Pozice Země ve vesmíru

Lidské znalosti pozice Země ve vesmíru se zlepšily díky 400 rokům pozorování pomocí teleskopů, a v posledním století se značně zvětšily. Zpočátku se věřilo, že je Země středem vesmíru, který se skládal pouze z planet viditelných pouhým okem (tj. všechny kromě Neptunu a Uranu) Po přijetí heliocentrismu v 17. století se díky pozorování Williamem Herschelem a jiných dokázalo, že naše Slunce leží ve velkém disku, galaxii, ve kterém jsou hvězdy ne nepodobné našemu Slunci. Do 20. století se dokázalo pomocí pozorování spirálních galaxií, že naše galaxie je jen jedna z miliard jiných v rozpínajícím se vesmíru, kde jsou galaxie seskupeny do kup galaxií a ty posléze do nadkup. Kolem 21. století se celková struktura viditelného vesmíru stávala čistší, když se nadkupy formovaly do velkých síťovitých vláken, mezi kterými vzniká prázdný prostor. Nadkupy, vlákna a prázdný prostor jsou nejspíše největší souvislé struktury, které ve vesmíru existují. Ve velkém měřítku (přes 1 000 megaparseků) se vesmír stává homogenní v tom smyslu, že všechny jeho části mají průměrně stejnou hustotu, složení a strukturu. V tomto měřítku se stává otázka ohledně pozice Země bezvýznamnou, a je tady podle několika teorií možnost existence mnohovesmíru.

Diagram naší pozice ve Vesmíru.

Země ve vesmíru
Objekt	Velikost	Poznámky	Zdroj
Země	12 700 km v průměru	Naše planeta.
Zemská magnetosféra	63 000 km směrem ke Slunci; 6 300 000 km směrem od Slunce	Prostor, kde dominuje Magnetické pole Země.
Velká poloosa dráhy Měsíce	384 400 km poloměr	Průměrná vzdálenost Měsíce od Země.
Velká poloosa dráhy Země	150 milionů km poloměr 1 AU	Průměrná vzdálenost Země od Slunce. Obsahuje Slunce, Merkur a Venuši.
Vnitřní část sluneční soustavy	6,6 AU napříč	Obsahuje Slunce, vnitřní planety a pás asteroidů.
Vnější část sluneční soustavy	60 AU napříč	Obsahuje vnější planety.
Kuiperův pás	96 AU napříč	Přesahuje vnější část sluneční soustavy
Heliosféra	160 AU napříč	Největší dosah slunečního větru a meziplanetární hmoty.
Rozptýlený disk	200 AU napříč	Obsahuje ledové objekty přesahující Kuiperův pás a trpasličí planetu, přesněji plutoid, Eris.
Oortův oblak	100 000-200 000 AU napříč 2-4 ly	Skořápkovitá oblast bilionů komet.
Sluneční soustava	4 ly napříč	Náš domovský planetární systém. Překročením této vzdálenosti na vás gravitačně působí více jiné hvězdy než Slunce.
Místní mezihvězdný oblak	30 ly napříč	Mezihvězdný oblak, kterým v tuto dobu putuje Slunce a okolní hvězdy.
Místní bublina	210-815 ly napříč	Dutina v mezihvězdném prostředí ve které v tuto dobu putuje Slunce a značné množství dalších hvězd. Vznikla v minulosti díky supernově.
Gouldův pás	3 000 ly napříč	Prstenec mladých hvězd, kterým v tuto dobu putuje Slunce.
Rameno Orion	10 000 ly dlouhé	Spirální rameno galaxie Mléčná dráha, kterým v tuto dobu putuje Slunce.
Velká poloosa dráhy Slunce	28 000 ly poloměr	Průměrná vzdálenost Slunce od jádra Galaxie. Doba oběhu je cca 225 až 250 milionů let.
Galaxie Mléčná dráha	100 000 ly napříč	Naše domovská galaxie, složená z 200 - 400 miliard hvězd a je vyplněna mezihvězdným prostředím.
Místní podskupina galaxií	1,64 milionu ly napříč 0,5 megaparsek	Mléčná dráha a trpasličí galaxie, které jsou s ní gravitačně svázané.
Místní skupina galaxií	3 Mpc napříč	Skupina, která se skládá z alespoň 47 galaxií. Dominují Galaxie v Andromedě (největší), Galaxie Mléčná dráha a Galaxie v Trojúhelníku.
Místní nadkupa galaxií	33 Mpc napříč	Nadkupa, ve které se nachází naše galaxie. Obsahuje zhruba 100 skupin a kup galaxií.
Místní komplex nadkup galaxií	300 Mpc napříč	Vlákno galaxií, do něhož patří i naše galaxie.
Viditelný vesmír	28 000 Mpc napříč	Část vesmíru, která je pro nás viditelná. Obsahuje více než 100 miliard galaxií, které jsou seskupeny do milionů nadkup, vláken a prázdného prostoru, čímž vytváří strukturu podobnou pěně.
Vesmír	Minimálně 28 000 Mpc, možná nekonečno	Vše.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Earth's location in the universe na anglické Wikipedii.

Související články

• Řádová velikost

Portály: Kosmonautika