty reformace. 2. vyd., V Kalichu 1. Praha: Kalich, 2007. 414 s. ISBN 978-80-7017-076-2. S. 297–333.
MOLNÁR, Amedeo. Pohyb teologického myšlení: Přehledná dějiny dogmatu: Skripta pro stud. účely Komenského evangelické bohoslovecké fak. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1982. 440 s. cnb000404239. S. 339–341.
MOLNÁR, Amedeo, ed. Slovem obnovená: čtení o reformaci. 1. vyd. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1977. 265 s. cnb000460704. S. 192–196.
Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 4. díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. S. 828.
PILS, Holger; RUDERER, Stephan; SCHAFFRODT, Petra. Martin Bucer (1491-1551). Bibliographie. Guetersloh: Guetersloher Verlagshaus, 2005.
WERNISCH, Martin. Politické myšlení evropské reformace. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2011. 444 s. ISBN 978-80-7429-039-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Bucer na Wikimedia Commons
Osoba Martin Bucer ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Bucer
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Bucer, Martin ve Wikizdrojích (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 4. díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. S. 828.

[2] ŘÍČAN, Rudolf a MOLNÁR, Amedeo. Dějiny Jednoty bratrské. 1. vyd. Praha: Kalich, 1957. 518 s. cnb000439830. S. 162–163.

[3] BUTZER, Martin, ŘIHEL, Vendelín a ROH, Jan. Knjha o Oprawdowé Péčy o Dusse, a o prawé službě Pastýřské: yak by w Cjerkwi Krystowě zřjezena a wykonáwána býti měla. W této Knjze naydessty wlastnje prostředky, skrze kteréž my, od těch tak žalostných a sskodliwých rozdělenj a roztrhánj Náboženstwje, k prawému sgednocenj Cjerkwe A gegjemu prawému Křesťanskému řádu zase přigijti muožeme. Překlad Urban Němec. Wytisstiena w Lithomyssli: Allexander ; ten Pátek po Rozeslánij Aposstoluow, 1545. [10], CXXXVIII listů. Dostupné online

[4] BARTOŠ, František Michálek. Jednota a reformátoři. In: ŘÍČAN, Rudolf et al. Jednota Bratrská 1457-1957: sborník k pětistému výročí založení. Vyd. 1. Praha: Ústřední církevní nakladatelství, 1956. 304 s. cnb000727994. [Stať F. M. Bartoše je na str. 109–146, citovaný text je na str. 126.]

[1]

[2]

[3]

[4]