Tobolsk

Tobolsk ; Тобольск
	Tobolský kreml (foto Dimitrij Medveděv)
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	58°11′ s. š., 68°15′ v. d.
Nadmořská výška	98 m n. m.
Časové pásmo	UTC+5
Stát	Rusko
Federální okruh	Uralský
Oblast	Ťumeňská
Rajón	Tobolsk
	; Ťumeňská oblast na mapě Ruska
	Tobolsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	222 km²
Počet obyvatel	103 081 (2010.)
Hustota zalidnění	464,3 obyv./km²
Etnické složení	Rusové (75,6 %); Tataři (16,0 %); Ukrajinci (2,5 %); ost. (5,9%)
Náboženské složení	pravoslaví; islám; protestantismus; katolictví
Správa
Starosta	Vladimir Vladimirovič Mazur
Vznik	1587
Zakladatel	Dalina Čulkov
Oficiální web	www.admtobolsk.ru
Telefonní předvolba	(+7) 3456
PSČ	626 150
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tobolsk (rusky Тобольск) je sibiřské město v Ruské federaci. Leží na soutoku řeky Tobolu a Irtyše. Je centrem Tobolského rajónu v Ťumeňské oblasti. Ve městě žije 103 081 obyvatel.^[3]

Historie

Tobolsk byl založen roku 1587 17 km od hlavního města sibiřského chanátu Kašlyku. Je tak po Ťumeni druhým nejstarším ruským městem na Sibiři. Již tři roky po založení se stal Tobolsk střediskem ruské kolonizace Sibiře. To se odrazilo při správní reformě Petra Velikého, (1708) kdy se Tobolsk stal hlavním městem Sibiřské gubernie. Na tehdejších mapách bývá někdy město označováno názvem Sibiř. Ve dvacátých letech 18. století zde byli umístěni švédští vojenští zajatci, kteří do města přinesli znalosti o budování kamenných staveb (podíleli se na přestavbě Tobolského kremlu) a významně ovlivnili kulturní život města. V pozdějších dobách byl Tobolsk už jen přechodným místem pobytu vyhnanců na Sibiř. Byla zde věznice, ze které byli trestanci posíláni dále na východ (např. Dostojevskij, Solženicyn).

V r. 1743 byl Tobolsku otevřen pravoslavný seminář, od r. 1789 zde vycházely místní noviny a v r. 1810 bylo založeno gymnázium. S ruskou expanzí na východ vznikala další významná centra, která se pak stávala středisky místní správy. Tak byla v r. 1764 od sibiřské gubernie oddělena Irkutská gubernie a v r. 1782 byly od gubernie odděleny další rozsáhlé oblasti. Gubernie byla přejmenována na Tobolskou a po oddělení dalších oblastí v. r. 1804 měla přibližně rozsah dnešní Tobolské oblasti. Dalším důvodem, proč upadal význam města, byla skutečnost, že se v 19. století začaly od něj odklánět dopravní cesty, což byl faktor prosperity většiny sibiřských měst.

Během občanské války v Rusku, byl Tobolsk místem vyhnanství cara Mikuláše II. a jeho rodiny (srpen 1917 až duben 1918). Od léta 1918 do srpna 1919 spadal Tobolsk do území spravovaného Dočasnou sibiřskou vládou. Město bylo obsazeno bolševiky v r. 1919, ale v roce 1921 se stalo jedním ze středisek selského povstání na Sibiři, které bylo pacifikováno až následujícího roku. Za éry Sovětského svazu byl ve městě rozvinut průmysl, především naftový chemický kombinát, který zůstává (2011) zdejším nejdůležitějším podnikem.

Průmysl

Nejdůležitějším podnikem je Naftový chemický kombinát (Тобольский нефтехимический комбинат), který produkuje širokou frakci lehkých uhlovodíků, monomery pro výrobu syntetického kaučuku a vysokooktanové příměsi do automobilových benzínů; mimo to má strojní výrobu plynárenských zařízení. Dále se zde nachází dřevozpracující závod, výroba konfekce, mlékárna, pekárna a další.

Doprava

Tobolsk leží na Sverdlovské železniční trati, má říční přístav a letiště. Má autobusové spojení s Ťumení, Čeljabinskem, Chanty-Mansijskem a Petrozavodskem (v Kazachstánu).

Městská veřejná doprava je zabezpečována autobusy.

Školství

V Tobolsku je více než deset středních škol (především gymnázia a průmyslové školy).

Vysoké školy jsou: Pedagogická akademie, Tobolský duchovní seminář, Tobolský průmyslový institut a pobočky vysokých škol z jiných měst (především z Ťumeně).

Sport

Ve městě se nachází víceúčelový sportovní stadion, který je uzpůsoben pro lehkou atletiku, fotbal, a běžecké lyžování. Jeho kapacita je 3 402 diváků.

Obyvatelstvo

Ve městě žilo 103 081 obyvatel 2010:^[3] Národnostní složení:

Národnost	%
Rusové	75,6
Tataři	16,0
Ukrajinci	2,5
Němci	0,6
Bělorusové	0,6
Baškirové	0,5
Ázerbájdžánci	0,3
jiné národnosti	3,3

Významní rodáci

Sergej Josifovič Karcevskij (* 1884), ruský lingvista, člen Pražského lingvistického kroužku
Alexandr Filipovič Kokorinov (* 1726), zakladatel Carské akademie umění
Jelena Jurijevna Korikovová (* 1972), ruská televizní a divadelní herečka
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (* 1834), ruský chemik, objevitel periodické soustavy prvků
Dmitrij Ivanovič Pavluckij († 1747), ruský důstojník a polární cestovatel
Vasilij Grigorjevič Perov (* 1834), ruský malíř, Peredvižnik

Osoby spjaté s historií města

Svatý Jan Tobolský

Partnerská města

Council Bluffs, USA
Peć, Kosovo
Mohylev, Bělorusko

Odkazy

Reference

↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2011-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
↑ ^a ^b ^c Численность населения Российской Федерации по городам, поселкам городского типа и районам на 1 января 2010 года [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики [cit. 2010-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21. (rusky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Tobolsk na Wikimedia Commons

[FLNGR-1] Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2011-07-07]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)

[ФCГC-3] Численность населения Российской Федерации по городам, поселкам городского типа и районам на 1 января 2010 года [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики [cit. 2010-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-21. (rusky)

[1]

[2]

[3]