Polák kaholka
Polák kaholka | |
---|---|
Polák kaholka (vlevo samice, vpravo samec) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
Rod | polák (Aythya) |
Binomické jméno | |
Aythya marila (Linnaeus, 1761) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Polák kaholka (Aythya marila) je středně velký druh potápivé kachny z řádu vrubozobých.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dorůstá délky asi 42–51 cm a rozpětí křídel 67–73 cm.[2] Má dosti velkou, kulatou hlavu. Samci se podobají poláku chocholačce, mají však jemně šedobíle vlnkovaný hřbet, žádný náznak chocholky a na zobáku mají černý jen jeho nehet. Samice se liší hnědošedými boky, jen o něco tmavším hřbetem a výrazným bílým pruhem kolem zobáku.
Rozšíření a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Rozmnožuje se na Aljašce, v severní Kanadě, na Sibiři, na severním pobřeží Evropy a na Islandu. Jeho letním stanovištěm je nížinná tundra a ostrovy na sladkovodních jezerech. Na podzim zahajuje většina populace migraci. Zimují na pobřeží Severní Ameriky, severozápadní Evropy, u Kaspického a Černého moře, na pobřeží Japonska, Východočínského moře a Kaspického moře. V České republice zřídka protahuje od listopadu do dubna, ale může se vyskytnout i v jiných měsících[3], a někdy zimuje.[4] Během zimních měsíců se vyskytuje v pobřežních zátokách, ústích řek a na vnitrozemských jezerech.
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Potrava
[editovat | editovat zdroj]Potravu poláka kaholky tvoří hlavně měkkýši, vodní rostliny, hmyz a drobní korýši. Pro potravu se obvykle potápí, může se potopit do hloubky až 6 metrů a pod vodou vydrží až minutu.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Kaholky provádí složité námluvy a tvoří monogamní páry. Hnízdí v koloniích na pobřeží moře nebo na jezerech v horách a v tundře.[4] Samice snáší 6–9 vajec, inkubační doba je 24–28 dní. Mláďata jsou schopna letu 40–45 dní po vylíhnutí. Mezi polákem kaholkou a polákem chocholačkou může docházet k příležitostnému hnízdnímu parazitismu.přístupu = 2021-12-02
-
Dospělý samec
-
Dospělá samice
-
Mladý samec (s prvními adultními pery na hřbetu)
-
Vejce
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ HUME, Rob. Ptáci Evropy. 2. vyd. [s.l.]: Euromedia Group, 2016. S. 77.
- ↑ Polák kaholka. Pozorování ptáků [online]. [cit. 2021-12-02]. Dostupné online.
- ↑ a b SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka & Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 56.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu polák kaholka na Wikimedia Commons
- Galerie polák kaholka na Wikimedia Commons
- Taxon Aythya marila ve Wikidruzích