Přeskočit na obsah

Polák kaholka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPolák kaholka
alternativní popis obrázku chybí
Polák kaholka (vlevo samice, vpravo samec)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodpolák (Aythya)
Binomické jméno
Aythya marila
(Linnaeus, 1761)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polák kaholka (Aythya marila) je středně velký druh potápivé kachnyřádu vrubozobých.

Dorůstá délky asi 42–51 cm a rozpětí křídel 67–73 cm.[2] Má dosti velkou, kulatou hlavu. Samci se podobají poláku chocholačce, mají však jemně šedobíle vlnkovaný hřbet, žádný náznak chocholky a na zobáku mají černý jen jeho nehet. Samice se liší hnědošedými boky, jen o něco tmavším hřbetem a výrazným bílým pruhem kolem zobáku.

Rozšíření a výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožuje se na Aljašce, v severní Kanadě, na Sibiři, na severním pobřeží Evropy a na Islandu. Jeho letním stanovištěm je nížinná tundra a ostrovy na sladkovodních jezerech. Na podzim zahajuje většina populace migraci. Zimují na pobřeží Severní Ameriky, severozápadní Evropy, u Kaspického a Černého moře, na pobřeží Japonska, Východočínského moře a Kaspického moře. V České republice zřídka protahuje od listopadu do dubna, ale může se vyskytnout i v jiných měsících[3], a někdy zimuje.[4] Během zimních měsíců se vyskytuje v pobřežních zátokách, ústích řek a na vnitrozemských jezerech.

Způsob života

[editovat | editovat zdroj]

Potravu poláka kaholky tvoří hlavně měkkýši, vodní rostliny, hmyz a drobní korýši. Pro potravu se obvykle potápí, může se potopit do hloubky až 6 metrů a pod vodou vydrží až minutu.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Kaholky provádí složité námluvy a tvoří monogamní páry. Hnízdí v koloniích na pobřeží moře nebo na jezerech v horách a v tundře.[4] Samice snáší 6–9 vajec, inkubační doba je 24–28 dní. Mláďata jsou schopna letu 40–45 dní po vylíhnutí. Mezi polákem kaholkou a polákem chocholačkou může docházet k příležitostnému hnízdnímu parazitismu.přístupu = 2021-12-02

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. HUME, Rob. Ptáci Evropy. 2. vyd. [s.l.]: Euromedia Group, 2016. S. 77. 
  3. Polák kaholka. Pozorování ptáků [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  4. a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka & Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 56. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]