Přeskočit na obsah

Spojení a průsek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento Hasseův diagram zobrazuje částečně uspořádanou množinu se čtyřmi prvky: a, b, největší prvek a b rovný spojení a a b, a nejmenší prvek a b rovný průseku a a b. Spojení největšího prvku s libovolným prvkem se rovná největšímu prvku, a průsek nejmenšího prvku s libovolným prvkem je nejmenší prvek. Průsek největšího prvku s libovolným prvkem se rovná tomu druhému prvku a spojení nejmenšího prvku s libovolným prvkem se rovná tomu druhému prvku. Tedy každá dvojice v této uspořádané množině má jak průsek tak spojení, a uspořádaná množina tvoří svaz.

V matematice, konkrétně v teorii uspořádání, spojení podmnožiny uspořádané množiny je supremum (nejmenší horní závora) množiny které značíme A obdobně průsek podmnožiny je infimum (největší dolní závora), které značíme Spojení a/nebo průsek podmnožiny částečně uspořádané množiny nemusí vždy existovat. Spojení a průsek jsou navzájem duální podle uspořádání inverzní.

Částečně uspořádaná množina, v níž má každá dvojice prvků supremum neboli spojení, nazýváme spojový polosvaz.[1] Duálně, částečně uspořádaná množina, v níž má každá dvojice prvků infimum neboli průsek, nazýváme průsekový polosvaz.[1] Částečně uspořádanou množinu, která je jak spojovým polosvazem tak průsekovým polosvazem nazýváme svaz. Svaz, ve kterém nejen každá dvojice, ale i každá podmnožina má průsek a spojení je úplný svaz. Je také možné definovat částečný svaz, ve kterém všechny dvojice prvků nemusí mít průsek nebo spojení, ale tyto operace (pokud jsou definovány) vyhovují určitým axiomům.[2]

V případě lineárně uspořádané množiny je spojení resp. průsek podmnožiny prostě největší resp. nejmenší prvek její podmnožiny, pokud takový prvek existuje.

Pokud podmnožina částečně uspořádané množiny je také (nahoru) usměrněná, pak se její spojení (pokud existuje) nazývá orientované spojení nebo orientované supremum. Duálně, pokud je dolů usměrněná množina, pak se její průsek (pokud existuje) nazývá orientovaný průsek nebo orientované infimum.

Pro částečně uspořádané množiny

[editovat | editovat zdroj]

Nechť je množina s částečným uspořádáním a nechť Prvek množiny se nazývá spojení (nebo největší dolní závora nebo infimum) množiny a značí se pokud jsou splněny následující dvě podmínky:

  1. (tj. je dolní závora množiny ).
  2. Pro libovolný pokud pak (tj. je větší nebo rovno jiné dolní závoře množiny ).

Průsek nemusí existovat, buď protože dvojice nemá vůbec žádnou dolní závoru, anebo protože žádná z dolních závor není větší než všechny ostatní. Pokud však existuje průsek množiny pak je jediný, protože, pokud oba jsou největší dolní závory množiny pak a tedy [3] Pokud všechny dvojice prvků z nemají průsek, pak průsek můžeme stále chápat jako částečnou binární operaci na [2]

Pokud průsek existuje, značí se Pokud všechny dvojice prvků z mají průsek, pak je průsek binární operací na a lze snadno vidět, že toto operace splňuje následující tři podmínky: Pro libovolné prvky

  1. (komutativita),
  2. (asociativita), a
  3. (idempotence).

Spojení jsou definovaný duálně s spojení množiny pokud existuje, značí se Prvek množiny je spojení (nebo nejmenší horní závora nebo supremum) množiny v pokud jsou splněny následující dvě podmínky:

  1. (tj. je horní závora ).
  2. Pro libovolné pokud pak (tj. je menší nebo rovno jiné horní závoře ).

Algebraická definice

[editovat | editovat zdroj]

Podle definice Binární operace na množina je spojení, pokud splňuje tři podmínky a, b a c. Dvojice pak je průsekový polosvaz. Navíc pak můžeme definovat binární relaci na A, by uvádí, že právě tehdy, když Tato relace je vlastně částečným uspořádáním na Skutečně, pro libovolné prvky

  • protože podle c;
  • pokud pak podle a; a
  • pokud pak od té doby podle b.

