Přeskočit na obsah

Ollanta Humala

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ollanta Humala
Ollanta Humala (29. ledna 2016)
Ollanta Humala (29. ledna 2016)
Prezident Peru
Ve funkci:
28. července 2011 – 28. července 2016
ViceprezidentOmar Chehade
Marisol Espinoza
PředchůdceAlan García
NástupcePedro Pablo Kuczynski
Stranická příslušnost
ČlenstvíPartido Nacionalista Peruano
Vojenská služba
SlužbaPeruPeru Peru
SložkaArmáda Peru
Doba služby1981–2006
Hodnostpodplukovník

Narození27. června 1962 (62 let)
Lima
ChoťNadine Heredia (od 1999)
RodičeIsaac Humala
PříbuzníAntauro Humala a Ulises Humala (sourozenci)
Alma materNárodní agrární universita
Escuela Militar de Chorrillos
Papežská katolická univerzita v Peru
Profesepolitik a důstojník
Náboženstvíkatolicismus
OceněníŘád peruánského slunce (2011)
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (2012)
řetěz Řádu Isabely Katolické (2015)
Řetěz nezávislosti
PodpisOllanta Humala, podpis
Webová stránkawww.ollantapresidente.pe
CommonsOllanta Humala
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ollanta Moisés Humala Tasso[1] (* 27. června 1962 v Limě)[2] je peruánský politik a bývalý prezident Peru. Na tuto pozici kandidoval už v roce 2006, ale vyhrál až v roce 2011 v druhém kole. Byl prezidentem v letech 2011–2016.

Původním povoláním je vojenský důstojník, sloužil v letech 1982–2005, účastnil se v roce 1992 bojů proti Světlé stezce a o tři roky později Cenepské války proti Ekvádoru. Armádu posléze opustil v hodnosti podplukovníka. Ještě předtím ale v roce 2000 vedl neúspěšnou vzpouru 39 vojáků v městě Tacna proti tehdejšímu prezidentovi Albertovi Fujimorovi.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ollanta Humala na anglické Wikipedii.

  1. Biografia de Ollanta Humala. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-15]. Dostupné online. 
  2. Biografía de Ollanta Humala In: buscabiografias.com
  3. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. 
  4. BOE.es - Documento BOE-A-2015-7473. www.boe.es [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]