Pšovka
Pšovka | |
---|---|
Pšovka protékající Mělníkem, u aut. nádraží. | |
Základní informace | |
Délka toku | 31 km |
Plocha povodí | 158 km² |
Průměrný průtok | u ústí 0,78 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-12-03-004 |
Pramen | |
u Blatců 50°29′45,46″ s. š., 14°37′23,17″ v. d. 308 m n. m. | |
Ústí | |
do Labe 50°21′40,98″ s. š., 14°27′37,67″ v. d. 156 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Liberecký kraj, Středočeský kraj – Lhotka, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pšovka (v místním nářečí Šopka) je říčka v severní části středních Čech, pravostranný přítok Labe. Je dlouhá 31 km. Plocha jejího povodí měří 158 km².[1]
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Potok pramení v nadmořské výšce 308 m na území obce Blatce v českolipském okrese pod hradem Houska v Houseckém dole v nadmořské výšce asi 310 m a svým tokem, směřujícím od severu k jihu, vytváří v pískovcových horninách Kokořínský důl, hlavní osu jihovýchodní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj . Protéká zde Konrádovským a Kokořínským dolem, kde zásobuje vodou řadu rybníků a tůní, z nichž nejznámější je Harasov s koupalištěm.[1] Po jeho opuštění se u Mělnické Vrutice stáčí k západu a protéká městem Mělníkem, v jehož místní části Pšovce v nadmořské výšce 156 m ústí do Labe.
Vzhledem k příhodným geologickým podmínkám a minimálnímu znečištění sídelními a hospodářskými odpadními vodami je oblast středního povodí Pšovky, zvláště pak jejího levého přítoku Řepínského potoka, významným vodárenským zdrojem. Z podzemních vrtů se zde jímá pitná voda pro velkou část okresů Mělník a Kladno, rovněž i pro část Prahy.
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]- zprava – Žebrák
- zleva – Řepínský potok
Chráněná území
[editovat | editovat zdroj]Části nivy jsou od roku 1996 součástí významné přírodní rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky, zapsané jako lokalita chráněného mokřadu v Ramsarské úmluvě. Oblast mokřadů u pramenů potoka byla v roce 1995 vyhlášena jako přírodní památka Prameny Pšovky.[2] Oblasti na dolním toku u Mělníka jsou chráněné jako národní přírodní památka Polabská černava a přírodní památka Dolní Pšovka.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Průměrný průtok u ústí činí 0,78 m³/s.
Pšovku dnes lze v části dolního toku považovat za občasný tok kvůli nadměrným odběrům středočeských vodáren v Mělnické Vrutici. Proto vznikla i petice, která má za cíl stávající situaci zlepšit.[zdroj?]
Mlýny
[editovat | editovat zdroj]Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
- Hlučovský mlýn – Jestřebice, okres Mělník, kulturní památka
- Vodní mlýn Mlčeň – Kokořínský Důl, okres Mělník, kulturní památka
- Mlýn Kroužek – Nebužely, okres Mělník, kulturní památka
- Vodní mlýn Štampach – Střemy, okres Mělník, kulturní památka
- Polabský mlýn – Pšovka, okres Mělník, kulturní památka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Průtok tunelem Skalního (Tubožského) mlýna v Tuboži
-
Horní tok Pšovky v Konrádově na Českolipsku
-
Tubožský rybník je součástí PP Prameny Pšovky
-
Hlučovská tůň
-
Mokřady jihozápadně od Vojtěchova
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Všeobecná část - Vodstvo, s. 12.
- ↑ MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 16.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pšovka na Wikimedia Commons
- Říčce Pšovce hrozí vyschnutí – Mělnický deník, 8. 4. 2010
- Publikace I. - Putování s říčkou PŠOVKOU Kokořínskem (2007) – vlastní náklad spolku, 22. 2. 2012