Průseky i spojení také vyhovují této definici: dvojice souvisejících operací průseku a spojení dávají částečná uspořádání, která jsou svým vzájemným opakem. Při výběru jednoho z těchto uspořádání jako hlavního také fixujeme, kterou operaci považujeme za průsek (tu, která dává stejné uspořádání), a kterou považujeme za spojení (tu druhou).

Ekvivalence přístupů

[editovat | editovat zdroj]

Pokud je uspořádaná množina taková, že každá dvojice prvků v má průsek, pak skutečně právě tehdy, když protože ve druhém případě skutečně je dolní závorou a protože je největší dolní závora právě tehdy, když je dolní závora. Částečné uspořádání definované průsekem v přístupu vycházejícím z univerzální algebry se tedy shoduje s původní částečným uspořádáním.

Opačně, pokud je průsekový polosvaz, a částečné uspořádání je definované jako v přístupu vycházejícím z univerzální algebry, a pro nějaké prvky pak je největší dolní závorou množiny s uspořádáním protože

a proto Obdobně a pokud je jiná dolní závora množiny pak protože

Existuje tedy průsek definovaný částečným uspořádáním definovaným původním průsekem, a oba průseky se shodují.

Jinými slovy, oba přístupy dávají v zásadě stejný výsledek, množinu opatřenou binární relací a binární operací, přičemž každá ztěchto struktur určuje tu druhou, a splňuje podmínku pro částečné uspořádání, respektive pro průseky.

Průseky obecných podmnožin

[editovat | editovat zdroj]

Pokud je průsekový polosvaz, pak průsek může být rozšířena dobře definovaný průsek libovolné neprázdné konečné množiny, postupem popsaným v opakovaný binární operace. Alternativně, pokud průsek definuje nebo je definovaný vztahem částečné uspořádání, některé podmnožiny skutečně mít infima podle toto, a je významné považovat takový infimum jako průsek podmnožiny. Pro neprázdné konečné podmnožiny, dva přístupy dává stejný výsledek, a tak jak může být převzaté jako definice průsek. V případě, kdy každá podmnožina má průsek, vlastně je Úplný svaz; pro detaily, viz úplnost (uspořádání teorie).

Příklady

[editovat | editovat zdroj]

Pokud je nějaká potenční množina částečně uspořádaná obvyklým způsobem (inkluzí, tj. relací ) pak spojení jsou sjednocení a průseky jsou průniky; při znázornění pomocí symbolů (kde podobnost těchto symbolů může posloužit pro zapamatování, že označuje spojení neboli supremum a průsek neboli infimum[pozn. 1]).

Obecněji, za předpokladu, že je systém podmnožin nějaké množiny který je částečně uspořádaný inkluzí Pokud je uzavřený pro libovolná sjednocení a libovolné průniky, a pokud patří do pak

pokud však systém není uzavřený pro sjednocení, pak existuje v právě tehdy, když existuje jediný -nejmenší takový, že Pokud například pak zatímco pokud pak neexistuje, protože množiny jsou jediné horní závory množiny v což by mohlo případně být nejmenší horní závora ale a Pokud pak neexistuje, protože neexistuje žádná horní závora množin v

  1. Okamžitě lze určit, že suprema a infima v tomto jednoduchém kanonickém příkladu jsou are . Podobnost symbolů s a s může tedy posloužit pro zapamatování, že v nejobecnějším případě označuje supremum (protože supremum je omezené shora, stejně jako je „nad“ a ) zatímco označuje infimum (protože infimum je omezené zdola, stejně jako je „pod“ a ). To lze také použít pro zapamatování, zda se průseky/spojení značí nebo Intuice naznačuje, že „spojení“ dvou množin musí produkovat jejich sjednocení které vypadá podobně jako „spojení“ a proto se spojení musí značit . Obdobně dvě množiny musí mít „průsek“ v jejich průniku který se značí podobně jako „průsek“ a proto se značí symbolem

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Join and meet na anglické Wikipedii.

  1. a b Faure a Heurgonová 1984, s. 57.
  2. a b GRÄTZER, George. General Lattice Theory: Second edition. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2002-11-21. Dostupné online. ISBN 978-3-7643-6996-5. S. 52. (anglicky) 
  3. HACHTEL, Gary D.; SOMENZI, Fabio, 1996. Logic synthesis and verification algorithms. [s.l.]: Kluwer Academic Publishers. Dostupné online. ISBN 0792397460. S. 88. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]